Marekh

Příspěvky

Jak to vidí GottJak to vidí GottKarel Gott

Po velmi krátké době další přečtená kniha o KARLU GOTTOVI. Kniha je zajímavá tím, že spisovatel ROSTISLAV SARVAŠ pokládá otázky Karlu Gottovi během 10 dní na lodi. Kniha má 10 kapitol. Každý den proběhl rozhovor na různá témata.

Karel Gott má velký přehled o historii, o Židech a také má přehled o politice. Dočteme se, jaký názor měl Karel Gott na ženy a dočteme se také jeho názory ohledně víry. Je známo, že Karel Gott s oblibou vyprávěl vtipy o Židech. Gottovy názory jsou zajímavé a nutí čtenáře k zamyšlení.

V závěru knihy se nachází černobílé fotografie. Fotografie se také nachází na počátku každé kapitoly. V knize také nalezneme POPISKY K FOTOGRAFIÍM.

Kniha obsahuje pravopisné chyby nebo překlepy.

01. prosince


Takový byl Karel Gott: Rok potéTakový byl Karel Gott: Rok potéPetr Macek

Kniha otázek a odpovědí různých osobností na zpěváka Karla Gotta. V knize nalezneme 45 osobností. Vesměs všichni mluví o Karlovi Gottovi pěkná slova. Před pár dny jsem dočetl jeho autobiografii KAREL GOTT – MÁ CESTA ZA ŠTĚSTÍ, takže jsem si srovnával jeho pohled a pohled osobností v této knize, kteří o něm vypovídají. Všechno se shodovalo.

Karel Gott je skvělý zpěvák a také člověk. Určitě by nebylo na škodu, pokud někteří kritizují jeho působení v době normalizace v Československu, aby si přečetli výpovědi těchto lidí a třeba by přehodnotili svůj názor. Karel Gott doopravdy pomohl hodně lidem a v této knize se o tom dočteme. Samozřejmě každý člověk má své chyby, také Karel Gott, ale přesto nikdy nikomu záměrně neublížil a toho si cením.

Rozhovory s konkrétními osobami jsou krátké. Kniha obsahuje barevné fotografie. Knihu ocení především fanoušci Karla Gotta. Většinu osobností znám, o některých jsem slyšel úplně poprvé. V oblibě mám například Moniku Absolonovou, Hanu Zagorovou, Helenu Vondráčkovou a jiné umělce.

26. listopadu


Pohádky z naší zahrádkyPohádky z naší zahrádkyŠárka Rosová Váňová

Pátá kniha od české spisovatelky Šárky Rosové Váňové. Autorčiny knihy mám rád a byl jsem zvědavý na tuto knihu, která je primárně určena dětem, ale knihu si může přečíst naprosto kdokoliv. Jak je uvedeno v anotaci, kniha je pro děti od pěti do sto pěti let a s tímto tvrzením souhlasím. Anotace je stručná a pěkně napsaná.

Kniha má krátké kapitoly a pro mě to bylo pohlazení po duši. Příběh byl čtivý a děti po přečtení knihy se můžou zamyslet nad tím, jak by se měly chovat ke zvířatům. Pochopitelně ne všichni lidé musí mít rádi zvířata, ale určitě by jim neměli ubližovat. Myslím si, že jak se lidé chovají ke zvířatům, jak se to následně odráží v jejich chování k lidem.

Příběh mě svým zpracováním navrátil ke klasickým českým pohádkám. Hlavními postavami jsou kocouři MIKY a ČIKY. V knize se také seznámíme s dalšími zvířaty. Součástí knihy jsou také básně.

Kniha je pěkně zpracovaná. Obálka je nádherná včetně ilustrací, které se v knize nacházejí a rovněž je pěkně zpracována přední a zadní předsádka knihy, na které jsou zobrazeny emotikony kocourů vyjadřující jejich emoce. Kniha je vytištěna na kvalitním papíru. Součástí knihy je také pěkná záložka.

Myslím si, že kniha potěší čtenáře v jakémkoliv věku a kniha může udělat radost jakémukoliv čtenáři. Myslím si, že dětem se tato kniha bude líbit. Osobně jsem si tuto knihu užil. Autorka pracovala na knize 1 rok.

Autorka si vydala knihu samonákladem. Knihu lze koupit pouze na autorčině e-shopu: https://www.sarka-rosova-vanova.cz . Knihu lze koupit také v elektronické formě jako e-knihu.

23. listopadu


Má cesta za štěstímMá cesta za štěstímKarel Gott

KAREL GOTT je mým nejoblíbenějším zpěvákem a mám od něj všechny české a německé řadové desky. Pochopitelně vlastním i výběrové desky. Mimo jiné také vlastním ruskou desku, která je skvělá a které se v Rusku prodalo neuvěřitelných 5 miliónů kusů! V minulosti jsem se zúčastnil také několika koncertů a byl to pro mě skvělý zážitek a čerpal jsem z něj po mnoho dnů. Zúčastnil jsem se také skvělého koncertu v Ostravě v roce 2012, ve kterém také představoval nové písně z alba DOTEK LÁSKY, které je výborné! S Karlem Gottem jsem se také nechal vyfotografovat.

Karel Gott byl profesionál, skvělý zpěvák a člověk! Bylo pro něj důležité kamarádství, a přestože se dopustil některých chyb, řekl bych, že svými písněmi dokázal spojovat všechny lidi, a lidé ho měli a mají rádi doposud. Jeho písně mi dodávají energii a radost a myslím si, že všem jeho fanouškům. Věkové rozpětí jeho fanoušků je různorodé. Od mladých posluchačů, přes střední generaci až po dříve narozené posluchače. Karel Gott byl velkým cestovatelem. Navštívil hodně zemí (USA, Japonsko, Izrael, Austrálie aj). a také v této knize se dočteme o jeho cestách do zahraničí a jeho zážitcích.

Knize KAREL GOTT – MÁ CESTA ZA ŠTĚSTÍM jsem věnoval hodně času. Kniha je pořádná bichle, hodně těžká, má velký formát. Obsahuje hodně fotografií a různých dokumentů. Je důkladně zpracována a na knihu je potřeba si najít více času. Čtenáři, kteří mají rádi Karla Gotta, knihu určitě ocení a dozví se hodně zajímavostí z jeho osobního i pracovního života. V knize nalezneme také příběhy, které tajil po celý svůj život. Na mě osobně působilo všechno upřímně a myslím si, že Karel Gott neměl potřebu něco přibarvovat a dělat se lepším, když věděl, že jeho dny jsou sečteny! Člověk v tomto stadiu rekapituluje svůj život a otevírá své srdce. Odhaluje se čtenářům se všemi kladnými i zápornými stránkami. Je dobře, že Karel Gott tuto knihu napsal. Kniha byla čtivá a dočetl jsem se řadu zajímavostí. Na některé věci jsem si vytvořil nový pohled. Určitě měl Karel Gott s touto knihou hodně práce a myslím si, že to zvládnul dobře. Závěr knihy je hodně dojemný. Karel Gott byl bojovník do konce svého života a to na něm obdivuji, že se nevzdával a měl plno plánů, které chtěl uskutečnit. Hudba byla pro něj celým životem. Miloval hudbu, miloval publikum, miloval natáčení desek, rád si kupoval LP a měj jich doma obrovské množství. Je to nepochybně skvělý zpěvák s nádhernou barvou hlasu, který nazpíval během své kariéry stovky a stovky písní a tyto písně jsou oblíbeny a poslouchány do dnešního dne všemi generacemi a to je fantastické!

Kniha je určitě vhodná pro všechny fanoušky Karla Gotta a určitě také udělá radost všem, pokud Karla Gotta mají rádi a obdrží ji pod vánočním stromečkem. Pokud Karla Gotta nemáte rádi, nemáte rádi jeho tvorbu, nemá smysl se do této knihy ani pouštět. Byla by to ztráta času. Ale naopak pokud jej máte rádi včetně jeho písní, knihu si užijete, ač nad některými věcmi budete třeba kroutit hlavou. Ale nikdo není dokonalý, má své chyby. Líbilo se mi, že Karel Gott hodně lidem pomohl, aniž by se tím chlubil. Měl srdce na správném místě. Všechny písně a desky, o kterých Karel Gott ve své knize píše, znám, protože všechny desky mám doma, takže jsem se dokázal rychle orientovat a byl jsem v obraze.

Myslím si, že tato kniha má potenciál i na zahraniční knižní trh, pokud by se přeložila do němčiny. Mám na mysli především Německo, ve kterém má Karel Gott hodně fanoušků a další státy, ve kterých se mluví německy. Myslím si, že skalní fanoušci z německy mluvících zemí si knihu koupí i přesto, že je v češtině, ale nicméně bylo by fajn, pokud by se také tito čtenáři mohli začíst ve svém jazyce. Do úvahy by přicházelo také Rusko, protože Karel Gott má také své fanoušky i v této zemi a určitě by to ocenili. Jsou to jen moje úvahy, ale třeba se vydavatelství nad tím zamyslí. Jednoduše řešeno, Karel Gott má své fanoušky po celé Evropě i mimo Evropu.

