alabra komentáře u knih
Audiokniha velmi příjemně namluvena, povídky úžasné, odhalují hluboce lidské počínání, každý z nás má své hranice, pokud dojde k jejich překročení, autor za nic neručí. Velmi poutavé posloucháníčko.
Více než děj zaujme vykreslení postav, povahových vlastností a uvažování aktérů příběhu, jen tady je zachycena mravenčí, nezáživná práce vyšetřovatelů, každodenní rutina bez nádechu dobrodružství. Příběh se rozkrývá postupně, přirozeně. Žádné velké potoky krve a střílečky, ale drobná psychologická a rutinní práce. Je to autor mého dětství.
Jeden den jako z jiné planety, nelidskost, absurdnost se střídá se solidaritou, vzájemnou podporou snahy přežít den.
A druhý den po komentáři čtu, že moskevský starosta dostal šest let za kritiku války. To jsme se opravdu neposunuli dál za těch šedesát let?
Audiokniha, velmi dobře namluvena, nás zavádí do doby před sto lety. Tomu odpovídá styl psaní, vyšetřování i chování aktérů. Sluha mi trochu připomínal Saturnina. Tvíd, tmavý oblek, pyžamo se mi taky zalíbilo. Doporučuji jako oddechovku.
S audioknihou jsem spokojena, příjemná oddechovka, při které netečou potoky krve, zato myslet se musí. Bezvadně načteno.
Téma i prostředí knihy čtenářsky dobré, tak trochu od každého něco, odpočinková kniha, od které se moc neočekává, vadí mi jen nedotaženost některých linií- matka, ráčkující cizinec, taky citová rozháranost hrdinů, která neodpovídá předkládané lásce a porozumění.
Téma, které si autor vybral, je opět přitažlivé, zemřel Hitler, či ne? První část knihy rozvláčná a zbytečně protahovaná, ve druhé části získává konečně spád. Tentokrát v závěru trochu přitažené za vlasy, na druhé straně si cením pasáží s odhalením cest nacistických financí a jejich propojením až do současnosti, hodnocení nárůstu nacionalistů v Evropě i neschopnosti zemí s tím něco udělat, analýza současné situace v Evropě.
Po dlouhém čase se vracím k autorovi, tentokrát jako poslech. Tahle kniha mě neoslovila ani tak dějem, jako schopností autora zachytit život ve městě, atmosféru různých míst, radosti i starosti jednotlivých postaviček, ten příběh je zde podružný, jakoby něco navíc.
Tolkien nikdy neomrzí. Hodnoty jako morálka, odpovědnost, přátelství zde nejsou prázdná slova, aĺe tak samozřejmé v jednání postav, trochu sentimentu, překrásné zachycení krajiny, postav, kterých opravdu není málo, no zkrátka velká paráda.
Srdcová záležitost, kniha se poslouchá i čte tak přirozeně, snový Tolkienův svět je propracován dokonale, všechny postavy jsou vykresleny plasticky, co má být krásné, to nám vystupuje před očima jako živý obraz, z knihy čiší smutek a melancholie uplynulých hrdinských časů v kontrastu s veselým, požitkářským a tak obyčejným Frodovým Krajem, stejně jako velké postavy hrdinských vůdců proti jednoduchosti Hobitků. Velká čtenářská slavnost.
Kniha ve mně vyvolává rozporuplné pocity, odhaluje těžký život v bohem zapomenutém kraji, mísí se zde jazykové a národnostní skupiny, těžký život horníků, do toho přichází válka a nakonec ten rok 1920, samá nosná témata. Příběh vypráví povětšinou ženy, chybí mi tu více sluníčka, rodinných i jiných radostí, celou knihou prochází jen pochmurnost, záporné vlastnosti i myšlenky. Jedinou světlou osobností je tu pan učitel, i ten je však nakonec zapojen do národnostního hnutí té opačné strany, neboť pisatelka tady stojí na straně národa ukřivděných. To ale neubírá nic na kvalitě knihy, jejíž pokračování si ráda přečtu.
Oblíbená autorka, její příběhy dokáží vtáhnout do děje, prožívat atmosféru s hlavními hrdiny, sledovat, jak se slečna Marplová krůček po krůčku přibližuje k vrahovi a v závěru jej nemilosrdně a většinou bez slitování odhalí. Znamenité.
Zajímavý průběh knihy mé oblíbené autorky, až dokonce samé domněnky, neurčitosti, přesívání osob, charakterů, možných činů a nakonec překvapivé rozuzlení. Opět výborné.
Takže už i Maddie má nadlidské schopnosti, jinak vše při starém, bídné zlo je potrestáno, čestné dobro vítězí, a o tom to je. Po čtrnáctém díle už se mi nechce psát ani komentář. Ještě že se tam rozmáhá všeobecný nešvar, pití kávy, a to hojně, je čemu se pousmát.
V popředí tohoto dílu stojí ženy, Maddie a Kasandra, zmíněna je i komorná, všechny jsou statečné, vtipné, plny emocí, s dobrým úsudkem, tam, kde si muži neví rady, dokonce ani hraničáři - asi už zapomněli stopování, když se jim ztratí skupinka protivníků-aspoň že jim jde střílení z luku. Opět dobrý odpočinkový poslech, napínavý tak akorát, před usnutím.
V této sérii získal Will trochu lidský rozměr, stárne, je schopen citu, dokonce se stává vychovatelem, ale v závěru je zase zpět ten nešika, který si najednou neumí poradit a téměř ztrácí život. Tak jak se přehání všechno, přehání se i rozmazlenost princezny, která se však promění v solidní soucitnou statečnou bytost. Takže vše je zase takové jako jindy.
Laskavé povídání laskavého člověka, jednoduché a prosté pravdy.
Opět geniální Agatha, klasika a dokonalost sama, už aspoň potřetí a opět spokojenost.
Naprosto souhlasím se Senza Jenkou, přesto spokojenost s poslechem, i já považuji tento díl za zdařilý, až na ty holky...