nightlybird diskuze u knih

HTO - to já jsem na tom podstatně hůř. Když jsem byl malý hošík, nechtěl jsem se sice jmenovat Lagardére a dokonce ani mít hrb, přesto mám z těžkého života "hrb jak Sněžku" a nenadělám s tím už nic. Ty se můžeš nechat přejmenovat - to snad dnes jde!?A Henri Lagardére - to by mělo panečku zvuk!
Ale inak je Hrbáč slabota. Když jsem bránil vlast, poslali nás, basisty, místo do civilu na řepu, aby nám ještě na poslední chvíli osladili život. Bydleli jsme ve staré zrušené škole a tam jsem objevil Dartaňana se Syránem hozeného ve sklepě, to bylo počteníčko . Napsal to sice synek, ale je vidět, že se učil u táty (a opisoval od kdekoho).

Pro zájemce o vesmír bych doporučil ještě pár článků :
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_29_thv.html
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=775934
http://www.osel.cz/index.php?clanek=695
To jen tak na okraj k elegantnímu vesmíru - aby bylo zřejmé, že do toho, abychom o vesmíru věděli o něco málo víc, toho opravdu ještě docela dost chybí. A ještě dlouho nebudeme o místě, kde žijeme, vědět ne snad všechno, ale alespoň dost!!!

04.04.2013

Pro případné čtenáře nebo milovníky záhad - docela obsažné povídání o Mary Celeste je v článku na http://www.krasnapani.cz/casopis-krasna/clanky-online/krasna/412. Jinak vlastní knihu nehodnotím, četl jsem ji jako malý kluk a ani náhodou si ji, ani způsob zpracování toho mysteriózního tématu, nepamatuji. Kniha se ještě ale dá objevit v antikvariátech.

Ta diskuze potvrzuje jedno - dobrá kniha by měla být sto, donutit čtenáře přemýšlet a je nesporné, že si každý čtenář vybere to, co jeho naturelu nejvíc vyhovuje. Je možné, že Clarke psal závěr tak, jak psal , zcela úmyslně a právě s tímto úmyslem.
Jinak je pravdou, že vícekrát prezentoval své - řekněme protináboženské založení.
Na druhou stranu - je celá řada vědců a to i zvučných jmen, kteří naopak tvrdí, že jsou věřící.
Takže je opravdu na každém jedinci, jak si čtené přebere.

Tak k Národu v lénu bohů jsem přišel jako slepý k houslím, díky svému zlozvyku „odskakovat“ si při čtení k jiným zdrojům a pramenům. Četl jsem Urbanovo Pole a …. a na tohle jsem následně narazil v knihovně. Autor mi nic neříkal, byla to malá knížka, tak jsem ji v knihovně sbalil.
Než se vyjádřím ke knize, zmínka o autorovi. Ivo Wiesner byl jako technik zřejmě dobrý, po odchodu do důchodu se začal nudit (asi) a vrhl se na literaturu. Začal velice pilně opečovávat žánr, kterému říkám spekulativní literatura. Někde jsem zahlédl, že byl přirovnáván k Dänikenovi – to absolutně nesedí, Ten si vymýšlel teorie o věcech, které na vlastní oči viděl (především). Wiesnera bych označil spíš za takového malého českého Sitchina, kterému stačilo si něco přečíst a dokázal z toho vyrobit hypotézu, ze které někteří doslova slintají blahem a jiní si ťukají na čelo. Nechám každému jeho přesvědčení, tatínek mi říkával, abych se nepřel s lidmi, jejichž názoru si nevážím a jen podotknu, že od pana Wiesnera budu těžko kdy ještě něco číst.
Abych se ale věnovat knize – autor se zaměřil na nejstarší dějiny osídlení našeho území a původ Čechů, kniha se dá číst zhruba do strany 70, pak začíná autorovo mystické blouznění (to by mne zajímalo, co ten pán hulil) a pokládám za zcela zbytečné ty nesmyslnosti číst, nemá to ničím doloženo.
Abych ale nepůsobil jen kriticky, jakési zajímavosti se v knize najdou. Třeba zmínka o Hyperborejcích v souvislosti se stěhováním národů (kdysi dávno jsem četl něco, kde byla Hyperborea ztotožňována s Atlantidou !), zaujala mne zmínka o míšení pozůstatků keltských kmenů s příchozími Slovany, nebyly od věci mapky (i když bez uvedení zdroje) a v závěru docela rozsáhlá bibliografie.
Protože se mi informace získané knihou nezdály příliš relevantní, porozhlédl jsem se po netu a objevil jsem www.mravenec.cz/henry/File-hist/Trest_PocPrem.doc historika Dušana Třeštíka (vyšlo to i knižně) a také jsem narazil na doklad o migraci a míšení Keltů a Slovanů (je v nás docela dost keltských genů) – viz http://bacrie.cestovatel.cz/clanek/keltsky-puvod-obyvatel-ceske-kotliny/ - takže pokud by někoho tahle problematika zajímala, může se na to kouknout, případně si najít něco od http://www.databazeknih.cz/autori/dusan-trestik-1892 tady na DK.

