brabofka brabofka komentáře u knih

☰ menu

Pohádka o Raškovi Pohádka o Raškovi Ota Pavel

Pohádkově laděný životopis Jiřího Rašky. O jeho tréninku, píli a vůli na cestě do Grenoblu (OH). Nevím proč, ale byť útlá knížka měla cca 96 stran, těžce jsem se textem prokousávala.

23.10.2019 5 z 5


Provazochodkyně Provazochodkyně Simon Mawer

Ani tak, ani onak. Chvíli má kniha spád, a pak se děj zase vleče. Sáhodlouhé popisy všeho, kdy občas máte pocit že se dokonce opakují - jakoby z textu sálalo silné Dejá vu. Myslím, že příběh není nutné takto zbytečně nafukovat. Slušelo by mu více jít přímo k věci. Být akčnější, rychlejší, dravější... Zatím tak nuda střídá napětí. Příběh celý je nyní spíš jen o sexu a o tom co bylo. Akce je zde popsána pouze pocitově (až vzpomínkově) - "...mám pocit že mě sledují, ohlédnu se, zkontroluji místo. Nic. Dobře, takže se mi to jen zdálo...". Vzhledem k perfektnímu příběhu prvního dílu mi tato kniha přijde jako nastavovaná kaše, bez chuti a zápachu. Ani sladká, ani slaná... první lžička Vás sice trochu namotivuje, druhá a třetí jsou již taky syté, že máte dost. Konec se doslova plouží do finále a celé se to dá přečíst pouze ze zvědavosti zda ještě něco bude a nebo ne. A závěr? Na to, že jsem autorovi výše vyčítala zbytečné popisy navíc, zde by možná Marie zasloužila víc prostoru. Všechno je najednou shrnuto do pár vět. Ale co, nejsem autor, takže se musím s koncem spokojit. Každopádně i zde je potvrzené pravidlo, že málokterá "dvojka" se vydaří a nebo předčí "jedničku". Naprostá bomba pro mě byl Skleněný pokoj a Dívka. Naopak přes Mendela jsem se nedostala (20 stránek a dál to nešlo). Pražské jaro bylo jako opravdické jaro v jeho tvorbě. Zase příjemné svěží čtení - byť Pokoj a Dívku zatím ještě nic nepřekonalo.

20.08.2019 3 z 5


Jeden kopeček šmoulový Jeden kopeček šmoulový Marie Doležalová

No není to Kafe. Je to milé vzpomínání na dětství, na prázdniny strávené u babičky, na dobrodružství která jste zažily a jež Vaše děti prostě nemají možnost už zažít. Je to jako byste otevřeli fotoalbum s rodinnými fotkami a ke každé si připsali svou vzpomínku. Myslím, že občasné probírání se rodinným albem má občas každý z nás. Jen MD z toho vytvořila milou knihu, kterou vydala. Hodně věcí a takovou tu vůni vzpomínek máme společnou, i když na jejích vzpomínkách je vidět a cítit že je o pár let mladší než já. Nicméně, za mě je to milá, pohodová kniha. Jestli stojí za přečtení musí zvážit každý zvlášť.

27.07.2019 4 z 5


Modrá Modrá Maja Lunde

nemůžu hodnotit. dostala jsem se na cca 30 stránku. Už jen tou aktuálností tématu, je to pro mě tak stresující a deprimující čtení, že nyní knížku musím odložit. třeba za čas se k ní opět vrátím. Nicméně, četla jsem historii včel a to na mě působilo úplně stejně depresivně. Je to aktuální téma, kterému bychom se opravdu neměli vyhýbat. ale.... teď ne.

