simca9342
komentáře u knih
Když vám život visel na vlásku aneb i Holandsko bylo ve válce.
Hanneke je na svůj věk vyspělá až moc. Není divu, když se ocitáme ve válečném Holandsku, jídlo je na příděl a život je vzácnější než kniha. Hlavně se našli i lidé, kteří bojovali. Ne zbraněmi, ale slovy a rychlýma nohama, protože jinak to nešlo. Každý musel fungovat sám za sebe, takže poměrně rychle dospěl a osvojil si styl samostatné jednotky. Hanneke jí byla už dávno. Na vojáky se smála, povídala si s nimi, protože chtěla přežít a dovézt balíčky cenného jídla od vlastních zdrojů svým přátelům.
Jednoho dne přijde stálá zákaznice se zvláštním přáním. Pomoci najít někoho za koho měla zodpovědnost. Z úkrytu, kde byla bezpečí jedna mladá dívka, se stal doslova rodinný hrob. Mirjam měla štěstí. Schovala se u jedné milé paní, od ní před několika hodinami utekla. Hanneke stačí málo, aby s hledáním souhlasila. Jedna položena otázka a bylo jasné, že Mirjamin příběh musí mít šťastný konec. Stopy jí zavedou do židovského lycea. V něm se až na hrstku studentů a učitelů s přišitou žlutou hvězdou na hrudi s nikým důležitým nesetkala. Je bolestné se vracet s vědomím, že většina studentů zmizela, ale tady jde o čas. A jeden mladý život.
Přináším opožděný loňský tip na letní čtení.
Prázdniny za trest. Jako by opravdu byly. Ty letošní proběhnou Annie trochu jinak. Právem ohodnocené vysvědčení jí doma vynese nepříznivý rozsudek - následujících osm týdnů jí nečeká slunná Itálie, ale česká vesnice spolu s tátou a jeho Naďou, kterou nemůže vystát. Už to nemůže být horší! Zuří Annie. Všichni se proti mně spikli jakobych mohla za to, že půjdu znovu do druháku.
Vlastně tak trochu může. Kdyby se více připravovala do hodin dějepisu, mohla by si užívat u moře. Mysli si že tady v Česku nic dobrého nezažije. To se plete, protože zanedlouho se od Viky "holky pro všechno" dozví, že ve vesnici bude klání místní omladiny v přehlídce talentů. Každý, kdo jej má, ať přestoupí před porotu. Nezáleží v čem jste dobří, ukažte co ve vás je. Annie se k hercům okamžitě přidá. Nám mladým je důvod jasný :)
Přečteno před lety.
Tohle je u mě prostě must read. Detektivka plná napětí, nervů jak to všechno skončí a tolik masakru, že vám z toho bude až špatně. Jak kterým. Mě to nevadí. Jsem vysoce odolná :)
Ke knize - dvojice detektivů Hess a Thulinová řeší záhadné a brutální série vraždění sériového vraha. U každé oběti nechá malý dárek - Kaštánka. Panáčka z malých kaštanů. Ale jakou to má souvislost s případem zmizelé tehdy šestnáctileté holky jedné rodiny a autisticķým klukem ve druhé? Kdo je vrah? Tolik a ještě víc otázek ve skrývá v případu. Rozlušti ten hlavolam detektivní komando?
Nechte se překvapit a ponořit do děje, ve kterém jde o každou vteřinu.
Tentokrát se nejedná o knihu pro dětské čtenáře, ale pro pedagogy a asistenty ve školství. Prostřednictvím se setkají s dětskými hrdiny, kteří prožívají nejrůznější emoce od důvěry po podrážděnost až vztek. Nejen tyto emoce se malé děti, jak autisté, tak neurotypici učí rozpoznat. Malé dítě se vše později naučí přirozeně, dítě s PAS nikoliv. Ti se to musí naučit trochu jinak, přes různé terapie, vysvětlování nebo knihy takového typu. Na konci každého příběhu naleznete tipy na různá cvičení, pomocí kterých můžete svým žákům vysvětlit danou emoci.
