Pražská zima přehled
Madeleine Albright
Osobní příběh o paměti, Československu a válce, 1937-1948 Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: "Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech." Nakladatelství Argo vydává ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Prague Winter: A Personal Story of Remembrance and War, 1937-1948, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pražská zima. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (130)
Při čtení některých částí jsem cítil tu bezmoc ve svém srdci tak silně, že jsem chvílemi musel knihu odložit. To nezažijete ani u čtení drsné severské krimi. Jen doufat, že historie se nebude opakovat, a že se nebude strkat hlava do písku.
Kniha dokáže opravdu zapůsobit a je čtivá.
Ve škole mě tato léta nikdy nebavila, nechtěla jsem se učit dějepis, politika mi byla a v podstatě je cizí dodnes. Nicméně díky této knize jsem pochopila některé historické souvislosti, kterých jsem si vědoma nebyla. Je fakt, že dějepis jsem se učila překroucený totalitním režimem, takže velmi pružně ohýbaný. Tato knížka je čtivá, zajímavá, psaná s nadhledem. Nečetla jsem ji naposledy, je plná informací, které si chci pamatovat a díky ní chci vědět víc.
Související novinky (2)
Velký knižní čtvrtek (11. října)
10.10.2012
Knižní novinky (8. - 14. 10.)
07.10.2012
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pražská zima v seznamech
v Právě čtených | 25x |
v Přečtených | 667x |
ve Čtenářské výzvě | 331x |
v Doporučených | 63x |
v Knihotéce | 239x |
v Chystám se číst | 380x |
v Chci si koupit | 72x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) paměti, memoáry Terezín únor 1948 Edvard Beneš, 1884-1948 Jan Masaryk, 1886-1948 židovství Madeleine Albright, 1937-2022Autorovy další knížky
2012 | Pražská zima |
2003 | Madeleine |
2010 | Tajná řeč broží: Příběhy z mé šperkovnice |
2018 | Fašismus: Varování |
2020 | Peklo a jiné destinace |
Příjemná četba života rodiny paní Albrightové na pozadí nejčernější kapitoly našich dějin ve 20. století. Přiznám se, že pasáže o tehdejší politice mě nezaujaly tolik jako život autorčina otce, Josefa Korbela, poněkud nespravedlivě zapomenuté postavy meziválečné a poválečné historie. V Terezíně jsem nedávno našel pamětní desku zemřelým příbuzným paní Albrightové, což podnítilo můj zájem o tuto knihu.
Paní Albrightovou, první ženu v mnoha vysokých amerických politických funkcí, rodačku ze Smíchova a českou vlastenkyni jsme dodnes patřičně neocenili, přičemž právě ona s Václavem Havlem představovali onen étos 90. let a naději v lepší budoucnost.
V knize jsem opět našel několik pasáží, které by byly platné i v dnešní době. Zvláště autorčiny postřehy o Rusku v sobě nesou temné proroctví, které mnozí naši politici ignorovali. S postupem času vnímám výmluvy politiků, včetně našeho díky Bohu již bývalého prezidenta, že Putinovy úmysly nemohl přece nikdo předpokládat. Je to lež. Celé zástupy novinářů včetně paní Albrightové na toto nebezpečí upozorňovaly.
"Moskevské úřady se snaží vracet na své místo Stalinovy pomníky a ve školách vyučují pozitivní dějiny neboli rusocentrickou verzi historie. Máloco dokáže poškodit budoucnost více než když se děti učí odmítat minulost. V Evropě kalí vodu extremistické strany, jež nad oddanost demokratickým hodnotám stavějí národní identitu... Součástí života v současnosti není jen šovinismus, fanatismus a rasismus, ale i mučení, etnické mučení a genocida... Nezbývá než připustit, že jsme schopni se chovat neslýchaně krutě, nebo s ohledem na spravedlivé mezi námi přinejmenším v jistém stupni morálně zbaběle. Ve většině z nás je kousek zrádce, kousek kolaboranta, něco talentu pro ústupky zlu i nádech necitelného vězeňského dozorce. Kdo z nás nikdy neponižoval druhé když ne slovy a činy, tak alespoň v myšlenkách. Od porodnice až na smrtelnou postel si v sebou neneseme jenom něhu a světlo. někdo z toho usuzuje, že potřebujeme vládu silné ruky, ideologii, jež vše vysvětlí nebo poukaz na historickou křivdu, která může posloužit jako úběžník našich životů. Jiní se obírají minulost a jsou zoufalí, že se nejsme schopni poučit, čímž nás ovšem kladou na roveň laboratorním zvířatům, jež běží a běží v otáčivém kole a nikam se nedostanou... Pravdu nesmíme přestat hledat."