26.07.2019


Devátý hrob Devátý hrob Stefan Ahnhem

Perfektní. Od začátku do konce. Opravdu můžeme tohoto autora považovat za možného nástupce Stiega Larssona, a řadit jej mezi krále severské krimi. Je divné proč český nakladatel uvádí že je tato kniha pokračováním Oběti, když je zcela jasné která z těchto dvou vydaných knih je první. Tato. Ze začátku autor skvěle přechází mezi Švédskem a Dánskem, ale jakmile si propojíte všechna vodítka, a říkáte si, sakra tak už na to přijdete taky?!, tak jakoby se Dánské vyšetřování zastaví a vše se jiz odehrává jen ve Švédsku. Ale i tak kniha neztrácí nic na své uhrančivosti a nutné potřebě to dočíst a přijít na to jak to skončí. I když máte pocit že všechno víte, opak je pravdou. Nevíte vůbec nic a do posledního písmenka Vás autor nepřestává překvapovat.

21.04.2019 5 z 5


Podzemní železnice Podzemní železnice Colson Whitehead

K této knížce jsem se dostala přes Knižní šifru. Je to zajímavě zpracované téma otroctví. Určitě stojí za zamyšlení, jakým směrem se vyvíjela historie USA a na jakých základech vlastně to jejich vlastenectví a patriotismus stojí.

03.01.2019 5 z 5


Oběť bez tváře Oběť bez tváře Stefan Ahnhem

Za mě 1 s *. Perfektní příběh, který chytne od první stránky. Chytlavě napínavý, děj vykonstruovaný, žádné zdlouhavé popisy všeho. Prostě to odsýpá a zastavíte se s dechem až nakonci. Doslova :-)

20.11.2018 5 z 5


Kathy Kathy Jan Štifter

Velice zajímavý námět. Hodně podobné Gertě Snirch o K.T. i když útlejší a kratší. Myslím, že by nebylo od věci kdyby autor celý námět více rozpracoval a posunul osudy hrdinky až do dnešní doby.

09.11.2018 5 z 5


Na vlastní kůži Na vlastní kůži Heda Kovályová

Asi jsem si špatně přečetla anotaci a nevšimla si, že to není jen čistě z 2. světové války. Což mi došlo dost rychle, když po pár stranách autorka přešla do poválečné doby. Samotná válečná léta, pobyt v koncentračním táboře a následný útěk jsou tak vměstnány na několika málo stranách. Autorka se zde spíše věnuje době poválečné. Době kdy se snaží vysvětlit (a někdy mi přišlo, že až i obhájit) proč zrovna komunismus. Že si všichni mysleli jak už bude dobře, že Masarykovská demokracie byla špatná, nacismus nejhorší a že jediná volba tak padá na světlé zítřky z východu. Ano byla to hrozná doba. Jak válka, tak i poválečná léta, a léta 50. Jednou mě tak napadlo, když jsem četla její vystřízlivění (po manželově zatčení), jak by vlastně na tu dobu vzpomínala kdyby manžel "nespadl" do kauzy "S"? Kdyby si tak spokojeně žili? Nikde jsem nezaznamenala že by, do doby než se to stalo i jí, se zamýšlela nad tou dobou. Nad zatýkáním, udáváním, procesy, popravami.... Přišlo mi, že prozřela až když režim semlel i jí. Najednou spadla až to nejhlubší dno, kde už několik let byli někteří lidé, kteří se režimu nelíbili a nebo se režim nelíbil jim. Knihu samozřejmě nezlehčuji, ani nenapadám. Je to úžasné svědectví o té době, a škoda jen že jich je tak málo. Až s touto knihou jsem si uvědomila že o 2.sv. válce toho je napsáno až dost. Ale o poválečné době a 50. letech se tak nějak moc nemluví a ani nepíše. Ale přesto. Byla by Heda napsala své paměti, kdyby manžel i nadále žil, a pracoval na zamini? Obrátila by se proti režimu kdyby jim režim i nadále nabízel to co dosud? Jak jsem již napsala o té době toho moc načteného nemám, ale zarazilo mě, když napsala že naprotest, když odešla z výslechu, si koupila zájezd letecky do Bulharska se synem. Měl by na to obyčejný člověk, který v té době žil?