Kdo by nechtěl být ve sluncem zalité Itálii užívat volných dnů a toho, že nemusí nic dělat? Beth a Niall takové štěstí mají. Spolu s Amber a Renzem si začnou nejprve dopisování přes kontakt uvedený na webu nabízejícím cizí domy na zkoušku. Po pár dnech se obě
rodiny dočasně zabydlují. Co se za 14 dní může stát? Cokoliv.
Netradiční způsob dovolené je něco co si zkusí každý, kdo má rád dobrodružství. Amber ani Beth neví, že po nálezu dobře známé fotky to dobrodružství nebude v žádném případě. Pro nikoho z nich.
Příběh plný bolesti očima tehdy malé africké holčičky. Ať už jsem četla Cenu mého života nebo Byla jsem otrokyní v 11 letech, kde se hrdinka jmenuje stejně jako tato, knihy s tématem týrání a zneužívání dětí byly snad námětem na horor. Opak je pravdou.
Fatima v době, kdy by si měla užívat dětství, to v Ugandě, odkud pocházela nebylo zvykem, po smrti otce a nuceném odchodu matky z domu doslova dřela do úmoru. Od macechy se jí vlídného zacházení nedostávalo. Když po pozdním návratu domů skončila v nemocnici s popáleninami a pořezaným okem, říkala si, že na ní snad konečně čeká štěstí. Bohužel to tak nebylo. Sirotčinec byl rájem oproti tomu co prožívala u macechy, ale zanedlouho se opět objevil pud sebezáchovy. Kvůli šikaně od holek se Fatima vrátila ke zvířecím instinktům. Karty osudu ji později daly co proto... Jakto? Protože tamní zákony zakazují po smrti manžela jedné z manželek vlastnit dům. Musí si sbalit skromný majetek a odejít. Polygamie je v těchto státech úplně běžná, tady by se lidé hodně divili.
Příběh je ukázkou typického života v Africe včetně zákonů, tradic, výchovy dětí a okamžité pomoci místních, když se v rodině cokoliv přihodí.
Jak si užít života s dětmi, workoholickým manželem a nezbláznit se z toho?
Hlavni hrdinka Bára trefně přezdívaná Uřvaná saň svůj život dělí na epizody a kapitoly. Není divu, když ví, že rychle utíká, co nestihne teď, nestihne nikdy.
Navíc se dala na spisovatelskou dráhu, takže se v pozdějších kapitolách není čemu divit.
(mimochodem, píše dobře :))
S nadhledem a humorem sobě vlastním popisuje své pracovní zkušenosti a výchovu poněkud divokých děti. Humor v nich není ani černý ani sarkastický, pokud není zmíněn, prostě přirozený :)
Román o běžné rodině žijící podle svých slov v jiném příbytku než většina obyvatel - vigvamu. Takto v jejím okolí zřejmě žijí nejen ti, co pracuji ve městě na radnici. Kdyby to ale měla být kniha o všech, obsahovala by více stran než Pravidla českého pravopisu.
Trochu zdlouhavá není dějem, ale přezdívkami osob uvedených v knize. Včetně autorčinych ratolestí, které pojmenovala po zvířatech podle jejich povah. Srandovní je už samotný popis činnosti a myšlenkové pochody
"domorodých obyvatel Ameriky."
Rýže v posteli, úklona jako projev uznání aneb střípky ze života s Korejcem.
Graficky román z česko - zahraničního prostředí o způsobech učit se nenásilně novým věcem.
Kateřina se po rozhodnutí letět do ciziny studovat korejštinu necítí úplně ve své kůži. Sedí na sedadle letadla směr Korea a netuší, že právě tam nalezne svého budoucího partnera. To, co sama nebo s Minseokem prožije, sepíše a do pár let vznikne to, co právě držíte v rukou. Přirozené, vtipné, logické, ale i překvapivé. Nevím jak vy, ale já doufám v pokračování.
" Víra není něco, co jen tak vyhodíš jako kus zkaženého chleba."
