aishimizuPřečtené 143
Asi jsem první knihu od autorky vybrala špatně. A nebo mi celkově tenhle styl nesedí. Naštěstí krátká kniha a nemrzí mě ztracený čas. Chybí mi tam ten wooow pocit...
Knihy s tématy holocaustu či druhé světové války příliš nečtu. Ale protože je pan Karika můj oblíbenec, nemohla jsem Na smrt vynechat. Každá strana knihy byla tíživá. I po dočtení v sobě cítím neskutečnou úzkost.
Ze začátku jsem knihu chtěla odložit, ale nakonec jsem ji dala šanci a během chvilky ji dočetla. Složitý vztahy obyčejný rodiny. Hanka mě od začátku vytáčela, konec překvapil.
Snad po každé přečtené stránce mi přeběhl mráz po zádech. Dostalo mě to.
Asi jsem čekala víc. Místy mi připomínala Sběratele od Fowlese. Květa byla šílená a nebavila mě. Jediný co tak nějak ušlo, byla linka Akiko.
Mathildina část byla úžasná. I přesto, jak nemilosrdný a hořký to bylo.
Původně jsem čekala úplně jiné čtení, nakonec to bylo opravdu příjemné a milé. "Bytí je něco úžasného, víte to?"
Ona asi žádná kniha od Kariky Trhlinu nepřekoná. Strach byl slabej, ale Propast - ta byla ještě slabší. Naprosto neosobní a nesympatický postavy, zdlouhavej děj o ničem.
Dost divná knížka, ale zatraceně mě bavila. Kolikrát jsem si říkala, jakou práci musel překladatel mít. Po dočtení se cítím poněkud prázdná - těším se na pokračování...
Na můj vkus moc krátké... ale citlivé a něžné!
Dokud jsem četla knížku večer, byla fajn, až mi běhal mráz po zádech. Přes den jsem jí dočítala a hrozně jsem se k tomu nutila. Karika má lepší knížky.
Knížka mě zaujala v knihovně. Pak jsem se mrkla na hodnocení a říkala si, že jí i přes nízký hodnocení stejně dám šanci. Udělala jsem dobře. Líbil se mi styl, jakým to bylo napsané, četlo se to moc hezky. Thriller to není teda ani omylem, ale člověk se při čtení fakt zamyslel. Kolikrát stačí maličkost a člověku se z minuty na minutu úplně překope život...
Nic moc, průměr. Ale četlo se to celkem dobře a rychle. Ale že by mě uchvátila, to ne.
Musela jsem přeskakovat odstavce, jak mě nebavilo číst pořád to stejné dokola. Chápu, že to k tématu patří, ale fakt mě to nebavilo. Hlavní hrdinka mi nebyla sympatická. Konec předvídatelný.
Mně naopak začátek přišel nudný a postupně se to rozjíždělo. Občas jsem se musela zastavit a popřemýšlet, myšlenky ucelit, aby to dávalo smysl. A to mě taaak baví:)
Čekala jsem víc. Knížka by mohla mít určitě o 200, možná i 300 stran méně. Zdlouhavé, roztahané a hlavní zápletka byla shrnutá snad ve 20 stranách. Škoda. Konec divnej, nepravděpodobnej.
Moc se mi knížka líbila podle obálky. Ale ten obsah mě docela zklamal. Nemohla jsem se začíst, přišlo mi, že je tam zbytečně moc postav a žádná neměla tolik prostoru, abych si dokázala představit, kdo to je, co dělá a proč. A najednou byl konec, kterej obsahoval tak moc informací... No, za mě nic moc.
Víte, co je skvělý? Když najdete knížku, na kterou se těšíte celou pracovní dobu, celý čas vaření a uklízení, učení a spousty dalších hodin, kdy se jí nemůžete věnovat... a pak konečně přijde těch pár minut, kdy se do ní můžete ponořit. A hltáte každý slovo, představujete si každý dokonale popsaný okamžik. Naslouchač je boží!