Nemůžu souhlasit s komentář profilu n.ezn.amy ohledně Anticharty. Během normalizace to nikdo neměl jednoduché včetně popové hvězdy Karla Gotta, ač na první pohled by se mohlo zdát, že neměl žádné starosti a s režimem byl zajedno a notoval si s komunistickými kádry, což mu bylo hodně vyčítáno po roce 1989. Musel s KSČ najít společnou řeč a těchto umělců bylo nespočet, pokud chtěli nadále působit v umělecké sféře v Československu během normalizace. Myslím si, že Karel Gott dostatečně vysvětlil toto téma a do knihy to určitě patří, poněvadž měl k tomuto tématu co říci a objasnil to v širších souvislostech. Karel Gott mohl zůstat klidně v Západním Německu a vyvarovat se všech potíží s KSČ. V Západním Německu vydával jednu desku za druhou, měl nespočet koncertů, nic by mu nechybělo, ale nechtěl zklamat naše fanoušky, nechtěl opustit rodinu, a proto se rozhodl zůstat v Československu, což je dobře. Koncerty měl po celém světě včetně Východního Německa. Všude ho měli rádi a oceňovali jeho profesionalitu a přístup k divákům, kteří přišli na jeho koncert.

Karel Gott se také zamýšlí nad revolucí 1989. Uvažoval o tom, že skončí se svou kariérou v roce 1990 v Československu a přestěhuje se do Německa a tam bude pokračovat ve své kariéře. Fanoušci rozhodli, že chtějí Karla Gotta a nehodili jej přes palubu, což dosvědčovalo zájem o jeho koncerty a velmi úspěšné prodeje desek jako např. desky KDYŽ MUŽ SE ŽENOU SNÍDÁ (1992), anebo DUETY (1997), kterou natočil s Lucií Bílou. Někteří lidé si určitě přáli, aby skončil, ale fanoušci a příznivci ho podrželi! Podle mého názoru by byla škoda, pokud by Karel Gott skončil u nás kariéru v roce 1990, poněvadž i po roce 1989 natočil skvělé písně a desky, i když už bylo méně hitů než před rokem 1989.

22. listopadu


SektaSektaMartin Goffa

Další případ novináře MARKA VRÁZE, který jede hledat jednoho pohřešovaného mladíka do severní Itálie. V knize nalezneme téma sekt a také současné téma covidu.

Kniha nebyla špatná, ale předcházející autorovy knihy, které jsem přečetl, se mi líbily o něco více. Možná jsem čekal, že autor půjde trochu více do hloubky a upřímně řečeno jsem očekával lepší závěr. Z druhého pohledu to působilo uvěřitelně, ale čekal jsem něco jiného. Opětovně se v knize nacházely krátké kapitoly a celkově se kniha četla dobře.

Kniha má pěknou obálku.

Budu zvědavý na další autorovy knihy ze série NOVINÁŘ MAREK VRÁZ.

18. listopadu


DěvčátkoDěvčátkoMartin Goffa

Další příběh novináře MARKA VRÁZE přezdívaného Terenc. Tentokrát se jedná o přepadení v bance a jediné, co požaduje muž, který přepadnul banku, je setkání s Markem. Kdo je tento muž a o co mu ve skutečnosti jde? A jak to všechno souvisí se smrtí dívky TAJA? O všem se už dočtete v této české detektivce.

Od autora jsem četl už před časem knihu PŘIZNAT VINU, která se mi líbila. Tato kniha se mi také líbila. Byla to jednohubka na jedno posezení, opětovně se jde k jádru věci, takže stránky utíkají jedna za druhou a těžko se od knihy odchází. V minulosti jsem viděl podobné filmy s námětem, který se vyskytuje v této knize a musím podotknout, že jsem pochopil lidi, kteří se ocitli na druhé straně zákona, pochopil jsem jejich konání a fandil jsem jim..

Autor píše dobře, líbí se mi styl jeho vyprávění. Nad autorovými náměty knih se může čtenář zamyslet a v knize DĚVČÁTKO se může čtenář zamyslet nad tím, jak by se zachoval v situaci muže, který přepadl banku.

Budu zvědavý na další autorovy knihy. Další knihu, kterou bych si chtěl přečíst, je kniha SEKTA. Myslel jsem si, že knihy z této série budu číst postupně, tak jak následují po sobě, ale není to nezbytně nutné, poněvadž každý příběh, který vyšetřuje Marek, je jiný a je uzavřený. Takže knihy z této série budu číst na přeskáčku, ale to ničemu nevadí, alespoň doufám. Budu se tedy těšit na další Markův případ. :)

Kniha má pěknou obálku.

Citáty z knihy:

Existují náhody? Souhry okolností, nečekané a neplánované, které najednou přeruší plynulý tok bytí, a na první křižovatce člověka pošlou naprosto jiným směrem, než kterým až dosud putoval? Anebo je všechno dáno předem, každý náš krok je někým detailně naplánován a veden, a my si jen namlouváme, že disponujeme něčím, čemu říkáme svobodná vůle?

16. listopadu


#Murdertrending - Chci vidět popravu v přímém přenosu#Murdertrending - Chci vidět popravu v přímém přenosuGretchen McNeil

Kniha byla napsána ve stylu knih HUNGER GAMES, kterou jsem nečetl, nebo URBAN GAMES, kterou jsem četl. Spíše bych tuto knihu zařadil mezi YoungAdult thrillery. Knihu hodnotím na 80 %.

Kniha byla čtivá, i když jsem odhadnul, kdo za vším stojí. Zajímavé byly také zprávy uživatelů, kteří komentovali jednotlivé vraždy!

S komentářem uživatelky Péťa1950 by se dalo souhlasit, když se člověk nad vším důkladně zamyslí. Jenže z druhé strany je bezbřehá svoboda a autor má volnost a může si psát téměř o čemkoliv včetně tématu poprav v přímém přenosu. Je na čtenáři, jestli po knize sáhne a knihu si přečte. Je to jeho svobodná volba. Pokud jej námět neosloví a nechce číst o vraždách včetně komentářů fanoušků této zvrácené krvavé reality show, ať knihu raději nečte a vybere si jinou knihu. Vždyť existuje tisíce a tisíce jiných knih, určitě hodnotnějších a pro mladé čtenáře přínosnějších než tato kniha. To bezesporu ano, ale je na každém, jakou knihu si vybere ke čtení.

V současnosti se však dívám na to dvojsečným pohledem. Z jednoho pohledu se na to snažím dívat pohledem zábavy, ačkoliv to možná některým čtenářům bude znít absurdně. Každopádně kniha se četla celkově dobře. V knize se vyskytovalo plno akce, napětí, pochopitelně plno vražd, ale z mého pohledu se to dalo číst a ani jsem nepřivíral oči. Určitě to nebude kniha pro každého a já osobně jsem knihy s tímto námětem příliš nečetl. Z druhé strany si říkám, kam ten svět spěje a proč knihy s tímto námětem jsou tak u čtenářů úspěšné a prodávané?! Ať tak či onak, autorka mě udržela u četby, nenudil jsem se, dokázala mě vtáhnout do příběhu, a také z tohoto důvodu jsem knihu přečetl na jeden zátah. :)

14. listopadu


PrasklinaPrasklinaSharon J. Bolton

Moje první přečtená kniha od S. J. BOLTON. Slyšel jsem hodně chvály na autorčiny knihy, a tak jsem se rozhodl, že se začtu do některé knihy, kterou napsala, a vybral jsem si novinku PRASKLINA.

Kniha je docela bichle, má 4 části. Vyprávění z různých úhlů pohledů, střídá se přítomnost s minulostí. Kniha je propracovaná, celkově se četla dobře, vyskytuje se v ní řada překvapení, nastaly okamžiky, kdy jsem pociťoval strach a nevěděl jsem, na čem jsem. Závěr knihy jsem dokázal odhadnout.

Příběh se zčásti odehrává na ostrově Jižní Gorgie, který se nachází poblíž Antarktidy. Dýchne na nás atmosféra ledovců, sněhu, mrazu, čistoty a minimu lidí, kteří tento ostrov obývají. Kniha se hodí ke čtení v tento podzimní čas.

13. listopadu


Morový sloupMorový sloupJaroslav Seifert

Po dlouhé době další přečtená kniha od Jaroslava Seiferta. Autor je držitelem Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal v roce 1984. Básně vznikaly v letech 1968 - 1970. Kniha byla komunisty zakázána, později povolena. Kniha vycházela v samizdatu a v exilu. Kniha se mi líbila a celkově se četla dobře. Knihu hodnotím na 100 %.

V této knize nalezneme motivy lásky, smrti a poezie. Reakce na situaci po sovětské okupaci v roce 1968 v Československu. Kniha má autobiografické prvky, přechod k volnému verši nebo nerýmovanému.

Kniha je rozdělena do 6 částí: Křik strašidel, Poutní místo, Kanálská zahrada, Morový sloup, Kolotoč s bílou labutí a Epilogy, ve kterých se nachází závěrečných 9 básní.

Jaroslav Seifert o této knize napsal: „Při svém upřímném a velikém respektu k Janu Nerudovi měl jsem tajný plán. Chtěl jsem na konec své literární pouti českým životem napsat sbírku veršů, která by svým tématem aspoň zdaleka mohla připomenout jeho Zpěvy páteční. Tak nějak chtěl jsem se rozloučit se svou zemí, do které už pospíchám, a svými čtenáři, s kterými se loučím..

