Pistácie - Přečtené 371


Harry Potter a Tajemná komnata
leden - únor 2018
Harry Potter a Tajemná komnata 2002, J. K. Rowling

Druhá kniha a zase jsem o krok blíž k tomu dočíst celou sérii :) Baví mě to a pořád mě to nepřestává nepřekvapovat. Líbí se mi scény a příběhy, které se ve filmech neobjevily. Pořád mám v knize co objevovat. Je to super. Baví mě to číst anglicky a snad nepřestane do posledního dílu. :)


Veľká, šťastná huspeninka
únor 2018 (06.-07.)
Veľká, šťastná huspeninka 2017, S. Andersen

Co dodat. Vidím se snad ve všem. Holka, co je introvert, krade oblečení svému příteli, aby se do toho mohla zachumlávat pořád a pořád, protlouká se životem, je jaká je, svá, není kdo ví jak atraktivní (nebo si to o sobě aspoň neustále myslí). Jsou to komiksy opravdu ze života. Nasmála jsem se.


Harry Potter a Kámen mudrců
leden 2018 (19.-29.)
Harry Potter a Kámen mudrců 2000, J. K. Rowling

V 25 letech jsem poprvé přečetla první díl HP. Vážně. Nekecám. A nestydím se za to. Jediné, co mě mrzí je, že jsem začala filmy, a postupně se nyní dostávám ke knihám. Což je velký hřích a za to se opravdu stydím. Každopádně jsem si zvolila číst knihy v originále, a je to super. Nejhorší je, jak to teď srovnávám všechno s filmovou verzí, a představuju si ty samé scény, co už jsem viděla, co se nyní přede mnou odehrávají v knize. Přijdu si trošku ochuzená. Ale zároveň tu jsou i momenty, které se do knihy nevešly, a to mě na tom všem neskutečně baví.


Nejlepší pro všechny
? - leden 2018
Nejlepší pro všechny 2017, P. Soukupová

Miluji její styl psaní ... střídání opravdu dlouhých souvětí a krátkých úsečných vět. Opět nám předkládá reálné vyprávění ze života, které by se mohlo týkat každého z nás. Dětský hlavní hrdina, který prožívá svůj příběh a podává ho skrze vlastní naivní pohled. Souběžně vnímáme ten samý děj očima matky i babičky. Prolínají se tu tři generace, což mě na tom bavilo nejvíc. Na druhou stranu se mi příčila postava Hanky, která mi byla celou dobu nesympatická, přišla mi sobecká a často necitlivá. Neustále mi bylo líto Evy i Viktora. Ani jeden z nich to neměl lehké a zároveň si za spoustu věcí mohli sami. Je vidět, jak nekomunikace v rodině dokáže vytvořit spoustu křivd a neporozumění. Spoustu zbytečného trápení a smutku. Každopádně za mě další inteligentní a povedená kniha. Děkuju.


Bajky barda Beedleho
leden 2018 (18.-19.)
Bajky barda Beedleho 2008, J. K. Rowling

Bajky byly čtivé, ale víc než samotný obsah, mě spíše nadchlo zpracování. Líbilo se mi, jak jsou do knihy vloženy komentáře Brumbála, ale i vysvětlivky samotné spisovatelky. Dále je zajímavé i písmo, a ilustrace, které provází obsahovou stránku knížky. Je vidět, že nakladatelství si s knihou pohrálo a dalo si záležet.


Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
leden 2018 (14.-18.)
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2017, L. Zibura

Líbí se mi, s jakou lehkostí je to popisováno. Každá kapitola je celkově krátká, a přitom je to všechno logicky uspořádáno ve sledu, jak autor putoval. Je skoro až s podivem, jaké detaily si autor pamatuje. I když se často v knize zmiňuje, jak si píše po cestě deník. I tak se udivuju, kolik hovorů a okamžiků si zapamatoval, než je sepsal. Pokud je to všechno pravda :) je to podáno spíše humornou formou, aby se čtenář pobavil a užil si tu četbu. Kdyby sepsal všechno od A do Z, třeba by tam nebylo tolik optimismu a lehkosti. Z knihy si totiž každý může vzít, jaké je cestování brnkačka, a že vlastně by člověk mohl vyjet jen s pár korunami a nechat se neustále hostit. :) ale samozřejmě se to musí brát trošku s nadhledem. Obdivuju ho určitě za to, jak se dokáže s lidmi nenuceně bavit a navazovat vztahy.


