alfinha2321
komentáře u knih
Bylo nás pět
Karel Poláček
Viděla jsem dříve seriál a upřímně řečeno, ač je kniha předlohou, je seriál o mnoho zajímavější. Vlastně oproti seriálu nenabízí nic nového, naopak mi přijde, že seriál toho vykreslil ještě víc a barvitěji. Takže až dcera dostane povinnou četbu, budeme se raději koukat.
Barva kouzel
Terry Pratchett
Po mnoha letech čtení všeho možného jsem se konečně dostala i k Pratchettovi. Je pravda, že mne muž varoval, že první dvě knihy ještě nejsou best of, ale musím říct, že se mi hned první díl celkem líbil. Nestalo se mi sice, že bych se smála na celé kolo, ale docela zajímavé čtení to bylo, nejraději jsem měla asi Zavazadlo.
Pohyblivé obrázky
Terry Pratchett
Čtvrtý přečtený Pratchett a zatím asi nejslabší. Ne, že by to bylo špatné, to rozhodně ne, ale nějak mě ta kniha úplně nechytla a raději jsem dělala jiné věci, než šla číst. Příběh mi přišel hrozně natahovaný a to vyvrcholení... no to tam skoro nebylo :) Tak doufám, že další budou zase o chloupek chytlavější.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Docela milá knížka o pohádkovém světě, který není tak úplně fikcí... Zajímavě se propojující příběhy, trochu moc otravná a přemoudřelá hlavní hrdinka a bláznivá babička milující honby za pokladem, to byl koktejl, ze kterého vznikla docela fajn knížka, kterou ale asi už podruhé číst nebudu.
Rasputinův stín
Raymond Khoury
Čtivá kniha, u které naštěstí nevadí, že je v sérii - já jsem to například až do chvíle čtení komentářů k ní nevěděla, a přesto mi to při čtení nijak nevadilo. Příjemná oddechovka nabízí další zajímavý pohled a možnou konspirační teorii na mystickou osobu Rasputina.
Zvrat
John Lutz
Solidní detektivka s naprosto zvráceným pachatelem. Dobře se čte, jen po přečtení pár dalších knih z ní moc ve vzpomínkách nezůstane, jen mlhavá představa o ději.
Plná bedna šampaňského
Ota Pavel
Četla jsem jí hlavně kvůli čtenářské výzvě, ale příběhy mě zase až tolik nenadchly... Asi nejsem tak zarytý sportovní fanoušek :)
Kamenná opice
Jeffery Deaver
Další skvělý příběh Lincolna Rhyma, jehož detektivní případy si čas od času ráda přečtu. Téma uprchlíků je i v dnešních dnech ožehavé (a zejména v naší zemičce, kde to vlastně vůbec není aktuální), takže jsem si moc ráda přečetla i příběh, který se dotýká motivů té druhé strany. Jinak detektivka je to solidní, čtyři hvězdičky jsou určitě na místě, příběh mě do sebe vtáhl a celou dobu jsem se snažila tak jako Rhyme uhodnout, co a kde Duch udělá příště... Narozdíl od něj se mi to však nepodařilo :)
Sůl moře
Ruta Sepetys
Knihu jsem četla na doporučení jako jednu z položek do čtenářské výzvy. Přesto překvapila a zaujala mnohem víc, než některé z těch, které jsem si vybrala sama od sebe. Poslední dobou mě hodně oslovují příběhy z druhé světové války a tato kniha vnáší zase jiný pohled na to šílené válečné období. Vážně doufám, že toto už nikdy nezažijeme... Krátké kapitolky psané z pohledu jednotlivých postav krásně vykreslovaly děj, i když jsem se na začátku musela trochu zorientovat v tom, kdo je kdo. Brzy jsem se ale vžila do příběhu a čekala jsem, kdy se zase odkryje další střípek mozaiky z minulosti některého z hlavních hrdinů. Vyvrcholení v podobě (dnes v podstatě zapomenuté a neznámé) námořní katastrofy bylo epické, možná mě však mnohem víc mrazí z popisů chování vojáků a zejména těch ruských...
Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
Začátek mi přišel moc roztažený, příliš popisný, marně jsem vzdychala po seriálu (kterého jsem viděla jeden díl a navnadil mě k přečtení knihy). Nakonec se ale vše rozjelo a na styl spisovatelky jsem si zvykla. Jen jsem si nějak nezvykla na psaní v náznacích bez vysvětlivek pro nás nechápavé - paní Helga teda byla nastrčená, nebo se prostě jen snažila být zajímavá? Asi se stejně na ten seriál budu muset mrknout, abych vše lépe pochopila :)
Dívka, která si říkala Tuesday
Stephen Williams
A mě se to líbilo. Ani mi moc nevadilo, že hlavní hrdinka má chvílemi až superschopnosti, že jsou padouši úplně hloupí a detektivové na tom nejsou o moc líp. Vždycky jsem se těšila, až si zase přečtu další kousek. Taky se mi líbil styl, kdy každá kapitola je psaná pohledem někoho jiného. Jak se pak děj rozvíjel a rozmotával, docela ve mně trnulo a i slzičky skanuly, obzvlášť, když vedle mě v postýlce oddechovala moje vlastní dceruška...
