Pistácie - Přečtené 390


Do tmy
červenec 2018 (05.-16.)
Do tmy 2015, A. Bolavá (pseudonym)

Ze začátku jsem nemohla uvěřit, že to čtu. Přišlo mi to neskutečně šílené a o ničem zároveň. Ale jak jsem se dostávala dál a hloubš do nitra samotné hrdinky, uvědomovala jsem si, že mě to začíná bavit. Že mi to něco přináší. Že je to o něčem. Že to snad má něco předat i čtenáři. Uvědomit si život, jeho smysl a to, jestli děláme to, co nás skutečně baví, zda nám to něco přináší. Zda jen nepřežíváme. Neunášíme se životem. Mě to dalo spoustu myšlenek, o kterých jsem začala přemýšlet. Kniha je dost silná, depresivní a emoční zároveň. Možná vás začátek odradí, ale nenechte se.


Oznamuje se vražda
květen - červen 2018
Oznamuje se vražda 2008, A. Christie

Nechápu, že jsem se k téhle autorce dostala až teď. Její tvorba je hodně specifická. Skvěle dokáže vykreslit jednotlivé postavy a jejich charaktery, vztahy mezi lidmi, ale i jejich role ve společnosti. Úžasně zvládá komunikace a dialogy. Do toho krásně zakomponuje danou dobu, a to jak se v ní lidé chovají a vystupují. A ještě to spojí s detektivním žánrem. Hodně se mi líbilo, jak vedla čtenáře, ukazovala mu různé indicie k možnému pachateli. Ale dokáže ještě líp vystihnout konec a moment překvapení z rozuzlení. Jen jsem se měla problém pořádně začíst a udržet pozornost. Možná kvůli většímu množství jmen a postav. I tak hodnotím kladně a těším se, co si od ní dalšího vyberu.


Příběh služebnice
červen 2018 (17.-27.)
Příběh služebnice 2008, M. Atwood

Na jednu stranu je to příběh dechberoucí, skoro z toho jde až husí kůže kolikrát. Zajímavé je, že je to už starší kniha, která má prostě svoje kouzlo. A svým způsobem mě bavila. Dystopií jsem moc nepřečetla. V hlavě mám spíš jen Farmu zvířat a 1984, obojí od stejného autora. Ale tohle bylo něco jiného, asi umocněno tím, že se zde obtiskla společnost, která hledí na ženy z mnoha různých pohledů a společenských žebříčků. Na jednu stranu by to mohlo vypadat spíš román o ženách a pro ženy. Ale tak to není. Je to hodně o rozdílech pohlaví, společenském žebříčku, postavení a životních hodnotách. O tom, jakou společnost my tady neznáme, ale určitě už v historii dřív podobně vypadala.


Život, na který metr nestačí
červen 2018 (08.-09.)
Život, na který metr nestačí 2017, K. Mikšíková

Tenhle humor mám ráda, a celkem jsem se nasmála. Líbí se mi téma života na vesnici z pohledu někoho, kdo tam vyrůstal a žije tam se svou rodinou. A ještě, když do toho vloží nadsázku, je to boží. A vůbec mi to tam nevadilo, ba naopak. Akorát mě v knize vadily časté chyby, ať už čárky, nebo špatné skloňování. Nebo pokud to byl záměr, tak jsem to asi nepochopila. Každopádně si myslím, že mi tím možná uniklo i spoustu vtipů. Což je škoda. Jinak si myslím, že je to dost povedená kniha, která se čte tak úplně sama.


Houbařka
červen 2018 (03.-07.)
Houbařka 2018, V. Hanišová

Autorka opět nezklamala dechberoucím příběhem. Zpočátku jsem netušila, do čeho jdu. Ale po pár kapitolách mi to došlo a nemohla jsem se odtrhnout. Sisi mi byla první stránky děsně protivná, ale pak jsem pochopila proč. A nejde ji nelitovat a neprožívat s ní každou chvíli a všechny ty emoce. Někdy jsem měla chuť to zakřičet do knihy za ní, to trápení a smutek. Ale nešlo to. Je to tak smutné a čtivé zároveň. Takové knihy mě baví nejvíc. A pak, že česká literatura není dost dobrá. Naopak.