Saturnin se vrací
leden 2018 (05.-14.)
Saturnin se vrací 2017, M. Macek

Kniha se mi celkem i líbila. Četla se dobře, byly tam místy humorné části a zajímavé citáty. I když některé z nich autor převzal z jiné knihy. Když se ale zpětně ohlédnu na to, co jsem četla, vlastně tam žádný pořádný děj nebyl. Přišlo mi, jako by se postavy zastavily v čase, a nijak zvlášť se od první knihy nezměnily a nikam nevyvinuly. Jako by se autor bál cokoliv měnit, a měl pocit, že by ani nemohl. Většina věcí mi tam přišla dost stejná, jako by se autor dost silně držel prvního díla jako své předlohy. To mě na tom trošku zklamalo. Často jako bych četla repliku knihy, akorát od jiného spisovatele. Je zřejmé, že se budou obě díla dost srovnávat. Já už se k této verzi asi nevrátím, ale bylo milé si připomenout tetu Kateřinu nebo Milouše.


Losos v kaluži
prosinec 2017 (10.-23.)
Losos v kaluži 2017, M. Lukášková

Kniha mi je tématem velmi blízká a opravdu citově založená. Také jsem se potýkala se ztrátou stejné blízké osoby. A takový příběh mě dokáže posilnit, ale i citově rozložit a dostat do kolen. Na druhou stranu je i zajímavě pojatá. Opravdu originální pohled na smrt, a věci s ní spojené. Některé prvky mě bavily více, některé mě zasáhly, a dojaly. Jiné mi přišly nereálné až absurdní. Věřím ale, že každý si v tom najde to svoje. Mě se líbila. A také mi ukázala, že člověk může věřit na posmrtný život, na anděly a duše, které kolem nás jsou. A já tomu věřím. Díky za to.


Malinka
prosinec 2017 (07.-15.)
Malinka 2017, D. Táborská

I tohle mě opět utvrdilo, jak moc mě baví psychologické romány. Daleko víc, než jasně nalajnované zamilované příběhy se šťastnými konci. Protože taková realita běžně nebývá. Nic není jen růžové, veselé a barevné. Životní příběhy jsou mnohdy spíš složité, někdy černobílé, a nehezky končící. A tak to je. A takové knihy mě osloví, a ihned vtáhnou do děje. A taková, realisticky pojatá je i tahle kniha. Která líčí jednotlivé příběhy postav, které do sebe krásně zapadají. Jsou logické a přirozené, na nic si nehrají, nic neskrývají, a ukazují, jaký dokáže být život.


Šlehačková oblaka
listopad - prosinec 2017
Šlehačková oblaka 2017, T. Salte

Když pominu to, že ten příběh je opravdu snový, skoro jak z pohádky, a máme co závidět, tak kniha jako celek mi přijde opravdu skvěle napsaná. Čtivá, smysluplná, dobře sepsaná. Děj krásně plyne, dobře se čte, je vidět, že autorka píše blog a psaní ji vůbec nedělá problém. Ba naopak. Je v něm jako ryba ve vodě. Líbí se mi jednotlivé příběhy a historky, na které vzpomíná, i to, jak nás jako čtenář oslovuje a snaží se vtáhnout hezky do příběhu. Je to opravdu až magické čtení. Sama jsem si připadala jako na obláčku. Autorku jsem dodnes skoro neznala, ale obdivuju, co vše už za života stihla procestovat a jak se nebála bojovat za své sny. Norsko je jedno z míst, které mě také láká, a po dočtení knihy o to víc.


Muž jménem Ove
listopad 2017 (12.-28.)
Muž jménem Ove 2014, F. Backman

Dlouho jsem si na ni brousila zuby, počkala jsem a vyplatilo se. Příběh mě ihned vtáhl do příběhu. I když jsem nedávno četla dost podobnou knihu (Podivuhodná odhalení Artura Peppera), stejně mě tento děj nezklamal ani trochu. Rozhodně mě bavil víc jak výše zmíněná kniha. Která ještě navíc možná z této čerpala a vycházela. Každopádně, tohle byl skvělý příběh a věřím, že takových lidí se v našem okolí najde spousta. Jen nám se navenek jeví jak mrzutí a protivní, ale už nevidíme do hloubky toho, jaké životní osudy za tím mohou být skryty.


