Agatha84 komentáře u knih

Jedna z těch knih, která je důkazem nepřímé úměrnosti počtu stran s hloubkou sdělení.
Nebylo to jednoduché, ani příjemné, naopak, cítila jsem hluboký zásah v místě mé dobře ukrývané existenciální úzkosti. Nemám ráda konce (kterékoli, třeba poslední díl seriálu Mash 4077 jsem "přežila" jen jednou), neumím je zvládat, vzbuzují ve mě všeprostupující smutek a paniku. Takže si dovedete představit, jak se mnou cloumala kniha popisující konec světa, civilizace a zároveň naznačovala to, čeho jsme my lidé ve vyhrocených, katastrofálních etapách "života" schopni.
Mám pocit, že tohle bych po druhé už nedala...

68 27.03.2023

Po 13ti letech přečteno podruhé a pořád jsem maximálně spokojená!
Rozhodně si za pár let dám další kolo :-)

66 02.01.2023

Běžně se jakékoli české tvorbě vyhýbám, ale když už více než rok sleduji opakující se chválu na román Hana, rozhodla jsem se to zkusit. Ještě že tak! Naprosto úžasný příběh, kde není ani slovo navíc, a kde je děj posouván rozličnými pohledy hlavních zúčastněných.
Pět hvězdiček si příběh rozhodně zasluhuje a možná i víc!
A já se rozhodně pustím i do dalších děl paní autorky!

65 23.06.2018

Má první audio(kniha) povídka - pořád bojuji s tím, že to, co není přečteno, nemohu za přečtené počítat :-)
Pouštěli jsme si jako zpříjemnění cesty během vánočních návštěv příbuzných.
Nevím, jestli bych ze samotného čtení byla tolik dojatá, jako tomu bylo v případě rozhlasové adaptace z roku 1988, kdy mi postavu Ebenezera Vydřigroše do mozkových závitů nezapomenutelně vpálil pan Josef Kemr.
Nádhera. Už máme staženou i filmovou adaptaci :-)

64 29.12.2022

S napsáním komentáře jsem váhala velmi dlouho. Mám pocit, že cokoli napíšu, nevystihne to, co bych přesně chtěla a rozhodně se zároveň ztrapním, neboť autorčina práce se slovy je dle mého naprosto dechberoucí.
Jen jsem ale nakonec nutně potřebovala zmínit, že jsem si na Olgu Tokarczuk vzpomněla včera, při procházce lesem...mám pocit, že svou knihou vystihla esenci lesa, přírody, Zvířat, vůně pryskyřice.. Tu bezmoc z pokácených stromů všude kolem, strach o to, co po nás (lidech) vlastně může zbýt, a zároveň doutnající pocit naděje, že my (lidi) nemáme moc zničit to, na čem opravdu záleží. Kéž bych měla stejnou odvahu jako Jana Dušejková.

64 17.03.2022

Nezapomenutelný čtenářský zážitek. Sice jsem autorce neuvěřila úplně vše týkající se Kyy, každopádně jí odpouštím, neboť její spisovatelský um je za hranicí kouzlení se slovy, barvami i emocemi. Dokonalé. Pevně doufám, že svou prvotinou nekončí.

64 17.08.2021

Dokonalé! Znáte ten pocit, kdy od druhé stránky víte, že na tuhle knihu nezapomenete? Já sice nemám ani nejmenší potuchy o tom, jak to pan King dělá, ale zatím mě nezklamal ani jednou. Naopak, začínám mít dojem, že mi brzy dojdou hvězdy :-)
Být v hlavě všech tří Torranceových byl někdy pěkně hnusný zážitek, přesto mám teď urputnou chuť knihu zase otevřít a znovu se k nim přidat.

62 26.09.2022

Přibližně od poloviny tušíte, že ne všechno je tak, jak nám to pan Bussi servíruje. Závěr přesto ohromí. Je to milé, dojemné, nadějeplné. Něco jako když si v poklidu skládáte puzzle s Monetovými lekníny, dokud i ten poslední dílek nezapadne tam, kam patří.
Chvíli jsem uvažovala nad tím, zda udělím plný počet, ale vzhledem k tomu, že i po 12 hodinách po dočtení mám přiblblý úsměv na tváři při vzpomínce na Fanette, je to jasné!

Jo a dávejte si prosím pozor na své anděle strážné! ;-)

61 02.04.2023

Toto byl kouzelný čtenářský zážitek. Jsem nesmírně ráda, že jsem překonala obavy z podivného názvu a mohla se seznámit s obyvateli Guernsey. Popisy hrůzy 2.sv.v. války se střídají s láskyplným, laskavým humorem, kdy jsem se několikrát přistihla s připitomělým úsměvem na tváři. Jsem si jistá, že jsem se na ostrov nevydala naposledy. Určitě doporučím a jednou si taky určitě koupím.

59 27.06.2022

Ač se stále jedná o velmi, opravdu velmi čtivou knihu, rozhodně už postrádá atmosféru prvního dílu. Předkládaný příběh je vlastně dosti jednoduchý, přímočarý, role hodných a zlých byly rozdány a my jen sledujeme, jak vše zdárně kráčí do sluncem zalitého konce.

57 01.02.2023

Chvílemi se to zdá být jen lehce připitomělou komedií. Jindy vás některé věty, či slova připraví o dech...

57 26.10.2021

Právě jsem dočetla a nejspíš ještě ani nemám ta správná slova pro to, abych knihu mohla zhodnotit. Nic lepšího jsem možná nikdy nečetla.
Jsem obrovský pokrytec, protože nebýt recenzí zde, k Medvědínu bych se nikdy nedostala - "divný název a hokej?". Vážně si nevzpomínám na knihu, která by dokázala vyvolat ve mne tolik emocí a otázek, husí kůži i slzy.
Neskutečný zážitek. Díky!!

