Pohyblivé obrázky

Rčení "tenkrát v Holy Woodu" získává doslova jiný až hmatatelný význam, nicméně přišlo mi, že minimálně tak jedna cívka celkového děje tam byla už navíc, místy se to pro mě lehce vleklo, ale Terryho knížky si občas trochu více čtenářské náročnosti zaslouží. Opět nabité odkazy na všemožné pop i nepop kulturní záležitosti včetně onoho už známého efektu - sakra kdy a kde mi tohle už někdy přelítlo přes nos, vždyť to je přece.... no joooo, prostě ty hloupé lidské zvyky no.. :)

Pohyblivé obrázky sú desiatym zväzkom Úžasnej Plochozeme a hoci ide o vtipný „standalone“ román (takže po ňom môžu bez obáv siahnuť aj nováčikovia), Pratchett tu naplno predvádza svoju britkú satiru. Tentoraz si vzal do svojho magického laboratória kinematografiu a Hollywood (či skôr Holy Wood).

Milujem Pratchettov štýl postavený na doslovnom chápaní metafor – keď sa povie, že filmový priemysel je „mágia“, na Plochozemi to platí doslova a táto sila dokáže pretrhnúť samotnú tkaninu reality. Kniha má neskutočne zbesilé, priam filmové tempo a tradične geniálne poznámky pod čiarou od Jana Kantůrka.

Okrem skvelých popkultúrnych odkazov (od King Konga po Odviate vetrom) a výborných postáv – ako je pragmatický leňoch Viktor, ambiciózna Ginger, čistý kapitalista Kolík Aťsepicnu či môj favorit, cynický hovoriaci pes Gaspoda – ma kniha dostala svojím hlbším presahom. Pratchett román napísal v roku 1990, no geniálne v ňom predpovedal našu dnešnú závislosť na obrazovkách a to, ako radi vymieňame svoje vlastné, chaotické životy za dokonale nastrihanú ilúziu.

Je to vtipné, inteligentné a vizuálne čítanie. Dávam silné 4,5/5. Príbeh som si neskutočne užil, no tú polhviezdičku sťahujem len preto, že kultové Stráže! Stráže! u mňa predsa len zostávajú neprekonanou päťhviezdičkovou záležitosťou.

Klikaklikaklika...

Nápad dobrý, ale mě tohle čtení docela dalo zabrat. U některých příběhů ze Zeměplochy se zlobím, že nejsou delší a u některých bych se nezlobil, kdyby byly kratší. A tím je přesně tenhle díl o kinematografii.

Těch odkazů a parodií na filmy, pohádky apod. je zde nespočet. Nejsem sice úplně filmový znalec, ale některé filmové vtipy pochopí i tupec. :)) Dějově mi to bohužel nesedlo. Zbytečně jsem se jednou částí knihy strašně dlouho brodil, až jsem se úspěšně dostal na konec a řekl si "uf."

Pojďme si shrnout co mě bavilo:
- Kolík A.S.P. a jeho snaha propagovat reklamu do filmu + objednávka 1000 slonů.
- zamilovaná éra Trolla Navážky
- Victor a jeho charakter
- zjištění proč se pes Gaspoda jmenuje právě tak (odkaz na skotského psího hrdinu Bobbyho)

Klik.

Vlastně velmi zajímavé téma o Holy Woodu, kinematografii a slávě zasazené na Zeměplochu. Dějově ale nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Je tam spousta skvělých vedlejších postav, které měli možnost se v knize projevit, ale žádná z nich mi úplně nepřirostla k srdci. Mám určitě jiné favority ze zeměplošské série.

Další pěkná kniha do série Zeměplochy. Příběh se odehrává ve fantasy světě, ale je natolik reálný, že na to úplně zapomenete. Nebýt mágů, mluvicích zvířat a dalších drobností. Najdete v něm vtip i satiru. Kolík A. S. P. tu dokonale ztělesňuje dravou ekonomickou stránku bez ohledu na kvalitu obsahu. Proti němu stojí idealisté, kteří si původně přáli, aby jejich vynález sloužil k lepším účelům. A situaci mnohdy zachraňuje malý nenápadný hrdina. Je to první kniha, kde se objeví Gaspoda a člověk má toho malého zablešence hned v oblibě a po přečtení celé knihy i chápete jeho cynismus. Pro zábavu můžete počítat kolik filmových narážek dokážete odhalit.