Nelekejte se titulu. Nejde tu o nějaký mor. Ani historický ani jiný. Morový sloup – ostatně poněkud fiktivní a zkombinovaný z několika takových monumentů – byl jen místem mileneckých schůzek a tato knížka poněkud i navazuje na Odlévání zvonů, i když jsem se hodně pokoušel, aby byla jiná.

Možná že jsem ji měl spíš nazvat Knížka polibků, abych neděsil čtenáře. Ačkoliv tento název, přiznávám se, dost se mi zamlouval, přece jen jsem se styděl.“

Doporučuji také knihu MAMINKA, kterou jsem četl před několika lety. Moc pěkná kniha i pro čtenáře, kteří nečtou příliš poezii.

Kniha obsahuje také ilustrace.

Citáty z knihy:

To nejhorší mám za sebou,
říkám si, jsem už stár.
To nejhorší mám před sebou,
ještě žiji.
Ale kdybyste mermomocí chtěli vědět,
byl jsem šťasten.
Někdy celý den, někdy celé hodiny,
někdy jen pár minut.

Po celý život byl jsem věrný lásce.
A jsou-li ruce ženy víc než křídla,
co jsou její nohy?
Tak rád jsem zkoušel jejich sílu.
Je něžná, když stisknou.
Ať tedy rozdrtí kolena
mou hlavu!
Kdybych zavřel oči v tomto sevření,
nebyla by tak opilá
a nebušilo by mi tak zběsile
v mých spáncích.
Ale proč bych je zavíral?

Věřím, že hledat krásná slova
je lepší
než zabíjet a vraždit.

12. listopadu


Kdo zabil mého otceKdo zabil mého otceÉ. Louis (pseudonym)

Od autora jsem už četl 2 knihy – prvotinu SKONCOVAT S EDDYM B. a DĚJINY NÁSILÍ. Nejvíce se mi líbila autorova prvotina, o něco méně se mi líbila kniha Dějiny násilí. Kniha, KDO ZABIL MÉHO OTCE je velmi krátká kniha na jedno posezení. Kniha se četla dobře, ale je škoda, že autor se více nerozepsal.

Autor v této knize navštěvuje svého umírajícího otce. Vzpomíná na zážitky z minulosti. Střídají se jednotlivé roky vzpomínek.

Určitá vzpomínka, kterou autor popisuje, je podobná vzpomínce, kterou jsem v minulosti prožil, když jsem byl na návštěvě u své babičky a nebylo to nic příjemného. Dodnes mám tento zážitek v paměti. Autor také kritizuje politiku ve Francii a souhlasím s autorovými názory. Je neuvěřitelné, jak se vláda chová k lidem, kteří mají nějaký handicap. Na příkladu autorova otce se o tom dočteme.

Líbí se mi autorův styl psaní. Můžeme se zamyslet nad spoustou otázek, které jsou palčivé v současné době. Určitě by se našly citáty, které bych si poznamenal, ale tentokrát jsem si nic nevypisoval. Budu zvědavý na další autorovy knihy, a pokud časem nějakou další knihu napíše, určitě si knihu přečtu.

12. listopadu


Květy zlaKvěty zlaCharles Baudelaire

PROKLETÉ BÁSNÍKY, mezi které patří CHARLES BAUDELAIRE, jsem si vylosoval k maturitě. Upřímně řečeno jsem úplně nebyl nadšený touto otázkou, ale nedalo se nic dělat. V minulosti jsem nečel knihu KVĚTY ZLA, ale během života jsem si občas říkal, že bych si tuto knihu mohl přečíst, ač poezii čtu zřídkakdy. Konečně jsem se odhodlal a tuto knihu si přečetl.

Samotný název knihy – KVĚTY ZLA, představuje oxymóron. Autor v této knize používá metafory, do poezie zapojil všechny smysly („vůně, barvy, tóny odpovídají si“), obrací pozornost k morbidním námětům. Hlavním „krédem“ je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a harmonie. Krásu nelze najít v neexistujícím dobru, ale dobýt ji ze zla, ze vzpoury proti Bohu a spojením se Satanem! Autor má promyšlený kompoziční postup – jako drama. V knize se nachází prvky romantické, realistické až naturalistické, symbolistické a dekadentní.

Některé básně se mi líbily více, některé méně. Určitě knihu nestačí přečíst jen jednou. Zajímavé byly například básně MRCHA, VELKÝ UMRLEC, PROKLETÉ ŽENY, UPÍROVY PROMĚNY, LITANIE K SATANOVI aj.

Četl jsem vydání od Československého spisovatele z roku 2013. Na počátku knihy se nachází autorův medailonek a v závěru se nachází Ediční poznámka.

11. listopadu


KruhKruhRona Halsall

Tuto knihu jsem snad viděl téměř u každého čtenáře na Instagramu nebo u natáčejících na BookTube. Musím se přiznat, že kniha mě dlouhou dobu lákala, a tak jsem podlehl a do tohoto psychothrilleru jsem se ponořil.

Kniha má 4 části. Střídá se současnost s minulostí. Kniha se četla celkově dobře, ale asi jsem očekával od knihy větší napětí. Možná jsem čekal, že mě kniha ještě více strhne a budu lapat po dechu, ale úplně tomu tak nebylo. Každopádně kniha nebyla špatná a myslím si, že stojí za přečtení. Odhal jsem správně závěr knihy a závěr mě tudíž nepřekvapil, takže žádné překvapení se tentokrát nekonalo, ale to nevadí.

Často čtenáři po přečtení této knihy říkali, že se v této knize nachází téma, o kterém se příliš v knihách nepíše a obecně se o něm ve společnosti nemluví a musím uznat, že je to pravda. V knize se vyskytují další závažná témata.

Mamka mi v minulosti vyprávěla skutečný příběh, který má námětově spojitost s touto knihou a nemohl jsem tomu uvěřit, ale byla to skutečnost! Myslím si, že se jedná spíše o ojedinělé případy, ale určitě existují a je třeba určitě jim věnovat pozornost, kterou zasluhují. Autorka chtěla na tuto oblast upozornit. Oč se jedná se už dočtete v této knize.

Kniha obsahuje EPILOG, DOPIS OD RONY a PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má moc pěknou obálku.

09. listopadu


Epochální výlety pana Broučka: Tentokrát do patnáctého století / Do Měsíce / Matěj Brouček na výstavěEpochální výlety pana Broučka: Tentokrát do patnáctého století / Do Měsíce / Matěj Brouček na výstavěSvatopluk Čech

V této knize se nachází 3 romány: PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE, NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁTE DO XV. STOLETÍ, MATĚJ BROUČEK NA VÝSTAVĚ.

Vzpomínám si, že na střední škole jsme si měli do povinné četby přečíst knihu Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, ale tuto knihu jsem nečetl. Během let jsem o této knize uvažoval, ale dostal jsem se k ní až v tomto roce včetně dvou dalších románů.

Nejvíce se mi líbila kniha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (80 %), což je v podstatě parodie na oblíbené dobrodružné utopistické romány (např. Jules Verne). Tento román byl ze všech třech románů nejkratší. Na druhém místě bych zařadil román Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (60 %), což je satiricko-humoristická kritika českého maloměšťáctví. V tomto románu se hlavní hrdina MATĚJ BROUČEK ve snu dostává do minulosti na počátku husitských válek. Autor používá spisovnou češtinu a staročeštinu. Nejméně se mi líbila kniha Matěj Brouček na výstavě (60 %).

V románech nalezneme také básně a hodně autorových myšlenek. V románech nalezneme humor, satiru a vlastenectví. U románu Pravý výlet pana Broučka do měsíce a Matěj Brouček na výstavě se na počátku každé kapitoly nachází souhrn událostí, které se v dané kapitole objeví.

Tyto knihy se nečetly úplně lehce a myslím si, že další autorovy knihy v dohledné době už číst nebudu. Upřímně řečeno nejsem úplně nadšený těmito knihami. Škoda, že román Pravý výlet pana Broučka do Měsíce nebyl delší. Tato kniha se mi líbila nejvíce. Historické knihy čtu velmi málo a ze středověku jsem téměř žádné knihy nečetl. Díky knize Nový epochální výlet.. jsem si připomněl historii v době husitství. Nejméně zajímavý mi připadal poslední román v této knize.

Citáty z knihy:

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.

Ó věř, našim pánům není nade vše čest a dobro národa, ale vlastní zisk, a kde uvidí prospěch svého stavu, tam hotovi budou i s cizím nepřítelem spolčiti se proti lidu svému.

Hlavou zeď neprorazíš! a Nemůžeš-li přeskočiti, podlez!

Neřid se tím, co sám uznáváš za dobré, ale dělej prostě to, co dělají jiní. Tato moudrá zásada vyhubí poznenáhla kdejaký svěží a pestrý květ původnosti a promění nakonec svět v jednotvárnou a jednobarevnou poušť, v níž uniformované člověčenstvo hyne nudou.

