nightlybird diskuze u knih

Ještě na závěr jeden odkaz pro zájemce o Kelty, jejich rozšíření a mísení se Slovany :
http://www.taxoft.cz/nemeton/historie/kelti.php a třeba ještě :
http://bacrie.cestovatel.cz/clanek/keltsky-puvod-obyvatel-ceske-kotliny/

jinak se o tom psalo ve Vesmíru již před cca 30 lety.

Tahle diskuze tady je v podstatě zajímavá hlavně z jednoho důvodu (z mého hlediska pochopitelně). Umožňuje nám, ať těm, kteří se jí zúčastňují, tak těm, kteří ji pouze sledují, utvořit si i přes anonymitu internetu určitou představu jak o duševním, tak i morálním profilu jednotlivých jejích aktéru podle toho, jak kdo argumentuje, zda věcně, nebo pouze emotivně s očividnou snahou snad ani ne prosadit svůj názor, jako vyvolat tady stav označovaný zpravidla jako flame war. Neklasifikuji, neznámkuji. Každý, kdo má zblo zdravého rozumu si to může posoudit sám a udělat si vlastní závěr, kdo je padouch a kdo hrdina (abych trochu parafrázoval jistou knihu, když už jsme DK).
A abych nebyl osočován, že si jen tak cintám pentli, dovolím si vyslovit několik svých a několik adoptovaných názorů k zde probíraným tématům, uchýlím se k již tady použitým příměrům
Vývoj společnosti se jednoznačně odehrává dvěma směry a to v oblasti přírodních a technických věd, a za ním želbohu zaostává oblast společenských věd ( na jedné straně létáme do kosmu, na druhé straně si podřezáváme krky - v poslední době doslovně).
Hnacím motorem není podle mého skromného úsudku práce a její nositelé (jak se pěje v jistém, leckterým známém songu) ale lidská zvědavost a zvídavost a do jisté ne nezanedbatelné míry i lenost. Kdo tímhle žentourem otáčí, je nasnadě :pokud strčím Einsteinovi do ruky lopatu, bude jistě schopen vyhrabat díru do země, kdybych se obrátil na traktoristu Jardu (místního to oblíbence), zda by mi nespočetl soustavu integrálních rovnic, asi by na mne čučel jako puk. Tím nechci snižovat hodnotu manuální práce, sám jsem se jí převážnou část života (na rozdíl od jiných) živil a uživil; když budu potřebovat nahodit omítku v baráku, nebudu shánět jaderného fyzika, ale zedníka ( no, spíš bych si to raděj naházel sám).
Úvahy o rovnosti člověků jsou jednoznačně pouhým žvástem a zbožným přáním utopistů - stačí se podívat okolo sebe, jsme sice složeni ze stejných stavebních kamenů hmoty, ale konečný výsledek je zatraceně jiný, jak fyzicky, tak duševně ba i emocionálně( a to vlastně hlavně).
Proto bych byl opatrný i s pojmem demokracie - ona to totiž ani ve starém Řecku nebyla ta překládaná "vláda lidu". Nepovažuji se za filozofa ani politologa, vstupuji na tenký led. Přesto si dovolím ocitovat názor jistého pana Tytlera. Je sice přes dvě stě let starý, ale kupodivu docela sedí i na současnou dobu. Pramen neuvádím, u nás od něj nic nevyšlo, narazil jsem na tu a další citace před lety v nějakém filozofickém traktátu. Takže :
"Demokracie nemůže existovat jako permanentní forma vlády - může trvat pouze tak dlouho, nežli voliči zjistí, že si mohu dovolit odhlasovat velkorysé výhody na účet státní pokladny. Od této chvíle hlasuje většina vždy pro ty kandidáty, kteří jí slibují nejvíce požitků z veřejných financí. Proto demokracie vždy zkolabuje kvůli nedostatku finanční odpovědnosti... průměrná doba trvání vrcholu velkých světových civilizací byla přibližně dvě století... všechny postupně procházely těmito stádii: od otroctví k víře, od víry k odvaze, od odvahy ke svobodě, od svobody k hojnosti, od hojnosti k sobectví, od sobectví k sebeuspokojení, od sebeuspokojení k apatii, od apatie k závislosti, od závislosti zpět k otroctví."
Nevím jak vám, mně to ale opravdu silně něco připomíná.

