Abako komentáře u knih

Kytice je odjakživa moje láska. Jestli vytáhnout něco z národního obrození jako zásadní dílo, tak jednoznačně Kytici. Mám několikero vydání. Moje nejoblíbenější je z roku 1970 ve velkém formátu s extrémně strašidelnými ilustracemi. Strach, hrůza, dojetí, víra, tradice, pověry, lidské chyby, špatná rozhodnutí, láska, tajemství, smrt,... všechno tam je! Letos je to 150 let od Erbenovy smrti, Kytice vyšla poprvé před 167 lety a pořád nás přitahuje a pořád se u ní aspoň trochu bojíme. Je to literární poklad!

23 25.11.2020

Jak dlouho už je tahle kniha na světě a přesto se z ní svět nepoučil... Tohle je jedno z nejzásadnějších děl, co kdy vzniklo. Měla by to být povinná literatura.

18 20.10.2020

Knížka je tak poutavá, že jsem měla problém se odtrhnout. Krásná, bolavá.

16 18.10.2020

Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Miluju, když je příběh zasazený do reálných kulis. Když to místo znáte, stává se ten příběh ještě skutečnějsím. A ještě hrůznější je, že vyhnání Němců bylo opravdu katastrofou, která se v takové míře a takovým způsobem opravdu neměla stát. V tomto směru si autorka myslím nic nepřibarvila.

15 18.10.2020

Při čtení jsem si celou dobu říkala, jak jsem vděčná, že to tehdy dopadlo dobře. Popisy systému po nepovedeným převratu mně silně připomínaly knihu Niny Špitálníkové o Severní Koree, takže bych řekla, že ve své fabulaci autorka nešla mimo možnou realitu. Takhle nějak to opravdu mohlo vypadat. A to je děsivý. Važme si naší svobody, není samozřejmá!

14 26.11.2022

Hanu jsem přečetla doslova jedním dechem. Nemohla jsem se od ní odpoutat a po přečtení jsem potřebovala ještě nějakou dobu na zpracování. Číst hned něco dalšího zkrátka nešlo. I divadelní představení bylo vynikající.

13 16.10.2020

Pro fanoušky Harryho Pottera je to dobrý čtení. Není to bůhví jak vysoká liteatura, ale to snad nikdo nečekal. V rámci danýho žánru je to fajn - oddechovka s koncem nutícím k zamyšlení. Ubírám jednu hvězdičku za četný chyby v textu. Opravdu by bylo vhodný investovat do korektur. Chyby dost ruší při čtení.

12 19.03.2023

Klasická Aristokratka - oddechovka, kterou přečtete rychle a nechce se vám přestat. Nečekejte veledílo české literatury, ale něco milého a vtipného na pár hodin odpočinku.

9 05.01.2021

Jsem nadšená! Krásně se to čte, člověk se ani chvilku nenudí, popisy Vily Tugendhat plné světla a volnosti jsou tak krásně napsané, že to člověk úplně cítí a vidí před sebou. A když jste ještě k tomu z Brna a vilu znáte, znáte i okolí a další místa v knize jmenovaná, pak je to úplná pecka. Nadšená jsem od první stránky, kde autor nabádá čtenáře, aby si zjistli víc o Československu. Asi jeden z mála, co chápe věci v kontextu a nebere téma nebo látku jen jako něco, co vytěží a dá od toho ruce pryč. Mawer se pokouší svou drobnou poznámkou přimět čtenáře k hledání souvislostí, zajmu o skutečný příběh Vily Tugendhat, o době, ve které byla postavena, o příběhu malé země, kterou byli doteď zvyklí tak nějak ignorovat. K tomuhle se určitě ještě vrátím.

8 09.01.2021

Nejdřív jsem viděla filmy, pak teprve četla knížky. Příjemně mě překvapilo, jak se první díl přesně drží knihy. Nemám ráda, když se při zfilmování moc odbíhá od předlohy.