Z lásky k vám
květen 2018 (23.-30.)
Z lásky k vám 2015, A. Prowse

Chtěla bych to hodnotit výš, ale nějak mi pořád některé věci nejdou na rozum. Celkově je to poutavý příběh o odvaze ženy, která bojuje za přežití, aby mohla být s dětmi. Je to čtivé, a bavilo mě to. Ale pořád mi tam něco nesedělo. Možná mi byla hlavní hrdinka nesympatická. Věřím, že to může být i dobrý apel na ženy, které zažívají podobné okamžiky. Krok k tomu, aby s tím něco udělaly. Ale ten konec mě celkem zklamal, ale i překvapil. Myslela jsem, že to dopadne jinak, což je částečně výhra. A takové překvapivé konce mám ráda. Ale tenhle konec mě spíš zarazil a nějak jsem ho úplně nezbaštila.


Kladivo na čarodějnice
duben - květen 2018
Kladivo na čarodějnice 1963, V. Kaplický

Tohle je neskutečně silné téma. O to hůř a emotivně se to čte, když si člověk uvědomí, že takové procesy a upalování "čarodějnic" existovalo. U mě to bylo o to emotivnější, protože jsem kraj Jeseníků a Petrových kamenů navštívila. V Jeseníku jsem dokonce navštívila expozici čarodějnických procesů, ze kterých šel docela mráz po zádech. A do toho, když si člověk přečte tuhle téměř autentickou knihu, tak je to opravdu zajímavé. Na film jsem zatím neměla nervy, ale věřím, že to zvládne málokdo. Mě už kolikrát stály vlasy hrůzou jen při čtení. Ale rozhodně je to těžké téma, které stojí za studování a přemýšlení.


Návrat malého prince
? - květen 2018
Návrat malého prince 2000, J. Davidts

Není to ten pravý Malý princ, kterého máme rádi a na kterého jsme zvyklí. Ale kdo by nechtěl číst pokračování? Já rozhodně jo. Bavilo mě to, zase se ponořit do světa Malého prince a procházet s ním různé planetky. Potkávat další lidi a bytosti. Bylo to osvěžující, a jsem ráda, že se autor odvážil navázat. Věřím, že nechtěl předčít Exupéryho, neboť ho zde neustále oslovuje a odkazuje na něj. Jednoznačně chtěl navázat a dokázat, že to jde.


Pekařova dcera
duben - květen 2018
Pekařova dcera 2015, S. McCoy

Je to další válečný příběh, který se dobře čte a zajímavě se zde prolíná minulost se současností. To se mi na tom líbí. Ale celkově jsem měla v knize pocit několika příběhových chyb. Neustále mě to vrtalo hlavou po celou dobu čtení. Některé věci a pasáže mi přišly zvláštní. Nepatří to k těm nejlepším válečným románům, jaké jsem měla v ruce. Ale rozhodně to neodsuzuji a myslím, že to stojí za přečtení.


O psaní
duben 2018 (17.-26.)
O psaní 2005, S. King

Tuhle knihu by si měl zaručeně přečíst každý milovník literatury, ale i Kinga. Hrozně se mi líbil vhled a vzpomínky autora na jeho začátky, na to jak obesílal časopisy. Zkrátka na takové jeho ucelené vyprávění o tom, jak začínal jako pisálek povídek a jak už dnes plodí jednu knihu za druhou. A druhá půlka vás provede jeho názory, tipy, ale hlavně dlouholetými zkušenostmi s tím, co dělat, a co zaručeně nedělat při psaní. Mě to bavilo, a navíc mám pocit, že jsem autora poznala i víc z té jeho osobní, lidské stránky. A zaručeně mě dostane, když se k nám čtenářům, autor obrací a oslovuje nás. A především je zajímavé číst literaturu i z té druhé strany.