Dobrá tak akorát
listopad 2017 (11.-21.)
Dobrá tak akorát 2017, B. Šťastná

Bára pořád dokazuje, že má co říct, i po dvou knihách, je i tahle skvělá. Já se bavila, i poučila. Líbí se mi, že v 99,9 % se vidím, jako bych to byla já. I když se mě netýkají témata a zážitky spojené s mateřstvím, výchovou a podobně, i tahle část mě vždy baví, a ráda si to přečtu. Jediné, co mě trošku vadilo, je, jak se neustále všude opakuje slovo prostě. Nejdřív mi neotravovalo, ale postupně se začne objevovat víc a víc, a tak nějak jsem se na něj nechtěně soustředila. Jinak nemám co vytknou. Skvělé, jako vždy.


Podivuhodná odhalení Artura Peppera
listopad 2017 (03.-11.)
Podivuhodná odhalení Artura Peppera 2017, P. Patrick

Na knihu jsem se opravdu těšila, nejen pro tajemný název a zajímavou anotaci. Ale bohužel mě zklamala hned v několika rovinách. Jednotlivé příběhy byly zajímavě pojaty, a přinesly celkem dobrý děj, který se neustále měnil, a prostupoval i do retrospektivy. Avšak, když jsem ho odkrývala víc a víc do hloubky, nenadchnul mě. Spousta věcí je v knize dost nereálných, překlad mě místy pěkně štval a objevovaly se i chyby v textu, a celkově se pro mě jednalo o dost předvídatelné téma. Škoda, příběh nechci hodnotit úplně záporně, ale asi jsem měla větší očekávání.


Noc v Central Parku
říjen 2017 (29.-31.)
Noc v Central Parku 2017, G. Musso

Čekala jsem různá rozuzlení, ale tohle ne. Autor umí psát a umí šokovat a s další knížkou to jenom potvrzuje. Jeho styl mě baví a každá knížka je parádní. Baví mě a těším se na další příběhy.


Slavík
říjen 2017 (10.-25.)
Slavík 2016, K. Hannah

Jsem ráda, že nacházím knihy, jako je zrovna tahle. Myslela jsem, že válečná témata jsou už tak vypsaná, že mě nic nepřekvapí, ale pořád se o nich dá psát. A hodně. Baví mě příběhy na pozadí války, které nastiňují příběhy několik postav, kde se jejich osudy prolínají. Je to naprosto skvělá kniha. Musím říct, že jedna z těch nejlepších, co se mi dostala do rukou.


Dívka od vedle
září - říjen 2017
Dívka od vedle 2015, J. Ketchum (pseudonym)

Čekala jsem spoustu, ale tohle teda ne. Absolutně nedýchatelno mi bylo zhruba od poloviny knihy, kdy jsem se neustále při čtení vrtěla, šklebila a chtělo se mi křičet. Chtělo se mi pomoct té dívce, její sestře, a pak i tomu chlapci. Myslela jsem, že už to nemůže být horší, a vždy se něco objevilo, a já jen lapala po dechu. Neskutečný příběh....


Sběratel motýlů
září 2017 (19.-26.)
Sběratel motýlů 2017, D. Hutchison

Příběh je to opravdu napínavý, tajemný a plný očekávání. Ale nebyl to takový krvák, thriller a trhák, jak jsem asi čekala. Myslela jsem si, že tam bude daleko více drsnosti, krveprolití a hrůzných scén. Neříkám, že mne to zklamalo, ale přijde mi to celkem povrchně popisováno. Nejde to tak do hloubky, jak bych asi čekala. I tak mě příběh bavil. I když už je konec celkem prozrazen ze začátku, a postupně se odkrývá výpovědí dívky, která retrospektivně vzpomíná, i tak se postupně odkrývalo mnoho nového a hrůzného. Těším se na další dva díly, které věřím, že autorka posune ještě o něco dál.


