Útočník
Evan Hunter (p)
Žádná z oslovených žen neocenila slušné vychování toho muže. I kdyby mu viděly do očí, které skrýval za skly laciných tmavých brýlí, aby zjistily, zda jsou to vážné oči šílence, či zda si dělá krutou legraci, měly jiné starosti. Ležely na zemi v kaluži vlastní krve, svíjely se a naříkaly bolestí nebo už byly v bezvědomí a nevnímaly nic, ani poděkování onoho způsobného mladého muže. Ještě chvíli předtím je totiž hlava nehlava tloukl holí, pěstmi, kopal do nich, ukájel si na nich kdovíjaký komplex. Čekal na ně jak dravec v potemnělých zákoutích, v úzkých uličkách, kam tak často nedopadá zrak velkého města kolem. Vybil si na nich svou bezdůvodnou agresi, pak se zklidnil, poděkoval a šel. Nechal je ležet na místě a jejich osud je nezajímal. Způsobný Clifford… Většina z nich přežila. Pohmožděné, někdy i s trvalými následky, psychicky zničené často víc než fyzicky. Pak to však Clifford poprvé přehnal. Jeho poslední oběť už nebylo nutné dopravovat do nemocnice. Její tělo odvezli rovnou do márnice. Byla mladá, ani ne dvacet, a měla při vší smůle jedno štěstí. Měla kamaráda policistu. Byl to sice jen obyčejný mladý pochůzkář. Věděl, že pátrání po pachateli brutálních útoků proti ženám je v kompetenci detektivů z 87. revíru. Věděl ale také, že jejich vyšetřování se vleče, neuvízlo-li přímo na mrtvém bodě. Proto se rozhodl vzít věc do vlastních rukou. Při své nezkušenosti netušil, že tím dává v sázku svůj život. Onen pochůzkář se jmenoval Bert Kling.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 2003 , BB art
Originální název:
The Mugger , 1956
více info...
Přidat komentář
Moj prvy Mcbain, ktory na mna cakal dlho v policke ale odhodlal som sa nan az po vypocuti podcastu Ruda zen od Pavlovsky a Kopriva. Zhltol som ju velmi rychlo, svizne napisane. Ocenujem autorov humor a dobre dialogy. Dobre sa to cita, lahka oddychova literatura idealna na cestu do prace.
Hezká detektivní oddechovka, ale moc napětí tentokrát nečekejte. Podle mě jeden ze slabších dílů sedmaosmdesátky, tak jednu hvězdu ubírám. Přesto však je autor jedním z mých srdečních detektivkářů :-)
No, zatím nevím. Je to můj první McBain, zápletka docela zajímavá, ale někteří policisté mi přišli jak ze zvláštní školy.
Zkusím ještě nějaké další díly a uvidím, jestli autora přidám k oblíbeným.
Moc hezký příběh. Jsou tam sice sem tam více popisná místa ale to bude i dobou vydání této knihy. Jinak nemám co vytknout. Moc jsem si to užil.
Audiokniha.
Třicetiletý autor v rozjezdu své kariéry si úhlednosti svého stylu ještě neváží. A tak si dovolí hazardovat se svou popularitou "hloupými" výroky svých postav na postech, kde inteligence by měla mít prim.
Citace:" (vyšetřovatel u výslechu k vyslýchanému) :"Když já řeknu policejnímu presidentovi aby prodal svoji manželku, tak si buďte jistý, že ji prodá."
Jistá namachrovanost je jak pěstí do oka.
Případ útočníka, jenž se po skutku představí, je výzvou pro dedukci ve sférách taktiky složitých úniků z podezření. Jenže autor si takto snad, zcela záměrně hraje, ale má to svou příčinu - a ta kvete kolem nás hojně.
Dnes by se takových důkazů vyšetřující nedobral, žádná esemeska z klávesnice by jej nevydala.
Jinak dobrý.
Skvělé pátrání, zejména soukromé, ještě pochůzkáře Berta Klinga. Ovšem to o kočkách dost drsné. Jinak kniha je místy až poeticky laděná až hluchá.
Po dlouhém čase se vracím k autorovi, tentokrát jako poslech. Tahle kniha mě neoslovila ani tak dějem, jako schopností autora zachytit život ve městě, atmosféru různých míst, radosti i starosti jednotlivých postaviček, ten příběh je zde podružný, jakoby něco navíc.
