babsi66 komentáře u knih

Dívka ve vlaku, která dávno není dívka a thriller, který není thrillerem, protože postrádá jakékoli napětí.

Základní motiv slídění při cestování vlakem by mohl být dobrý, kdyby nezabředl v tuně jakože thrillerových klišé a zmatku deníkových záznamů tří žen, z nichž se dozvíte o některé z nich více než jen základní charakteristiku a z nichž si sotva některou opravdu oblíbíte. Bohužel mužští hrdinové to nevytrhli už vůbec. Prostě tentokrát spíš nic než moc.

13 18.02.2019

Ačkoli je knížka sama o sobě čtenářským zážitkem díky krásnému jazyku, jakým je popsán anglický venkov a především pak postavení majordoma na tradičním anglickém sídle, mnohem zajímavější je to, co v ní není výslovně uvedeno a jen tak nenápadně probublává pod povrchem. Jak moc je život majordoma tak oddanému své profesi osamělý a do jaké míry může člověka skutečně naplňovat? Zda lpění na zdvořilém způsobu vyjádření a na tom, co se patří, je do takové míry žádoucí, aby bránilo projevu skutečných emocí? A do jaké míry si takové otázky pan Stevens je ochoten nebo vůbec schopen připustit?

13 21.01.2019

Backman stále drží laťku na stejně vysoké úrovni jako u Oveho a Babičky. Baví mě, jak dokáže, aby si čtenář zamiloval postavu, o níž byste na první dobrou řekli, že jí rozhodně nebudete fandit při plnění jejích tužeb ani vám jí nebude líto, když se jí začnou bortit sny. Ale přesně taková je Britt-Marie. Nejdřív byste ji nejraději někam zavřeli a utekli co nejdále od ní, ale nakonec zjistíte, že se opouští ne zcela snadno.

A to se dá ostatně říct i celém příběhu. bylo mi líto, když skončil. Krásně citlivě napsané, přesně s tou správnou dávkou sentimentu, ironie, nadsázky a životních pravd. To vše smícháno v mixu, který rozhodně nepůsobí vtíravě.

12 19.09.2017

Stručné a výstižné, bez zbytečných kudrlinek a přitom podané s citem. Je to silný zážitek i v případě, že čtenář nemá vlastní zkušenost s popisovanou situací. V opačném případě si pak připravte k ruce kapesníky.

11 27.07.2020

Autor objevil způsob, jak posunout jeden z mnoha příběhů o útlaku různými politickými režimy do nové roviny, a to prostřednictvím architektonické památky v hlavní roli. Za mne mimořádně atraktivní čtení. A to, aniž bych chtěla cokoli zlehčovat či normalizovat, nikoli díky příběhům hlavních postav (kdy podobných osudů najdete v literatuře spoustu), nýbrž právě díky zapojení stavby do příběhu způsobem, jakým to autor provedl.

Strašně silný příběh. Vlastně kniha obsahuje příběhů několik a všechny mají hodně co do sebe. Sice pro mě bylo z hlediska duševní pohody trochu náročné rochnit se na střídačku v problémech několika lidí (navíc problémech typu, který byste sami řešit nechtěli ani omylem), ale za ten čtenářský zážitek to stojí.

Líbí se mi, jak autor nepopisuje explicitně každý detail, a přesto víte, co se stalo, nebo jak se daná postava cítí.

A přestože nejsem hokejový fanda, těším se strašně na pokračování.

9 03.01.2020

Strašně jsem se bála, že 11. díl s Harrym Holem bude působit jako nastavovaná kaše. A jsem ráda, že se mé obavy nepotvrdily. Naopak. Nesbo zbavil Harryho všech superschopností z minulých dílů a tomu to rozhodně neubralo na zajímavosti. Děj výborně graduje a přestože se v případu objevují stále nové důkazy a podivné okolnosti vyžadující vysvětlení, nakonec je vše dovedeno do zdárného konce, kdy vše souvisí se vším. Určitě jedna z nejlepších detektivek série.