Tahle diskuze nabrala směr, který i když už s danou knihou asi nemá moc společného, mne opravdu baví. Takže se ještě zapojím
"já myslím, že je to tak a je to tak i správně, že dva pitomci jsou více než jeden chytrolín" tato citace binyska mne vede k úvaze, že (jestli to ona ovšem myslí vážně a není jen z principu v opozici) pokud by tomu opravdu tak bylo, lítali bychom dodnes po lese, třískali se klackama a žrali kořínky.
Jinak mi přijde úsměvné, když má někdo na jedné straně plná ústa příchylnosti k "manuálně pracujícím" a na druhou stranu o sobě prohlašuje, že "jsme už nejméně druhá generace, které se manuální prací neživí".
Merde alors, to mi setsakramensky něco a někoho připomíná.

Padla tady zmínka o demokracii (ono to bývá docela často citované slovo). Nedá mi to, abych nepřipojil na toto téma dva citáty :
Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat (Benjamin Franklin)

Pokud přijmeme zásadu demokracie, že pitomec má stejnou cenu jako nadaný člověk, je třeba zajít o krok dále a připustit, že dva pitomci jsou lepší než jeden nadaný člověk. (Leó Szilárd)

Jeden ani druhý citovaný pán nebyli zrovna blbové, takže na jejich názorech nejspíš něco bude.
A pokud jde o knihu samotnou - nečetl jsem ji, těžko se k ní tedy vyjadřovat. Snad mohu jen podotknout, co si myslím o počtu čtenářů té které knihy. Není to pro mne kriterium její kvality, natož důvodem pro její četbu. Spíš je to někdy prostá zvědavost.
Diskuze tady se až sveřepě zaobírá mimo jiné elitami a ideály - odlehčím ji jedním vtipem :
Kdyby se topil právník a komunista a vy jste mohli zachránit jen jednoho...
Šli byste na oběd nebo byste si přečetli noviny?

To by mne zajímalo, co má co dělat v komentářích ta autorova reklamní akce s náznaky spoilerů.

Netuším, jestli v některém vydání Jitra Kouzelníků, je zmínka o měsíční jeskyni, osobně o tom pochybuji. Každopádně se o ní zmiňuje Bergier ve své knize = www.databazeknih.cz/knihy/kniha-nevysvetlitelneho-9947. Jinak se tou "záležitosti" také zabývá www.databazeknih.cz/.../tajemstvi-mesicni-jeskyne-a-jine-zahadne-ukazy. Protože ty publikace nemusí být pro tebe dosažitelné, možná by jsi se mohl spokojit s článkem, od kterého se vlastně celá tahle věc odvinula někdy okolo roku 1965 - ten je dosažitelný zde =www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2012040002. Nevidím nic nepatřičného na zájmu o věci, které se (snad nebo dosud) vymykají našemu chápání.Ale i při čtení takových informací je dobré "nevypínat zdravý selský rozum".

Marbo - a to ještě netušíš (jsi tady krátce), že naše kolegyně, zdatná recenzentka Bolkonská je vzdálená příbuzná tvého oblíbeného hrdiny.

Pokud si chcete povídky přečíst, tady http://search.mlp.cz/cz/titul/na-vlne-57-metru/3933368/ jsou free dostupné buď ke čtení nebo jako e-book ke stažení. Jinak Městská knihovna Praha nabízí volně celou řadu dalších free titulů.

Dudu - speciálně varování pro tebe= tohohle Irvinga nečti, to by asi tvoje lednička nerozdýchala (i když mi tam chybí moje oblíbené medvědí tlapy s višněmi - v knize, pochopitelně).

02.09.2014

Koka - máš úplně pravdu. Většinou to vzniká mechanickým překopírováním anotace odjinud a je dobré na takový jev upozornit. Na druhou stranu bych ale pokládal za vhodné to hned opravit, nevidím v tom problém.

