MRyznar přečtené 27

Nepečené dezerty Kateřiny A. 2022, Andrea Čekanová
5 z 5

Pod nevinným kuchařku evokujícím názvem se skrývá děsivý a drsný příběh, ze kterého se tají dech. Tímto dávám i takové malé trigger warning, že místy může příběh vyvolat opravdu nepříjemné pocity, protože se v něm vyskytuje násilí a týrání v různých formách a také znásilnění. Autorka ve svém debutovém románu zpracovala téma domácího násilí a myslím, že se jí ho povedlo opravdu věrohodně zachytit. Já bych tedy pro poukázání na tuto problematiku volila raději formu čistě psychologického románu, než psychothrilleru, aby akce, zvraty a rychlé tempo neubíraly na vážnosti tématu, ale chápu, že každý autor má svůj osobitý styl, jak něco čtenářům ukázat a předat. Právě kvůli částem s akcí a zvraty mi celý příběh připadal méně reálný a raději bych místo toho dala prostor postavám, aby mohly být rozebrané až do nejniternějších detailů a pocitů. Až na pár náhod a rychlejších dějových posunů jsem nezachytila nic významnějšího, co bych knížce vytkla. Naopak bych chtěla vyzdvihnout práci s napětím ke konci knihy, kde mě zvraty a nečekané situace téměř rozervaly. Určitě bych vám doporučila, abyste si na knížku vyhradili dostatek času, protože jak se jednou začtete, tak už se neodtrhnete. Propracované mi přišly jak zápletky, některé detaily mě opravdu překvapily, tak postavy, především dobytek Albert, ze kterého se mi zvedal žaludek snad na každé stránce. Celkově ve mně kniha zanechala spíš ten šok z konce, než vyloženě varování před domácím násilím. Pokud bych tedy měla knihu hodnotit pouze jako thriller, bylo by to čistých 5/5 a vůbec bych o ničem nepřemýšlela. Ale ani v případě psychothrilleru, kterým Nepečené dezerty Kateřiny A. jsou, nebudu hodnotit o moc rozdílněji. Knížka si rozhodně 4,5/5 zaslouží a já už se těším na další dílo od autorky.... celý text

Nepečené dezerty Kateřiny A. 2022, Andrea Čekanová
5 z 5

Zahrada mrtvých duší 2022, Lukáš Boček
5 z 5

Po několika spálení se už k debutovým románům přistupuji se značnou skepsí. Nejspíš proto mně Zahrada mrtvých duší ohromila. Protože něco tak vypiplaného a dovedeného k dokonalosti jsem vůbec nečekala. Mráz mi běhá po zádech ještě teď, tři týdny po přečtení knihy. Rodinná tragédie ve mně zanechala šrámy, jako bych i já byla její součástí. Nevím, co vyzdvihnout spíš. Jestli psychologii postav, vykreslení atmosféry, zápletky, nebo práci s napětím, z kterého jsem místy nedýchala a byla jsem tak ochotná číst dlouho do noci. Čtenářský zážitek umocnil i autorův styl psaní, který místy působil až poeticky. Jeho hrátky se slovy a jejich významy jsem odhalila až po čase. Například slova klid a ticho jsem zprvu považovala za opakování slov, než mi došlo, že je to jakýsi motiv, který prostupuje celým příběhem a paradoxně má vyvolat spíš pocity neklidu. Určitě mi dost narážek uteklo, ale to bude především tím, že jsem hltala děj, protože jsem nemohla v napětí už déle vydržet. Při opětovném čtení se hodlám zaměřit na detaily textu a kdo ví, třeba zjistím, že příběh dosahuje ještě větší hloubky. Autor se nebál zabřednout do emocí a pocitů a tím čtenářům postavy skutečně přiblížit. Každé z postav byl věnován dostatek prostoru, takže jsem měla možnost je dobře poznat a tím pádem příběh i víc prožívat. Jejich chování nezacházelo do extrémů, naopak působilo velmi uvěřitelně, takže se nestalo, že bych si nad nějakou situací klepala na čelo a říkala si: Proč? Z psychologického hlediska mi přišly postavy velmi dobře vyobrazené. V knížce se mi nepovedlo odhalit žádné mezery v ději. Všechno na sebe navazovalo a dávalo smysl, i když byl příběh místy náročnější na soustředění a uhlídání všech dějových linek. Za čtivým příběhem nestojí jen autorův jazyk, ale i správné načasování při odhalování zápletek. Tempo příběhu mi přišlo nastavené tak, aby nenudilo, ale zároveň aby se čtenář necítil úplně pod tlakem. Zahradu mrtvých duší doporučuji všude a všem. Je to knížka, která vás zasáhne. Dost možná nad ní budete ještě nějaký čas přemýšlet a budete ohromeni tím, jaké tajemství se může skrývat za jinak relativně fungující rodinou. Možná vám způsobí lehké trauma, jako mě jedna určitá scéna, kterou asi nikdy nevymažu z hlavy. Knížce nemám co bych vytkla. Pokud bych ale měla přece jen něco vytáhnout, tak bych udělala projevy postav víc osobitější. Příběh byl vyprávěn spíš jedním vypravěčem, než třemi postavami. Ale není to nic, co by mi v závěru jakkoliv kazilo požitek ze čtení. Myslím si, že autor má 5/5 opravdu zasloužených.... celý text

