maid
přečtené 258
Korespondence III
2008,
Jan Werich
Myslela jsem, že budu imunní, ale ani já, ledová královna, co se týče knih ( i když toto není ledajaká kniha), jsem na konci neobstála. Přestože je poslední díl, pochopitelně, o dost smutnější než díly předchozí (ale ani tehdy život nebyl procházka růžovou zahradou), nic to nemění na kráse jejich dopisů - každý má svoji krásu schovanou v něčem jiném: V. v filozofických úvahách a i jisté sentimentalitě (která mě ale v tomto případě opravdu nevadí) a nádherných vyznání, jež vždy přichází ve správnou chvíli a W. ve svém nádherném vyprávění a bonmoty: "Nemysli! Když už myslíš, tak nemluv! Když už mluvíš, tak nepiš! Když už píšeš, tak nepodepisuj! A když podepíšeš, tak se nediv!" Amen.... celý text
Domácnost bez odpadu
2016,
Bea Johnson
Bible všech, co žijí (nebo se snaží žít) bez odpadu neboli zero waste. Přesto, že jsem měla už leccos o tomto hnutí načteno, tato knížka (kterou mnozí z nás začínají) mě dala stále spoustu nových informací, které jsem předtím neznala. Potěšila mě též poznámka nakladatele.... celý text
Korespondence II
2007,
Jan Werich
Byla bych se jen opakovala z komentáře k předchozímu dílu. Přiznám se, že některé technické věci jsem přeskakovala, přesto si dopisy stále zachovávají svůj styl minulý a stále mě baví.... celý text
Korespondence I
2007,
Jan Werich
O V+W jsem znala jenom střípky. Byly to jen školní znalosti, kterým se zázrakem podařilo utkvět v mé hlavě: Osvobození divadlo, emigrace, vzpomněla bych si na pár jejich her a Werichových filmů, které jsem jako malá viděla. K této knize jsem přišla náhodou a sama sebe jsem překvapila, že jsem ji přečetla za dva večery. Mohu jenom souznít s ostatními komentáři - ta bohatost češtiny, která byla tak nesrozumitelně srozumitelná. Ohýbání a hra s naším mateřským jazykem mě překvapovala na každé stránce. Obsahem naprostá nadčasovost textu. A také, a to už se mi dlouho nestalo, jsem se nad knihou mnohokrát rozesmála ("Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích" - Werich, amen.), úsměv ale i častokrát ztuhnul na rtech. Jedinou výhradu bych měla na, již v některé z recenzí zmíněné, poznámky pod čarou. Některé překlady byly opravdu bizarní, nejsem profesionální překladatel, ale něco opravdu stojí za pováženou. Zlidovělé výrazy (jakožto western, např.) opravdu netřeba překládat - myslím, že čtenář, co sáhne po korespondenci V+W, není úplný hňup.... celý text
Všechny moje lásky
2000,
Nick Hornby
Na můj vkus možná až moc cynické. Dlouhá cesta dolů byla od Hornbyho lepší.
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
2017,
Ladislav Zibura
Myslím, že se mi přece jenom předchozí knihy od Prince Ládíka o chlup líbily víc. Na druhou stranu jsem se při čtení této knihy několikrát hlasitě smála (čímž jsem trochu vyděsila pána, co seděl se mnou ve stejném kupé ve vlaku), což se mi snad u žádné jiné knížky nestalo. Knihu také krásně doplňují ilustrace ze studia Tomski&Polanski. Takže opět pět hvězd (už to začíná být poněkud nudné). Tato kniha není vhodná pro abstinenty.... celý text
Opuštěná společnost
2017,
Erik Tabery
Kniha se čte dobře, když člověk, jakožto téměř pravidelný čtenář týdeníku Respekt, souzní s názory Erika Taberyho. Při čtení si můžu jenom souhlasně pokyvovat hlavou. Ti, co Taberyho v lásce nemají, z knížky asi nadšení nebudou... Ale právě ti si asi zrovna knihu nekoupí. Já, sluníčkář, dávám pět hvězd!... celý text