Pratchett je můj oblíbený autor, ale některé díly Zeměplochy mi prostě nesedly. Tento mezi ně patří. Asi proto, že mě toto téma ničím nezaujalo.

Jsem to jen ja, kdo si všiml odkazů na mistra hororu Lovecrafta? Věc z hlubin, prastarý komplex, chapadla, odkaz na Necronomicon (už si nepamatuju, jak se tu ta kniha jmenovala-nekrotelecomicon?)
Atmosféra téhle plochovky je hutná, hutná tak, že mi přečíst první půlku trvalo dosti dlouho, ale ta druhá. Super, satira na reklamu, na kinematografii...Líbila se mi.

Neuvěřitelné množství odkazů na historii filmografie. Příkladem může být Silverfish, který je zaručeně referencí na Samuela Goldwyna (původním jménem Szmuel Gelbfisz). A je toho mnohem víc...

Fajn knížka, samotný děj není sice nijak zvlášť poutavý, ale scény s Kolíkem snažícím se do obrázků za každou cenu propašovat reklamu vše vynahradí. Gaspoda je nejen nejchytřejší ale rovněž nejvtipnější pes světa. Na neviditelné univerzitě se konečně objevuje Výsměšek. A pak je tu samozřejmě tisíc slonů...

Knihu jsem rozečetla, ale pak jsem ji na dlouho odložila, protože mě nezaujala. Když jsem ji však rozečetla podruhé, tak už to bylo jiné a knížka mě vážně bavila.
Nejlepší byla paní Vidláková, to jsem se opravdu nasmála. :D

(SPOILER) Nemůžu dát 5 hvězdiček kvůli konci s Gaspodou a Laddie. :(

80% - "A proč by nemohl ten velbloud proběhnout kolem obrázkové skříňky, pak by klikař zarazil šotky, velbloud by se dovedl nazpět, posadil se na něj jiný jezdec, pak se zase rozjela skříňka a velbloud by projel kolem znovu?" řekl Viktor. "To by nešlo?"
Aťsepicnu na něj zíral s otevřenými ústy.

Určitě jeden z nejzajímavějších Pratchettových příspěvků do světa Zeměplochy. Dějiny filmu přenesené do Ankh Morporku a zejména do léta opuštěného pobřežního Holy woodu, četba prošpikovaná popkulturními odkazy od hory obklopené hvězdami a ženy s pochodní až po myšlenku na vkládání filmových políček s podprahovou reklamou. Rozbíhající se éra němého filmu a mazaný obchodník Kolík Aťsepicnu, který se mění v magnáta "pohyblivých obrázků". Nedostudovaný mág Viktor Grýnbaum v ne vždy dobrovolné roli filmového (a reálného) hrdiny a praktická Ginger jako lepá filmová star. Trpaslíci a trollové, kteří se náhle netouží pozabíjet, nýbrž prosadit se v novém odvětví. A zázračně zmoudřelý mluvící omšelý psík Gaspoda, jakož i kocour, myš, kačer a králík. Všichni se chovají divně. Jako kdyby se jim v hlavách zhmotňovaly cizí myšlenky, které kupodivu celý ten filmový průmysl posouvají dopředu. A kdesi v pozadí za tím vším cosi špatného a děsivého toužícího dostat se na tento svět.
Zvláštní, že mě i po letech celý tenhle příběh nesmírně baví do té doby, dokud se týká převedení počínající filmové éry na Zeměplochu. Uculuju se u toho, protože autor má zkrátka neopakovatelné nápady. To pozadí příběhu s bojem proti dlouho neznámému zlu mě pak zas až tolik nebaví.

"Jde tady o princip," pokračoval jeden z trpaslíků. "Nemůžete si přece vy, lidi, rozebrat všechny jenom trochu slušný role a na nás nechat všechny ty malý podvodníčky a kriminálníky!"

Přišlo mi, že v tomto díle bylo vtipných momentů méně než v jiných dílech, ale zase to byly momenty, u kterých jsem vyloženě vyprskl smíchy. Asi bych toto dílo nedoporučoval pro začatečníka na Zeměploše, mám dojem, že by mohlo odradit.