Soudím, že jde o hindský výraz पुनर्जन्म के, ne-li přímo výraz v jazyce Pāli (kterým byly psány nejstarší buddhistické texty) - netuším jaká je fonetická transkripce do angličtiny, osobně bych to překládal jako reinkarnace - slovensky by to mohlo být reinkarnácia - a význam by zůstal zachován (jak pro jeden, tak i pro vícečetné následné děje). Jinak si dovolím podotknout, že buddhismus je poměrně rozkošatělý a různorodý systém a soudím, že jste na překladatelku poměrně přísná - podívejte se na http://cs.wikipedia.org/wiki/Reinkarnace - a možná poněkud změníte názor.
Jinak je ovšem pravdou, že se v překladech knih člověk může setkat s neuvěřitelnými zvěrstvy, která doslova mění původní smysl psaného.
Jinak se podívejte na Šrínagar, ne nadarmo se mu říká indické Benátky, umocní to požitek z četby.

Nedá mi, abych nepodotkl, že buddhismus je duchovně-filosofický systém (nebo náboženství bez boha - chcete -li) a není mi jasné, co to má společného s překladem knihy z angličtiny. Punarbhava bude nejspíš výraz z hindštiny a mezi vámi citovanými překlady je v podstatě rozdíl jen v četnosti dějů a to bych jako podstatnou chybu neviděl, záleží na kontextu. To ale neposoudím, knihu jsem nečetl. Schválně se ale po ní poohlédnu - stejně jsem nic z Indie dlouho nečetl.

Koka - doplnil jsem údaje k autorovi podle wikipedie a opravil jsem jméno tady v anotaci. Ještě že jsi si toho všimla - ono je tady i takhle nesmyslů plno. Asi je to při tom počtu vložených knih a autorů k neuhlídání.

Beth-Or - promiňte zvědavost starci - jaká je souvislost mezi vámi, kolínským nakladatelstvím Beth-Or a kongregací Beth-Or v USA? Je to pouhá shoda názvu, nebo shoda ideologie? Přiznám se, že jsem zmaten - měl jsem za to, že Dům světla může být jen jeden.
Pochopitelně - jen pokud to není něco utajovaného, chybí mi jakékoliv prověření v tomto smyslu.

Jde jednoznačně o produkt sekty, stačí se jen trochu porozhlédnout po netu. Je fakt, že je věcí každého, v co a jak je ochoten věřit, v případě různých sekt, přesněji řečeno, jak je kdo ochoten si nechat vymýt hlavu. Nedá se s tím v podstatě nic moc dělat, jednomu jen může být těch lidí líto - apel na zdravý rozum zpravidla nebývá nijak účinný. A je rovněž faktem, že současná doba je natolik komplikovaná ( v různých ohledech), že se s ní řada lidí nedokáže vyrovnat a hledá nejrůznější podpůrné "berličky" a jednoduchá řešení, která jim právě různé náboženské, mystické a podobně duchovní skupiny a směry nabízejí.
Tady by mělo nejspíš platit :"Kdo uteče, vyhraje!" - a to je jeden z důvodů, proč jsem knihu nečetl a druhý je ten, že četbu podobných spisů pokládám za ztrátu času.

pobijecmuch - kdybys použil minimum mozkové kapacity, všiml by sis, že jde o české vydání. Je naprosto logické, že překladatel Josef Šmatlák přeložil Dánovu knihu komplet, tj. včetně názvu. Takže méně nacionalizmu a více myslet. A kdyby ses podíval na http://cs.wikipedia.org/wiki/Spejbl_a_Hurv%C3%ADnek, tak bys zjistil, že Hurvínek mluvil okolo dvacítky jazyků - pochybuji, že by to někomu u nás vadilo, je to spíš důvod k hrdosti.

binýsek - předpokládám, že je to adresováno mně a v tom případě se omlouvat nijak nemusíte, je jasné, že máme diametrálně odlišné zkušenosti se slavnou socialistickou érou a z toho plynoucí protikladné názory jak na tu dobu, tak i na její protagonisty. Jedno ale máme nejspíš společné - oba v podstatě mluvíme stejně dnes, jako jsme mluvili před 1/4 stoletím. Jediný rozdíl je jen tom, že vám nehrozilo nic tenkrát a nehrozí ani dnes - o mně se to ale říci nedá.
Doufám, že vzhledem k daným okolnostem pochopíte moji nechuť k jakékoliv další diskuzi na toto a obdobná témata, opravdu bych nerad ženu ( byť jde zřejmě o bývalou domovní důvěrnici) posílal s její propagací bývalého režimu a jeho prominentů na pustá a opuštěná místa.