Našla jsem si novou sérii 87.revír a moc se mi líbí. I druhý díl byl perfektní počteníčko. Jdu na další. V knihovně bohužel nemají všechny knihy,tak se pokusím přečíst co nejvíce z této série. Za mě 100%, doporučuji.
A Bert potkal Claire...
Vždycky mě u mcbainovek bavila ta soukromá linka detektivů. Seznámili se, vzali se, měli děti, měli problémy... nebo někoho vzala Smrt...
A to vše ne v jedné knize, ale po letech, po desetiletích.
Vlastně to nejsou ani tak detektivní příběhy jako spíš sága :-)
Detektivové 87.revíru pátrají po násilníkovi, který surově napadá a okrádá ženy na ulici. Mladý strážník Bert Kling pomáhá starému kámošovi ze střední řešit problémy jeho mladičké švagrové. V okamžiku, kdy je švagrová zavražděna hledaným násilníkem, začíná Klingova hvězdná hodina. I přes akční až fotbalový název jde o příběh klidný, civilní, s očekávaným pachatelem.
V pořadí druhý ze série příběhů z 87.revíru. Jelikož jsem velkým fandou Ed McBaina, nevadilo mi, že knihu čtu už podruhé. Zatím jsem ji však zde na DK nekomentoval, takže to musím rychle napravit.
Samotný příběh není ničím výjimečný: pouze jedna vražda, nějaké to přepadení. Žádná brutalita, žádní maniaci a zvrhlíci. Na rozdíl od současných "krváků" by sa dalo říct taková skoro idylka. Bonusem všech autorových příběhů (Útočníka nevyjímaje) je především jejich hodnověrnost. Jsou jakoby odkoukány z reálného života, včetně svěžích a mnohdy humorných dialogů. A neposlední řadě je to i rozsah stránek. Autor si vystačí s necelými 170. Bohatě mu to stačí na to , aby čtenáře zaujal a pobavil aniž by mu způsobil nějakou psychickou újmu či neklidný spánek.
Proto se tak rád vracím k osvědčené klasice, kterou pro mě představuje Ed McBain a jeho 87.revír.
Příběh mě chytl, proto se na hodinkách ukázalo něco po druhé hodině, když jsem šla spát. Dala bych 5 hvězdiček, ale...tu jednu jsem vzala, protože jsem milovnicí zvířat a vadilo mi, že jsem se dozvěděla - cituji z jednoho komentáře:" ....ako sa vyrába Nescat ;)."
Kniha sa veľmi dobre čítala, no napriek tomu, že nie som čitateľom detektívneho žánru odhalil som páchateľa pomerne rýchlo. Neistota ma však nútila dočítať knihu do konca. Nebol to problém pre pomerne malý počet strán. Na začiatku som sa strácal v menách policajtov no na konci som si uvedomil, že v knihe mená vôbec neboli podstatné pretože príbeh bol veľmi jednoduchý.
Musím se přiznat, že s dílem pana McBaina (nebo jak se vlastně jmenuje:-)) jsem se až dosud ke své škodě míjela. Ale teď, teď se vezuuuuu zakázanou rychlostí a je to fááájn!!!!
Zajímavý detektivní dvojpřípad, který dokázal rozdvojit Bert Kling, budoucí posila detektivů 87. reviru.
Ukázka standardní policejní práce v ulicích amerického velkoměsta padesátých let. Bez Carelly, bez velkého překvapení, bez zbytečných řečí, bez přehnaných akčních scén a překombinovaných zápletek.
70 % (zatím 137 hodnotících s průměrem 81 %).
V dobách mojej čitateľskej mladosti bol pre mňa 87. revír a Steve Carella hneď po Herculovi Poirotovi a slečne Marphlovej typ detektívky, ktorý som hltala jedným dychom. Do dnešku som neprečítala iba zopár kusov z tejto rady. Prvá zastávka bola ako dobre dozretá stará malina :) Tie krásne časy, kedy neexistovali mobily, internet, policajné správy sa datlovali na starých písacích strojoch a aj detektívi sa mestom nepremávali na autách, ale kráčali pešo, v dnešnej dobe môžu sa zdať mnohým nudné. McBain bol však taký môj predchodca všetkých severanov a "carterov, či denkerov", písal v dobe, keď umenie krimi nespočívalo v tom, ako čo najkrvavejšie popísať zločin, ale ako nechať detektívov pracne a dômyselne prísť na príčinu a páchateľa. Začítať sa do 87.-eho revíru hoci aj opakovane, je pre mňa ako po návrate z dlhej cesty zložiť kufre v predsieni vlastného domu.
