aishimizu komentáře u knih
Mathildina část byla úžasná. I přesto, jak nemilosrdný a hořký to bylo.
Původně jsem čekala úplně jiné čtení, nakonec to bylo opravdu příjemné a milé.
"Bytí je něco úžasného, víte to?"
Ona asi žádná kniha od Kariky Trhlinu nepřekoná. Strach byl slabej, ale Propast - ta byla ještě slabší. Naprosto neosobní a nesympatický postavy, zdlouhavej děj o ničem.
Dost divná knížka, ale zatraceně mě bavila. Kolikrát jsem si říkala, jakou práci musel překladatel mít.
Po dočtení se cítím poněkud prázdná - těším se na pokračování...
Na můj vkus moc krátké... ale citlivé a něžné!
Dokud jsem četla knížku večer, byla fajn, až mi běhal mráz po zádech. Přes den jsem jí dočítala a hrozně jsem se k tomu nutila. Karika má lepší knížky.
Knížka mě zaujala v knihovně. Pak jsem se mrkla na hodnocení a říkala si, že jí i přes nízký hodnocení stejně dám šanci.
Udělala jsem dobře.
Líbil se mi styl, jakým to bylo napsané, četlo se to moc hezky. Thriller to není teda ani omylem, ale člověk se při čtení fakt zamyslel. Kolikrát stačí maličkost a člověku se z minuty na minutu úplně překope život...
Nic moc, průměr. Ale četlo se to celkem dobře a rychle. Ale že by mě uchvátila, to ne.
Musela jsem přeskakovat odstavce, jak mě nebavilo číst pořád to stejné dokola. Chápu, že to k tématu patří, ale fakt mě to nebavilo. Hlavní hrdinka mi nebyla sympatická. Konec předvídatelný.
Mně naopak začátek přišel nudný a postupně se to rozjíždělo. Občas jsem se musela zastavit a popřemýšlet, myšlenky ucelit, aby to dávalo smysl. A to mě taaak baví:)
Čekala jsem víc. Knížka by mohla mít určitě o 200, možná i 300 stran méně. Zdlouhavé, roztahané a hlavní zápletka byla shrnutá snad ve 20 stranách. Škoda. Konec divnej, nepravděpodobnej.
Moc se mi knížka líbila podle obálky. Ale ten obsah mě docela zklamal. Nemohla jsem se začíst, přišlo mi, že je tam zbytečně moc postav a žádná neměla tolik prostoru, abych si dokázala představit, kdo to je, co dělá a proč. A najednou byl konec, kterej obsahoval tak moc informací... No, za mě nic moc.
Víte, co je skvělý? Když najdete knížku, na kterou se těšíte celou pracovní dobu, celý čas vaření a uklízení, učení a spousty dalších hodin, kdy se jí nemůžete věnovat... a pak konečně přijde těch pár minut, kdy se do ní můžete ponořit. A hltáte každý slovo, představujete si každý dokonale popsaný okamžik.
Naslouchač je boží!
Po dvou skvělých dílech jsem čekala podobný zážitek. Bohužel se nekonal. Celá kniha byla až moc přehnaná, neuvěřitelná a po první čtvrtce mě přestala bavit.
Neobvyklé. Netradiční. Zvláštní. Bylo to zkrátka jiné. Stylem psaní, příběhem, vším. Kniha je opravdu tichá, mlčenlivá. Líbilo se mi poznávat hlavní postavu, vžít se do ní a snažit se porozumět. Otáčet stránky a začít chápat. Naslouchat.
Třeba to není pro každého jeho šálek kávy, ani bych tuto knihu nezařadila do klasiky, kterou by měl každý přečíst, možná se ani nevyrovná slavným básníkům. Přesto něčím vyčnívá. A pokaždé, když ji otevřu a začtu se, najdu v ní něco víc, než v předešlých momentech. Asi i záleží na současném rozpoložení. Každopádně tuto knihu ráda otevírám, líbí se mi grafické zpracování, které i obyčejným citátům dodává ten správný smysl.