"V oblasti anglofonní však splývá práce a koníček, stává se z nich obou kariéra a profesní růst (spolu s osobnostním)." - poslyš Nokide, neříká se tomuhle "americký sen"? Děkuj pánu Bohu, že jsi se do té vytoužené Ameriky nedostal, zažil bys doslova úděsné zklamání. Ono to totiž v životě chodí opravdu trochu jinak a možnost, že se vyskytne životní rovnice práce(zdroj obživy) = koníček je v podstatě snem na všech kontinentech. Netroufnu si odhadnout kolika procentům z populace se splní, dokonce ani počet profesí, u kterých se může vůbec vyskytnout, mám ale zato, že to bude mizivé číslo, takže mi ta celá "neJungova dvounožka" jako argument dvakrát pádná nepřipadá. To ale může být tím, že žádná psychologická pojednání nečtu (Freud, kterého jsem četl před více jak půlstoletím se nepočítá, jednak jsem ho četl, abych mohl machrovat před slečnami a jednak jsem jej už za ta léta stejně zapomněl) a tak se raději řídím svým rozumem a zohledněním životních zkušeností a protože na rozdíl od řady jiných nemám ve zvyku žvanit o věcech, kterým pořádně nerozumím, tak s touto diskuzí končím. Howk!

Alix - nemyslím si, že by se dalo podle fyzického vzhledu hádat na charakter. Tenkrát ani dnes. A tak bych se spíš přikláněl k písemným historickým dokumentům (i když bych při tom nezapomínal na známá rčení, že :
-papír snese všechno (platí to jistě i o pergamenu a pod.)
-historii píší vítězové (nebo spíš často přepisují)
-anální turistika není vynález naší současnosti (znala ji nepochybně i historie).

Nejsem sice žádný odborník na psychologii, ale....
Každý vědní obor, ať už je to na př. "konkretní" matematika nebo "abstraktní" filozofie či zmíněná psychologie je živý, neustále se vyvíjející. Je to jakási pyramida znalostí a poznatků vyrůstající se ze základů (často ze slepými uličkami a odbočkami) směrem k hypotetickému vrcholu.
Takže, Nokide, pokud jsi takový odborník na psychologii, jak tvrdíš, měl bys svoje hodnocení jak knihy, tak vlastně v podstatě spíš Junga, doplnit a konkretizovat. Tedy v čem je Jung překonán, kým je překonán, případně doplnit publikaci, ve které si my neznalí můžeme rozšířit obzory. Pak to má smysl. Jinak je to pouhý kec bez relevantní hodnoty.

Zajda - knihu jsem ještě nečetl, takže neposoudím možný kontext. Jediná Joni Mitchell ( ALE vl. jm. Anderson) o které jsem slyšel, je písničkářka s velmi osobitým hlasem, oceněná několika cenami Grammy, řazená navíc k první stovce světových kytaristů. Mladší generace ji asi nebude moc znát.
Přidám tady na ni odkaz : http://www.youtube.com/watch?v=-q4foLKDlcE - a pro změnu mne by zajímalo, na co to ta holka vlastně hraje - i když jsem kdysi brnkal na ledacos, od kytary přes banjo až po ukulele, tak monstrózní nástroj jsem v životě neviděl - vypadá to tak trochu jako nějaký hybrid havajky. Neznáte to někdo?
Den poté:
Díky příteli HTO jsem se dověděl, že jde o dulcimer - pak jsem už letem netem zjistil, že konkretně apalačský (nebo také horalský). Do povědomí jej znovu uvedla Jean Ritchie. Jde o nástroj se zajímavým zvukem, pokud se zajímáte o americký folk, můžete si to poslechnout na YT v podání jak Jean, tak i Joni.