57 16.05.2020

Rozhodně plný počet.... mám pocit návratu domů, a to nejen do Three Pines (kde už se tak cítím dlouhodobě), ale i do spisovatelského náručí paní autorky. Pryč je to politické pletichaření, které mě zase tolik neuchvacovalo. Naopak oslavuji návrat onoho až poetického vyšetřování zločinu se všemi známými a milými. Klidné, moudré vyprávění o našem lidském bytí a soužití.
Doufám, že se setkáme zase brzy!

56 01.07.2023

Tak tentokrát to bude jen za 4,5 *. Samotné přečtení celého příběhu mi trvalo mnohem déle (i když je třeba počítat i s tím náročným pracovním procesem a úbytkem volného času). Tak trochu jsem postrádala samotnou Lisbeth, tak trochu mi lezlo na nervy příliš pozvolné a rozvláčné tempo, díky němuž jsem se nedostala do onoho vnitřního napětí a chvění.
Nicméně i přese všechny mé remcy je třeba uznat, že čtivost druhém dílu rozhodně nechybí a taky to, že jsem si okamžitě po dočtení vedle postele připravila díl třetí.

56 18.01.2023

Připojím se ke všem těm, kteří v románu postrádali duši.
Za precizní literární ztvárnění, za práci s jazykem, prameny nemohu hodnotit níže než na 4*. Trochu mě mrzí závěrečné rozuzlení týkající se toho, co vše je vlastně fikcí.... takže se vlastně necítím ani nijak obohacena. Naopak mám po více než týdnu radost, že knihu vrátím do oběhu. Nerada se ke čtení nutím a přemlouvám. Tady jsem musela.
Nebavilo mě to. Nejen pro to, jak příliš nesouzním s církví Jako takovou, ale především pro děj samotný. Pokud bych se soustředila jen na osudy jednotlivců, cítím až jakousi nezralou naivitu příběhu, která mi pak ne zcela koresponduje s tou zbývající suchopárnou dokumentární částí.

55 22.02.2023

Jak je možné, že mě tak krásná kniha dlouho míjela? :-) Na to nejlepší je dobré si počkat, a tady to platí dvojnásob. Ty příšerné "negerské" části jsem rozdýchávala, ale jinak jsem si z plna hrdla užívala vztahy plné síly, odhodlání, lásky i bolesti. Božské. Tohle musím mít doma.

54 05.03.2021

Před dávnými a dávnými lety jsem se pokusila přijít na to, co lidi na tom Nesbovi vidí.... Přečetla jsem první díl HH a řekla si, že tímto směrem rozhodně nepůjdu, nepochopila jsem, proč bych měla sdílet onu oblibu ostatních.
Po jistém období dalšího dozrávání jsem Harrymu dala šanci, přeskočila jsem první díl a byla jsem uchvácena, nadšena a stala další fanynkou v dlouhé řadě ostatních.
Dnes jsem se rozhodla vyzkoušet, co přesně mi tenkrát vadilo a jak moc jsem případně byla pomílená... Znovu jsem se ponořila k Netopýrovi...
Není to moc dobrý příběh, s tím souhlasím, nicméně znalá již Harryho povahy neodsuzuji jeho jednání, nevadí mi jeho závislost a souzním s jeho bolestí.
Jak říkám, příběh samotný má spoustu slabých míst, zdá se, že jen klouže po povrchu, nenechá nás nahlédnout hlouběji k samotným postavám, ale vím, že tohle se časem zlepší. Proto se už nemůžu dočkat toho, až si dám druhé kolo s Harry Holem a spol.

53 05.11.2023

Esence bolesti, samoty, sebedestrukce, ale taky urputnosti, posedlosti, nezlomnosti.
Autorka šetří s dějem, vedlejší postavy a konkrétní události nejsou podstatné, stačí jen letmý náznak, zmínka....
Po celou dobu prodléváme jen v hlavě hlavní hrdinky a rozhodně to nejsou nijak pěkné chvíle...
Přestože paní Bolavá kouzlí se slovy tak, že mi zprostředkovává vjemy vůně i šustění bylinek, pro tu poslední hvězdu mi podstatnou měrou chyběly nějaké větší emoce, souznění s Annou, nebo aspoň pochopení jejího konání.
Jedinečný zážitek to ovšem byl, to zase jo.

53 16.10.2023

Nepamatuji si, kdy naposledy jsem četla tak "hroznou" knihu a zároveň neexistuje žádná jiná, u níž bych si již před 50. stranou říkala, že tohle nezvládnu a hrozně se bála otáčet stránky dál. Čtu opravdu dlouho, dávkování probíhá jen zvolna a postupně, a dnes večer rozhodně dosáhnu finále. Příšerně se bojím... ani k tomu nepotřebuji žádné nadpřirozené zlo, úplně mi stačí to naše obyčejné, lidské...
Neuvěřitelný zážitek.

53 02.12.2021

Ve srovnání s dílem předchozím rozhodně maximální spokojenost. Ubralo se na politikaření, do kterého se pouštím jen velmi nerada a rychle v něm ztrácím orientaci kdo, koho, komu, proč, a věnujeme se pouze jednotlivým postavám (i když mnohé zůstávají upozaděny a o to větší jízda to bude určitě příště :-)
V ději není hluchých míst, chemie mezi postavami funguje na výbornou a občasné konverzační výměny provokují hlasitý smích.
Těším se na příště!

52 29.08.2023