Harry Potter a Vězeň z Azkabanu
únor - duben 2018
Harry Potter a Vězeň z Azkabanu 2001, J. K. Rowling

Tenhle díl mě zatím bavil nejvíc. Jsem zvědavá, zda se to bude dál stupňovat, nebo to u dalšího dílu upadne. Ale rozhodně to ráda čtu v anglickém originále. Má to něco do sebe. I když český překlad je v mnohem specifický a jedinečný. Originál je pro mě i tak lepší. Na jednu stranu mi příběh přijde spíše dětský, ale je vidět, že s Harrym roste na síle i příběh, a začíná být tajemnější a napínavější.


Boss Babiš
? - duben 2018
Boss Babiš 2017, J. Kmenta

Pořád nevím, co ke knize napsat. Rozhodně mi přijde dost dobře napsaná i pro laiky, jako jsem já. I když jsem o tématu neměla skoro žádné znalosti, ihned mě to vtáhlo, a četlo se to dobře. Líbí se mi, jak je chronologicky sepsaná, jak mají kapitoly logiku, a hlavně nejsou dlouhé. Tudíž se nenudíte dlouhými odbornými pasážemi, ale má to opravdu spád. Já jsem ji přečetla vcelku rychle, a nic jsem téměř nepřeskakovala. A to se jedná o celkem obsáhlé téma. Jsem ráda, že jsem po knize sáhla, a rozšířila obzory. Je neskutečné, kolik práce a usílí musí autor udělat, aby sepsal tak obsáhlé dílo o jednom politikovi. A věřím, že to nebyla práce na rok, ale na několik let. Obdivuju investigativní žurnalistiku, a nyní o to víc.


Bez filtru
? - březen 2018
Bez filtru 2018, K. Dolejšová

Tenhle projekt mám ráda, a sleduju ho už delší dobu. S věštinou názorů i osobních zkušeností se dokážu ztotožnit. Myslím si, že každá holka a žena si zde najde to svoje. Chápu, proč je projekt úspěšný, a myslím si, že takový zde v dnešní době chyběl. V tom, jak většinu z nás pohltí sociální sítě a rádoby dokonalost, která je nám prezentována dnes a denně. Oproti projektu, mě kniha trošku zklamala. Jednoduše jsem čekala daleko víc. Především jsem netušila, že se v knize skrývá vyhodnocený dotazník, který mohl být lépe zpracovaný. Otázky si mohla autorka lépe promyslet a formulovat a dát si i více práce se sepsáním vyhodnocení. Věřím, že jí to zabralo dost práce, ale v knize to na mě působí, že to tvořila ve vlaku na koleni. Je to škoda. Kromě jejích vlastních příběhů a vyprávění ze začátku, a malého průzkumu, jsem se nic moc navíc nedozvěděla. Nepředalo mi to nic nového, což jsem myslela, že se stane. Celkově je to pozitivní čtení, především pro holky. Myslím, že tak silný a výrazný projekt si zasloužil obsáhlejší zpracování.


Dítě v mlze
březen 2018 (27.-28.)
Dítě v mlze 2016, M. Goffa

Sáhla jsem po druhé autorově detektivce, a byla jsem z ní nadšená o to víc. i Plaváček mě bavil, ale tohle je jiné, lepší. Líbilo se mi, jak to pěkně plyne, a všechno do sebe postupně pěkně zapadá. Kniha mě bavila. Dost mě chytlo, jak se proměňují vypravěči s každou novou "kapitolou". I když je už začátek jiný tím, že nám prozradí celý děj, únosce, i zápletku, nevadí mi to. Naopak mě tento příběh naruby dost bavil. Jedině snad konec byl pro mě zklamáním. Po tak dobrém a napínavém ději, přišel rychlý a nezáživný konec. Proč? Snad to autor chtěl rychle dopsat, a neměl už nápad. Škoda, tím to trošku shodil. Jinak by to byla špičková česká detektivka. I přesto všechno hodnotím kladně a jsem ráda, že máme tak skvělé autory. Jen tak dál.