17.09.2018 5 z 5


Mezi dvěma ohni Mezi dvěma ohni Martin Goffa

Myslím že kniha by si zasloužila trochu více vysvětlující konec. Měli bychom si asi zvyknout, že p. Goffa nebude psát detektivky jako 90% ostatních autorů. A možná to je to čím vyčnívá nade všechny ostatní. To že byl jedním z "nich" a ví tedy co a jak navíc dodává knížkám šmrnc, který dosud měl snad jen Dominik Dán. I když u p. Goffy mi přijde jako kdybych seděla u piva s partou policajtů a poslouchala jejich historky ze služby.

12.03.2018 4 z 5


Pražská zima Pražská zima Madeleine Albright

O této knize se zde již napsalo mnoho. Nejvíce ji ale, myslím, vystihuje v anotaci uvedený popis Václava Havla. Je to opravdu strhující příběh 12 nejdůležitějších let naší nedávné historie. Navíc tím, že je kniha také určena americkým čtenářům, kteří o historii střední Evropy a ČR nemají vůbec povědomí, skvěle zde i vysvětluje historii dřívější. Kniha se opravdu musí číst se zapnutým mozkem a vstřebáváním, ale vůbec jí to neubírá na kráse a čtivosti. Každý večer jsem se těšila až se začtu do strhujícího příběhu Československa a rodiny Korbelovy. I zde si člověk (stejně jako třeba v knize Dva proti říši) uvědomí, že tento příběh neskončí happyendem ... I když pro rodinu a paní Albrightovou ano.

12.03.2018 5 z 5


Hotýlek Hotýlek Alena Mornštajnová

Autorka i v této knize potvrdila, že je skvělou vypravěčkou.

21.02.2018 5 z 5


Tereza Tereza Magda Váňová

Už od začátku bylo jasné, že toto určitě nebude žádná psychoanalýza života. Že autorka určitě nemá za cíl do hloubky rozebírat život hlavní hrdinky a její prožitky a pocity. Knížka svým stylem hodně připomíná Lenku Lanczovou. Ale zacílení je spíše na čtenářky, které s LL začínaly ve své pubertě před 20 lety. Příběh je dost romanticky postavený. I když nejedna z nás by důležitý krok, který Tereza na začátku udělala, provedla ráda také. Ovšem takové štěstí na vše co následuje by neměla ani jedna z milionu. Přesto je to oddychovka, kterou jsem si ráda přečetla. A myslím, že celý příběh stojí za zamyšlení.

17.11.2017 4 z 5


Okamžiky štěstí Okamžiky štěstí Patrik Hartl

Tak takový sešup jsem tedy nečekala. Žádné oťukávání, postupný rozjezd příběhu, nic takového. Rovnýma nohama skočíte do života buď Jáchyma a nebo Veroniky, a už v tom jedete. Začala jsem jako žena Verčou. Upřímně řečeno, je to nářez. To jak se to dokáže podívat chlap (jako autor) je dost slušný. Vůbec Vás de facto ten mužský element co to psal neruší. Prostě žijete Veroniku. Dýcháte, jíte, spíte, milujete, nenávidíte.... U Jáchyma mi naopak občas přišlo, že tam už si trochu toho svého chlapa pustil a že je to dobře. Že je fain když tam napíše to co opravdu cítí, jak to myslí. Z Jáchyma jsem toho chlapa fakt cítila. Myslím, že by bylo fain kdyby si aspoň Jáchyma ty chlapi přečetli :-) Za mě jednička s deseti *. Takhle rychle jsem knížku už dlouho "nezhltla".

01.11.2017 5 z 5


Sova Sova Samuel Bjørk (p)

Naprosto skvělá detektivka. myslím, že ani další komentář není potřeba. Všechno je zde již napsané v příspěvcích níže. Seveřani to opravdu umí. Jen mě mrzí že jsem se nejdříve dostala k Sově a nyní čtu Anděla.