Síla
Siri Pettersen
Poslední díl série nepředčil moje očekávání. Ano, byl dospělejší a temnější, ale už mi celkem unikaly jednotlivé motivace a někdy jsem měla problém chápat náznaky (např. u Vidoucího). Ale rozhodně nebyl závěrečný díl zklamáním, byl celkem příjemným završením série.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Tak tuhle knihu jsem docela dlouho odkládala, ale musím říct, že naprosto neoprávněně. Hned mě chytla a hodně se mi líbil styl, kdy se prolíná vyprávění děje s retrospektivními útržky následného vyšetřování. Docela jsem i hlavní hrdince a jejímu synkovi fandila. A jako bonus navíc si mohu odškrntnout další kolonku ve výzvě 2018, neboť se jedna z hrdinek jmenuje stejně jako já :)
Nebe v plamenech
Emmy Laybourne
Když jsem ve výprodeji knih viděla i pokračování Monumentu 14, neváhala jsem ani chvíli a zakoupila obě dvě. Protože už po přečtení prvního dílu jsem si skutečně chtěla přečíst pokračování. A ono bylo ještě o něco lepší, než jsem čekala. Rozdělení do více linií knize prospělo a příběh jsem přímo hltala. Paráda, jdu na třetí díl, jsem zvědavá, jak to dopadne.
Skutečná událost
Emil Hakl (p)
Knihu jsem četla kvůli Čtenářské výzvě, ale vůbec to není můj šálek čaje. Styl mě mátl a každý večer, když jsem se vrátila ke čtení před spaním, jsem si vůbec nemohla vzpomenout, o čem jsem vlastně četla včera...
Zelená míle
Stephen King
Moje srdeční záležitost - tedy ve filmovém podání, v knižní verzi jsem si dala premiéru. A ačkoliv musím říct, že se mi filmové zpracování líbilo o chloupeček víc, i kniha je nadobyčejně dobrá. Svědčí o tom i absolutně mokrý polštář v posteli, kde jsem četla poslední šestý díl seriálu... Neuvěřitelně silný příběh.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Tak jsem se díky letošní nové výzvě dostala k další knize od Tučkové, a na rozdíl od Žítkovských bohyní, které mě až tak nezaujaly, se mi tahle kniha líbila o moc víc. Tedy líbila asi není to správné slovo, spíše šlo o zaujetí - komu by se také líbil popis toho, jak se někomu hroutí život v mnoha rovinách (nejde jen o vyhnání, jde i třeba o chování milého tatíčka), a stává se to stále dál... Závěr ani tak nepřekvapil, teď si asi budu muset spravit chuť něčím méně zoufalým, pozitivnějším. Ale o některých věcech už asi budu přemýšlet navždy, i s ohledem na to, že jedna z předchozích generací naší rodiny byla taktéž odsunuta...
Šeptající lebka
Jonathan Stroud
Už je to nějaký čas, co jsem četla první díl a pamatuji si, že se mi hodně líbil. Když jsem tedy zahlédla prodávat druhý díl, neváhala jsem ani chviličku. A musím přiznat, že jsem rozhodně neudělala chybu - knihu jsem zhltla za dva dny a to jen proto, že se v mezidobí musím starat o dítko, jinak by šla jedním dechem :) Nechybí tu napětí, akce, zajímavé postavy a jejich motivace a některé scény jsou pěkná duchařina. Celá kniha má nápad, akci a švih a já jsem přesvědčená, že to určitě není poslední díl, co jsem četla. Dávám 5*.
Sophiina volba
William Styron
Jsem docela ráda, že jsem tuhle knihu nečetla v rámci povinné četby, protože bych měla hodně velký problém jí dočíst. Teď jsem se k ní dostala o mnoho let později a dobrovolně v rámci čtenářské výzvy, a i tak jsem měla velký problém se čtením. Ze všech tří linií (Osvětim, Sophie a Nathan a Stingo) byla ta o Osvětimi (potažmo před/válečném Polsku) naprosto uchvacující a pohlcující. Ostatní dvě mě dosti nudily, hrdinové štvali a naprosto jsem nechápala jejich chování a motivace. Bohužel jsem měla tendence i některé pasáže přeskakovat, zejména třeba obsáhlé popisy vnitřních autorových pochodů a fantazií. Celkově tedy jen 3* a hodně tomu ubral i fakt, že nejvíce šokující fakt celé knihy je tak notoricky známý, že už při čtení ani nepřekvapí...
Dallas 63
Stephen King
Moc Kingů zatím načteno nemám, ale po posledním Osvícení, které se mi příliš nelíbilo, jsem natrefila zase na něco, co se mi líbilo moc. Sice to není na 5*, ale slušné 4 dávám - tu pátou si musím odpustit zejména proto, že jsem měla pocit, že čtu dvě knihy v jednom a že by mi stačila jen jedna z nich, v tomto případě ta první. První část, která ještě nebyla tolik zaměřená na hon na Oswalda, mi prostě přišla lepší. Hodně mě bavilo samotné cestování v čase, vykreslení Ameriky 60. let i odkazy na To. Druhá část, byť svižná a stále zajímavá, už mě nedokázala strhnout tolik. Ale za mě je tohle určitě jedna z hodně dobrých Kingovek, časem si jí určitě přečtu ještě jednou.