Sběrná kniha

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem. „Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/356616/sberna-kniha-irq-356616.jpg 4.3139
Žánr:
Literatura česká, Biografie a memoáry
Vydáno:, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Sběrná kniha

Přidat komentář
katy238
13. září

Rozhovor, který nechcete skončit, vyprávění, jaké se vám zaryje pod kůži a slova, která popisují časy krásné i těžké. To a mnohem více naleznete v úžasné knize vzpomínek jedné z nejdůležitějších dokumentaristek naší doby i té doby minulé. Nádherné čtení plné moudrosti, ke kterému se budu ráda vracet a napjatě poslouchat neuvěřitelné příběhy, které se skutečně staly. Naštěstí i bohužel.

Dáma s hrnstjm
09. září

Velice zajímavý rozhovor s pokorným a pracovitým člověkem. Ke knize mě přivedly oblíbené Manželské etudy, ale paní Třeštíková mě navnadila na spoustu dalších svých filmů. Zaujaly mě i kinematografické záležitosti, jak to s tím českým filmem bylo dřív a jak je to dnes.

aaella
01. září

Na knihu jsem se velmi těšila, neboť časosběrné dokumenty Heleny Třeštíkové nutily diváky přemýšlet, diskutovat (zachovala bych se stejně, udělala bych to jinak), Helena Třeštíková má zkrátka, díky své práci, ostatním co sdělit. Knize - dle mého názoru - velmi uškodil styl pana Kosatíka, který namísto dotazů prezentoval sáhodlouze vlastní myšlenky a z Heleniny tvorby, názorů a jejich životních vzpomínek "vytěžil" velmi málo. Velmi zajímavá je vzpomínka paní Třeštíkové na její krátké politické působení ve funkci ministryně kultury.

Nočnípták
18. srpna

Vždy mám rozečteno více knih. O této jsem si myslela, že s ní budu prokládat jiné a budu ji číst dlouho. OMYL. Rozhovor s paní Třeštíkovou se nedal odložit. Přečteno za dva dny. Byla to četba strhující. Paní Třeštíková si zasluhuje uznání za to co dokázala ve své práci, za své postoje a názory. Za svůj profesní i rodinný život. Na tom všem má ovšem nemalou zásluhu také její muž. Ona to nejen ví, ale také to v knize moc hezkými slovy oceňuje.

Je pravda, že mne některé dlouhé dotazy a vysvětlování pana Kosatíka rozčilovaly, ale nakonec to asi bylo dobře. Právě při nich vynikla pevnost názorů paní Heleny.
Moc si jí vážím. Také za to, že dokázala s tím ministerským postem seknout.

Knihu jsem měla půjčenou, ale už ji sháním. Ta nemůže v naší knihovně chybět.

IvaKo
14. července

Filmy Heleny Třeštíkové mě vždycky zaujaly a kniha mi potvrdila, že se jedná o velice přemýšlivou, empatickou, trpělivou autorku s pozitivním přístupem k životu a celkově sympatickou ženu. Kniha dává zajímavě nahlédnout do procesu přípravy a vzniku sběrných dokumentárních filmů, ale i do soukromých názorů, pochyb a prožitků H. Třeštíkové. Chápu, že p. Kosatík chtěl z rozhovoru vytěžit co nejvíce, ale nechal se podle mne občas příliš unést a jeho poměrně rozsáhlé úvahy o tom, jak který film měl nebo neměl být natočen apod. mi přišly poněkud nepatřičné, tím spíše, že H. Třeštíková na ně většinou reagovala velice stručně, jednou dvěma větami. Celkově ale poutavé čtení. Těším se na další filmy této režisérky.

senora
15. června

Musím se zastat pana Kosatíka. Spousta komentářů tady odsuzuje jeho vstupy, ale přece je to rozhovor. Jeho otázky jsou někdy dlouhé, ale vždycky v kontextu otázky a dovysvětlení. Že jsou to otázky na tělo je přece dobře, jenom to reprezentuje jiný pohled, který by čtenáře nenapadl nebo by se nerad ptal, aby se nedostal do konfliktu. Mě se to na tom naopak líbilo moc a myslím, že paní Třeštíková to ustála se ctí a naopak jsme se toho dozvěděli o to víc.

LeKal
06. června

Helenu Třeštíkovou mám ráda, kniha se četla rychle a stejně jako ostatním mi vadil pan Kosatík.

NymphMaeve
24. května

Filmy Heleny Třeštíkové mám moc ráda, začalo to Etudami, Reném a Katkou. Na tuto knihu jsem se moc těšila a musím říct, že mě rozhodně nezklamala. Dozvěděla jsem se toho hodně ze zákulisí natáčení dokumentů i o životě režisérky samotné. Je milá a velmi otevřená, četlo se to skutečně hezky a docela i rychle. Na druhou stranu mě hodně rozčiloval způsob kladení otázek pana Kosatíka, protože se ji snažil tlačit tam, kam on chtěl, vynucoval si souhlasy se svým názorem a místy to na mě působilo až trochu útočně. Babral se v hloupostech a přitom nedokázal plně pochopit, jak to ona sama myslí a cítí. Mrzí mě to a chápu, že se kolikrát snažila odpověď obejít a nebo ji podat trochu jinak. Za pana Kosatíka dávám knize o hvězdičku méně, protože to na mě opravdu nepůsobilo dobře. Doprovodné fotografie jsou příjemným dokreslením režisérčina příběhu. Jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky.