Pražská zima

od:


KoupitKoupit eknihu

Osobní příběh o paměti, Československu a válce, 1937-1948 Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: "Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech." Nakladatelství Argo vydává ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/13_/136744/prazska-zima-osobni-pribeh-o-pameti-ceskoslovensku-a-valce-1937-1948-136744.jpg 4.5227
Orig. název:

Prague Winter: A Personal Story of Remembrance and War, 1937-1948 (2012)

Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Historie
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (81)

Přidat komentář
Efča59
05. listopadu

Knihu jsem poslouchala v rámci plnění Čtenářské výzvy. Jinak bych se k ní pravděpodobně nedostala. Od knihy jsem očekávala životopis Madeleine. Jedná se ale spíš o zjednodušený popis českých dějin od roku 1918 do roku 1948 z pohledu Madeleine, samotné životopisné údaje obsahuje jen okrajově. Knihu bych doporučila cizincům, který se snaží pochopit české dějiny té doby. Mě nejvíce zaujal bonus audioknihy a to rozhovor s Madeleine při návštěvě Prahy.

Chesterton
16. října

Nádherná, přiměřeně osobní, velice elegantním a poutavým způsobem poskládaná, komplikovaná česká historie. Autorka je dáma s nadhledem a dokáže zaujmout. Poslouchala jsem jako audioknihu a jistě se k ní brzy vrátím.

alabra
15. října

Jako milovníka historie mě kniha příjemně překvapila, je zajímavé číst o naší historii z pohledu Američanky, jež byla sama, či prostřednictví svých rodičů v blízkosti procházející paní historie.

amaenium
12. října

Ke knize jsme se dostala díky čtenářské výzvě a myslela jsem, že kniha bude příběhem o průběhu druhé světové války. Dostalo se mi však úplně něčeho jiného - elegantního a čtivého popisu historických událostí o naší zemi. Díky této knize jsem se mohla v mnoha událostech dovzdělat a jsem ráda, že jsem se ke knize dostala.

Páájinka
10. září

Zajímavá a poučná knížka.

Jarka 55
09. září

Krasna kniha plna emoci a pravdy. Dlouho jsem odkladal jeji čteni ,protože to neni muj soudek,ale byl jsem velmi mile prekvapeny.

Michalka98
31. srpna

Skvělá kniha, která srozumitelně popisuje nejhorší část československých dějin. Cením si toho, že paní Albrightová seznamuje s historií našich národů zahraniční čtenáře. Doporučuji k přečtení.

Silwinka87
23. srpna

Mě se knížka líbila,i když jsem ji četla celkem dlouho .Pěkně a srozumitelně popsaná historie i politika naší země a vlastně celého světa..
Čekala jsem více ze soukromí,ale i tak se knížka četla dobře,i když úplně jednoduché čtení to nebylo..

Posi
20. srpna

Kniha je super, ale doufám, že už o válce nebudu nikdy číst. Je také fajn, jak jsou zde popsány historické postavy.

Evus
08. srpna

Čtivě napsaná kniha shrnující nejtemnější pasáže moderních českých dějin. Ačkoli je kniha psaná někdy až zbytečně podrobně, nový náhled na tehdejší dobu neuškodí. Kniha je určitě subjektivně zabarvená, mně osobně příliš nesedí hlavně autorčino shazování prezidenta Háchy, který "vedl" republiku v té nejhorší možné době. Sice píše o tom, jak "podlézal nacistům", ale už nezmiňuje třeba to, že se mu tím pomohlo vymoct návrat českých studentů, zatčených v roce 38, z koncentračních táborů ještě před koncem války. Pohled na Beneše je asi vcelku takový, jak působí i po tolika letech na mě - výborný diplomat do časů míru, ale mít ho v čele, když o něco šlo, to se chtěl zavděčit všem a neuměl si trochu "dupnout". Těžko říct, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby nás minimálně komunistům nenechal tak lacino.

Lil30
03. srpna

Podle anotace jsem se těšila na knihu o životě autorky, ale dostal se mi spíše popis historických událostí, které její život samozřejmě nesmazatelně ovlivnily. Byly na můj vkus dost obšírně popsané. Na druhou stranu jsem si znova oživilla, co vše vedlo k válce a zašla nad tím, jak se všechny mocnosti nechaly oklamat a co si nalhávaly, aby udržely mír za každou cenu.
Je pravda, že jsem se více zaměřila na části týkající se její rodiny a Terezína, které byly zajímavě popsány.
Knihu jsem objevila díky Čtenářské výzvě a nelituji, že jsem si ji přečetla.

Ajrad1981
28. července

Kniha, kdy je autorka "příběh" nenapsala, ale jen popsala. Popis o to autentičtější, že její otec byl prakticky přímo v centru politického dění.
Ve škole v dějepise jsme se nedostali dál než k anšlusu, veškeré další informace o letech 1938 - 1939 znám díky a knihám a filmům a seriálům, jako např. Vlak dětství a naděje, z poválečných let znám důležité události naší historie spíš heslovitě, takže jsem si doplnila znalosti.
Politické kličky, vyjednávání a dohadování mě většinou moc nebere a nebaví, ale tady mi to ani nepřišlo. I když mnohem víc jsem pochopitelně hltala části týkající se Terezína, holocaustu a atentátu na Heydricha. A nejvíc emocí u mě jednoznačně vzbudila první část. Nejdřív to bylo i celkem zábavné, stručné shrnutí našich dějin pro Amíky a jiné cizince (i když mám obavy, že i pro mnohé Čechy to byly překvapivé informace), pak jsme se dostali k Mnichovu a to jsem se pěkně vztekala! Mít Daladiera s Chamberlainem po ruce, tak jim křísnu hlavami o sobe, aby se jim vyjasnilo! Jak si proboha mohli myslet, že se Hitler, který už předtím obsadil Porýní a Rakousko, budou stačit Sudety? A když už slavnostně vyhlašovali, že do války půjdou, až když to bude vypadat, že Říše chce ovládnout celou Evropu, co dělali v březnu 1939?? To už jim muselo být jasné! Ne čekat až na září! (vím, že to rozčilování už nic nespraví, ale nedokážu to jen tak přejít...)

luciekla
14. července

3.5 hvezdicky. Tuto knihu jsem si chtela precist uz nejakou dobu, ale dostala jsem se k ni az v ramci Ctenarske vyzvy. Cekala jsem vice osobniho pribehu, mene historie. Kazdopadne knizka je pekne napsana a dobre se cetla, doporucila bych ji jako povinnou cetbu na druhem stupni.

Rihatama
12. července

Do memoárů Madly Albrightové se mi dvakrát nechtělo. Obávála jsem se zaujatých postojů asimilované, amerikanizované, kdysi hodně dávno Češky. Jak jsem se mýlila! Bez přehnaného patosu a důrazu na osobní, rodinné prožitky, Albrightová popisuje mimořádně poutavým jazykem tu nejbolestnější část našich novodobých dějin, poznamenanou složitými morálními dilematy, jakkoli ne všem jevům se věnuje do hloubky. Přesto u řady dalších disponuje znalostí detailů, o kterých jsem moc nevěděla. Je zřejmé, že stále mám o našich československých dějinách co objevovat. Především je ale zřejmé, že člověk má dějiny svého národa nejen znát, ale stále si je připomínat. V dnešním uspěchaném světě skutečné hodnoty a síla prožitků snadno zapadnou v nezměrném každodenním přívalu tisíců článků, tweetů, blogů, sloupků, rozhovorů, videí aj. aj. Každá dějinná událost tak má v dnešní "společnosti okamžiku" takřka jepičí život a na vzpomínky na události "dávno" minulé už povětšinou lidem nezbývá ani čas ani chuť.

Liska63
10. července

Skvěla kniha, zajímavý pohled na období druhé světové valky a historie autorciny rodiny. Pro me kniha na kterou nezapomenu.

fruitbueno
23. června

Neskutečně poutavě a čtivě podané československé dějiny v desetiletí 1938-1948. Albrigt je vynikající vypravěčka, nenechte se zmást, do dějinných událostí zasadila osobní příběh, postřehy a také hluboké morální poselství o moci, rozhodování a potlačení vlastních zájmů ve prospěch většiny. Opravdu skvělé čtení.

DivnýJanko
30. květnaodpad!

kniha sa mi nepáčila aj keď operuje s veľmi sofistikovane vybranými faktami, vpodstate razím názor, že treba poznať okrem knihy aj autorov život. a táto Balkánska Mäsiarka nestojí za pozornosť, tak ako ona tak aj táto kniha patrí na smetisko dejín.

PetrzOlomouce
29. května

Skvělá kniha. Detailně popsané události, které by měl znát každý.

kdu
21. května

Čekala jsem více osobních příběhů (proto se mi nejvíce líbila asi část o Terezíně, kde popisuje osudy různých blízkých ale i cizích osob). Drtivou většinu knihy tvořil přehled politických událostí, na můj vkus až někdy příliš detailní. Člověk se občas dozví něco zajímavé, ale vzhledem k počtu stran knihy mě to časem přestalo bavit, ačkoliv mám historii velmi ráda. Hodně mě zaujal příběh paní Moravcové, vůbec jsem o této hrdince neměla dosud ponětí!

irskádívka
28. března

Pro mě jedna z nejhezčích knih o těžké době. Autorka mě překvapila jednoduchým podáním historické situace, politického pozadí, nenásilným zakomponováním vlastního příběhu a asi nejvíce svým velkým rozhledem a inteligencí.

brabofka
12. března

O této knize se zde již napsalo mnoho. Nejvíce ji ale, myslím, vystihuje v anotaci uvedený popis Václava Havla. Je to opravdu strhující příběh 12 nejdůležitějších let naší nedávné historie. Navíc tím, že je kniha také určena americkým čtenářům, kteří o historii střední Evropy a ČR nemají vůbec povědomí, skvěle zde i vysvětluje historii dřívější. Kniha se opravdu musí číst se zapnutým mozkem a vstřebáváním, ale vůbec jí to neubírá na kráse a čtivosti. Každý večer jsem se těšila až se začtu do strhujícího příběhu Československa a rodiny Korbelovy. I zde si člověk (stejně jako třeba v knize Dva proti říši) uvědomí, že tento příběh neskončí happyendem ... I když pro rodinu a paní Albrightovou ano.

artlucie
01. března

Hodně zvláštní kniha. Bylo pro mě vcelku složité ji číst, člověk musel mít pořád čilý mozek, vstřebával hodně informací, takže žádné odpočinkové čtení. Na druhou stranu se od toho nedalo odtrhnout, doplňující příběhy a úryvky oživovaly příběh přesně tak, jak bylo třeba. Pro toho, koho zajímají dějiny a hlavně historické souvislosti je to ideální kniha. Moc se mi líbila, i když jsem ráda, že už mám dočteno a můžu si oddechnout.

Mánička178
26. února

Jde vidět, že Pražská zima je primárně psaná pro "nemístní", na což sama autorka v úvodu upozorňuje - ovšem vůbec to neubírá knize na atraktivitě a rozhodně líčení některých historických souvislostí nenudí, ba naopak: obzvlášť události a kořeny Mnichova v roce 1938 a následně i převratu v únoru 1948 jsou popsány velmi přehledně a zejména v souvislostech. To považuji za veliký klad této knihy.
Když si zpětně uvědomuji, jak jsem se o těchto momentech dějin dozvídala ve škole já, tak si vzpomínám na strohý vzorec "letopočet - událost". Co ale k těmto událostem vedlo, proč se staly, co znamenaly, kdo byl hybatelem - to mě bohužel tehdy asi moc nezajímalo :( Možná se chudák učitel pokoušel souvislosti zprostředkovat, ale řekla bych, že v šestnácti zasáhne takové téma asi málokoho. Nebo aspoň já neměla takový rozhled, abych všecko to důležité "pobrala".
Ale díkybohu za to, že se člověk pořád vyvíjí a také za to, že si následně může mezery vzniklé v pubertě doplnit ve chvíli, kdy se sám chce dozvědět víc... přečtení knihy jakou je Pražská zima může být velkým obohacením: můžete ho využít jako pouhý odrazový můstek do hlubšího studia nebo jako sympaticky podané doplnění mezer, které vám zůstaly prázdné od hodin dějepisu ve škole - vřele doporučuji :)

V28
10. února

Velmi poutavě a čtivě napsaná kniha nejen o dětství Madeline Albright. Některé informace z období před a po druhé světové válce kterým jsem pořádně nerozuměl, mi byli na stránkách této knihy velice jednoduše vysvětleny. Proto mohu každému jen doporučit jako zajímavou knihu, která určitě stojí za přečtení, nudit se nebudete.

mirektrubak
31. ledna

„Jsou mi hluboce podezřelí lidé, kteří nabízejí jednoduchá řešení, něco tvrdí s naprostou jistotou nebo si činí nárok na výhradní vlastnictví pravdy. Stejně skepticky pohlížím na všechny, podle nichž je všechno tak složité a členité, že se v tom nemůžeme vyznat, a vše je tak mnohostranné, že se můžeme celý život den co den hnát za poznáním, a přitom nic nevědět jistě. Jsem přesvědčena, že když pravdu spatříme, poznáme ji, jenom se tak třeba nestane okamžitě a bez úsilí o hlubší poznání. Je tomu tak proto, že cíl, k němuž směřujeme, a dobro, v něž doufáme, nepřicházejí jako nějaká závěrečná odměna, ale jsou skrytým společníkem našeho hledání. Odpověď na otázku, proč jsme tady, nám nedá to, co najdeme. Je skryta v důvodu, proč nemůžeme přestat hledat.“

Když jsem na jaře roku 2014 četl životopis paní Albrightové, tak jsem byl doopravdy nadšen tím, jak poutavě dokázala popsat svou kariéru v diplomacii a tím pádem také podat informace o důležitých událostech světové politiky, kterých byla účastnicí - ano, i politika můžete mít rádi. Také mě zaujalo, jak vyvážená ta kniha byla a jak dokázala být kritická i k vlastním chybám - to je velký rozdíl proti tuzemským politikům a jejich sebeoslavným obhajobám.
Pražská zima je jiná - nemůže zde být tolik z osobních postřehů Madeleine Albrightové, jednoduše proto, že byla v době popisovaných událostí malé dítě. Ale to zásadní zůstává: objektivní pohled s pochopením pro dilemata doby (žádné rychlé retro-soudy, které tak rádi děláme, když už víme, jak všechno dopadlo), podaný přehledně a čtivě, se zaujetím.
To že jsou tématem klíčová místa české historie dvacátého století může být pro zkušenějšího čtenáře problém, může mít pocit, že se dočítá notoricky známé věci, zvlášť proto, že kniha je určena primárně pro americké publikum. Ale historicky méně vzdělaní lidé (jako jsem třeba já) nebo mladší čtenáři, to zase mohou vnímat jako klad, protože těch informací je právě „tak akorát“, není to povrchní průlet událostmi, ale není to ani příliš zatíženo faktografií. Proto může kniha sloužit i jako vstupní bod pro další poznávání moderních českých dějin (v tom to trochu připomnělo Tygridova Kapesního průvodce). Takže bych si ji uměl představit jako doporučenou četbu pro středoškolské studenty.

lenka7348
11. ledna

Zde je prostě vidět, že knihu psal někdo s politickou minulostí. Čekala jsem více osobních prožitků, ale ty byly spíše okrajově zmiňovány v souvislosti s dějinnými událostmi. Dále je také poznat, že kniha nebyla určena primárně pro evropský trh, jelikož naše historie je zde popsána tak nějak "halabala", asi aby to pochopili i méně inteligentní Američané, které to ve výsledku vlastně ani nezajímá. A samozřejmě je vidět, za které vlády byla paní Albrightová u moci, a ke které názorové linii má blíže. Nicméně mi přišlo milé, že má autorka stále tak blízko ke své rodné zemi, i když z ní odešla jako malá holka. "Pražská zima" mě nezaujala tak, jak jsem předpokládala, takže vracet se k ní zajisté nebudu.

agatha2
29.12.2017

Nebylo to špatné, ale nevím....na můj vkus příliš mnoho politiky. Celkově jsem čekala něco jiného, nicméně nelituji, že jsem si knihu přečetla.

Jana283
24.10.2017

Velmi hezky se četlo. Kdyby každý Čech znal dějiny své země alespoň v tomto rozsahu, nebudeme stále opakovat stejné chyby. Velmi se mi líbí vlastenectví paní Madeleine.

Randyz1986
15.10.2017

Pro mě asi jedna z nejzajímavějších a nejnaučnějších knížek, která je zároveň velmi čtivá. Pokud se člověk historii věnuje detailněji a profesionálně, tak to asi nebude úplně pro něj, ale mně se relativně jednoduchá forma spojená s autorčiným životem a její rodinou velmi líbila. Je v ní krásně zachycená atmosféra doby, která ovlivnila mnohá zásadní rozhodnutí a která se dnes jeví příliš jednoduše a černo-bíle, naopak dříve tato rozhodnutí přicházela postupně a plíživě. Zároveň je trošku děsivé, když si člověk při čtení uvědomuje, že se i dnešní společnost opět začíná dost radikalizovat a mnohdy mezi sebou vytváří konflikty a napjaté vztahy, čehož zneužívají a priživují mnozí demagogové (o to více teď před volbami).

Bublinka78
08.10.2017

Jedním slovem strhující. Výborně napsáno a doslova jsem se nemohla odtrhnout. Líbilo se mi, že samotné dějiny byly prokládány rodinnou historií. Kniha si neklade za cíl být 100% objektivní, takže je dobré nahlédnout i do jiných zdrojů (např. Kauza Čurda). Odpouštím autorce i poněkud nelichotivé komentáře k prezidenti Háchovi. Z hodnocení dopadu některých událostí je patrné, že autorka větší část života žila v zahraničí, ale její láska k její vlasti je upřímná a vřelá.