Norské dřevo
září 2017 (11.-19.)
Norské dřevo 2005, H. Murakami

Dala jsem jí druhou šanci a jsem za to ráda. Nezklamala. Naopak, jsem z ní nadšená. Příběh mě po pár kapitolách vtáhnul a já se nemohla odlepit. I když je příběh někdy ponurý, někdy zdlouhavý a hodně popisný, i tak mě bavil. Postavy mi spíše přišly bez života, že pořád na něco čekají, něco oddalují a chybí tomu pořádná akce. I tak to bylo místy dost okořeněno erotickými scénami, které se tam jednoduše hodily. Nejvíc na mě z knihy ulpily dvě jasně definované role muže a ženy. neustále narážky na vlasy, a na sponky. Snad každá japonka má kratší sestřih a nosí sponku? A je tak vyhublá, jemná, a bezbranná? A muži jsou ti, kteří jsou silní a ochranářští, ale zároveň myslí jen na to jedno, a nevěra je pro ně denní chléb? Pořád mě to nutí myslet na všechny a všechno, co jsem ještě před chvílí měla rozečteno. I tak mě to pohltilo, a těším se na další Murakami literaturu.


Řeky Londýna - Čarojízda
září 2017 (07.-08.)
Řeky Londýna - Čarojízda 2017, B. Aaronovitch

Člověk si vždy, když čte knihu, představuje, jak asi každý hrdina z knihy vypadá. A pak přijde komiks, a už si nic představovat nemusí. Někdy hrdinové odpovídají představě, někdy se to rozchází, někdy to předčí veškerá očekávání. Každopádně mě to utvrdilo v tom, že komiksy jsou mým šálkem kávy.


Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debil
září 2017 (03.-06.)
Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debil 2016, D. Landsman

Nevím, jestli je to pouze smutné, nebo i k pláči, ale nebavilo mě to. A to vypadal začátek tak slibně, a říkala jsem si, jak to začíná vtipně a poutavě. Ne. Kniha mě spíše odradila. Dočetla jsem spíš proto, abych si mohla udělat celkový názor. Přišlo mi to spíše urážlivé. Nevím, kdo je vykreslený jak větší debil, jestli muž, nebo žena. Každopádně, kdybych měla takový vztah, jdu se asi rovnou odstřelit. Je mi jasné. že se to musí brát s nadsázkou, a třeba na to nahlížet ironicky? Ale něco nešlo. Dvě hvězdy za to, že jsem se občas pousmála, ale vážně ne. Kdyby takhle smýšlela každá žena, a každý chlap se takhle skutečně choval, nevím, kam by naše lidstvo opravdu spělo :D nechci radši domýšlet.


Aokigahara - Les sebevrahů
srpen - září 2017
Aokigahara - Les sebevrahů 2017, J. Bates

Na to, že jde asi o můj první horor, tak jsem nadšená. Ze začátku jsem měla spíš pocit, že jde jen o samé retrospektivy, a vyprávění toho, co lesu předcházelo. Moc mě to upřímně nebavilo, ale říkala jsem si, že se to musí rozjet a nevzdám to. A dobře jsem udělala. Asi v půlce přišel konečně ten očekávaný tlukot srdce, nervy a děj se rozhoupal. Rozuzlení pro mě bylo překvapivé, a to se mi na tom líbilo. Celkově musím hodnotit kladně. Navíc mě na knize baví vědomí toho, že alespoň něco z knihy (příběh, místo, nebo místní pověry nebo cokoliv jiného) je podle skutečných událostí. Věřím, že jsou lepší a strašidelnější horory, ale mě to napoprvé sedlo a stačilo. A jednoznačně mě utvrdilo v tom, že bych se tomuto žánru chtěla věnovat víc.


Heřmánkové údolí
24. srpen 2017
Heřmánkové údolí 2012, H. M. Körnerová

Po opravdu dlouhé době jsem si zvolila mluvené slovo, a nemohla jsem si vybrat lépe. Neskutečně mě bavil příběh, ale i hlas Simony Postlerové, který se na to opravdu hodil jak víko na hrnec. Parádní. Za mě opět neskutečný příběh z poválečného prostředí. Já tuhle tematiku miluju, a po Haně od Mornštajnové je to pro mě druhá nejlepší kniha, co jsem letos četla (nebo spíš tentokrát poslechla). Díky za to.


Osm
srpen 2017 (10.-21.)
Osm 2017, R. Třeštíková

Příběhy jednotlivých postav i celkový děj mi nepřijde vůbec špatný. Ale postavy mě nebavily, jejich charaktery, nálady a emoce byly otravné. Musím říct, že mě tady přišla k vzteku snad každá z nich. Ze začátku mě bavila chvíli Míša, a pak i Honza. Ale postupně jsem opouštěla i od nich a byla jsem ráda, že jsem knihu ze zvědavosti vůbec dočetla. Není to špatné, ale pořád to pro mě není žádný trhák. Autorky styl psaní se mi líbí, ale pořád se vyvíjí a já doufám, že mě další kniha sedne víc.