Dovedu si živě představit, jak přítel HTO při četbě zvukomalebných lepotvarů užitých Jungmannem v překladu (viz komentář) slintá víc než Pavlovovi psi. I když riskuji, že budu označen za notného nekulturního vidláka se slámou čouhající ze zahnojených gumovek, obávám se, že bych tu knihu bez újmy na zdraví nejspíš nedočetl, ta archaická čeština by mne v tom kvantu dorazila (po čtvrté a zřejmě definitivně by mne kleplo). To se dá snad číst jen z vědeckého zanícení, nikoliv pro potěchu duše.

fanous21 - Ztracený ráj je k dohledání v češtině kupodivu tady = http://www.databazeknih.cz/knihy/preklady-i-70182 - jsou to Jungmanovy překlady a vyšlo to v roce 1958. Na nějaké novější vydání (v jakékoliv formě a v češtině) jsem nenarazil.

Ono je to to v podstatě bezpředmětné - ten otazník knihu nedělá lepší ani horší, takže je to víceméně jen "badatelský " problém.
Vůbec prvně tiskem kniha vyšla v letech 1885 - 1886 v novinách (úvodní kapitoly - zřejmě jako upoutávka) a v roce 1886 vyšlo 1. vydání (polské). Noviny se mi nepodařilo dohledat, ale knižní vydání bylo zřejmě bez otazníku, otazník se objevuje až ve filmových verzích. První české vydání z r. 1898 je bez otazníku.

V souvislostí s touhle knihou jsem si pobaveně vzpomněl na tady proběhlé diskuze o pirátství a kopírování nebo skenování knih. Ono to ale v podstatě je spíš k pláči. Ta kniha je totiž nejspíš "upirátěná ve velkém stylu" nakladatelstvím, které vydalo jen jednu knihu (víc jsem jich totiž neobjevil) a která je v podstatě kniha http://www.databazeknih.cz/knihy/lew-archer-mrtvy-usmev-64167 s pozměněnými údaji a jmény - plyne to aspoň z diskuze na pitavalu = http://www.pitaval.cz/autor/236-james-hadley-chase/diskuze.
Bylo by možná zajímavé to nějak regulérně ověřit. Sám mám pouze tu původní "archerovskou" verzi a to pirátské vydání neznám.

Tak jak jsem si povšiml, celá tahle diskuze se posunula od knihy do úplně jiné sféry. Vlastně bych měl kušovat, protože jsem knihu nečetl - s tou druhou rovinou diskuze jsem ale vskutku velice dobře obeznámen a nedá mi, abych aspoň okrajově nezareagoval.
Ta doba byla velice specifická a pohledy na ni se zcela pochopitelně různí v závislosti na tom, jak ji kdo prožil a nebo jak se jej dotkla.
Určitě budete se mnou souhlasit, že jinak na ni bude pohlížet ten, kdo ji zažil na vlastní kůži a ten, kdo o ní slyšel jen vyprávět. A protože patřím mezi ty, které i teď, po letech, občas zasvědí hřbet, vím, že spoustě lidí ten systém vyhovoval. Komunisti jim nic nesebrali, protože nebylo co, nijak je nepersekuovali, protože se patřičně hrbili a v potu tváře budovali světlé zítřky a k životu jim stačil bůček za dvacku a pivko za 1,20. K čemu nějaká abstraktní svoboda, té se nenažereš. A členství v KSČ nebylo povinné - ta značná část národa, která tam vlezla tam byla opravdu jen ze dvou důvodů : buď věřili bláhově těm ideálům a nebo naopak dobře věděli, že je to členství nezbytné pro lepší kádrový profil (a z toho plynoucí celou řadu výhod jak profesních, tak životních). A takových bylo opravdu dost, kteří se spokojeně vezli na té socialistické káře a teď na ni nostalgicky vzpomínají a vzpomínat budou.
S tím se ale opravdu nedá nic dělat, na to teď už skutečně pozdě.