Pohyblivé Obrázky jsou velmi silný standalone. Zároveň by to mohlo sloužit jako fajn první kniha pro někohi, kdo zatím se Zeměplochou nemá tu zkušenost. Objevuje se tady totiž spousta důležitých vedlejších postav, ale nemusíte je znát dopředu. Děj plynul tak nějak sám, líbilo se mi, že hlavní postava se jen tak vyloupla a nebylo za potřebí velkého úvodu. Vtipem samozřejmě kniha srší, zejména samozřejmě cílená rýpnutí do filmového průmyslu.

super kniha

Plný počet hvězd jsem zatím vždy dávala jen dílům s Hlídkou, ale tenhle díl si je jednoznačně zaslouží taky. Začátek mi přišel slabší, ale to možná jen z toho důvodu, že některá prostředí v knihách nevyhledávám a jedním z nich je právě filmový průmysl, takže mi chvilku trvalo se do příběhu vžít. Jenže to by nesměl být Terry. Nakonec to byl další naprosto úžasný příběh s hromadou vtipných pasáží a narážek na skutečnou filmovou produkci, kupou zábavných postav včetně těch ze zvířecí říše, závěrečné vyvrcholení skvělé. "Falešní" mágové, mluvící zvířata v čele s geniálním Gaspodou, zamilovaný Navážka, svéráz Výsměšek, vychcaný Á.eS.Pé, OKRAJ PROTI STŘEDU... koho by tohle nepobavilo.

Je to už mnoho let, kdy jsme jednou o prázdninách stáli s kamarády před plakátovací plochou, a jeden z plakátů velmi barvitě lákal na bohatý a snad až těžko uvěřitelný program.
Tam už chybí jen "vystupuje tisíc slonů" prohlásil kamarád a následoval výbuch smíchu, který jsem nechápal. Konečně, konečně teď po letech díky Pohyblivým obrázkům jsem vtípek pochopil a jsem v obraze! :-)

Výborné, i když kritika Hollywoodu je až moc přímočará. Viktor jako student magie byl fajn, ale jako filmová hvězda už byl víc rozumný než zábavný. Třetí čtvrtina by chtěla fakt zkrátit. Pobavily třeba falešné pravé fousy, ale hlavně trollí námluvy s "květinou", když trollové mají pro všechny rostliny jeden výraz "ugrah".

Muj nejoblibenejsi autor, jeho knihy miluji, ale uz planuji na jine pole

Tak jsem se po čase vrátil na Zeměplochu, k dávno pozapomenutému příběhu. A bylo to osvěžující, to musím říct.

Tato kniha pro mne rozhodně není tím nejlepším, co Zeměplocha vyplodila. Přesto se ale jedná o příběh, který mám vcelku rád.

Ne, že by děj jako takový byl nějak zázračný. Jestli je to něco, tak takový Pratchettovský průměr. Začátek naprosto fantastický, konec také, ale ten střed je takový slabší. Autor má, jako obvykle, potřebu přehánět, multiplikovat, házet na sebe jeden skvělý nápad za druhým, až je toho moc. Závěr vše ale tak pěkně rozřeší, že na to člověk vzpomíná až s láskou.

Zajímavější ale kniha je z pohledu její idey. Víte, pokud si přečtete Pohyblivé obrázky, můžete se pomalu vykvajznout na Adornovu kritiku kulturního průmyslu a na Postmanovo křičení na konzumní mraky. Pratchett to všechno obsáhne a to obrazněji, přesněji a zábavněji. Je škoda, že knihu nenapsal dnes, zajímalo by mne, jak by příběh pokračoval, jak by aktuální kultura byla reflektována ve světě Zeměplochy. Protože to, co autor předvedl, je krásným shrnutím dějin filmu se všemi jeho vadami. Je to krása, opravdu krása.

Fanoušky samozřejmě potěší nadprůměrný výskyt lovecraftovských referencí, o to vtipnějších, že je zkrátka objektivní pravdou, že Lovecrafotvo dílo a Hollywood si ve skutečnosti úplně nejdou k duhu a co Hollywood v tomto směru vyprodukuje je pravidelně opravdu jakousi chodící bestií. Osobně jsem byl nadšen z žáby s milionem mláďat, nebo co to tam hned na začátku bylo.

Nu a osobně za největší tahák téhle knížky považuju Výsměška. Geniální představení geniální postavy, kterou snad nikdo nemůže nemít rád. Už kvůli němu, představenému očima chudáka Kvestora, stojí čtení za to, i když vám třeba k srdci až tak moc nepřiroste samotný Viktor, který je jistě zábavnější jako student, než jako herec.