Nejsem si jist, jestli je tvrzení o reálnosti knihy podložené i něčím jiným, než Lerouxovým tvrzením, že fantom opery Erik byl skutečnou osobou. Řeči o podzemním jezeře jsou pouhou legendou, vzniklou na základě komplikované konstrukce základů Palais Garnier (vzhledem k hydrologickým poměrům v místě stavby byla budova stavěna na jakési betonové cisterně) využité později autorem s notnou dávkou fantazie. Jinak si rád poopravím názor, pokud budou doložena nějaká věcná fakta.
Jinak bych chtěl upozornit, že jsem se na netu setkal již vícekrát s vyloženě nesmyslnými tvrzeními - to je mimo jeho současné "rozloze" a kvantech informací jeho další velká nevýhoda.

WEIL - "Těžko říct, kdo a proč právě tak bibli sestavil.." Bible v podobě jak ji známe dnes (tj. Starý a Nový zákon členěný na jednotlivé knihy) tvoří tzv. biblický kánon, který byl vytvořen z tehdy známých spisů v období mezi léty 360 -380 na několika synodech a na římské synodě r.382 za 37. papeže Damasa I. byl schválen konečný dokument Decretum Gelasianum (snad zpracovaný sv. Jeronýmem, který prováděl editaci překladů biblických textů), který stanoví, které texty (knihy) jsou součástí Bible, platící v podstatě dosud. Je třeba dodat, že se skladba Bible (tedy její obsah, knihy, které jsou do ní zahrnuty) i v současné době poněkud odlišují u různých jak křesťanských, tak i judaistické církve.
A je otázkou, zda a v jaké míře budou do Bible zahrnuty tzv. apokryfy, tj. náboženské texty a evangelia, nalezené v posledních letech.

Kniha buď úroveň má, nebo ji nemá - je to atribut příliš - na rozdíl oblíbenosti - nepodléhající času. S výjimkou knih, které byly v době svého vzniku nepochopeny a ocenily je až další generace. A i k té dobové oblíbenosti bych dodal :Jak u koho!

Jsem rád, že jsem se v názoru na tohoto autora nemýlil a nemusí mi být nijak líto, že jsem si jeho knihami "neobohatil" život.

Pirin - přesně tak jak originál knihy, tj. REMEMBER a je k sehnání na DVD.

nikite - nevím, jestli je někde ke koupi, to bys musel zkusit vygůglit v antikvariátech. Je ale ke stažení na
http://www.uloz.to/x8gh1CY/jaroslav-foglar-jestrabe-vypravuj-1998-rar. Není to ale povídka, ale kniha povídek, tuším, že to vyšlo posledně ve Foglarových sebraných spisech, sv.20.
A pro příště - takové věci nepatří do komentářů, ale do diskuze (komentáře to pak zbytečně znepřehledňuje).

http://www.antikvariat5d.cz/tajna-sedma-tajemstvi-stareho-hradu_blytonova-enid_cd.aspx?cid=834304&idsx=-1670365024 - snad to není pasé, zkus se zeptat

Alix - je to celkem jednoduché. Původní vydání je dílem Thomase Blocka. Později byla kniha vydána jako remake(?) jako paperback právě v úpravě Nelsona DeMille (se souhlasem Blocka - snad v r. 1979). Oba autoři podle mých informací i nadále spolupracují, zejména při vytváření e-booků. Důvody budou zřejmě marketinkové. Nepochybně máš už tu "upravenou verzi". Jaké jsou mezi nimi rozdíly netuším. Já mám 1.české vydání z r.1987.

Tak jsem u tohoto vydání = http://www.databazeknih.cz/diskuze-o-knize/muz-ktery-sazel-stromy-36762 - na rozpacích. Držím je v ruce, krásně udělaný kolibřík se 100% barevně ilustrovaných stran , vazba imitace kůže, prostě parádně udělaná knížka (navíc taková, která si tohle zpracování zaslouží) - všechny údaje souhlasí včetně ISBN, jen je v tiráži uveden rok vydání 2012 a počet stran 88. Co je tedy pravda?