9 10.04.2018

Je to čtivé, je to pravdivé a něco to ve vás zanechá.

Strašně se mi líbí, jak kniha nehodnotí. Nevyzdvihuje statečnost autorovy maminky při její cestě do Paříže, nehaní otce, když nevystoupil ze strany po svém odchodu do důchodu. Jednoduše nechává situace a jednání osob, aby mluvily samy za sebe.

Stejně tak oceňuji, že autor klidně napíše, že nezná veškeré podrobnosti chování svých rodičů místo toho, aby si domýšlel čtenářsky atraktivní detaily.

9 18.09.2017

Moderní pokračování tradice klasického ruského románu v tom nejlepším slova smyslu. Propracované postavy, s nimiž prožíváte každou emoci - milujete, nenávidíte, chcete se mstít, cítíte lhostejnost i rozhořčení. Květnaté popisy s množstvím odkazů na ruské reálie pak zprostředkovávají obraz Ruska a jeho proměn ve 20. století. A k tomu svým způsobem překvapivý závěr. Stojí to za přečtení.

9 22.11.2015

Je to celkem depresivní čtení, ale navzdory tomu (nebo možná právě proto) jsem se od něj nemohla odtrhnout. Ta bolest a zmar hlavní hrdinky z knížky přímo čiší. A i když víte, že se blíží tragédie, tak jste na ni trochu masochisticky vlastně zvědaví. Doporučuji konzumovat s něčím ostřejším k pití.

8 18.12.2019

Dolores byste asi za kámošku mít nechtěli, nicméně nelze jí upřít schopnost zaujmout a podmanit si čtenáře, který se na konci přistihne, že jí prostě musí fandit. Doporučuji číst bez delších pauz, víc si pak celé to drama užijete.

8 18.12.2019

Na první dobrou se to tváří jako popis známosti s jednou slečnou, která vede hodně bujarý život. Do textu ale postupně pronikají prvky a pasáže, z nichž se čtenář dovídá, že příběh nám vlastně říká o Holly a její minulosti mnohem víc, i když ne vše je řečeno naplno.

Capoteho styl psaní mi sedl a co textu dle mého názoru vyloženě sluší, je formát novely. Příběh je akorát tak dlouhý, aby se v něm něco událo, přičemž ty zásadní věci probublávají pod povrchem, a přitom dostatečně krátký, aby nepůsobil zbytečně rozplizle. Nebo aby vás postava Holly nezačala štvát.

8 20.06.2018

To je tak, když každá druhá stránka přináší zásadní zvrat v ději a po chvíli už nevíte, čemu vlastně máte věřit. Podezíravost a nejistota ze stránek jen sálá napětí se stupňuje. Autorka vždy zaseje zrnko pochybností a vám to nedá než číst dál, abyste zjistili, co to vlastně celé má znamenat. A nakonec, když už si myslíte, že jste to celé rozlouskli, zjistíte, že všechno je úplně, ale úplně jinak.

8 12.03.2018

Bude to znít jako protimluv, ale je to taková nenáročná oddechovka na úrovni. Děj i postavy a jejich vývoj jsou od počátku předvídatelné, ale autorka vše vypráví naprosto přirozeně, takže to nepůsobí jako vyumělkovaná love story psaná na efekt.

Jelikož knížka česky zatím nevyšla a ne každému může být příjemné číst slovensky, doporučuji zkusit anglický originál. Středně pokročilí angličtináři by s textem neměli mít problém. Knížka je psaná srozumitelně a není nezbytné hledat každé neznámé slovo, protože význam se dá domyslet z kontextu.