Máš sice pravdu - kolik lidí to ale dělá. Většina se přežene jen dějem s vypnutým mozkem - stačí se jen podívat na hodnocení třeba konkrétně téhle.

MAS - jestliže si vezmu na čtení z jakéhokoliv důvodu knihu podobného typu, neočekávám od ní morální povznesení nebo rozšíření duševních obzorů ale také mne nepřekvapí, pokud v ní narazím na snůšku nesmyslů ne-li dokonce spoustu blbin. Tož asi tak. No a jinak jsou severské detektivky sice v současnosti značně IN, osobně z nich ale nejsem nijak na větvi. Chápu ale, že je to vyloženě věc názoru.

Proboha, proč se snažíte hledat logiku a logická vysvětlení pro popisy v knize, která je určená jednoznačně ke krátkodobému pobavení čtenáře a k obživě autora ? To jste nikdy neslyšeli větu : "Papír snese všechno!" ?

Zajímavý článek vztahující se k ději popsaném v knize je :http://radimdoktor.blog.idnes.cz/c/258486/Plostina-obec-na-kterou-je-lepe-zapomenout.html

A ještě jsem narazil při hledání informací o Ploštině na zajímavé údaje o protistátní skupině Světlana - souvisí to jen okrajově a spíš geograficky. Je to ale svědectví lidí té doby a poskytuje to docela dobrou představu o činnosti StB a jejích agentů. Pokud by to tedy někoho zajímalo, může se podívat tady : http://probozice.blogspot.cz/search/label/Sv%C4%9Btlana.

Pokud kniha někoho z čtenářů zaujala (nebo zaujme), doporučil bych ke stažení některé programy, které ilustrují problémy popsané v knize (pro lepší pochopení):
Najdete je tady : http://online.scuola.zanichelli.it/chiavidilettura/1089-e-altri-numeri-magici/
A myslím si, že si přečtením téhle knihy nejen rozšíříte své matematické obzory, ale možná se dokonce i pobavíte.

Je to něco ála bowle nebo sangria, ale v provedení podobném českému svařáku. Pro mlsné jazýčky přidám osvědčený recept (varianta švédský vánoční) :
1. den
2 tyčky skořice vcelku
10 ks hřebíčku
1 celý zázvor
2 lžičky kardamonu
kůra z jednoho pomeranče
2 dl kořalky, nejlépe vodka nebo čistý líh (bez chuti - aby se to nepralo)
2. den
1 láhev červeného vína
2,5 dl cukru krupice (v závěru dosladit podle chuti)
1 dl rozinek
0,5 dl nasekaných mandli
Postup:
1. Koření třeba lehce rozdrtit (válečkem na prkénku, v hmoždíři, atp.), do sklenice s víčkem vložit všechno koření a kůru, zalít to kořalkou, zašroubovat víčko a nechat odležet v pokojové teplotě aspoň 24 hodin.
2. Druhý den scedit do hrnce, smíchat s vínem, rozinkami, mandlemi a cukrem, pomalu ohřívat – ne však do varu!!! Ať z toho není proboha nějaký nealkoblivajz.

mišulenka - myslíš dobře!

1 25.12.2013

Tak mne napadlo, jestli by nebylo lepší tuhle zhovadilost uvádět pod jménem pachatele. Jednak by to nikdo nespojoval, jednak by se nemusel Hugo obracet v hrobě. Takové mrzačení klasiků by snad mělo být trestné - a koukám, že Fragment takhle hodlá zmršit ještě řadu dalších v té své edici. Úplně se těším, až se nějaký fanda postiženého autora a Facebooku naštve a vyvolá nějakou vendetu na netu. Docela bych se přidal - jak FB nesnáším.