Aristokratka ve varu
červenec - srpen 2017
Aristokratka ve varu 2013, E. Boček

U prvního dílu jsem se celkem bavila, i když mi postupem času klesalo nadšení. Tady to nadšení odešlo o něco dříve a ke knize jsem se musela dlouze a často vracet, abych ji vůbec dočetla. Nakonec se povedlo, ale mám z ní ještě o něco smíšenější pocity. Uvidím, jestli dám třetímu dílu vůbec šanci.


Zvuk rozbitého skla
červenec - srpen 2017
Zvuk rozbitého skla 2014, D. Crombie

Miluju napínavé detektivky, které jsou záhadné a nejasné až do konce. Mám ráda zápletky, které skrývají x příběhů, jenž se v jednom bodě protnout a vytvoří tak logické vyústění. Kniha mě bavila. Za mě super detektivní případ.


Láska v Římě
červenec 2017 (11.-18.)
Láska v Římě 2017, M. Lamprell

Ráda bych dala knížce víc hvězdiček, ale z několika důvodů, co se týče obsahu i překladu, to není možné. Zároveň jsou dvě hvězdy především za to, že jsem se dočetla zajímavé historické milníky (pokud se tomu dá vůbec věřit), a také za celkem zajímavých posledních čtivých pár stran, které mě i celkem bavily. Bohužel, jinak jsem se spíše v začátku nudila a dokonce hrozila i některých částí. Kdyby to nebyl dárek, sama bych po takové knížce ani nesáhla. I tak jsem ráda, že se mi někdy do rukou dostávají takové chuťovky, díky nimž mohu lépe zhodnotit skutečnou kvalitní čtivou knihu. Díky za to.


Vegetariánka
červen - červenec 2017
Vegetariánka 2017, H. Kang

Hodně zvláštní, nevšední, zajímavé a divné zároveň, a to se mi líbí. Je to těžší příběh, na který se čtenář musí soustředit. Musí se zaměřit na příběhové linie, které jsou v přítomnosti, a často se prolínají s retrospektivou. Není to oddechovka, ale opravdu složité narativní popisy. Ale i tak se mi korejské prostředí líbilo. Dosud jsem snad nečetla korejskou literaturu a tahle se opravdu povedla. Díky za ní.


Proč muži lžou a ženy pláčou
červen - červenec 2017
Proč muži lžou a ženy pláčou 2003, A. Pease

Když se nyní zpětně ohlédnu, nemohu říct, že mi to nic nedalo. Bylo to minimálně zábavné čtení, viz jeden z mnoha citátů: "sto procent rozvodů začíná manželstvím". Každopádně z toho vyplývá nejedno jasné poselství, chlapi obecně jsou si v lecčem podobní, ne-li stejní, když přijdou na řadu problémy a otázky, které ženy řeší. A naopak, i chlapi na nás pohlíží stejně. A zároveň my jako ženy nerozumíme mužům a oni zase nám ženám. Za druhé jsem si ujasnila, že mám neskutečné štěstí, neboť většina věcí, co je zde chlapům vytýkána, a jaké nedostatky mají, jsem ve svém příteli neobjevila. Tímto mu děkuji za to, že je jaký je. Myslím, že nejen díky této knize mohu tvrdit, že můj přítel je velká výjimka a nespadá to kategorie - obecně jako každý jiný chlap. A za třetí mě nemálo štvalo, že spousta věcí se neustále opakovala, řešila dokola a já měla pocit, jako bych se vracela z jedné kapitoly na tu předchozí, i když jsem četla dál a postupovala ke kapitole nové. I když jsem si ujasnila, že žádné nové poznatky o mužích a ženách mi to nepřineslo, minimálně jsem se sem tam zasmála.


Opráski sčeskí historje f koztce
duben - červen 2017
Opráski sčeskí historje f koztce 2016, . Jaz

U této knihy už jsem někdy doslova bojovala s tím, abych takto objemnou vazbu udolala, neboť spoustu oprásků už znám nazpaměť ze sociálních sítí. Některé mě bavily více, jiné méně, ale to nic nemění na tom, že tento humor miluju, a k opráskům se budu vracet neustále.