Ale jsou přece knihy, které nezajdou se svou dobou, aby ustoupily pupencům nového literárního jara, nýbrž věčně zeleny přetrvají mnohé generace, odolají příboji nových škol a směrů, vrtochům měnící se módy, a snad i některé, jež zdály se svého času uvadlými, po mnohých létech teprve se zazelenají ku potěše budoucím. Jest jich ovšem málo, těch knih nesmrtelných, jichž údělem jest ona sláva, které se původce jejich v krátkém životě lidském dožíti nemůže. Ale ani ostatní, neslavné, nezajdou beze sledu. Jen když přispěly něčím k osvěžení a potěše své doby, - nechť potom jako to suché, zežloutlé listí klesnou k zemi, kde stanou se mrvou, z níž strom literatury čerpá mízu pro novou, svěží zeleň budoucí.

08. listopadu


DubliňanéDubliňanéJames Joyce

Nejznámější a jeden z nejproslavenějších autorových románů se jmenuje ODYSSEUS, ale tato kniha je hodně náročná na četbu, jednoznačně kniha pro náročnější čtenáře. Tento román prozatím neplánuji číst. Možná časem se k němu dostanu. Rozhodl jsem se však, že vyzkouším knihu 15 povídek, která se jmenuje DUBLIŇANÉ. Jedná se o autorovu prvotinu. Je to moje první seznámení s tímto irským spisovatelem. Knihu hodnotím na 70 %.

Kniha vyšla v roce 1914. Povídky vznikly v letech 1904 – 1907. Povídky jsou krátké. Některé povídky se mi líbily více, některé méně. Nejvíce se mi líbily tyto povídky: Evelína, Obláček, Trapný případ. Nejméně se mi líbily povídky: Břečťanový den, Matka, Milost. Povídka Mrtví, která byla nejdelší povídkou z celé knihy, se mi líbila tak napůl. Nejvíce se mi líbila poslední část z této povídky.

Některé povídky byly nedokončené, alespoň to na mě takto působilo. Měl jsem pocit, že v některých povídkách vystupuje hodně postav. Povídky nám navodí atmosféru Irska, zejména Dublinu na počátku 20. století a v těchto povídkách sledujeme příběhy obyčejných lidí. Samozřejmě se v povídkách vyskytuje také politika a náboženské otázky, nachází se zde odkazy na historii. Některé povídky se četly skvěle a mohly být klidně delší, některé povídky nebo jejich části působily na mě nezáživně. Myslel jsem si, že čtení bude náročnější, ale celkově se kniha nečetla špatně. Záleželo na konkrétní povídce.

Irsko je pěkná země. Je známá výrobou whisky a také větší podíl Irů, než Angličanů se podílelo na stavbě „nepotopitelné“ lodi na světě a tím byla loď TITANIC. Alespoň si to pamatuji z filmu Titanic. :)

V závěru se nachází VYSVĚTLIVKY, což je určitě přínosné pro čtenáře.

JAMES JOYCE je představitelem moderní experimentující prózy. Zajímavostí je, že autor byl jazykově velice nadaný. Uměl psát a hovořit celkem 19 jazyky!

05. listopadu


Sestry FoxovySestry FoxovyLucie Hlavinková

Tato kniha byla zajímavá. Příběh je založený na skutečných událostech. Vypráví o sestrách Foxových. Byly to skutečné historické postavy 2. poloviny 19. století, které byly zakladatelkami spiritismu a sehrály významnou roli v jeho šíření v USA a dále ve světě.

Román je založený na dobových pramenech zveřejněné korespondenci hlavních postav a faktografické literatuře. Byly sestry Foxovy obdařeny nadpřirozenými schopnostmi, anebo byly šarlatánky? Odpověď na tuto otázku se dozvíte v tomto románu.

O sestrách Foxových jsem slyšel úplně poprvé. Nikdy dříve jsem o nich neslyšel a bylo zajímavé sledovat jejich životy a také jakým způsobem se dostaly ke spiritismu a jak jejich seance probíhaly.

Kniha mi rozšířila obzory a celkově se četla dobře. Určitě si nezaslouží tak nízké hodnocení, jak je uvedeno v Databázi knih, viděno samozřejmě mýma očima. Spiritismus se v románu sice vyskytoval, ale asi jsem očekával, že ho bude o něco více, ale to nevadí. Větší část je věnována sestrám Foxových a její rodině.

V knize se vyskytují černobílé fotografie. Kniha má pěknou obálku a také předsádku.

03. listopadu


Večer u studnyVečer u studnyFrantišek Branislav

Kniha obsahuje 19 krátkých básní. Autor patří k nezvalovské a wolkrovské generaci. Kniha obsahuje intimní verše. Tématem básní je láska, příroda. O autorovi slyším úplně poprvé. Celkově se kniha četla dobře.

TVOU KRÁSU RÁD MÁM

Tvou krásu rád mám. I tvůj stín.
Bojím se, jen se neporaň,
sám natrhám ti ostružin
dlaň plnou, plničkou tvou dlaň.

Minulo léto, stýská se,
myslím si často, ještě teď,
škoda, když člověk propase
ty chvíle... Voněl les a pleť.

Vzpomeň si, jen si připomeň
tu cestu k břehům Sázavy,
rty a dlaň vidím zároveň,
tvůj pohled tolik tázavý.

Tvou krásu rád mám. I tvůj stín.
Dál říkám: Jen se neporaň,
sám natrhám ti ostružin
dlaň plnou, plničkou tvou dlaň.

02. listopadu


Opravdové zločinyOpravdové zločinyLucie Bechynková

Po dlouhé době jsem se začetl do literatury faktu. Autorka knihy je moderátorka a spoluzakladatelka podcastu Opravdové zločiny. Tento podcast jsem neznal. Kniha vypadala zajímavě, a tak jsem se pustil do čtení. Knihu hodnotím na 70 %.

Jedná se o autorčinu prvotinu. Myslím si, že nebyl vůbec špatný nápad, že se autorka rozhodla napsat tuto knihu. Tato kniha byla autorčiným snem a hned na počátku píše: „Tyto stránky nejsou biografií vrahů ani encyklopedií deliktů. Mojí snahou bylo převyprávět zločiny, které se staly, lidsky a po svém. Všechna fakta v nich jsou ovšem skutečná, nic jsem nepřibarvila ani nepozměnila.“ Na počátku knihy je uvedeno, že kniha je věnována všem milovníkům krimi.

V knize se nachází 38 kapitol a závěrečná kapitola – ZLOČINOŽROUTI, která doplňuje knihu z pohledu kriminalisty, vězeňského dozorce i právničky. Tato závěrečná kapitola se mi hodně líbila, mohla být mnohem delší.

Téměř o žádném zločinci jsem nikdy dříve neslyšel. Většina případů vražd jsou staršího data, ale v knize nalezneme také novější případy, které se staly v roce 2021. Zaznamenal jsem, že hodně zločinů se stalo v USA v Kalifornii, ale také se dočteme o vrazích z Německa, Argentiny, Anglie a jiných států. Vyprávění o jednotlivých zločincích je stručné, ale možná by knize prospělo, pokud by se autorka ještě více rozepsala. Některé části mi připadaly hodně zhuštěné a zasloužily by si větší rozsah. Napadlo mě, že autorka mohla snížit počet kapitol a více se rozepsat, aby kniha měla stejný rozsah, ale z druhé strany by chyběly zase zločinci, o kterých bychom se nedočetli, což by asi byla škoda. Anebo autorka mohla ponechat všechny kapitoly, ale více se rozepsat a klidně mohla mít kniha třeba rozsah 400 stran. Podle mě by to knize určitě prospělo.

Oceňuji, že se autorka pustila do zpracování těchto případů vrahů a převyprávěla nám jejich příběhy. Zpracování a nastudování materiálů muselo zabrat hodně času. Tato kniha se mi nečetla vůbec lehce a při takové četbě vždy přemýšlím o TRESTU SMRTI. Jaký trest si vrahové zaslouží? Doživotní vězení, anebo trest smrti? Má být několikanásobný vrah, pod jehož rukou zemřelo například 50 lidí, ponechán doživotně ve vězení, anebo by si zasloužil popravu?! Jak se zachovat ke člověku, který zavraždil nevinné děti, které měly celý život před sebou?! Co v případě matek - vražedkyň, které ublížily a usmrtily vlastní děti?! Jak se zachovat v případě nezletilých dětí, které zavraždily chladnokrevně vlastní rodiče?! Na tyto otázky si musí každý člověk odpověď sám. Při čtení těchto případů se vždy zamýšlím nad tím, jak muselo být nejbližší rodině, přátelům a kamarádům, kteří znali oběť zločinu?! Jakým peklem a smutkem si museli projít, aby se dokázali vzpamatovat z těchto smutných okamžiků?! Může se někdo z nás divit, pokud mají tito lidé myšlenky na pomstu a chtěly by vzít spravedlnost do vlastních rukou?! Nejděsivější musí být představa, pokud si zločinci odpykají trest a jednoho dnes se ocitnou na svobodě. Začlení se do společnosti, anebo budou páchat další trestné činy?! Ne v každém případě zločinci - vrahové, dostanou doživotí nebo trest smrti. Někteří z nich dostali dlouhé tresty na desítky let, ale třeba za dobré chování mohou být propuštěni dříve. Někdy mám pocit, že zločinci za vraždu mají daleko nižší tresty než zločinci, kteří se dopustili krádeže! Peníze mají větší hodnotu než lidský život, alespoň tak mi to někdy připadá, když slyším o trestech, kteří tito lidé dostali.