Historie se opakuje. Ada je Židovka, po válce byla nucena odejít ze školy a najít si práci. Teď se stará o starou a nemocnou matku a k tomu pracuje v nedaleké nemocnici. V ní s kolegyní probírají nejnovější zprávy. Jedna z nich je proces se Slánským a jeho obvinění ze spiknutí zřejmě souvisejícím s jeho původem a budoucností ohledně jeho rodiny.
Dnes jsou v novinách úplně jiné věci, ale v příběhu se ocitnete v r. 1952, k moci se dostali komunisté, kteří mají podle Ady a dalších jejich přátel stejně kruté metody jako měli nacisté. Pro mladou partu lidí stačí okamžik, jeden malý vroubek a tíživá minilulost v podání koncentráku Adě oživí to, na co nechtěla vůbec myslet. Bohužel, má co do činění s tvrdou realitou, tu nikdo nezmění. Nebo se najde nějaký zachránce přímo u nich v bytě?
Opletačky s STB, které zažívala hlavní hrdinka tohoto příběhu, bych přirovnala ke knize Mukl, kterou jsem zde také recenzovala, ale není pro slabší povahy. Tehdy nic nebylo přirozené, jen přetvářky, tajemné mlčení, které ale mohlo být rychle prolomeno.
Novinka v knihovně, kterou jsem si asi zamilovala, protože co jiného číst, když déšť večer buší do oken? :) Navíc mám splněno políčko, novinka letoška. Tomu se říká zabít dvě mouchy jednou ranou.
Knihu o medvědovi, který kromě toho, že miluje kakao, svůj teplý příbytek a župan jsem si vybrala i kvůli krásné obálce. V županu bývá velkou část dne, i tu, ve které normalni lidi a zvířata chodí ven. Kamarádi jej volají, on z lenosti hledá výmluvy. Ne důvody, jen výmluvy, proč zůstat doma. Důvod nemá jen jeden, ale to se už dočtete sami, milí čtenáři. Za mě je tento krátký příběh skvělým doplňkem k zasněžené krajině za okny a vánoční atmosféře. Ale fajn atmosféra muže být i v létě.
Mávat s hůlkou umí kdekdo. Ten, kdo je potomek čarodějů, s ní umí docela dobře kouzlit. Leny s bratrem Michelem jsou potomci rodičů čarodějů a vnuci velkého arcimága, dědy Mortimera, který vládne nejen ve svém neobyčejném zámku, ale všem čarodějům na světě. Právě u něho mají strávit celé prázdniny. Jak se dozví od čtyřtlapkové vrnící návštěvy, v sídle nebudou sami. Kocour jim sdělí, že pan Mortimer se vzdává dalšího panování a sezve všechny tři generace, protože by chtěl vědět, kdo z jeho mladšího příbuzenstva převezme jeho kouzelnou hůl a s ní další hodnotné věci. Řeč bude hlavně o rodině Mercadových, jejich radostech i starostech a poznávání zvláštností na podivném zámeckém životě. Skejtovat po chodbách sídla dovoleno, výjimky neexistují. Trvalo by hodiny než byste se po spletitých uličkách dostali do postele.
Jak je zmíněno výše, ústřední postavou zároveň průvodce kouzelnického světa je kocour barvy kouře a válečného bílku. Jeho šlechtický titul mu nebrání, aby to, že je vážený kocour Čičington IV. pravidelně dává všem najevo a svou prostořekostí rozhodně plýtvá. Naopak, u něho platí využití za každého okamžiku.
Přečtená před lety.
Škoda, dočíst ji teď, mám splněné políčko do letošní výzvy. Bohužel se nestalo, ale mít jen splněno a vrhat se zběsile po dalších knihách není zase
tak důležité.
Christopher měl v životě pár věcí, které pro něho důležité byly. Jistota, řád bezpečnost a matematika. Tyto věci jsou u osob s PAS typické. Co typické není je najít v takovémto rozpoložení, kdy nemáte rádi jakýkoliv dotek, najít psa se zahradnickým nářadím zapíchnutým v těle.
Sherlock na spektru začíná pátrat...
1932 - 1968
Za tolik let se může stát úplně cokoliv.