18.08.2012

Metale - kdyby ses podíval na duševní produkci uživatele mutace, nemusel by ses namáhat počítáním výskytu slova SINGULARITA. Letmým přehledem bys dospěl k názoru, že jde o uživatele, který nepochybně zmutoval ve známou postavu severských bájí, jev to nikterak neobvyklý u jedinců s nízkou úrovní sebevědomí, ne-li dokonce zamindrákovaných.
Pistálko - čti pořádně, nehltej a nemlaskej.

RADOST - doufám, že od dob 1.třídy se vám literární vkus zlepšil. Každý ale máme své hříchy - mně byl na konci 1. třídy zabaven kouzelný sešit - Buffalo Bill, hrdina Divokého západu - čtený pod lavicí a dokonce později, před maturitou, za stejných okolností Tarzan a poklad Oparu. Jestli ale tady někde napíšete, že vaší další oblíbenou knihou byl Pavlík Morozov - tak jste ztracená duše.

Tahle kniha - vydání z r. 1936 - by tady vlastně neměla být . To, co je tady uvedeno nevyšlo knižně, ale jako příloha Lidových novin. Pro současnou generaci - v minulém století, zejména v jeho první polovině řada novin, dokonce i deníků, zařazovala do vydání novin knihu na pokračování (zpravidla 8 stran). Z marketingových důvodů to byla zpravidla detektivka a dokonce si čtenář mohl objednat i vazbu, do které si pečlivě vystřihované stránky knihy mohl po skončení nechat svázat a získal tak přírůstek do knihovny (objednávání desek na ročník praktikovaly i časopisy - jak dobře vědí šťastní majitelé svázaných Mladých hlasatelů nebo Vpředu). LN takhle vydaly postupně celou edici - Knihy Lidových novin - nepodařilo se mi zjistit, co všechno takhle v LN vyšlo. Je ale fakt, že byť to není kniha v technickém slova smyslu, je to rozhodně 1. vydání u nás (originál vyšel v roce 1935). Jen poznámka na okraj - ta obálka k tomu samozřejmě nepatří, ta je z nového vydání v edici Spirála v roce 1991 (?).

Těžko říct - jde o 2. vydání o které by mohla mít teoreticky zájem některá univerzitní knihovna, případně sběratel Jiráska - možná by stálo za úvahu nabídnout ji do nějaké aukce nebo ji zkusit přes internet vydražit. Je fakt, že knihy nejsou poštovní známky a neexistuje katalog, podle kterého by se daly ocenit a cena staré knihy - jak tady už podotkla knihomoli - je dána tím, co je kdo ochoten zaplatit.

Často tady padnou kritická slova na chyby a nepřesnosti v údajích jak knih, tak i autorů. Ono se ale není proč a čemu divit - typická ukázka je tato kniha u které NV přejmenovalo autora : jmenuje se Vlastimír - nikolivěk Vlastimil (nenašel jsem údaje o počtu výtisků na kterých tento blud šířili). A pochopitelně se tato chyba přenesla i k nám do DK - takhle častovznikají nezaviněné kiksy (jako by už nestačily ty, které spácháme sami vlastní nepozorností).

Možná víte, že server bloguje.cz skončil a to postihlo řadu lidí - dokonce i z našich řad (viď elfos) a mezi ně patří i OSTRAVAK, takže kdo mate radi jeho "dřysty" musíte se podívat na http://denik.ostravaka.cz/. A hlavně si ho neplést s Rudou z Ostravy ( který se jmenuje Michal Kavalčík a je spíš Pražák než Ostravák). Příjemnou zábavu "s tym orygynalnym pajtašem".