Myslím si, že trest smrti v Česku neměl být zrušen a ve výjimečných případech měl své opodstatnění, když třeba vrazi se dopustili zločinu na dětech! To je podle mě neomluvitelné, když někdo zavraždí děti a pochopitelně to platí na další zločiny. Václav Havel dal v roce 1990 všem vězňům amnestii, ať už se jednalo o drobné zlodějíčky nebo vrahy! Po návratů domů se někteří mstili! Myslel to určitě dobře, padl komunistický režim, takže chtěl dát všem lidem šanci, aby mohli začíst s čistým štítem, když začínala demokracie, ale bohužel podle mě to nedomyslel a nebylo to nejšťastnější rozhodnutí. V některých státech v USA mají stále elektrické křeslo pro nejtěžší případy. Názory na trest smrti jsou různé, ale myslím si, že v ojedinělých případech by měl být ponechán.

V této knize se dočtete o vrazích, kteří mají na svědomí mnoho lidských životů. Často tito vrazi neměli jednoduché dětství, jejich rodiče byli alkoholici, feťáci nebo používali na svých dětech fyzické násilí, a to pochopitelně se odrazilo v jejich myšlení a chování v dospělosti. Někteří měli skvělé rodiče a dobré dětství, a přesto vraždili, ale těchto případů bylo minimum. Není se pak čemu divit, když děti z těchto rozvrácených rodin se dopouštějí zločinů! Určitě je to na zamyšlení a v žádném případě neschvaluji jejich jednání a chladnokrevnost, s jakou dokázali vraždit! Vůbec mi z toho nebylo dobře, když je člověk schopen zabíjet nevinné lidi, kteří mu nic neudělali! Dočtete se něco málo o jejich životech, plánování vražd a následně jejich uskutečnění. Bude vám z toho běhat mráz po zádech a nebudete věřit tomu, čeho je člověk schopen! Bohužel všechno je založeno na skutečných událostech!!!

Zajímavá byla pro mě kapitola MATKY VRAŽEDKYNĚ, BRATŘI MENENDEZOVI, NEJLEPŠÍ BANKOVNÍ LOUPEŽ a DĚTŠTÍ VRAZI!

Kniha je zajímavě graficky zpracovaná (kombinace žluté a černé barvy). Autorka používá v některých větách tiskací písmena. V knize se vyskytují také černobílé fotografie. V závěru knihy se nachází SEZNAM POUŽITÝCH FOTOGRAFIÍ. Korekce byla také dobrá, v knize jsem našel jenom pár chyb.

31. října


MinutkyMinutkyVeronika Jonešová

Kniha MINUTKY je druhý díl knihy HODINKY, kterou jsem četl na počátku tohoto roku. Autorka si knihu vydává samonákladem, kniha není dostupná v běžných knihkupectvích. Knihu lze objednat pouze u autorky na jejím e-shopu, případně si knihu půjčit v knihovně, pokud ji knihovna zakoupila. Já jsem využil půjčení knihy z knihovny. Knihu hodnotím mezi 70 %.

Kniha je vyprávěna z různých úhlů pohledů, skáče se z přítomnosti do minulosti. Úvodní kapitola začíná rokem 2062, což je vlastně v tomto příběhu přítomnost. Kniha má krátké kapitoly, které jsou pojmenovány. Navíc je na počátku kapitoly uveden věk jednotlivých postav, což bylo přehledné. Kniha se četla celkově dobře. Knihu jsem přečetl na jedno posezení, kapitoly rychle odsýpaly.

Myslím si, že kniha je určena zejména pro ženy. Asi nejsem cílová skupina této knihy, nicméně byl jsem zvědavý na druhý díl, jak bude příběh dále pokračovat. Pokud se čtenářům líbila kniha Hodinky, určitě se jim bude líbit také kniha Minutky. Styl autorky je stejný.

S knihou HODINKY jsem měl v určitých záležitostech otazníky a příběh nepůsobil na mě důvěryhodně. V této knize jsou sice dovysvětleny události z prvního dílu a jsou uvedeny na pravou míru, přesto jsem stále čekal na to nejdůležitější vysvětlení ze strany SAMUELA, které jsem bohužel nedostal, respektive jsem Samuela nepochopil v nejzásadnější věci, pro kterou se v minulosti rozhodl. Na konci 29 kapitoly mě dorazila Samuelova promluva, a to nedokážu překousnout a nechápu to. To vidím jako zásadní trhlinu tohoto příběhu. Očekával jsem, že v tomto dílu bude více rozvíjen vztah mezi Samuelem a Patricií a více rozeberou minulost, které ovlivnila jejich životy, ale nedočkal jsem se. Příběh se ubíral jinými směry, na tom není nic špatného, ale očekával jsem více samostatného příběhu Samuela a Patricie.

Kniha HODINKY má v Databázi knih pěkná hodnocení, převažují kladná hodnocení. Čas od času se vyskytnou záporná hodnocení, ale spíše jsou to ojedinělé komentáře, nicméně čtenáři mají v těchto názorech pravdu a vidím to podobně jako oni. Každopádně kniha MINUTKY si získá své čtenáře, především čtenářky, kterým se bude tato kniha líbit. Kniha je stylisticky pěkně napsaná.

O knize HODINKY a MINUTKY jsem vedl s mamkou bouřlivé diskuze a rozebírali jsme tuto knihu do všech podrobností. Mamka četla pouze knihu Hodinky, ale knihu Minutky už neplánuje číst. Knihy vyšla v obrovském nákladu - 5 000 kusů, což je poměrně vysoký náklad na začínající českou spisovatelku. Je však vidět podle počtu prodaných kusů, že kniha Hodinky má úspěch a většina čtenářů je s knihou spokojena.

V žádném případě to neznamená, že když jsem z knihy nebyl úplně nadšený, nemůže se líbit ostatním čtenářům, zejména čtenářkám. Určitě přeji autorce, ať má kniha úspěch a líbí se co největšímu počtu čtenářů. Není jednoduché napsat knihu, zabere to hodně času a není vůbec jednoduché prosadit se na knižním trhu, ještě když přihlédnu k faktu, že kniha vychází samonákladem a autorka si distribuci zajišťuje sama.

S hodnocením knihy to mám složité. Rád bych této knize udělil vyšší hodnocení, ale když to necítím, tak se nedá nic dělat. Je pravda, že o knize Hodinky a Minutky jsem hodně přemýšlel. Hodinky jsem přečetl v únoru v tomto roce a během měsíců jsem na tento příběh vzpomínal a kladl jsem si různé otázky a přemýšlel jsem o Samuelovi. Vedli jsme dlouhé diskuze nad tímto příběhem a podrobně jsem nad ním přemýšleli, navrhovali jsme různé změny, které by příběh vylepšily, aby pro nás působil věrohodně a uvěřitelně. Po stylistické stránce nemám žádné výhrady, jen ten Samuel mi nedá spát. :)

Kniha má pěkný přebal. Oceňuji, že na předsádce knihy je uveden RODOKMEN. Líbil se mi font písma a řádkovaní. Součástí knihy je také pěkná záložka. Takové knihy je radost číst. Bylo tomu naprosto stejně jako u prvního dílu.

Chválím korektory za dobře odvedenou práci. V knize jsem našel jen 2 (3) chyby, které jsem si poznamenal oproti prvnímu dílu. Chyby uvádím na konci komentáře, autorka si je případně může opravit. Jinak text byl perfektně zkontrolovaný a je vidět, že korektoři četli text pozorně. 2 chyby je jako zrnko prachu z celkového množství textu. Kéž by tak byly zkontrolovány všechny knihy.

Chyby, které jsem našel v knize:

str. 35: Na hlavní chod, humra s dušenou zeleninu [zeleninou]..
str. 103: Na oběd jsem [jsme] šly..
str. 188: Ukrad jsem ho tátoj. [tátovi?]

29. října


Říkej si a hrajŘíkej si a hrajKarel Jaromír Erben

Kniha pro dětské čtenáře. Tuto knihu jsem v dětství nečetl, ale některé texty se mi při čtení připomněly. Krátká kniha, ale myslím si, že se tato kniha bude líbit dětským čtenářům, i těm současným. :)

Kniha se skládá ze 7 částí: Říkadla a hry pro nejmenší, Dětské hry, Dětská rozpočitadla, Dětské posměšky, Řeč zvířat, Hádanky, Písně.

Ilustrace v této knize jsou pěkné.

28. října


Koulej se, sluníčko, kutálejKoulej se, sluníčko, kutálejZdeněk Kriebel

Kniha pro nejmenší čtenáře. Kniha obsahuje říkadla, básně, žerty, hry a popěvky. Knihu jsem měl přečtenou během hodiny. Mám pocit, že jsem tuto knihu v dětství nečetl. Něco se mi líbilo více, něco méně.

Líbily se mi ilustrace JIŘÍHO TRNKY a také závěrečná kapitola JAK SE DĚLÁ BÁSEŇ.