To
prosinec 2017 - březen 2018
To 1993, S. King

Zatím se ke knize asi neumím úplně vyjádřit. Mám v hlavě guláš. Na jednu stranu velkolepé dílo, popsané neskutečně podrobně, což jsem nikdy dřív nezažila. Na stranu druhou je to totálně šílené, podle mě přeplácané, zbytečně zdlouhavé. Možná je to i tím, že jsem se do toho kolikrát nutila, ale věděla jsem, že chci dočíst za každou cenu. Jestli to byla ztráta času? Možná. Jen vím, že znovu bych se do ní už nikdy nepustila. Rozhodně je to nadčasové dílo své doby, které přináší neskutečný zážitek, ale slíbený strach se u mě bohužel během četby nedostavil. Občas je to nechutné a já měla nutkání stránky přeskakovat. Ale hrůzu jsem v očích neměla. I tak jsem ráda, že jsem knihu zvládla dorazit. Ale bohužel mě zklamala a nemám z ní tak dobrý pocit, jak jsem čekala.


Osvětimská knihovnice
březen 2018 (19.-24.)
Osvětimská knihovnice 2013, A. G. Iturbe

Po pěti dnech po dočtení a pořád jsem plná emocí. Nedá se popsat, co všechno se v této knize mísí za příběhy, témata, lidské osudy a zvrácené pohnutky. Je toho v jedné knize tolik, že jsem to u žádného jiného díla stejného tématu nikdy nikdy nezažila. Mám tolik ráda tohle téma, neboť žádné jiné ve mě nevyvolává tolik emocí, rozporů, otázek, ale i husí kůži v jednom. Díky za tohle dílo. Měl by si ho přečíst každý, kdo se aspoň trošku zajímá o to, co se dělo v minulém století za války nejen u nás.


Jezero
březen 2018 (16.-20.)
Jezero 2016, B. Bellová

Knihu jsem dočetla včera, ale pořád nevím, co napsat. Rozhodně ve mně zanechaly dojmy, smíšené a neuspořádané. I po dočtení na ní myslím, a to je znak dobré knihy. Nenechala mě chladnou ani po dobu četby, ale vyvolávala ve mě neustále proměnlivé pocity. Autorčin styl psaní je osobitý. Ihned mě vtáhla, a nepustila, a to je také dobře. Sice mě ta její druhá půlka bavila o poznání méně, ale i tak jsem měla neustále nutkání ji mít u sebe a číst při každé příležitosti. Hlavní hrdina mi nebyl sympatický, až spíše ke konci knihy, ale líbilo se mi jeho putování. Připravte se, že je to něco jiného. Ale v dobrém slova smyslu.


Autismus & Chardonnay
březen 2018 (15.-16.)
Autismus & Chardonnay 2017, M. Selner

Jsem ráda, že existují knihy, jako je tato. I člověk, který se běžně s autisty nesetkává, se aspoň na pár stran dostane do jejich světa. A aspoň hodně hodně vzdáleně si může představit, jaké je to s nimi být a pracovat. Těžko si představíme, jaké je to být autistou, to asi ani neví on sám. Ale autor nám aspoň nechal na tu dobu, co se ponoříme do knihy, nahlédnout do jeho práce, do jeho světa s autistickými dětmi. Díky za tuhle knihu.


Pan Mercedes
? - březen 2018
Pan Mercedes 2014, S. King

Moje první Kingovka, a líbila se mi. Možná jsem měla zvolit horor a složitější děj. Ale na začátek jsem si dala lehčí detektivku, a myslím, že jsem dobře udělala. Líbilo se mi to. I když skoro hned víte, kdo je vrah, protože se zde prolínají dvě linie vypravěčů. A to mě na tom bavilo. Vidět ten příběh z obou stran, jak ze strany zločince, tak i policajta. Jen ten konec zamrzel, protože jsem čekala velké finále a gradaci. A to obrovské napětí z toho, jak to dopadne, tak rychle opadlo. Přišlo mi to odfkláknuté, sepsané na jedné stránce. Skoro jako zametené pod koberec, jakoby autor na konci rychle spěchal, jen aby to už dopsal. A vůbec se mi nelíbilo celkové chování policajta ke konci knihy. Jak mi přišel sympatickej, tak na konci to zazdil. To mě na celé knize zamrzelo, jinak hodnotím kladně.