05.07.2012

ronyjihlava - " ale kniha nestojí za nic. Je z ní jasně patrné, že autor je sportovní redaktor a tato tematika se promítá skoro do všech povídek. Jenomže ne každého sportovní tematika zajímá ....."! Když už chceš knihu okomentovat, přečti si alespoň obsah a nebudeš říkat nesmysly - O.P. napsal řadu povídek se sportovní tématikou, ve Fialovém poustevníkovi bys je ale opravdu těžko hledal. A nerozhazuj lehkovážně "odpady" - jestli se ti kniha nelíbí, zamysli se, kde je chyba - jestli v knize, nebo třeba v tobě. A nebo si čti knihy typu Příběhu opravdového člověka, kterou jsi naopak tak vysoce hodnotil.

23.06.2012

No, jak kdo - a taky by bylo dobré si počíst o jistém Pavlíkovi Morozovovi, to byl taky "maladěc".

Knihu jsem nečetl, nemohu se k ní tedy kvalifikovaně vyjadřovat. Četl jsem jen anotaci a mám pocit, že použití výrazu "koncentrační tábor" je značně nadnesené a zavádějící. Pokud je mi známo, šlo v předmětné lokalitě o převýchovné zařízení pro mladistvé americké narkomany a delikventy a umím si představit, že režim v takovém zařízení nebyl ani zdaleka procházkou růžovým sadem, přesto je třeba si uvědomit, že koncentrační tábory byly primárně určeny především k fyzické likvidaci - nenarazil jsem ale nikde na číselný údaj o počtu mrtvých Američanů v Moravia Academy v Jelenici u Brna. Protože nevím, kdo byl oficiálním zřizovatelem této instituce, zda vláda nebo privátní sektor, zda tam byli chovanci umístěni se souhlasem rodičů nebo nařízením soudu, byl bych přesto opatrný při srovnávání s Orwelovým 1984.
A pokud jsem měl možnost se seznámit na netu s (h)různými teoriemi autora, vznikl ve mně neodbytný dojem, že se veze na vlně zájmu o různé konspirační, pavědecké a spekulativní smyšlenosti, se kterými se zejména v poslední době roztrhl pytel. Skutečnost, že je možné v současnosti tyto názory a nápady svobodně hlásat a šířit podle mne ale neznamená, že by s tímhle druhem knih měl soudný člověk ztrácet čas.

tapuz - máš samozřejmě pravdu, byl jsem nepozorný. A když už je řeč o "paní kněžně", narazil jsem ještě na jednu zmínku o ní :
http://www.arsci.cz/ma-draha-hrisna-lasko-84 - pokud by to někoho zaujalo.

Jen taková drobnost k Babičce - všem čtenářům známá paní kněžna (i když si nepamatuji, že by v knize padlo její jméno) byla ve skutečnosti známá osobnost té doby Vilemína Zahájská, milenka rakouzského ministra zahraničí knížete Metternicha a podle některých historiků a literárních badatelů dokonce teta Boženy Němcové (biologickou matkou Němcové měla snad být nevlastní sestra Zahájské - Dorothea, pozdější vévodkyně de Dino a de Sagan (1793-1862), nemanželská dcera Anny Charlotty Dorothey von Medem, matky Zahájské, kterou Petr Biron později legitimizoval.
O postavě kněžny Zahájské, je zajímavé čtení jednak na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kate%C5%99ina_Vilem%C3%ADna_Zah%C3%A1%C5%88sk%C3%A1
a také na
http://zena-in.cz/clanek/zena-ktera-prepsala-mapu-evropy/kategorie/spolecnost

Kam se na to hrabe červená knihovna!

Ano, chce to uvažovat hlavou - jakákoliv kniha může mít dokonce až patero hodnocení nejen dvoje, hodnocení je totiž závislé na tom kterém čtenáři - jednomu se může jevit jako skvělá, jiný ji označí za odpad. Celkové hodnocení je dáno průměrem.
Spíš by stálo za uvážení, jestli by se neměly slučovat klasické knihy s e-knihami - netuším ale, jak dalece jsou taková vydání totožná, s e-booky nemám zkušenost.

Královna Dagmar není jen literární postavou, skutečně existovala. Jde o českou princeznu Markétu Přemyslovnu (asi 1186 – 1213) , dceru krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské, která se později sňatkem s dánským králem Valdemarem II. stala dánskou královnou známou pod jménem Dagmar Dánská. Podle historických pramenů byla na rozdíl od manžela velmi zbožná, pokud je mi ale známo, nebyla prohlášena za svatou. WEILe, zajímalo by mne, kdes na to přišel?!