Mladá klavíristka Eva si uvědomuje pomyslnou i doslovnou smyčku, která se kolem ní stahuje. Bojí se. Tíživého zážitku z nedávné minulosti a přítomnosti, která se zdá být ještě horší. Nařízení segregující Židy se stupňuje. Své jediné dítě musí zachránit! Malá Miriam stojí vedle mámy na pražském nádraží, o pár minut zůstává sama s ubrečeným obličejem v rozjetém vlaku. Její sestra, zatím nikým z rodiny nepoznaná, čeká v terezinském ghettu...
Mezitím v Londýně Pamela, žena a matka užívající si svůj přepychový život ve společnosti vysoce postaveného muže, který je ve vládní funkci a dospívajícího syna. Sama v Londýně pomáhá jak může. Organizuje pomoc německým dětem, kterým chybí to základní, čeho mají bohatí lidé přebytek. Jakmile se dozví o situaci v Československu, je bez zaváhání připravena vyrazit.
Co za ta léta obě ženy prožijí, by nečekal nikdo z nás.
" Z pravěku"
Tenhle příběh jsem četla v dětství a tehdy jsem nevěděla jak správně psát recenze. Ale o válce jsem toho na svůj věk věděla hodně a ze samotného příběhu desetileté holky mě mrazilo, protože jsem byla jen o něco starší než Shirley.
Nejhorší je, když jsou do války zapleteny děti a to jakýmkoliv způsobem. Příběh z roku 1939, samotného začátku války je jedním z mnoha příkladů vnímání války dětskýma očima. Vyprávění je navíc psané v ich-formě, což znamená, že svou dlouhou cestou nás provází Shirley. Pojďme ale k příběhu.
Význam názvu knihy je po pár stránkách jasný i těm mladším čtenářům. Shirley se probouzí do zvláštního dne. Pojede vlakem na venkov se spolužáky a sama! Když ale těsně před odjezdem dostane visačku s názvem Vládní plán evakuace, ničemu nerozumí. Hlavně tomu, kde má maminku a proč bydlí s dvěma kluky v Červeném domě u dvou zvláštních starých žen? Vrátí se domů?
Laura Singerová žije s mámou Kate a bráchou Jackem v obyčejném domě, ale sama začne zjišťovat, že je neobyčejná. Náhle záchvěvy, varování znenadání přicházející jako odněkud z jiné dimenze.
Táta odešel k jiné ženě, zatímco oni dál žijí v Garendaleské čtvrti. Lauře se tamní život líbí, narozdíl od ostatních obyvatel je spokojená. Zanedlouho si ale začne říkat, jestli je město v pořádku. Jejího mladšího brášku zaujal (nebo spíše očaroval v pravém slova smyslu) prodavač malého krámku. Zahadny Carmody Tique uměl nejen vyzvídat, možná i škádlit. Během několika dní má Lolly pocit, že se jí snad změnil život. A nejen jí. Jacko se kvůli tajemnému prodavači dostane na hranici života a smrti, Laura se na pár dní přestěhuje k dosud ignorovanému spolužákovi a Sorey, jinak zvaný Sorensen, možná konečně pomůže někomu v nouzi. Krom toho se Laura dozví jedno rodinné tajemství.
Bratra a sestru definuje spousta věcí včetně běžných každodenních hádek. Adam s Kateřinou mají společné rodiče, dům, ve kterém žijí, ale hlavně sportovní zálibu. Oba chodí do stejného florbalového oddílu. Tréninky jsou náročné, ale postupně přichází zjištění, že do někoho se zamilovat není vůbec těžké. Adam má rád Elišku, ale nemá odvahu, aby jí to řekl osobně, jeho kamarád Martin se vážně zraní a do teidy má přijít nový žák - Úhlavný nepřítel dvou kamarádů.
Dá se tohle všechno zvládnout?
Pokud jste součástí česko - anglické rodiny, smích ve vašich emocích nebude chybět.