http://www.databazeknih.cz/diskuze-o-knize/zahada-hlavolamu-68214 - domnívám se, že jde o nesmysl. To, co se tady tváří jako první vydání Záhady hlavolamu, by tady nemělo být. První knižní vydání vyšlo v roce 1941 v nakladatelství Kobes. Je pravdou, že knižnímu vydání předcházela jako "tištěná verze" příloha 6. ročníku časopisu Mladý hlasatel a to ale až v období 1940 až 1941. Teprve úspěch přílohy a čtenářský ohlas přiměl Foglara ke knižnímu vydání a posléze i dopsání dalších dílů "Stínadel".
Pro mladší ročníky - v první polovině minulého století bylo běžnou praxí, že v řadě časopisů (ale i denního tisku) vycházely na pokračování dvojlisty nějaké knihy, které se po složení daly vložit do desek a případně i nechat svázat.
Konkrétně u Mladého hlasatele, vydávaného nakladatelstvím Melantrich, vycházela takhle Knihovna Mladého hlasatele a konkretně Záhada hlavolamu byla jejím 14. svazkem.
Domnívám se proto, že by se měl tady uvedený výtisk smazat a informace o tomto "vydání" vložit případně třeba do zajímavostí k prvnímu vydání - to nechám na posouzení moderátorům.

Místo komentáře - článek Josefa Hrdličky jak o Blatného Pomocné škole, tak i o jeho poezii : http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=1479 Doporučuji k přečtení!

Kvalitě se není co divit, při záplavě knih s touto a obdobnou tématikou musí logicky dojít k devalvaci žánru. Těch záhad je už pomalu míň, než autorů o nich píšících. No jó, každý chce být živ a tak vesměs opisuje jeden od druhého.

jaina-immortal - ten nejjednodušší - první jmenovaná je Odeonské vydání v Klubu čtenářů a mimo Velkého Gatsbyho obsahuje ještě další knihu - Posledního magnáta. Stačí?

Herdeku, dovolím si tlumočit ponaučení mého zemřelého otce : Chlapče, nikdy se nepři s lidmi, jejichž názory nesdílíš a dokonce si jich nevážíš. A díky za zajímavý odkaz - tak trochu mi některé pasáže připomněly špatné konce některých civilizací.

Pro zájemce o esoteriku - kniha je k přečtení, případně stažení zde : http://nina450.files.wordpress.com/2010/06/elifas-levi_klic-k-velkym-tajemstvim.pdf

Ono tahle historka souvisí s knihou jen okrajově - v dobách, kdy jsem sedával ve školních škamnách, jsme měli kantora, který ač ing., byl fanda do divadla a na konci kvartálu si vždy dokázal vyšetřil nějakou tu hodinku a místo keců o entropii a pod. nám přednášel monology ze světových kusů a vyprávěl historky ze zákulisí. Volně reprodukuji :
Jistý herec (zapomněl jsem už který) hrál v kapličce roli Cyrana. Zlomyslní kolegové (rovněž jsem zapomněl) mu sicherhaiskou v nestřeženém okamžiku připli plášť ke kabátci a těšili se, jaká to bude legrace. Ve známe pasáži :" svůj širák odhazuji v dál, plášť zvolna spouštím, jenž mne halí " ale herec zjistil, že plášť spustit nejde a drží jak přilepený. Duchaplně se do něj tedy znovu zahalil, otočil se směrem do zákulisí, zahrozil pěstí a zvolal " ó, ty zákulisní zášti!!!, nevadí, budu se bít v plášti " a plynně pokračoval v roli.
Nejen já, ale i řada spolužáků, si po tomto extempore Cyrana přečetla.
12.3.15 - jak mne dnes SZ upozornila Kristulika, historka se skutečně udála a postiženým aktérem byl Zdeněk Štěpánek - pachatel šprýmu zůstává zatím stále neznámý.

1 10.07.2013

Dámy, pokud obdivujete Sisi a měly byste cestu do Řecka, zastavte se na Korfu a koukněte se na Achilleion, také pěkný zážitek, zejména zahrada.

Kaculina - a co bys asi čekala od uživatelky, která má v citátech známý Coelhův slint o vesmíru a sní "americký sen"?

pistálka - překvapuje mne (u erudovaného čtenáře) ten jakýsi protimluv ve vašem komentáři. Vymyká se mému chápání, jak může někdo tvrdit, že jde o přečtenou " první bondovku" (nota bene napsanou Deaverem) a současně prohlásit, že "mu ten agent nikdy k srdci nepřirostl". Dokonce si myslím, že aby bylo možné porovnávat jednu a tutéž postavu od dvou různých autorů, je třeba si přečíst alespoň něco od obou. Třeba se ale mýlím a nebo jsem to celé pochopil špatně.

30.05.2013