Hannon, Cannon, Abbot, Marsten, či Ed McBain? Salvatore Lombino to so svojími nickmi preháňal rovnako ako prekladatelia jeho diela z našich luhov a hájov. Česi toto dielo nazvali Útočník (vhodnejší preklad originálneho “The Mugger” je skôr Násilník), no stále lepšie ako slovenský názov úplne odveci “Prvá zastávka”. Ešteže neprekladali aj jeho najčastejší pseudonym Hunter, lebo miesto Lovec by bol z neho Kopec alebo Zvonec.
Ako väčšina autorových diel z 87. revíru (narátal som ich 55(!) + výbery 2 či 3 príbehov), jedná sa len o rozsiahlejšiu poviedku resp. novelu v rozsahu 150 strán. Čo u mňa vôbec nie je mínusom, vzhľadom na obézne škandinávske krimikrváky, plné balastu, zbytočných vedľajších rovín, postáv, ale najmä normostrán...
V policajnom revíre Steva Carellu (btw tu vôbec nevystupuje) sa všetko deje nádherne rýchlo-stručne-výstižne. Dej dopredu posúvaju brilantné a “živé” dialógy, ktoré nešuštia veľkou literatúrou, zato sú bližšie realite a nechýba im naturálny šarm. Popis deja je svižný a jednoduchý, nie ako populistické prejavy našich politikov a rádoby umelecké vložky severských krimiznalcov. Napriek tomu ste schopní veľmi rýchlo zistiť, kto z detektívov je vaša krvná skupina, kto naopak vyššia cenová skupina a kto svetová rarita. Po dvoch-troch vetách je jasné, kto je príliš horkokrvný, kto trochu grobian a kto sa iba hrá a kto je skutočný gentleman. Ale rozhodne pred koncom nezistíte, kto je onen Násilník resp. Útočník. To vie len Lovec - Evan Hunter :)
Samostatnou kapitolou, ktorú som si už pred desiatkami rokov ihneď obľúbil, sú autorove opisy prostredia. Fiktívne mesto Isola v jeho opisoch ožíva a častokrát ho komentuje ako živú bytosť. Jeho personifikácie sú v ostrom kontraste k danému žánru a pomerne drsnému neosobnému policajnému prostrediu. Na danú dobu - treba poznamenať, keďže dnes je to pre čitateľov už len slabý odvar sado-maso škandinávskej školy. Napriek tomu sa táto knižočka číta parádne, skoro tak dobre ako sa pri nej popíja rakúsky Veltliner! Opäť som raz hltal stránky a snažil sa nepreskakovať ich, v snahe čo najrýchlejšie odhaliť páchateľa.
Jediné, čo mi vadilo okrem tej skoro až poviedkovej formy a zásadne škodilo tomuto dielu bol archaický, socíkovsko-korektný preklad môjho vydania z roku 1987. Množstvo ironických ftípkov sa vytráca a niektoré duchaplné hlášky sú nezmyselné. Aj fonetické anglické hračky, ktoré sú úplne nekompatibilné so slovenským rýmovaním, sa dali preložiť oveľa lepšie. Napriek týmto chibyčkám krasi si toto krimi zaslúži 73%
NEODPORÚČAM: Tým, ktorí hľadajú rozsiahle epické dielo a sofistikované charakteristiky postáv aj psychologické rozbory každej upratovačky na policajnej stanici. Uctievačom dnešných “severských krimibohov”, aby náhodou nezistili, že už pred 65. rokmi sa písali svieže detektívky, ktoré nepotrebovali čitateľov zaujať úchylným hnusom ani 600-800 stranovým rozsahom. Nakoniec ešte dôrazne neodporúčam milovníkom mačiek, aby neprišli na to, ako sa vyrába Nescat ;)
Jedna z úvodních detektivek 87.revíru. Už víme, jak se do týmu dostal Kling. Na to, že to bylo napsáno někdy kolem roku 1956 - moc pěkná knížka - a ukazuje, jak tehdy policie v NY City postupovala.
Štítky knihy
detektivní drsná škola pátrající amatér
Kniha Útočník je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 265x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 139x |
| Chystám se číst | 22x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Já si nemohu pomoci, ale tohle mě prostě baví. Velice příjemná jednohubka. Miluji seriál Brooklyn Nine-Nine a velice mě baví si situace z knihy promítat právě do prostředí tohoto seriálu.