Medovník s pepřem 2022, Alena Adrianet Heinrichová
4 z 5

Podle anotace jsem čekala nějakou roztomilou, možná trochu pitomoučkou, oddechovku ve stylu Kasie West, která bude více méně tuctová a nebude mít co nabídnout. Místo toho se mi ale dostalo úplně jiného příběhu, více psychologického, kde dominují toxické vztahy, s jehož zařazením +15 dle nakladatelství a NA (new adult) dle autorky naprosto souhlasím. Narovinu říkám, že tenhle příběh buď budete mít rádi, nebo vás bude štvát, což bude záviset zejména na tom, jestli budete mít pochopení pro chování hrdinky, nebo ne. Jestli s ní budete soucítit a bude vám jí líto, nebo jestli vás bude rozčilovat. Sice by se mělo oddělovat chování hrdinky od knížky jako takové, ale tady je to více méně propojené a tak si myslím, že komu hlavní hrdinka nesedne, toho kniha neokouzlí. Já se (asi spíš bohužel) tak trochu v tom příběhu našla. S hlavní hrdinkou jsem soucítila, protože jsem kdysi zažila něco obdobného, takže jsem si v průběhu čtení připomínala vlastní bebíčka, která jsem si tenkrát způsobila. Ale nemyslete si, že mě hrdinka někdy taky pěkně neštvala. Našly se i chvíle, kdy jsem měla chuť na ni zařvat “Už se prober, sakra”! a kdy mi příběh drásal nervy. Což ale spíš vypovídá o tom, že je to dobře napsané, když to ve mně vyvolalo takové emoce. Děj knížky se točí téměř a jen okolo vztahu Matyáše a hlavní hrdinky, což zní možná jako nuda, ale autorka naštěstí vývoj jejich vztahu zpracovala způsobem, kde o napětí není nouze, takže se jedná o čtivý kousek. Bohužel jsem se u knížky setkala i se zklamáním. A to v samém závěru. Celou dobu jsem totiž čekala na rozhodnutí hlavní hrdinky. Zajímalo mě, jaký zaujme postoj, proč, jak se u toho bude cítit. Čekala jsem od toho trochu víc psychologie po tom všem, ale příběh byl naopak rychle utnut. Sto čtenářů, sto chutí. Já bych závěr víc rozepsala a postoje hlavní hrdinky upevnila, protože takhle na mě příběh působil tak, že za půl roku se může všechno vrátit do starých kolejí, a v to, si myslím, čtenář rozhodně nedoufá. Nicméně pokud se dívám na knížku jako celek, tak mě bavila. Navíc má naprosto vymazlenou obálku, která naživo vypadá určitě ještě líp!... celý text

Navždycky 2020, Nofreeusernames (p)

Hezký, ale narovnej se! 2021, Johana Fundová
5 z 5

Přemýšlím, jak své nadšení z této knížky zhmotnit do slov. Jak všechny ty pocity, které ve mě dílo autorky Johany Fundové vyvolalo, pojmenovat a smysluplně sepsat. Jsem totiž cílovka této knihy a během čtení mi oživlo tolik vzpomínek na situace, pocity a věci, až se mi z toho točí hlava. Byl to nostalgický výlet do mého dětství s napínavým dějem. Tolik jsem toho o svých letech na základce zapomněla! Třeba to, jak moc jsem byla pyšná a šťastná ze svého třípatrového penálu, kam se vešlo spoustu pastelek, fixek, propisek a různých papírků na dopisování se spolužačkami. Knížku jsem měla slupnutou během jednoho dne. Byla čtivá a napínavá, takže jsem se od ní ani za nic nemohla odtrhnout. Příběh sice neměl až takovou hloubku, ale za to byl naprosto autentický. Vyprávění z pohledu tří postav mi dávalo možnost nakouknout do chodu tří různých domácností. Vážnější témata jsou v knížce ale jen naťuknutá. Žádnému hlubšímu rozboru se autorka nevěnovala, což ale v tomhle případě MNĚ vůbec nevadilo. Alespoň je příběh vhodný pro oddych, byť konec není tak sladký, jak by si člověk přál (za to je víc než pravdivý, ano, mluvím z vlastní zkušenosti). Jsem čistě neobjektivní čtenář, takže vlastně ani nevím, jestli mám knížku doporučovat nebo ne. (Má probuzená sentimentálnost ječí, že rozhodně ano!) Nedokážu pořádně posoudit, jak moc byla knížka dobrá, protože jsem do ní hodně citově zainteresovaná. Takže je možné, že čtenáře jiné věkové kategorie nebude jednodušeji napsaný příběh bavit. Samozřejmě zápletky v knížce nejsou slabé, ale je možné, že pro některé čtenáře nemusí být dostačující. Přeci jen spousta popisů a útržků je zaměřená na věci, nebo momenty z dané doby a kdo to nepostřehne, ten si asi bude říkat, proč je daná část v knížce vůbec uvedená, protože příběh nijak zvlášť neposouvá a nerozvíjí. Já jsem prostě mileniál a tohle období devadesátek a milénia je mi víc než blízké. O něco víc mě bavilo nahlédnutí do dětských let, do roku 2000, protože mi v mysli vytanulo spoustu zapomenutých momentů. Ale ani rok 2020 nebyl vůbec špatně zpracován a jsem ráda, že se autorka držela reality a nic nepřikrášlovala. Celkově bych byla raději za více kapitol a více informací z let minulých, ale samozřejmě i s takovýmhle počtem stran jsem spokojená. Hezký, ale narovnej se! jsem četla jen jako e-knihu, ale vím jistě, že budu potřebovat i její tištěnou verzi, abych své dětství uchovala zaznamenané nejen doma na rodinných fotkách, ale i v příběhu na papíře. V mém hodnocení 5* se opravdu hodně odráží sentimentalita.... celý text