28. října


ZrcátkoZrcátkoK. Olsberg (pseudonym)

Kniha má zajímavý námět – zrcátka, digitální obrazy nás samých, které neustále vědí, co jejich majitelé chtějí, cítí a potřebují. Přestože je kniha docela bichle, četla se rychle. Kapitoly jsou krátké. Kniha je rozdělena do 3 částí (v knize nazývány fázemi). Kniha obsahuje Prolog. Myslím si, že knihu si mohou přečíst také čtenáři, kteří sci-fi běžně nečtou, protože všechno je lehce pochopitelné a vysvětlené. Knihu hodnotím na 80 %.

Autor získal doktorát v oboru umělé inteligence, založil několik technologických společností a spolu se dvěma kolegy vyvinul aplikaci Papego-App, která umožňuje číst si na cestách tištěné knihy.

Při čtení tohoto sci-fi se můžeme zamyslet nad umělou inteligencí, jejím využitím ve prospěch člověka, ale zároveň, kdy se může umělá inteligence vymknout kontrole a převzít rozhodování za člověka. Časem nastane doba, kdy počítače budou chytřejší než člověk a může hrozit reálné riziko, že převezmou vládu nad člověkem. Může se jednat o uvěřitelný příběh v dohledné budoucnosti, i když pochopitelně autor popouští uzdu své fantazii.

V Doslovu autor uvádí, že „protagonisté nebojují proti autonomně jednajícímu „zlému“ počítačovému systému, nýbrž proti systému člověka a stroje, který se vymkl kontrole – proti zhoubnému spojenectví manipulativních přístrojů a jejich naivně sobeckých uživatelů“.

V Doslovu autor dále uvádí, že „Umělá inteligence dnes pomáhá lékařům při diagnostice nemocí, softwarovým vývojářům při psaní programů a autům Google Cars, aby bez řidiče projížděla městským provozem Los Angeles. Tváře na fotografiích rozezná Facebook lépe než jakýkoli člověk. Amazon už zná naše přání tak dobře, že firma přechází do režimu, kdy už zboží rozesílá do skladů v naší blízkosti, ještě než si ho objednáme.."

Citáty z knihy:

Mnohé vymyšlené věci jsou opravdovější než realita.

Nepodceňuj lidskou hloupost. Lidi rychle zapomínají.

27. října


Květy slunceKvěty slunceRupi Kaur

Od této autorky jsem v minulosti četl knihu MLÉKO A MED a kniha se mi líbila. Byl jsem zvědavý na knihu KVĚTY SLUNCE a líbila se mi naprosto stejně jako kniha Mléko a med. Knihu hodnotím na 100 %.

V této knize se nachází témata jako láska, ztráta, vypořádání se s prožitým traumatem a také migrace. Kniha je rozdělena do 5 kapitol – vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.

Autorka píše skvěle, a přestože nečtu příliš poezii, kniha se mi líbila a oslovila mě. Kniha mě vtáhla k sobě a zase jsem si připomněl události, které jsem v minulosti prožil. Ať se jedná o kamarádství nebo lásku, pokud dojde k jejich ukončení, většinou to bývá bolestné a člověk to nese velmi těžce. Člověk buduje vztah, dává do vztahu absolutně všechno, danému člověku důvěřuje, jenže v určitém okamžiku nastane zlom a je konec! Člověk předpokládá, že kamarádství nebo láska bude pokračovat po celý zbytek jeho života, ale není to pravidlem. Leckterý člověk se z dané události může sesypat, ať se jedná o muže nebo o ženu, ale neměl by zůstat stát na místě, určitě to není konec světa, i když na samotném počátku to tak může vypadat. Znám případ jednoho muže z okolí, který spáchal sebevraždu kvůli ženě, kterou z celého srdce miloval! Jenže tato žena mu byla nevěrná, nevážila si jeho lásky a muž neměl důvod dál zůstat na tomto světě. Jsou to smutné případy. Důležité je, a sama autorka se o tom zmiňuje, aby si člověk vážil sám sebe.

Z knihy jsem cítil uvěřitelnost a prožitek autorky. Její slova na mě úplně dýchla. Hodně zajímavých myšlenek.

Od indických autorů jsem moc knih nečetl, ale RUPI KAUR je určitě autorka, od které budu číst další knihy, které napíše. Ženy v Indii to nemají jednoduché a jejich kultura je zcela odlišná od té naší kultury. Časem si od autorky přečtu její třetí knihu, která se jmenuje HOME BODY: Mé tělo, můj chrám.

Kniha má pěkné ilustrace. Ilustrátorkou je samotná autorka.

Citáty z knihy:

pokud nepůjdeme do sebe a nenaučíme se
mít se rádi nikdy nebudeme umět milovat druhé

ano
dá se
nenávidět a milovat
současně
zažívám to denně
sama na sobě

byl to ten nejúžasnější a zároveň nejtěžší rok
mého života. Naučila jsem se že nic netrvá věčně.
Okamžiky, pocity, lidé, květiny. Naučila jsem se
že milovat znamená rozdat se. celá. a nemyslet
na to jak to může bolet. Naučila jsem se že je lepší
naučit se přijímat rány a zatvrdit se. Protože tenhle
svět neodpouští žádnou slabost. Naučila jsem se že
každá mince má dvě strany. život a smrt. bolest a
radost. sůl a cukr. ty a já. to je to co drží vesmír
v rovnováze. zažila jsem mnoho bolesti. ale také
radosti..

26. října


Muž na pokraji vzplanutíMuž na pokraji vzplanutíJiří Hájíček

JIŘÍHO HÁJÍČKA mám rád. Četl jsem od něj už 6 knih včetně této knihy. V této knize se nachází HAJKU, což je lyrický útvar, který je tvořen trojverším s 17 slabikami.

Kniha je doopravdy na jedno posezení. Je to krátká knížka, kterou jsem měl přečtenou během 20 minut. Kniha je rozdělena na 2 části: V kuchyni po ránu a No direction home. Kniha má pěkné ilustrace.

To bylo moje první seznámení s hajku. Nikdy předtím jsem nic podobného nečetl. Některé hajku se mi líbily více, jiné méně. Asi je škoda, že kniha je tak krátká.

Citáty z knihy:

prosincový děšť
se leskne na střechách
studí mě, na co pomyslím

kuchyně po ránu
je stříbrné orchestřiště
světlo hraje v žaluziích

déšť se protlouká k ránu
na stříšce balkonu
v říjnu umřel básník Listopad

26. října


VarováníVarováníKathryn Croft

Jedná se o psychologické drama o zoufalé matce hledající pravdu. Kniha je spíše určená pro ženy, ale nicméně knihu si můžou přečíst také muži. Knihu hodnotím na 80 %.

Kniha má krátké kapitoly a je vyprávěna z různých úhlů pohledů. Je zajímavé, že autorka byla v době psaní knihy těhotná. Autorka měla všechno dobře promyšlené, v knize se vyskytuje hodně zvratů. Poslední zvrat mě dostal do kolen a bylo to pro mě velké překvapení. V závěru knihy mě také mrazilo. Vytvářel jsem si různé teorie, podezíral jsem různé lidi, ale nakonec bylo všechno úplně jinak. Je pravda, že kniha je rozvláčná, ale řekl bych, že je čtivá, alespoň mě nutila číst dále a dále, abych se dozvěděl pravdu. Myslím si, že více si tuto knihu užijí ženy.

Musí být velmi těžké, když rodiče přijdou o své dítě a mnozí rodiče se s tím nevyrovnají po celý svůj život. V důsledku úmrtí dítěte se následně mohou rozpadat manželství, protože manželé nedokážou spolu komunikovat, nedokáží řešit problémy, mohou se uzavírat do sebe a ve svých vzpomínkách se navracejí do minulosti. Říká se, že pokud rodičům zemře dítě, tak to je vůbec nejhorší, co se jim může stát. Přivedou dítě na svět a zároveň mu jdou na pohřeb! Ale bohužel se to stává. Je důležité, aby rodina v takové smutné situaci držela pohromadě a byla si vzájemně oporou. Spíše by je tato situace měla stmelit, ale mnohdy je tomu právě naopak. Určitě je potřeba hodně času, aby se s úmrtím nejbližšího člena rodina vyrovnala, nezapomínali na něj, ale zároveň mysleli na přítomnost a neuzavírali se do minulosti, i když je to hodně těžké. Říká se, že čas je lék a časem všechno přebolí.

Když Zoe dostane po 3 letech e-mail, ve kterém je uvedeno: „Musíš zjistit, co se tvému synovi stalo. Nenech to spát. Nevěř lžím,“ tak je v šoku, poněvadž se synovou smrtí je smířena. Přestěhovali se do Londýna a do nového domu, aby jim bývalý domov nepřipomínal syna. Přicházejí nové e-maily a SMS a roztáčí se kolotoč vyšetřování a podezření, kdo může posílat tyto zprávy a co se ve skutečnosti stalo jejímu synovi. O všem se už dočtete v této knize.

V závěru se nachází DOPIS OD KATHRYN a PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má pěknou obálku.

Citáty z knihy:

Když to říká, přemýšlí o tom, jestli se náhodou, jak plyne čas, vzpomínky na lidi, co jsme ztratili, nezkreslují. Sice si vybavuje, že když byl s Ethanem, tak se pořád jenom smál, ale jsou vzpomínky na bratra přesné, nebo se mu zamlžily a smísily se se zármutkem, truchlením a bolestí?