100 dní štěstí
březen 2018 (02.-07.)
100 dní štěstí 2014, F. Brizzi

Tohle téma mě baví, ale to zpracování a pojetí této konkrétní knihy už míň. Spoustu věcí mi tam přišlo zvláštních, taková klišé a ohrané věci, které se mi nezdají moc reálná. Navíc mi to hodně připomíná knihu Než jsem tě poznala. Závěrečné gradování bylo na tom všem asi nejzajímavější, ale celkově bych to neřadila k velkým trhákům. I tak jsem ráda, že jsem měla knihu v ruce, občas se tam objevily zajímavé myšlenky a citáty. A člověk měl možnost se zamyslet nad svým vlastním životem.


Harry Potter a Tajemná komnata
leden - únor 2018
Harry Potter a Tajemná komnata 2002, J. K. Rowling

Druhá kniha a zase jsem o krok blíž k tomu dočíst celou sérii :) Baví mě to a pořád mě to nepřestává překvapovat. Líbí se mi scény a příběhy, které se ve filmech neobjevily. Pořád mám v knize co objevovat. Je to super. Baví mě to číst anglicky a snad nepřestane do posledního dílu. :)


Veľká, šťastná huspeninka
únor 2018 (06.-07.)
Veľká, šťastná huspeninka 2017, S. Andersen

Co dodat. Vidím se snad ve všem. Holka, co je introvert, krade oblečení svému příteli, aby se do toho mohla zachumlávat pořád a pořád, protlouká se životem, je jaká je, svá, není kdo ví jak atraktivní (nebo si to o sobě aspoň neustále myslí). Jsou to komiksy opravdu ze života. Nasmála jsem se.


Harry Potter a Kámen mudrců
leden 2018 (19.-29.)
Harry Potter a Kámen mudrců 2000, J. K. Rowling

V 25 letech jsem poprvé přečetla první díl HP. Vážně. Nekecám. A nestydím se za to. Jediné, co mě mrzí je, že jsem začala filmy, a postupně se nyní dostávám ke knihám. Což je velký hřích a za to se opravdu stydím. Každopádně jsem si zvolila číst knihy v originále, a je to super. Nejhorší je, jak to teď srovnávám všechno s filmovou verzí, a představuju si ty samé scény, co už jsem viděla, co se nyní přede mnou odehrávají v knize. Přijdu si trošku ochuzená. Ale zároveň tu jsou i momenty, které se do knihy nevešly, a to mě na tom všem neskutečně baví.


Nejlepší pro všechny
? - leden 2018
Nejlepší pro všechny 2017, P. Soukupová

Miluji její styl psaní ... střídání opravdu dlouhých souvětí a krátkých úsečných vět. Opět nám předkládá reálné vyprávění ze života, které by se mohlo týkat každého z nás. Dětský hlavní hrdina, který prožívá svůj příběh a podává ho skrze vlastní naivní pohled. Souběžně vnímáme ten samý děj očima matky i babičky. Prolínají se tu tři generace, což mě na tom bavilo nejvíc. Na druhou stranu se mi příčila postava Hanky, která mi byla celou dobu nesympatická, přišla mi sobecká a často necitlivá. Neustále mi bylo líto Evy i Viktora. Ani jeden z nich to neměl lehké a zároveň si za spoustu věcí mohli sami. Je vidět, jak nekomunikace v rodině dokáže vytvořit spoustu křivd a neporozumění. Spoustu zbytečného trápení a smutku. Každopádně za mě další inteligentní a povedená kniha. Děkuju.


Bajky barda Beedleho
leden 2018 (18.-19.)
Bajky barda Beedleho 2008, J. K. Rowling

Bajky byly čtivé, ale víc než samotný obsah, mě spíše nadchlo zpracování. Líbilo se mi, jak jsou do knihy vloženy komentáře Brumbála, ale i vysvětlivky samotné spisovatelky. Dále je zajímavé i písmo, a ilustrace, které provází obsahovou stránku knížky. Je vidět, že nakladatelství si s knihou pohrálo a dalo si záležet.


Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
leden 2018 (14.-18.)
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2017, L. Zibura

Líbí se mi, s jakou lehkostí je to popisováno. Každá kapitola je celkově krátká, a přitom je to všechno logicky uspořádáno ve sledu, jak autor putoval. Je skoro až s podivem, jaké detaily si autor pamatuje. I když se často v knize zmiňuje, jak si píše po cestě deník. I tak se udivuju, kolik hovorů a okamžiků si zapamatoval, než je sepsal. Pokud je to všechno pravda :) je to podáno spíše humornou formou, aby se čtenář pobavil a užil si tu četbu. Kdyby sepsal všechno od A do Z, třeba by tam nebylo tolik optimismu a lehkosti. Z knihy si totiž každý může vzít, jaké je cestování brnkačka, a že vlastně by člověk mohl vyjet jen s pár korunami a nechat se neustále hostit. :) ale samozřejmě se to musí brát trošku s nadhledem. Obdivuju ho určitě za to, jak se dokáže s lidmi nenuceně bavit a navazovat vztahy.


Saturnin se vrací
leden 2018 (05.-14.)
Saturnin se vrací 2017, M. Macek

Kniha se mi celkem i líbila. Četla se dobře, byly tam místy humorné části a zajímavé citáty. I když některé z nich autor převzal z jiné knihy. Když se ale zpětně ohlédnu na to, co jsem četla, vlastně tam žádný pořádný děj nebyl. Přišlo mi, jako by se postavy zastavily v čase, a nijak zvlášť se od první knihy nezměnily a nikam nevyvinuly. Jako by se autor bál cokoliv měnit, a měl pocit, že by ani nemohl. Většina věcí mi tam přišla dost stejná, jako by se autor dost silně držel prvního díla jako své předlohy. To mě na tom trošku zklamalo. Často jako bych četla repliku knihy, akorát od jiného spisovatele. Je zřejmé, že se budou obě díla dost srovnávat. Já už se k této verzi asi nevrátím, ale bylo milé si připomenout tetu Kateřinu nebo Milouše.


Losos v kaluži
prosinec 2017 (10.-23.)
Losos v kaluži 2017, M. Lukášková

Kniha mi je tématem velmi blízká a opravdu citově založená. Také jsem se potýkala se ztrátou stejné blízké osoby. A takový příběh mě dokáže posilnit, ale i citově rozložit a dostat do kolen. Na druhou stranu je i zajímavě pojatá. Opravdu originální pohled na smrt, a věci s ní spojené. Některé prvky mě bavily více, některé mě zasáhly, a dojaly. Jiné mi přišly nereálné až absurdní. Věřím ale, že každý si v tom najde to svoje. Mě se líbila. A také mi ukázala, že člověk může věřit na posmrtný život, na anděly a duše, které kolem nás jsou. A já tomu věřím. Díky za to.


Malinka
prosinec 2017 (07.-15.)
Malinka 2017, D. Táborská

I tohle mě opět utvrdilo, jak moc mě baví psychologické romány. Daleko víc, než jasně nalajnované zamilované příběhy se šťastnými konci. Protože taková realita běžně nebývá. Nic není jen růžové, veselé a barevné. Životní příběhy jsou mnohdy spíš složité, někdy černobílé, a nehezky končící. A tak to je. A takové knihy mě osloví, a ihned vtáhnou do děje. A taková, realisticky pojatá je i tahle kniha. Která líčí jednotlivé příběhy postav, které do sebe krásně zapadají. Jsou logické a přirozené, na nic si nehrají, nic neskrývají, a ukazují, jaký dokáže být život.