HTO - jó, je to přesně tak. Jsou knihy, které člověka chytí doslova za srdce, ale přesto je v podstatě skoro nemožné ty své pocity přenést do smysluplného komentáře. Pro mne je to třeba "předchůdce " Na plechárně Tortilla Flat, na Dannyho nedám dopustit - i když přípouštím, že Mack a jeho banda jsou snad propracovanější - přesto mám z paisanos z Tortilly pocit jakési živočišnosti. Přiznám se, že když mám den blbec, tak se jen tak pro spravení nálady "potuluju" na gůglu po Monterey a je mi hned líp. A zrovna tak se přiznám, že mám tyhle obě rozsahem nevelké knížky mnohem raději než jeho sociální romány - byť za ně nedostal žádnou cenu

05.05.2012

Typická ukázka toho, jak dopadne komentář o knize, z které komentující přečetl jen prvních pár slov z anotace a jinak nemá jak o knize, tak o problematice, kterou se zaobírá, viditelně ani vzdálenou představu. Jinak by věděl, že Booleova algebra je vlastně rozšířením Booleovy logiky, která se aplikuje v počítačových programovacích jazycích. A to je obor docela aktuální a dost živý. A to nemluvím o elektronice - moje znalosti tohoto oboru končí u vedení el. proudu = jedním drátem se cpou ampéry, druhým volty a třetím se plíží cosinus fí. Ještě vím, že elektrárny je dobré stavět na kopcích, protože s kopce elektrony jenom frčí. a tím moje znalost oboru elektro končí.

Tohle není o vzdělání, ba možná ani zcela o náboženství - tím se nic nezmění, tudy cesta nejspíš nevede - to je o etnických kořenech, o tradicích, o vnímání světa - je známa řada příběhů lidí s vysokoškolským vzděláním, kteří žili léta v západní kultuře a po návratu do svého prostředí se jako mávnutím proutkem změnili v - z našeho evropského pohledu - naprostá hovada. Multikulturalismus je hezká věc, pokud existuje v akademickém prostředí a diskuzích. Jinak se ale jeví v reálném životě, tam zpravidla velice rychle dochází k často bolestivým střetům kultur. A dotýkají se především lidí.

maryzka - http://knihynainternetu.cz/antikvariat/beletrie/divci-romany/5509277-Bilianova-Popelka-Pani-Katinka-z-Vajecneho-trhua.html - na tomhle odkazu nabízí vydání z roku 1929 za tuším 150.- Kč.

Tak nevím, snáře mi nikdy nic neříkaly. Jako mlaďoch jsem ale četl Freuda (ve věku mladosti čte člověk roztodivné knihy) a dokonce jsem řadě známých "páchal" výklady snů a údajně na tom něco bylo. Podotýkám ale, že jsem to bral jako parádní fór a příležitost machrovat před dámami.

HTO - dík za info. To si tedy dovolil dost. Jinak mi to připomnělo rovněž "hříchy mládí". V dobách mladosti jsem při obraně naší vlasti spáchal "umělecky komcipované" pásmo poezie právě z Holana a několika dalších autorů pro armádní soutěž (umožnilo mi to jednak cestu domů - pro kytaru - a i dalším spolubojovníkům kontakt s osobami ženského pohlaví, což bylo vítané zpestření vojenského života). Nic jsme sice nevyhráli, byla to ale stejně sranda. Už si pochopitelně z toho nic nepamatuji - jenom Vltavu 1945 (kvůli králíčkům - poetických důvodů) a úryvek z Čapkovy Matky (jak jsem odháněn do boje - z praktických důvodů). Mám proto pro Holana jednak slabost a jednak porozumění.

HTO - poslední věta v ruštině a zmínka o Králíkovi ve mně vyvolala vzpomínku na téma Králík v SSSR (i dnes to má neodolatelnou příchuť absurdity a je to nepublikovatelné). A jinak - vidíš, že to šlo a ani to nebolelo.

Kniha je na webu = http://greenfield.fortunecity.com/leo/89/krhuti/obsah.html - můžete si v klidu počíst.

bakterie - bodejť by ne, když je hrdina knihy vzdálený příbuzný!!!

22.02.2012