Člověk děti ale přece nemůže nutit, aby se mu svěřovaly, nebo snad ano? To rozhodnutí je na nich.

Když přijdeš o dítě, všechno ti přestane dávat smysl. Všechno se změní a nic z toho, co děláš, ti nepřipadá stejné jako předtím, jestli mi rozumíš. Stane se z tebe jiný člověk.

25. října


Povídky o vlastiPovídky o vlastiDmitry Glukhovsky

V této knize se nachází 16 povídek. Povídky jsou krátké. Autor reflektuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let 20. století. Používá sociální ostrovtip a sžíravý sarkasmus. Autor řekl: „Neposkytuji jednoznačné odpovědi, spíše nepříjemné otázky, a nutím čtenáře zamyslet se nad tím, jaká je ve skutečnosti naše vlast, co to vlastně je ruský patriotismus a kdo opravdu naši zemi řídí…“ Knihu hodnotím na 70 %.

V knize se dočteme o různých úplatcích, korupci, zastrašování, politice, o ruské povaze. O Rusech je známo, že mají v oblibě konzumaci vodky. Z knihy na mě dýchla atmosféra Ruska, ačkoliv jsem Rusko nenavštívil. Rusové mají rádi Francii, ale nejenom Rusové, ale také například někteří spisovatelé Jižní Ameriky, jak jsem se v minulosti dočetl. Je zajímavé, že každý by se chtěl podívat do Paříže.

Povídky se četly celkově dobře, některé povídky se mi líbily více, jiné méně, ale u povídkových knih tomu tak je. V této knize je hodně věcí na zamyšlení, ale myslím si, že autor to popisuje realisticky. Praktiky, které autor popisuje, se dějí nejenom v Rusku, ale i v jiných státech a je to realita, i když smutná. Autor nezapře, že má rád žánr sci-fi, protože v těchto povídkách se také vyskytuje.

Nejvíce se mi líbily tyto povídky: From Hell, Co za to, Dobrá věc, Každému, co jeho jest, Jedna pro všechny, Zjevení. Nejvíce se mi líbila povídka Deus ex machina. Nejméně se mi líbily tyto povídky: Panspermie (hodně anglických vět, i když byly přeloženy do češtiny; celkově tuto povídku hodnotím jako „nejslabší“ z celé knihy) a Utopie.

Od autora jsem četl v roce 2020 knihu METRO 2023 a časem bych si chtěl přečíst další 2 knihy z této série.

Na počátku knihy se nachází POZNÁMKA PŘEKLADATELKY.

Poznámka: Mám rád ruskou literaturu. V minulosti jsem četl hodně knih od ruských klasiků. Mám své oblíbené autory (DOSTOJEVSKIJ, TOLSTOJ, GOGOL, ČECHOV aj.). Je pravda, že v poslední době už čtu méně knih od ruských spisovatelů, ale časem bych si chtěl ještě nějaké knihy přečíst, o kterých uvažuji už delší čas. Současné ruské spisovatele příliš neznám, čas od času na nějakou knihu narazím a přečtu si ji. Myslím si, že DMITRY GLUKHOVSKY píše dobře a já budu zvědavý na další jeho knihy.

Citáty z knihy:

Co znamená Vlast pro mě? Co znamená pro všechny televizní diváky? Co nás nutí ji milovat? Co způsobuje, že nám srdce bije rychleji? Proč nám vyhrknou slzy?

Všechno to, co je nový, je to starý, jenže už zapomenutý.

Lidské duše nepodlehnou strojnímu inženýrství, i kdyby se ocitlo na sebevyšší úrovni.

Rusko je svébytná země s jedinečným osudem! Nikdy se neřídila zákony chladného rozumu, rostla se a vyvíjela se natruc všem racionálním vysvětlením! Nedokážeme pochopit to tajemství, ty síly, které ho ochraňují před pádem, které brání Rusko, které vedou naši slepou zemi na její posvátné cestě! Rozum Rusko nepochopí…

23. října


Nechte svět za sebouNechte svět za sebouRumaan Alam

Bohužel tato kniha se mi moc nelíbila. Už od samotného počátku jsem se do knihy nezačetl, neoblíbil jsem si žádnou postavu, chování rodičů mi připadlo podivné, některé dialogy a uvažování hlavních postav byly doslova o ničem. Nicméně knihu jsem chtěl dočíst, abych se dozvěděl, jak příběh skončí a ani ten závěr nebyl kdovíjak zajímavý a také nebylo všechno vysvětleno. Je pravda, že jsem v určitých částech pociťoval napětí, nevěděl jsem, jakým směrem se příběh bude ubírat. Očekával jsem však více napětí, nějaké zvraty, v mysli jsem si maloval různé představy, ale nakonec bylo všechno jinak. Myšlenky mi připadaly splácané dohromady, jednoduše řečeno to nebyla kniha pro mě a za mě to je zklamání. Některé popisy se mi zdály zbytečně popisné a zdlouhavé a neviděl jsem v nich smysl pro samotný příběh. Bohužel knize uděluji pouze 1 hvězdičku.

Z počátku jsem z knihy nebyl nadšený, ale říkal jsem si, že dám knize šanci, ale jaksi v podvědomí jsem tušil, že jaký byl počátek, tak se to poveze celou knihou a měl jsem pravdu. Je to zvláštní kniha, která v některých momentech může vyvolat tísnivé pocity a pocity osamocení a bezvýchodnosti, ale připadalo mi, že hlavní hrdinové se v mnoha situacích chovají nelogicky a celkově mi příběh připadal zvláštní až nelogický.

Anotace, které se vyskytují na zadním přebalu, jsou skvělé: „To nejlepší, co jsem tenhle rok četla!“ nebo „Jednoduše dechberoucí… Výjimečná kniha, chytrá, napínavá a plná záludností“ a jiné superlativy, ale bohužel to vidím úplně jiným pohledem, ale třeba se naleznou čtenáři, kterým se kniha bude líbit.

Kniha má nádhernou obálku, na které jsou zobrazeni plameňáci. V románu se vyskytují plameňáci a další zvířata. :)

Citáty z knihy:

Všichni jsme stroje. Víc v tom není. Stačí si vybrat, jaký druh stoje jste. Všichni jsme stroje, ale někteří z nás jsou dost chytří na to, aby prokoukli vlastní program.

22. října


Přiznat vinuPřiznat vinuMartin Goffa

Na tuto knihu mě nalákal Incognitoreader a musím říci, že se mi tento kriminální thriller líbil. Hlavní postavou je novinář MAREK VRÁZ, který mi byl sympatický. Všichni ho přezdívali Terence. Zpočátku vykonával všechny úkoly, které mu byly přiděleny, dalo by se říci, že byl holka pro všechno, ale později se začal zajímat o případ jedné ztracené mladé dívky a postupně se vypracovával ve své profesi. Jedná se o první díl ze série NOVINÁŘ MAREK VRÁZ a já určitě budu pokračovat dalšími knihami z této série, protože mě autor přesvědčil, že se mám pustit do dalších knih.

Kniha má 2 části. Kniha má PROLOG a EPILOG. První část příběhu je zasazena do devadesátých let, a to konkrétně do roku 1996. Líbilo se mi toto období, protože jsem si připomněl telefonní budky, pozvolný nárůst PC, počátky internetu. V knize je připomenut také textový editor TEXT 602, na kterém jsme se v minulosti učili pracovat ve škole. Většinou policisté zpracovávali svá hlášení na psacím stroji a práce na PC byla v počátcích, převážně se používal fax. Mladí lidé vlastnili walkmany a poslouchali na něm písničky.. Druhá část příběhu je zasazena do roku 2019.

Kniha se četla dobře, byla čtivá. Šlo se k jádru věci a zbytečně se neodbočovalo, kniha byla napínavá a do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli se ztracená dívka nalezne či nikoliv, co se vlastně stalo v onu deštivou noc s mladou dívkou a byl jsem zvědavý, jestli se nakonec případ vyřeší nebo nikoliv. Přestože v knize nalezneme závažná témata, kniha se četla lehce. Nad některými informacemi jsem se pozastavoval a myslím si, že by mělo dojít ke změně v zákoně, pokud někdo spáchá závažný trestný čin. Autor pracoval na Policii ČR, převážnou část své kariéry strávil jako detektiv kriminální služby. Po 15 letech skončil u Policie ČR. Autor má zkušenosti z první ruky, takže si myslím, že jeho příběhy budou čtivé a napínavé a budou působit věrohodně, budou mít hlavu a patu. Budu zvědavý na další autorovy knihy. :)

21. října


Pařížská knihovnaPařížská knihovnaJanet Skeslien Charles

PAŘÍŽSKÁ KNIHOVNA je kniha odehrávající se během 2. světové války a nabízí nám pohled na Francii z jiného úhlu. Kniha má 2 dějové linie, které se odehrávají v minulosti během 2. světové války a v současnosti v Montaně (1983 – 1987). Tyto dějové linie se střídají.