Zázračný úklid - pořádek jednou provždy 2015, Marie Kondo
1 z 5

Uklízecí metoda KonMari, kterou autorka představuje, vypadá tak, že každá věc, kterou vlastníte, vám musí projít rukama. Vy se na základě pocitů, jestli vám daná věc dělá radost, rozhodnete, zda si ji necháte (později všem věcem přiřadíte konkrétní místo), nebo ji VYHODÍTE. R.I.P. EKOLOGIE Nejdřív jsem si myslela, že je vyhazování myšleno jen obrazně. Věci dáte bokem a pak je prodáte na bazaru, nebo třeba swapnete (whatever jen ne skládka), ale bohužel. Při větě “Nemohla se dočkat, až se bude v její čtvrti odvážet odpad” jsem ztratila poslední naděje. Autorka vybízí k radikálnímu zbavování se věcí, i těch které jsou úplně nové a funkční. (A když je náhodou později potřebujete, tak si koupíte zase nové.) Tenhle přístup mě neskutečně naštval a na celou knihu vrhnul špatné světlo. Marie Kondo si zakládá na pořádku. Já si troufám říct, že je jím svým způsobem posedlá, jinak by ji například nenapadlo vytrhat z knihy zajímavé listy a zbytek vyhodit, a to jen proto aby ušetřila místo v polici. Ale jinak na třídění věcí nevidím nic špatného. Naopak. Některé její metody rovnání věcí se mi líbily. Sama jsem si zkusila složit trička podle jejího návodu a zdá se to být praktické. Zavítala jsem i na její instagramový profil, kde jsem našla zajímavé tipy a rady, a celkově na mě její profil působil dobře. Ale tahle knížka je ZA MĚ fakt špatná. Kromě té (ne)ekologie mi vadilo třeba i nekonečné omílání určitých frází a myšlenek a klišé tipu: Poslala jsem na svůj starý mobil sms, abych se s ním rozloučila a on pak skutečně odešel (nešel zapnout), takže jsem ho mohla s klidným srdcem vyhodit. Hmm.. Milé, ale prostě tomu nevěřím. Proti autorce a jejímu rovnání a třídění věcí nic nemám. Proti téhle knížce a bezhlavému vyhazování věcí mám naprosto všechno.... celý text

Konec prokrastinace 2013, Petr Ludwig
3 z 5

Stejně jako jiné motivační knížky, tak i tahle obsahovala spoustu "omáčky", kdy jedna myšlenka byla popsána různými způsoby, a tak vám čtení zabralo víc času, než by v závěru bylo potřeba. Informace by se daly shrnout do pár vět. Pár myšlenek pro mě bylo nových a zajímavých, ale zbytek jsem více méně znala, nebo to nebylo nic, na co by člověk nepřišel sám, když by chtěl něco ve svém životě doopravdy změnit. Věřím ale, že si tahle knížka své čtenáře najde. Například pro člověka, který se vůbec nezajímá o osobní rozvoj, bude Konec prokrastinace jistě přínosnou knížkou.... celý text

Dopisy ztraceným 2019, Brigid Kemmerer
5 z 5

Z téhle knížky jsem unešená, protože mi naprosto vším, co obsahovala, kápla do noty. Nechybělo v ní dopisování, slow burn romantika, ale i hlubší témata. Autorka se vyhnula zbytečnému natahování děje a zdlouhavým popisům prostředí, takže se příběh odvíjel ideálním tempem. Postavy působily reálně, měly své světlé i stinné stránky. Jedná se o velmi čtivé dílo, které doporučuji všem milovníkům YA romantiky, rozhodně je nezklame.... celý text