Úvod do informační vědy
duben - červen 2017
Úvod do informační vědy 2017, D. Bawden

Opravdu skvělá kniha, která mi pomohla orientovat se v řadě pro mě do té doby nepochopitelných termínů. Dokázala mi utříbit si myšlenky a proniknout do informační vědy.


Prvok, Šampón, Tečka a Karel
květen - červen 2017
Prvok, Šampón, Tečka a Karel 2012, P. Hartl

Za mě rozhodně dosud nejlepší autorova kniha. Paradoxně jsem nejprve přečetla všechny předchozí, i když se zde jedná o jeho prvotinu. I tak si myslím, že tenhle příběh měl jasný a opravdu čtivý příběh a spád. Bavilo mě to a nenudila jsem se ani chvíli, což se u dvou předchozích nedá vyloučit. Obecně jsou skvělé všechny, ale tahle u mě vede na celé čáře. Jen z toho svižného a zajímavého příběhu mě osobně docela překvapil ten možná podivný a celkem rychle utnutý závěr, který neříkám, že byl špatný. Jen jsem z toho byla taková v minutě rozčarovaná. Celkově tomu nemám moc co vytknout, za mě ano, parádní.


Malý pražský erotikon
květen 2017 (01.-16.)
Malý pražský erotikon 2014, P. Hartl

Už během čtení se ve mě vířily všelijaké pocity a názory, které se neustále proměňovaly během celé knihy. Celkově se mi všechny prolínající se příběhy líbily, stejně jako zatím poslední Okamžiky štěstí, kde se jasně vymezuje autorův styl psaní. Ten se mi bohužel jen těžko popisuje. Člověk se musí začíst, aby pochopil. Je to směs zajímavého, i nesourodého a především příběhy, zápletky, náhody i zvraty, které se podle mě jen těžko mohou stát jinde, než v knize. Autor mi kolikrát přijde, že popisuje věci jako dítě, jako hravé, ale přesto jako dítě, které plácá páté přes deváté, a dává dohromady kolikrát i dost šílené scénáře, které se podle mě vejdou do života x desítek lidí, a ne pár propletených lidských osudů.


Plaváček
duben 2017 (21.-29.)
Plaváček 2016, M. Goffa

Doteď jsem netušila, že máme tak dobré české spisovatele v oblasti detektivního žánru. Ze začátku jsem se musela do knihy více ponořit, ale od půlky mě to chytlo. Jsem ráda, že jsem autora objevila, a těším se na jeho další díla.


Zamilovaná hypnotizérka
duben 2017 (24.-28.)
Zamilovaná hypnotizérka 2016, L. Moriarty

Nemohu dát víc jak tři hvězdy, i kdybych chtěla. To čtení se tak neuvěřitelně vleklo, že jsem měla pocit, že už to ani nikdy neskončí, Ze začátku mě to bavilo, ale v polovině jsem už měla věčně zadumané a nerozhodné Ellen celkem dost. Spoiler - naopak jsem si zhruba od té samé doby oblíbila druhou postavu, stalkerku, které mi bylo celkem líto, a chtěla jsem se o ní dozvědět víc. Ta záporná postava mě bavila a byla mi paradoxně daleko sympatičtější než ta dobrá duše Ellen. Čím to? Nevím, každopádně je to dobré, oddechové čtení, od kterého se nesmí tolik čekat. Konec je jasný a předvídatelný jak se dá od tohohle žánru knihy čekat, tudíž mě na konci opravdu žádné překvapení ani v nejmenším nečekalo. I tak mám knížky od Moriarty celkem ráda, i když jsi jsou všechny dost podobné a týkají se vcelku jasných, rodinných a milostných témat.


Snídaně u Tiffanyho
duben 2017 (19.-20.)
Snídaně u Tiffanyho 1969, T. Capote

Naprostá klasika, která mě chytla za srdce už při sledování filmu, a přesto jsem se ke knize dostala až poté. Ale nemrzí mě to, jen jsem překvapená, jak je to krátký a přesto tak jasný a duchaplný příběh jedné Holly, do které by se alespoň jednou chtěla převtělit snad každá dívka. Já tedy určitě, a nejednou, ale aspoň celou dobu, kdy se nachází v New Yorku a zažívá ten svůj bohémský život. Překvapením pro mě bylo především to, že je Hollyin příběh z knihy trochu odlišný od té filmové Holly, a přesto si jsou v lecčem podobné. Ale to mi ani tak úplně nevadilo, bavily mě obě verze, i když ta filmová je víc hollywodskohappyendovského rázu. Ale oba příběhy mají něco do sebe, oba mě vtáhly a bavily od začátku až do konce.