8 18.10.2020

Milá knížka, co se dá rychle přečíst. Zasmějete se, i když to není nějaká třeskutá sranda (a asi to ani nebyl záměr) a vypadá to, že je zaděláno i na pokračování. :-) Spousta lidí pokračování Saturnina kritizuje, že to nedosahuje kvalit originálu, ale je potřeba si uvědomit, že originál je vždycky jenom jeden a nic ho nepřekoná, i když bude pokračování sebelepší. I když je to těžká věc, zkuste se při čtení ubránit srovnávání a věřím, že si to užijete.

7 10.01.2021

Svědectví o komunistickém kriminále, kde se z člověka stalo číslo, kde dovolání práv bylo nemožné, pokud si mocipáni usmysleli a kde dodržování zákona jeho představiteli bylo spíš možností než povinností. Ještě, že už je ta doba pryč.

7 18.10.2020

Jiřinu Bohdalovou miluju, tak i přes tu textovou stručnost jsem si musela tuhle knížku koupit. Po přečtení jsem zjistila, že to vlastně stačí a člověk zase nemusí vědět každou podorbnost. Jak sama v knížce říká, vždycky si chránila soukromí a dodržela to i teď. Velký drby se nedovíte, dozvíte se to podstatný.

5 13.09.2021

Na Vondruškovi je vidět, jak ty knížky píše rychle a seká to jak Baťa cvičky. Hodnotím to třema hvězdičkama, protože v rámci žánru oddechové literatury je to celkem dobrý, ale je na tom fakt až moc vidět jakási uspěchanost. Někdy mně připadá, že postavy jednají a mluví jaksi nepřirozeně nebo nepatřičně a to mě dráždí. Na víc hvězdiček to určitě není.

5 29.12.2020

Tady už se konečně formuje nějaká armáda, organizovaná skupina bojující s Voldemortem. Už to nevypadá jako osamocený boj mladého kouzelníka, už je otevřeně na jeho straně konkrétní skupina zkušených lidí a vypadá to, že s Voldemortem bude konec. No ale my víme, že ještě další dva díly nás čekají, takže tak rychlé to nebude. Napětí stoupá. :-)

5 18.10.2020

Mám ráda postavu Siriuse Blacka. Od tohoto dílu už to začíná být zajímavější :-)

5 18.10.2020

Trochu zklamání. Čekala jsem od toho asi víc než zbojnickou romantiku.

5 18.10.2020

Karel Čapek je moje láska. Nemůžu nedat plný počet hvězdiček. Pořád mám dojem, že měl snad třetí oko a viděl věci, o jakých se nikomu ani nezdálo.

5 18.10.2020

Tohle je jeden z těch případů, kdy jsem nejdřív viděla film a až pak četla knížku a myslím, že to tomu čtenářskýmu zážitku nijak nebránilo. I když víte, kam se bude příběh ubírat, stejně jste napnutí, bojíte se, nechcete knížku odložit, i když se vám zavírají oči,... a to všechno proto, že vám pořád vrtá hlavou jediná otázka - co když je to všechno pravda? Neumím si na to udělat jednoznačnej názor, ale spíš se kloním k tomu, že určitě neumíme vysvětlit všechno (tak daleko ve vědění nejsme a asi nikdy nebudem) a tak je možný, že se lidi ztrácí, že mají nejrůznější zážitky, který je můžou přivést až na psychiatrii, a že jsou po světě brány do paralelních světů. Co vím určitě, je, že výlet na Tribeč riskovat nebudu. :-)

4 27.02.2021

Že je Evropa úžasně rozmanitá, to se tak nějak ví. Že se tady skoro za každým rohem najde kus historie a zajímaví lidi k tomu, to taky. Že se nový místa nejlíp poznají, když mluvíte s lidma a chodíte tam, kam oni, to vám bude po přečtení cestopisu úplně jasný. Zapomeňte na exotiku, projeďte Evropu a budete plní zážitků.

4 19.02.2021