Šlehačková oblaka
listopad - prosinec 2017
Šlehačková oblaka 2017, T. Salte

Když pominu to, že ten příběh je opravdu snový, skoro jak z pohádky, a máme co závidět, tak kniha jako celek mi přijde opravdu skvěle napsaná. Čtivá, smysluplná, dobře sepsaná. Děj krásně plyne, dobře se čte, je vidět, že autorka píše blog a psaní ji vůbec nedělá problém. Ba naopak. Je v něm jako ryba ve vodě. Líbí se mi jednotlivé příběhy a historky, na které vzpomíná, i to, jak nás jako čtenář oslovuje a snaží se vtáhnout hezky do příběhu. Je to opravdu až magické čtení. Sama jsem si připadala jako na obláčku. Autorku jsem dodnes skoro neznala, ale obdivuju, co vše už za života stihla procestovat a jak se nebála bojovat za své sny. Norsko je jedno z míst, které mě také láká, a po dočtení knihy o to víc.


Muž jménem Ove
listopad 2017 (12.-28.)
Muž jménem Ove 2014, F. Backman

Dlouho jsem si na ni brousila zuby, počkala jsem a vyplatilo se. Příběh mě ihned vtáhl do příběhu. I když jsem nedávno četla dost podobnou knihu (Podivuhodná odhalení Artura Peppera), stejně mě tento děj nezklamal ani trochu. Rozhodně mě bavil víc jak výše zmíněná kniha. Která ještě navíc možná z této čerpala a vycházela. Každopádně, tohle byl skvělý příběh a věřím, že takových lidí se v našem okolí najde spousta. Jen nám se navenek jeví jak mrzutí a protivní, ale už nevidíme do hloubky toho, jaké životní osudy za tím mohou být skryty.


Dobrá tak akorát
listopad 2017 (11.-21.)
Dobrá tak akorát 2017, B. Šťastná

Bára pořád dokazuje, že má co říct, i po dvou knihách, je i tahle skvělá. Já se bavila, i poučila. Líbí se mi, že v 99,9 % se vidím, jako bych to byla já. I když se mě netýkají témata a zážitky spojené s mateřstvím, výchovou a podobně, i tahle část mě vždy baví, a ráda si to přečtu. Jediné, co mě trošku vadilo, je, jak se neustále všude opakuje slovo prostě. Nejdřív mi neotravovalo, ale postupně se začne objevovat víc a víc, a tak nějak jsem se na něj nechtěně soustředila. Jinak nemám co vytknou. Skvělé, jako vždy.


Podivuhodná odhalení Artura Peppera
listopad 2017 (03.-11.)
Podivuhodná odhalení Artura Peppera 2017, P. Patrick

Na knihu jsem se opravdu těšila, nejen pro tajemný název a zajímavou anotaci. Ale bohužel mě zklamala hned v několika rovinách. Jednotlivé příběhy byly zajímavě pojaty, a přinesly celkem dobrý děj, který se neustále měnil, a prostupoval i do retrospektivy. Avšak, když jsem ho odkrývala víc a víc do hloubky, nenadchnul mě. Spousta věcí je v knize dost nereálných, překlad mě místy pěkně štval a objevovaly se i chyby v textu, a celkově se pro mě jednalo o dost předvídatelné téma. Škoda, příběh nechci hodnotit úplně záporně, ale asi jsem měla větší očekávání.


Noc v Central Parku
říjen 2017 (29.-31.)
Noc v Central Parku 2017, G. Musso

Čekala jsem různá rozuzlení, ale tohle ne. Autor umí psát a umí šokovat a s další knížkou to jenom potvrzuje. Jeho styl mě baví a každá knížka je parádní. Baví mě a těším se na další příběhy.


Slavík
říjen 2017 (10.-25.)
Slavík 2016, K. Hannah

Jsem ráda, že nacházím knihy, jako je zrovna tahle. Myslela jsem, že válečná témata jsou už tak vypsaná, že mě nic nepřekvapí, ale pořád se o nich dá psát. A hodně. Baví mě příběhy na pozadí války, které nastiňují příběhy několik postav, kde se jejich osudy prolínají. Je to naprosto skvělá kniha. Musím říct, že jedna z těch nejlepších, co se mi dostala do rukou.