Takové Zoufalé manželky v knižní podobě. Jen místo Wisteria Lane je místem činu australské maloměsto. Bavil mě kontrast, kdy navzdory závažným tématům, které knížka řeší, je to díky svému způsobu zpracování taková fajn oddechovka. Autorka má talent vykreslit postavy naprosto reálně včetně jejich každodenních starostí od banalit typu jaký si koupit oční krém až po závažnější věci, zda opustit manžela, takže si určitě při čtení nejednou vzpomenete sami na sebe nebo na někoho známého.

8 13.02.2016

Je až k neuvěření, jak někteří autoři dokáží přenést čtenáře do příběhu několika řádky a Faber mezi takové nepochybně patří. Ačkoli jsem očekávala spíš vysvětlení či popis dalších osudů hlavních postav "Kvítku", rozhodně jsem nebyla zklamaná z poněkud jiného pojetí této sbírky. Jak píše autor v předmluvě, povídky představují spíše jakási další nahlédnutí do života některých postav a nabízejí čtenáři vodítka, na jejichž základě může fantazírovat, kam se asi ubíraly jejich další kroky. Čtenáři očekávající jasné závěry tak mají smůlu. Přestože se tedy jedná spíše o taková okénka, střípky, více či méně banální příhody ze života Sugar, Williama a dalších postav, sbírka nevyznívá jako nějaké nepovedená snaha přiživit se na úspěchu "Kvítku".

S každou povídkou se totiž vrátíte zpět mezi do viktoriánské Anglie a budete s postavami prožívat jejich rozhořčení, sebelítost, lásku i odpor a budete mít pocit, že nejste pouhými čtenáři, ale že stojíte v rohu Williamovy pracovny, že spolu s Sugar procházíte Silver Street nebo jste svědky průvodu odhodlaných sufražetek. Každá z povídek je vlastně takovým malým klenotem bez ohledu na top, jak "obyčejný" je její námět. Škoda, že jich sbírka obsahuje pouze sedm, ale jak se říká, dobrého pomálu.

8 29.12.2015

Jo, je to dlouhý. Ale nemůžu říct, že bych si neužívala každou stránku a nechápu, že jsem její četbu tak dlouho odkládala. Vše má v ději své místo - každý detail, každá postava, pohnutka, jednání, vše do sebe zapadá jako puzzle a v souhrnu vytváří úctyhodné psychologické drama, z něhož jde chvílemi mráz po zádech.

7 18.12.2019

Za mne hrozně povedená knížka. Perfektně vylíčená atmosféra tajemné Barcelony, kterou jsem opouštěla jen s lítostí.

Ze začátku jsem se nemohla zbavit dojmu, že mi styl vyprávění připomíná tvorbu někoho jiného. A nakonec jsem v tom objevila Arbese a jeho romaneta, jen povýšená na vyšší a zajímavější úroveň.

V každém případě jsem zvědavá na pokračování.

7 09.04.2019

Vždy, když čtu něco od McEwana, opakuje se stejný scénář - anotace mne obvykle nijak víc nezaujme, ale řeknu, že když to má tak dobré hodnocení, něco na tom bude. A pokaždé je to pak skvělý čtenářský zážitek a Na Chesilské pláži není výjimkou. Byť je to příběh kraťoučký, obsahuje v sobě mnohé - ať už vyřčené či nevyřčené, jen tak probublávající pod povrchem - o názorech dané doby na to, co je a co není přijatelné, o tom, kam až si člověk sám dovolí zajít, aniž by se styděl před sebou nebo před ostatními a o tom, zda si dovolí zpětně litovat svých činů.

7 11.03.2019

Po dlouhé době nějaká YA knížka, kterou jsem přečetla. Trochu mě mrzí, že podobně psané romány nevycházely v době, kdy jsem patřila od cílové skupiny. Není to žádný přeslazený románek, který by vám vnucoval, že je hrozně super být gay. Naopak, problematika menšinové sexuální orientace a coming outu je zde podána vkusně a citlivě, nicméně rozhodně ne přes růžový filtr.

6 03.01.2020