05.10.2017 5 z 5


Nestydaté neviňátko Nestydaté neviňátko Dominik Dán

Asi netřeba k této knize něco dodávat. Klasika. Stará známá dvojice "Ríšan s Chozém" a jejich další případ. Velice zajímavě a čtivě napsané. Mám Dána celkem slušně načteného a můžu za sebe říct, že ještě jsem se nesetkala s dílem, který by mě nebavil.

26.09.2017 5 z 5


Dívka v ledu Dívka v ledu Robert Bryndza

Na knížku jsem se těšila. Dlouho v knihovně čekala. A nedočetla ani do půlky. Nevím jestli to je překladem nebo celkově už dáno autorem, ale prostě to nejde. Chvíli se snažíte, jde to ale těžko a pak už se jen díváte na titulní stranu. Prostě se ta chuť nějak vytratila. Je mi to líto, ale musím odložit. A bohužel, dojem je takový, že nyní vím, že se k ní ani nikdy nevrátím (jako např. u GoT). Škoda, třeba si to ta kniha nezaslouží, ale prostě to nejde.

29.08.2017 1 z 5


Krev není voda Krev není voda Dominik Dán

Přečteno jedním dechem. Mám teď za sebou menší sérii těchto detektivek, a můžu říct, že ani u jedné jsem se nenudila. Příběh naprosto geniálně vymyšlen a propojen. Jen na konci mi přišlo vyřešení a hlavně dovysvětlení trochu rychlé, bez detailů a zbylo pár nezodpovězených otázek. Ale i tak jsou detektivové od Dvou lvů mými oblíbenými parťáky a hlavně Ríšan s Chosém, jsou u mě doma velice vítáni :-)
Jen drobnost, kterou jsem určitě již někde zmiňovala. Škoda jen, že knihy v Čechách (nevím jak doma na Slovensku) vychází na přeskáčku. Bylo by fain se dostat k sérii a dát ji tak jak časově jde po sobě. Zvláště v této knize je to znát hodně. Odkazuje na Bestii, Rudého kapitána a další. Navíc se by pročistil i přehled mordýřů. V některých knihách vystupuje šéf Majchrán, v těchto "porevolučních časech" zase Mayor.... Ale to už je jen a jen detail, který na půvabu a kouzlu těchto příběhů nic moc neubírá.

27.07.2017 5 z 5


Husitská epopej. IV, 1438-1449 - za časů bezvládí Husitská epopej. IV, 1438-1449 - za časů bezvládí Vlastimil Vondruška

Klasika. Co jiného se k tomu dá napsat? 4. díl a přesto nepřestává nudit, stále má co říct a navíc se po přečtení děsně těšíte na dalších 600 stran. Jen aby si toho nevšimli v Hollywoodu a nechtěli to natáčet, abychom nedopadli jak u GoT... pan Vondruška by pracoval na scénářích a rozuzlení celé série už bysme se nedočkali :-)

03.07.2017 5 z 5


Deník Anny Frankové Deník Anny Frankové Anne Frank

Na knihu jsem byla velice zvědavá. O životě Židů za 2.sv. války jsem už "něco málo" přečetla. Asi nebyla vhodná konstelace hvězd, velká konkurence dalších knih, ale tento deník jsem nedočetla. Jak i níže uvádějí další recenze, jedná se o pocity náctileté, rozmazlené holky. Dovedu si představit, že ta "ponorka" musela být hrozná. Stačilo mi být doma s nemocnými dětmi. Chápu, že děti jsou tuplem protivný protože jim není dobře. Ale jste zavřený mezi 4 zdmi, nikam prakticky nemůžete. Co teprve oni? Smrtelná hrozba prozrazení musela být hrozně depresivní. Přesto mě to moc nechytilo. Ale neříkám, že se ke knize zase nevrátím. Na 2x jsem už takto četla i Richarda Glazara (Treblinka, slovo jak z dětské říkanky)... i když v tomto případě, byl popis života ve vyhlazovacím táboře tak děsivý, depresivní a hrůzný, že jsem musela přestat a vrátit se k příběhu po delším čase. Zatím dávám 2*

05.06.2017 2 z 5