Dívka od vedle
září - říjen 2017
Dívka od vedle 2015, J. Ketchum (pseudonym)

Čekala jsem spoustu, ale tohle teda ne. Absolutně nedýchatelno mi bylo zhruba od poloviny knihy, kdy jsem se neustále při čtení vrtěla, šklebila a chtělo se mi křičet. Chtělo se mi pomoct té dívce, její sestře, a pak i tomu chlapci. Myslela jsem, že už to nemůže být horší, a vždy se něco objevilo, a já jen lapala po dechu. Neskutečný příběh....


Sběratel motýlů
září 2017 (19.-26.)
Sběratel motýlů 2017, D. Hutchinson

Příběh je to opravdu napínavý, tajemný a plný očekávání. Ale nebyl to takový krvák, thriller a trhák, jak jsem asi čekala. Myslela jsem si, že tam bude daleko více drsnosti, krveprolití a hrůzných scén. Neříkám, že mne to zklamalo, ale přijde mi to celkem povrchně popisováno. Nejde to tak do hloubky, jak bych asi čekala. I tak mě příběh bavil. I když už je konec celkem prozrazen ze začátku, a postupně se odkrývá výpovědí dívky, která retrospektivně vzpomíná, i tak se postupně odkrývalo mnoho nového a hrůzného. Těším se na další dva díly, které věřím, že autorka posune ještě o něco dál.


Norské dřevo
září 2017 (11.-19.)
Norské dřevo 2005, H. Murakami

Dala jsem jí druhou šanci a jsem za to ráda. Nezklamala. Naopak, jsem z ní nadšená. Příběh mě po pár kapitolách vtáhnul a já se nemohla odlepit. I když je příběh někdy ponurý, někdy zdlouhavý a hodně popisný, i tak mě bavil. Postavy mi spíše přišly bez života, že pořád na něco čekají, něco oddalují a chybí tomu pořádná akce. I tak to bylo místy dost okořeněno erotickými scénami, které se tam jednoduše hodily. Nejvíc na mě z knihy ulpily dvě jasně definované role muže a ženy. neustále narážky na vlasy, a na sponky. Snad každá japonka má kratší sestřih a nosí sponku? A je tak vyhublá, jemná, a bezbranná? A muži jsou ti, kteří jsou silní a ochranářští, ale zároveň myslí jen na to jedno, a nevěra je pro ně denní chléb? Pořád mě to nutí myslet na všechny a všechno, co jsem ještě před chvílí měla rozečteno. I tak mě to pohltilo, a těším se na další Murakami literaturu.


Řeky Londýna - Čarojízda
září 2017 (07.-08.)
Řeky Londýna - Čarojízda 2017, B. Aaronovitch

Člověk si vždy, když čte knihu, představuje, jak asi každý hrdina z knihy vypadá. A pak přijde komiks, a už si nic představovat nemusí. Někdy hrdinové odpovídají představě, někdy se to rozchází, někdy to předčí veškerá očekávání. Každopádně mě to utvrdilo v tom, že komiksy jsou mým šálkem kávy.


Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debil
září 2017 (03.-06.)
Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debil 2016, D. Landsman

Nevím, jestli je to pouze smutné, nebo i k pláči, ale nebavilo mě to. A to vypadal začátek tak slibně, a říkala jsem si, jak to začíná vtipně a poutavě. Ne. Kniha mě spíše odradila. Dočetla jsem spíš proto, abych si mohla udělat celkový názor. Přišlo mi to spíše urážlivé. Nevím, kdo je vykreslený jak větší debil, jestli muž, nebo žena. Každopádně, kdybych měla takový vztah, jdu se asi rovnou odstřelit. Je mi jasné. že se to musí brát s nadsázkou, a třeba na to nahlížet ironicky? Ale něco nešlo. Dvě hvězdy za to, že jsem se občas pousmála, ale vážně ne. Kdyby takhle smýšlela každá žena, a každý chlap se takhle skutečně choval, nevím, kam by naše lidstvo opravdu spělo :D nechci radši domýšlet.


1 2 3 4 5 6 >