Ota Pavel

Ota Pavel je také má srdcovka. Získal si mě především svými vzpomínkami na dětství v povídkových sbírkách Zlatí úhoři, Jak jsem potkal ryby a Smrt krásných srnců.
Oceňuji jeho poetický způsob vyprávění příběhů. V každém z nich, ať už jsou to povídky z rybářského či sportovního prostředí, lze vypozorovat, že Ota Pavel psal o věcech, které byly jeho srdci velmi blízké.

Úžasné knihy. Úžasný Ota Pavel.
Moje první byla Pohádka o Raškovi. Užasla jsem a od té doby jsem nad jeho knihami žasnout nepřestala. Mám všechny. Čerpám z nich sílu, klid a radost. Než jsem poznala spisovatele Otu Pavla, nechápala jsem co na tom rybaření můj tatínek a ostatní rybáři mají. Rybář se ze mne sice nestal, ale už vím, co je k té řece táhne.

Stejně jako Jan Drda je i Ota Pavel jedním ze spisovatelů, který dokáže skvěle používat češtinu. Jeho knihy jsou autobiografické a dokáží tak čtenáře, aby se do čtení vžil. Úžasný člověk.

Otu Pavla zcela nekriticky obdivuji - ať už jeho sportovní tvorbu nebo povídky z vlastního života. V jeho jednoduchém stylu psaní není žádná manýra ani exhibicionismus, cítíte jak žije a dýchá se svými hrdiny, že skutečně věří každému slovu, co píše.

Mistr povídkové tvorby. Jako sportovní redaktor napsal řadu povídek o našich sportovcích a klubech, vždy byl znát osobní vztah k tématu. Druhá část tvorby-- rodina, láska k rodičům a bratrům, těžká doba okupace, láska k rybaření i osobní tragédie.( "Zbláznil jsem se na zimní olympiádě v Innsbrucku. Zatáhl se mi mozek,jako kdyby přišla mlha z Alp....")

Ota Pavel je oslavou českého jazyka, oslavou přírody, oslavou rodiny, oslavou vůle k životu... Je oslavou všeho, co mi je drahé

Jako první jsem z knih Oty Pavla přečetla soubor povídek Fialový poustevník, který vyšel v roce 1977 a výrazně se odlišil od tehdejší literatury, přečetla jsem knihu jedním dechem a další den koupila další tři výtisky, které jsem rozdala a rozpůjčovala přátelům a pak jsem si přečetla postupně vše, co mu vyšlo , a to i z doby předcházející. Filmové zpracování jeho knih mne nezklamalo, protože dokázalo zachovat zvláštní poetiku i jemný humor a celkový půvab jeho příběhů. Ke komentáři přispěvatele ber-tram je dodávám, že by mělo jít vždy spíš o kvalitu než kvantitu a autobigrafické prvky lze najít v díle mnoha světově uznávaných spisovatelů, takže jsem opravdu obsah jeho výhrad nepochopila.