Plná bedna šampaňského

kniha od:


Koupit

Plná bedna šampaňského je první povídková kniha Oty Pavla. Vyšla v roce 1967, tři roky po jeho úspěšné reportážní črtě Dukla mezi mrakodrapy. Ve třinácti příbězích zůstává Ota Pavel stále věrný pouze sportu a své hrdiny nachází mezi těmi, které jako sportovní novinář dobře zná: mezi vrcholovými sportovci, kteří v uzlových okamžicích svého života překonávají hranice lidských možností a v čestném boji také sama sebe. Na stránkách knihy žijí Zátopek, Bosáková, Veselý, Heller, Mikoláš, Hudec, Kloz... družstvo házenkářů, akrobatický pilot, horolezci, parta skokanů na lyžích, hokejisté... Pavlovy povídky o sportovcích, sportu, sportovní slávě ( a jejím rubu ) už ale nesou výraznou autorskou pečeť budoucího Mistra daného žánru. Jsou to inspirativní, silné příběhy - hluboce pravdivé, dojímavé a navýsost lidské....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14889/plna-bedna-sampanskeho-14889.jpg 4.5194
Žánr
Literatura naučná, Sport, Žurnalistika, publicistika
Vydáno, Sláfka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Kniha Plná bedna šampaňského

Přidat komentář
Afilada
03. listopadu

Číst Otu Pavla, to je pohlazení duše. A to i tehdy, když píše o okupaci a o nacistech. Ota Pavel dokáže popsat i hrůzu tak, že se Vám neroztřesou kolena.
V trochu lepších dobách píše o sportovcích tak, že mu věříte každé slovo.
Úžasný autor.

bethulda
26. září

Krásné, prostě krásné.


kuruteku
24. července

Jásám a smutním zároveň. Ty povídky jsou drsné, romantické, smutné i veselé jako život sám. Úplně cítím všechny namožené svaly, odřeniny, zlomeniny, ale i radost z vítězství, z překonání sebe sama. Napadlo mne, že knihy o sportu (rozhovory se sportovci, různé výroční knihy o Naganu a jiných) a Pavlovy povídky k sobě mají stejně blízko nebo daleko jako hamburgry od McDonalds a svíčková.

Amazonka72
12. července

Z této knihy jsem přečetla několik příběhů při dlouhé cestě vlakem. A naprosto záměrně jsem ji otevřela kvůli příběhu Emila Zátopka ve chvíli, kdy jsem vlakem putovala na běžecký závod. K jinému sportu nemám takový vztah, snad jen k běhu na lyžích, takže výběr byl přirozený. Ano, příběh Emila Zátopka mě fascinuje a mnohdy si na něj vzpomenu, když polykám kilometry, nohy bolí a do cíle je tak daleko. Je fascinující sledovat, jak vůle dokáže dovést člověka až k samému cíli. A když už jsem byla začtená do jednoho sportovního příběhu, s chutí jsem si přečetla i další. Sport je úžasná věc, která dokáže náš život obohatit. Ale i přesto jsem přesvědčená, že radost je to do té doby, dokud se z něj nestane profese. Pak je to již velmi zavazující, ostatně jako vše, co se snažíme dělat naplno.
Proto je lepší sportovat pro radost a o tom vrcholovém sportování si jenom číst. Třeba povídky pana Oty Pavla, který je v psaní sportovních příběhů mistr.

kap66
29. dubna

Komentáře se tentokrát nerozcházejí a já jsem ráda.
Nejsem žádný sportovec toužící po slávě ani sportovní sledovač. Tak proč čtu knížky o sportovcích od sportovního novináře? Protože mi vždycky přišlo, že Otu Pavla sice sport živil (a on si reportážní pohled zachoval i tady), ale když na váhy položil na jednu stranu výsledky a na druhou čest, dobrotu a vůli překonat sám sebe, musela být těžší ta druhá, jinak by ho sebelepší výkon nezajímal. Nepsal o sportovcích, ale o lidech, jejichž lidskost se projevila prostřednictvím sportu – a to je to, co mě oslovuje. Navíc je znát, že je uznával, měl je rád a těžce nesl nespravedlnost vůči nim (např. ze strany státu). A ještě jedno "navíc" – jeho jazyk, zdánlivě jednoduchý, přesto poetický, přirozeně vplouvá skrz oči do hlavy a srdce.
Z povídky o Františku Klozovi:
To byl celý on. Dovedl dávat, sám sebe, poháry, odznaky, svůj frak, zlaté manžetové knoflíčky od Jana Masaryka, svlékl i košili, když viděl, že druhý nemá.
Mám Otu Pavla ráda už desítky let a má láska se prohlubuje.

Greenfingers
11. dubna

Autor ve své povídkové knize umělecky ztvárnil dramatické události, které prožívali významní čeští sportovci padesátých a šedesátých let minulého století. Zachytil okamžiky jejich největší slávy, ale také chvíle, kdy sami o sobě pochybovali a ztráceli svou víru v úspěch. Velikost těchto osobností je právě v tom, že se dokázali"zmáčknout" - přesně v duchu Zátopkova výroku "Když nemůžeš, přidej".
Ota Pavel sice žádný Pohár od Pánaboha neobdržel, ale mám zato, že ten dotyčný ho obdařil alespoň literárním nadáním, které zasluhuje stejné uznání jako výkony sportovců, o kterých psal.

Lenka4
29. března

Léta trvající bolest a dřina a pár okamžiků štěstí pro ty, kterým se podařilo chvíli stát na stupních vítězů. Krutost sportu je v tom, že vavřínový věnec si může odnést jen jeden a na mnohé se nikdy nedostane. Krása sportu je v tom, že mnozí přesto do takového boje jdou a třebaže zůstanou v poli poražených, zvítězí sami nad sebou. Na příbězích významných českých sportovců Ota Pavel ukazuje urputnost, vytrvalost a sílu lidského ducha, také však marnost, nezdar a nepřízeň osudu. To vše v posmutnělém tónu vybízejícím k zamyšlení.

Mateo67
12. ledna

Pohlazení po duši, ostatně jako u všech knih tohoto pana Spisovatele. Ač jste naprostý sportovní antitalent, dokáže vás tak očarovat, že jste to najednou vy, kdo jste právě poprvé skočili salto nazad, překonali další ledové pole na Egeru nebo vstřelili vítěznou sedmičku do rumunské branky.

1

Štítky

osudy lidí sportovci reportáže

Autor a jeho další knihy

Ota Pavel
česká, 1930 - 1973

všech 31 knih autora

Kniha Plná bedna šampaňského je v

Právě čtených2x
Přečtených300x
Čtenářské výzvě14x
Doporučených22x
Knihotéce98x
Chystám se číst43x
Chci si koupit3x