Autorka mi svými sem tam jizlivými poznámkami připomíná další z českých spisovatelek, Halinu Pawlowskou. Vtipnym stylem popisuje svůj život. Minulý i ten současný. Na to, že je ve středním věku, na období od svého třetího roku života si pamatuje dobře. Své tři děti, které vychovala s Angličanem, popisuje jako bystrá stvoření s nekončící hromadou otázek a dětských mouder, které většinou vyvolávají úsměv a větu: Kam na to chodí? Hlavně Yasmin, kterou z krátkých povídek poznáte pod zdrobnělinou Jáša, třetí a poslední Luciino narozené dítě.
Nejen ona perlí. Babička a spolu s ní zbytek rodiny mají taky dny, kdy jsou svými připomínkami skoro na roztrhání.
První seznámení s autorem (nebylo poslední, ale to opakuji pořád), který je známý svou přílišnou fantazií. Používá ji ve svých příbězích. V nich jsou zobrazení hrdinové jako mladí autoři s těžkým životem.
V předmluvě je čtenářům neznalým čeho všeho je autor schopen vysvětleno, co znamená tzv. mýtus Cthulhu - soubor několika povídek se hrůzu nahánějícími hrdiny, kteří na tomto světě naštěstí neexistují a jsou jen výplodem Lovecraftovy fantazie. Autora k inspiraci přivedli další spisovaté hororové literatury té doby nebo se odráží od severské mytologie.
K povídkám všeobecně: protagonisté prožívají nebo jsou přímými účastníky různých dějů a děsů. Ty ale prožívají na vlastní kůži, nezavisle na tom, že mají tvůrčí osobnost, až z toho mají ve většině případů husinu. Ocitají se například na místě, kterého se všichni straní nebo městě, kde nejezdí doprava a místní jeho název vyslovují s vystrašeným hlasem.
Černobílé ilustrace slouží nejen jako doplněk k ději, ale i jako prostředek ke znázornění hloubky hrůzyplného obsahu knihy.
Kniha dočtená v den, kdy si připomínáme osvobození od fašismu, ale také Den obětí.
Příběh ze světa nedokončených kolejí.
Do Osvětimi jezdili všichni, ale ne s úsměvem na rtech. Ti, kteří měli radost, podlehli krátkodobé iluzi, ve které přijali tvrzení nacistů, že jim na novém místě bude dobře a získají novou práci. Uvěřili a dobrovolně nastoupili do transport. Kdyby věděli, utekli by, našli si vhodný úkryt. Ale zatkli by je. Stejně jako Almu, mladou a uznávanou houslistku, rakousko - židovského původu, které se možné anonymní udání stalo koncem jedné životní kapitoly. Ve svých 37 letech se dostala doslova do pekla. Housle byly to jediné, co jí v KT ponechali. Hraním si denně zkracovala svou smrt a prodlužovala naději. Té měli vězni včetně Almy aspoň špetku, Alma o něco více, protože byla privilegovaná. Blokové, SS a kápo veleli jí, ona velela malé skupince hudebníků. Každým dnem se ponoří do hudby, nic jiného nevnímají, jen sebe. Alma také cítí, ale něco jiného...
Má poslední slova k recenzi a odkaz na článek jsou více než výstižná.
Tragický konec této nadané hudebnice je zmíněný v jiné autorčině knize Dívka, která utekla z Osvětimi.
: https://plzenoviny.cz/romance-s-tragickym-koncem-osvetimsky-pribeh-nadeje-mladych-milencu-skoncil-smrti/
Recenze vychází v dnešní slavný den, kdy si 8. května připomínáme výročí osvobození.
" Postupně ve mně klíčilo rozhodnutí odejít za hranice."
Příběh, který se stal, není součástí nějakého autorova náhlého fantaskního nápadu, ale je cílený, rozvážný. Psaný s pomyslnou omáčkou kolem i bez ní, aby čtenáři pochopili pointu, možná i tehdejší začínající chaotické dění kolem. Emil Boček ten příběh, v některých okamžicích boj o život, prožil a přežil. Poutavé svědectví obsahuje kromě výčtu operačních letů také dobové fotografie zachycující Emila Bočka nebo vtipné i méně zábavné chvíle ze života za války.