Autorka podklad pro román shromažďovala a studovala několik let. Události v této knize vycházejí ze skutečných událostí a příběhů konkrétních lidí, ale některé prvky autorka změnila. Autorka v POZNÁMCE AUTORKY napsala: „Mým cílem při psaní této knihy bylo podělit se o málo známou stránku dějin 2. světové války a zachytit hlasy odvážných knihovníků, kteří se postavili nacistům, aby pomohli čtenářům a sdíleli lásku k literatuře..“

Kniha je hodně obsáhlá. Z této knihy jsem se dozvěděl hodně nových informací o AMERICKÉ KNIHOHOVNĚ V PAŘÍŽI, která fungovala po celé období 2. světové války. Knihovníci půjčovali knihy všem lidem včetně Židů a riskovali přitom vlastní životy. Knihy jim nosili také domů a také je balili a posílali vojákům do míst, kde se nacházeli. Nejděsivější pro mě bylo, že hodně lidí udávali svou rodinu, blízké a své sousedy a posílali anonymní dopisy nacistům. V knize se nacházejí odkazy na některé knihy včetně citátů a rovněž se v knize nachází různé dopisy.

Více se mi líbila asi linka z minulosti s hlavní hrdinkou ODILE, která také vystupuje v lince z přítomnosti a Odile se seznamuje s mladou dívkou LILY. Obě ženy pojí láska ke knihám, čtení a francouzštině a vytvoří se mezi nimi přátelství. ODILE se seznámí s novými lidmi v Americké knihovně v Paříži, se kterými bude pracovat a jelikož je mladá, tak se také zamiluje do jednoho muže.. LILY je puberťačka a její život není také jednoduchý.. Závěr knihy mi připadal trochu uspěchaný.

Po dlouhé době jsem se pustil do četby románu z 2. světové války, který se však odlišuje a díky této knize můžeme nahlédnout na válku ve Francii z jiného pohledu. Podobnou knihu z války jsem asi ještě nečetl. Kniha je napsána lehce, nenachází se v ní moc násilí a z tohoto pohledu si myslím, že se může líbit ženám. Po přečtení knihy, se člověk může zamyslet nad svým jednáním a chováním vůči lidem, které má rád..

Je určitě dobře, že existují knihovny a v době války se v této knize dočteme, že lidé v těchto těžkých časech měli zájem o knihy a navštěvovali knihovny, a lidé, kteří neměli možnost navštívit knihovnu osobně, protože bojovali za svou vlast, tak také měli zájem o zaslání knih, aby si ukrátili volné chvíle a alespoň na chvíli se ponořili do jiných světů a na malý okamžik zapomněli na všechny hrůzy, které se kolem nich dějí. Lidé si půjčovali knihy, noviny, časopisy a byli rádi, když si s někým popovídali o knihách, ale také o životě a válce, která všem ničila životy. Americká knihovna v Paříži měla také dětské oddělení, za což byly rády děti a také rády poslouchaly příběhy, které jim předčítala knihovnice.

Určitě jsem rád, že knihovny stále existují a lidé mají možnost si půjčovat knihy, časopisy, audioknihy, a dokonce také e-knihy, aniž by museli vytáhnout paty z domu. Většina současných knihoven jsou moderní zařízení a nabízejí řadu aktivit pro čtenáře, ať už se jedná o různé přednášky se spisovateli, pořádání soutěží a v neposlední řadě také kontakt se čtenáři. Možná někteří současní nakladatelé nemají rádi knihovny, poněvadž knihovny jim berou zisky z prodaných knih, ale myslím si, že knihovny by určitě měly zůstat zachovány, aby mohly být přístupné pro všechny čtenáře a kdokoliv si mohl půjčit knihu, kterou potřebuje. Knihovny jsou podporovány různými sponzory, zastupiteli měst a dalšími lidmi a to je nepochybně dobře, protože bez jejich podpory by provoz knihovny nebyl možný.

Citáty z knihy:

Lidé jsou hloupí, neví, co udělat nebo říct. Nevyčítej jim to, nikdy nevíš, co nosí v srdci.

Zjistila jsem, že láska není trpělivá a že není ani laskavá. Láska je podmínečná. Nejbližší lidé se k člověku mohou obrátit zády, zavrhnout vás kvůli něčemu, co vypadá jako drobnost. Člověk se může spolehnout jen sám na sebe.

… romány někdy mohou být skutečnější než život.

Čtení poskytuje únik, jiný námět na přemýšlení, vnitřní soukromí.

Knihovna bez zaměstnanců je pouhý hřbitov knih. Že knihy jsou jako lidé; že bez kontaktu umírají.

Někdy vítězství znamená prohru.

Ber lidi takové, jací jsou, ne takové, jaké je chceš mít.

Knihy jako jediné mají mystickou schopnost přimět lidi vidět očima druhých.

Knihovna je mostem z knih mezi kulturami.

20. října


Seznam zapomenutých dětíSeznam zapomenutých dětíPatrik Madle

Tuto knihu jsem viděl v minulosti u natáčející knižních videí (v DK má profil: Arkagas), a tak jsem se rozhodl, že si knihu přečtu. Pokud bych neviděl její video, knihu bych přešel. Jedná se o autorovu prvotinu. Jedná se o novelu, anebo kratší povídku. Kniha je krátká, na jedno posezení. Knihu hodnotím na 80 %.

Samotný příběh je zajímavý. Hlavními postavami jsou LILA, která pracuje na obecním úřadu a policista MARTINS, kteří chtějí přijít na záhadu seznamu dětí a tím předejít k dalším úmrtím dětí, které jim bezprostředně hrozí. Jestli se jim to podaří, se už dočtete v této knize.

V knize se objevují mysteriózní a detektivní prvky. Přemýšlel jsem, co se mohlo stát se čtyřmi ztracenými dětmi během 1. světové války a kdo má v jejich zmizení prsty a jakou to má souvislost se současností. Moje teorie sice nebyly správné, ale brzy jsem pochopil, jakým směrem se bude příběh ubírat. Závěr knihy mohl být více propracovanější a napínavější, ale na prvotinu to nebyla špatná kniha.

Asi se nejedná o nějaký převratný příběh, ale celkově se kniha četla dobře. Čtenáři, kteří by chtěli vyzkoušet něco kratšího, tak tato kniha je k tomu ideální. Někdy mě trochu rušilo opakování dat narození a dat úmrtí jednotlivých dětí, ale to jsou drobnosti. Autor může na sobě ještě zapracovat a třeba časem vydá další knihu.

Kniha má pěkný přebal.

18. října


Strážci majákuStrážci majákuEmma Stonex

V autorské poznámce je uvedeno, že v prosinci roku 1900 zmizeli z odlehlého majáku na útesu u ostrova Eilean Mor 3 strážci majáku. Kniha STRÁŽCI MAJÁKU je tímto příběhem inspirovaná a napsaná s úctou k jeho památce. Jedná se však o fikci, která nemá s životy nebo osobnostmi těchto tří mužů žádnou souvislost. V knize se nachází některé anekdoty a životní zkušenosti zakládající se na vzpomínkách skutečných strážců. Knihu hodnotím na 80 %.

Knihu s tímto námětem jsem asi ještě nečetl. Bylo zajímavé dozvědět se o této profesi a mužích, kteří vykonávají práci na majáku. Když jsem o tom přemýšlel, tak bych měl strach zůstat na majáku, který se nachází v moři, poněvadž bych měl obavy, pokud by nastala silná bouře, oblohou by se míhaly blesky, foukal silný vítr a bylo rozbouřené moře. Měl bych asi obavy, že při tomto počasí by se maják mohl zřítit, ale asi jsou to jen moje bujné představy. Pokud by bylo slunečné počasí a klidné moře, třeba bych navštívil maják a možná vyzkoušel přespat na tomto místě, ale nikdy dříve jsem o tom neuvažoval. Práce na majáku není jednoduchá a nemůže tuto práci vykonávat kdokoliv. Dozvěděl jsem se hodně nových informací o samotném majáku a jaká úskalí obnáší tato práce, což byly přínosné informace.

Na tomto majáku pracovali 3 strážci. Je velmi důležité, aby si strážci majáku rozuměli a vycházeli spolu co nejlépe, protože budou spolu na malém prostoru po několik týdnů, takže je důležité, aby mezi nimi byla dobrá atmosféra. Myslím si, že někteří lidé by tuto práci nemohli vykonávat, protože by se cítili odloučeni od lidí a samota by na ně pomalu začala doléhat.

Autorka určitě umí psát, ale kniha je hodně rozvláčná a pomalá, ale celkově se četla dobře. Podle mého názoru si určitě nezaslouží tak nízké hodnocení, jaké má v současnosti. Pokud máte rádi pomalejší příběhy a knihu s tímto námětem jste ještě nečetli, tak můžete knihu vyzkoušet.

Vytvářel jsem si teorie, co se mohlo stát, že po třech strážcích majáku se slehla zem a nikdo s určitostí nevěděl, co se mohlo přihodit. Určité věci jsem odhadnul na počátku, kam by se mohl příběh ubírat, ale když se kniha blížila do závěru, bylo to čím dál více napínavější a závěr byl pro mě překvapivý.

V knize se střídají kapitoly z přítomnosti (rok 1992) a z minulosti (1972). Kapitoly jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů.

Kniha obsahuje docela hodně chyb. Našel jsem několik vět, které mi nedávaly smysl. Tyto věty bych určitě lépe zformuloval.

Kniha má nádhernou obálku.

17. října


1 ...