Sněží, sněží...
duben 2017 (04.-17.)
Sněží, sněží... 2015, L. Myracle

Nádherné zimní "pohádky" s vánoční duší, které byly celé zasněžené, a stejně zahřály srdce krásnou tématikou lásky, přátelství a odpuštění. Četlo se to samo jedním dechem, a i když je momentálně jarní měsíc, nelituji ani trochu, že jsem po této knize sáhla nyní. Parádní čtení na osamělé večery. Líbí se mi, jak se jednotlivé tři příběhy prolínají a krásně do sebe zapadají jeden po druhém. Sice jsem čekala, že prostřední od Greena pro mě bude srdcovka, ale nakonec to u mě na celé čáře vyhrál ten poslední.


Hana
duben 2017 (11.-13.)
Hana 2017, A. Mornštajnová

Další úžasná kniha od Mornštajnové, která mi vyrazila dech. Neskutečně skvělé čtení od začátku až do konce. Celé to má úžasný a rychlý spád, neustále se prolínající příběhy jednotlivých postav a retrospektivy, které do sebe krásně a bezchybně zapadají jedna po druhé. To mě na tom všem neskutečně baví. A to téma druhé světové války a tématiky židovství, které by se zdálo byť už mnohokrát ohrané, a přesto autorka dokazuje, že ani v nejmenším není. Baví mě všechny její knihy, ale tahle je jednoduše skvostná. Příběh mě pohltil jednoduše tím, jak je promyšlený a vše tak skvěle navazuje. Jsem šťastná, že jsem na tuhle autorku narazila. Za mě je tohle její nejlepší počin.


Tak jsme lajkovali
? - duben 2017
Tak jsme lajkovali 2016, D. Feri

Nečetla jsem všechny rozhovory, což jsem ani neměla v plánu. Pouze jsem si "vyzobala" pro mě ty nejzajímavější osoby, které mě nějakým způsobem zaujaly. Celkově jsem mohla přečíst třeba maximálně deset rozhovorů, víc mě opravdu neoslovilo. Opravdu mě ale překvapilo, že některým lidem bylo věnováno x stran, a jiným třeba jen jedna, či dvě. A zrovna od některých bych čekala delší povídání, nebo i odpovědi, zkrátka, že se sami více rozmluví. Asi jsem si sama nastavila nějakou laťku a čekala od toho daleko více. Není to špatné čtení, protože jsem se o někom dozvěděla další celkem zajímavé věcí, o kterých jsem netušila, ale jako celek mě to spíše zklamalo.


Sojčák
? - duben 2017
Sojčák 2016, J. Ahonen

neskutečně silný příběh na "pár" obrázcích. Nemám, co bych k tomu více dodala. Opravdu jsem nečekala, do čeho jdu, až dokud jsem opravdu nezhlédla celý komiks. Především jsem se nikdy nesetkala s tímto typem, kde je maximum obrázků a minimum textu. Trošku mě to zarazilo, ale nakonec jsem to i pochopila, tam není třeba nic dodávat, obrázky mluví za vše a perfektně vystihnou celý děj.


Poslední aristokratka
březen - duben 2017
Poslední aristokratka 2012, E. Boček

Pořád přemýšlím, co smysluplného bych k této knize napsala. Je to svým způsbem dost zajímavé čtení, u kterého člověk opravdu nemusí přemýšlet. Jednoduše čte, a nechává se unášet příběhem, který není nijak silný, ani pozitivní, ani negativní. Příběh prostě plyne, a nechává nás si o něm myslet to své. Líbilo se mi to, některé pasáže více, jiné méně. Ale upřímně mám hodně ráda příběh formou deníkových zápisků. A tohle to splnilo do puntíku. I když jsem někdy netušila, co si o některých postavách myslet, na některé se mi neustále měnily názory. Ale i tak jsem nejvíc sympatizovala s hlavní hrdinkou, která vše dokáže vylíčit tak humorně, že jsem se kolikrát musela, opravdu musela smát. Akorát si moc nedokážu představit, co dalšího se může dít v dalších dílech, pokud vůbec něco.


1 2 3 4 5 6 >