Rekviem za Pluto

od:


KoupitKoupit eknihu

Od roku 2006 už není Pluto planeta. Největší událost ve vesmíru od Velkého třesku zůstala téměř bez povšimnutí. Nevšimli si ani David s Alicí, jejichž svět se smrsknul na pár společně sdílených metrů čtverečních, kde se jeden druhému snažili vyhnout. Zatímco se Pluto proměnilo v bezvýznamné trpasličí těleso, jejich vztah dospěl do mrtvého bodu. Rekviem za Pluto je román o problémech přímo kosmického rozměru a o dráhách, po kterých obíháme....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/336190/rekviem-za-pluto-Wxt-336190.jpg 3.687

Žánr:
Literatura česká
Vydáno:, Plus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (25)

Přidat komentář
LiLinka
14. září

Knihu jsem měla na seznamu "Chci si přečíst" vlastně jen díky zajímavé obálce. Nečekala jsem žádné veledílo, ale i když se kniha poměrně dobře četla, neměla v sobě vůbec žádné napětí a nečekané rozuzlení. Pokud máte na svém wishlistu spoustu knih a nevíte kterou číst dřív, tuto bych odložila na později.

adorjas
03. ledna

Pohodová kniha z reálneho prostredia- myslím, že autor vychádzal z vlastnej skúsenosti.
*SPOILER*
Čo sa mi páčilo, že v nej nedošlo k nevere, čo je celkom osviežuúce, pretože nevera sa vykystuje takmer v každej knihe o vzťahoch.

Annie1999
28.10.2017

Příběh o jednom páru a jedné malé planetce.

Autor je velice subjektivní, vedlejším postavám okamžitě dá nálepku a čtenář tak přichází o to potěšení prozkoumat je sám. Na druhou stranu, nakonec jsem dospěla ke stejným závěrům jako spisovatel (tedy krom pocitu ztráty ztráta žádná).

Adam Chromý má nezvyklý styl psaní - člověk se musí ke konci probojovat skrz nadměrné množství přirovnání a metafor - ale po chvíli přestane být rušivý a pokud si na něj navyknete, čtení připomíná lehce kodrcavou cestu vlakem, která není zas tak nepříjemná a chvílemi může být uklidňující.

Ale jinak nemám téměř žádné výhrady
(až na ten poslední - zbytečný - článek, který byl dopsán o pár let později)
Byl to skutečný příběh, byla to realita všedního dne, byla to pravdivost života. Takhle příběhy končí, někdy nešťastně a přece konec může znamenat nové začátky, někdy šťastně a stejně je to nakonec o ničem.

Solidní kniha. Dávám čtyři hvězdy. Mluví o životě.

bagel
10.10.2017

Názory tady jsou hodně rozporuplné. Za mě docela dobré, celkem nevšední zpracování rozchodu dvou lidí, který může proběhnout i docela hladce.

invocation11
09.09.2017

Opravdu jsem strašně moc chtěla, aby se mi kniha líbila! Super námět, moc pěkná obálka, první kapitola plná těžkých myšlenek... a pak strmý pád. Místy to působilo, jako by knihu psali dva různí lidé - snad je to vinou přepisování původního scénáře, který však nakonec mohl být daleko lepší. Navíc jsem měla pocit, že autor sám nevěděl, jak celek pojmout - na začátku drama, pak to trochu odlehčit komedií a tak pořád dokola. Mnohé situace tak díky tomu vyzněly prvoplánově, až lacině (děcka ve škole, rejpavá matka, pletky s tělocvikářem), zkrátka přehnaná snaha vykreslit, že když se jedna věc podělá, podělá se totál všechno, ale hlavně si na konci všichni společně zatleskat... Od čtvrtiny jsem četla už jen proto, abych dočetla a místy si přála, aby mě spolkla některá z černých děr...

JointlieKat94
09.08.2017

Kniha se mi líbila, četla se moc dobře. Hlavní hrdinové zvládli svou roli krásně, celé vyprávění mi připadalo jako nějaká divadelní hra. Příjemná změny, a celkem hezký rozchod, dvou lidí, kteří spolu tak moc nechtěli být, až spolu museli být.

"... existují i větší tragédie, než neosobní sex s partnerkou, která už měla dávno rotovat na jiné oběžné dráze. "

adevis
28.07.2017

Kniha mě jakžtakž bavila, četla jsem i horší. Bohužel obálka budí mnohem lepší dojem než samotný obsah. Kdyby měla více stran, tak bych ji nejspíš odložila.
Vztah, který trvá 5 let a nikam se neposunul, nemá cenu, takže problém Alice a Davida naprosto chápu.
Jsem zvědavá, zda autor napíše i další knihy :-)

Mojepočteníčko
19.07.2017

Koupit si knížku a jít na knihomolský setkání - o tom rozhodla moje Bára. Neustále mi totiž opakuje, že se málo propaguju na sociálních sítích. Upřímně - moc mě to nebaví. Raději si s lidmi povídám naživo. A tak jsem tenhle nápad přijala s nadšením. Avšak jen do té doby, než jsem zjistila, že se po mně bude chtít příspěvek do diskuze. Což pro mě znamená jediný - ta knížka prostě musí mít nějaký "vyšší význam". Abych tenhle výraz upřesnila - bude obsahovat pasáže, které mě donutí přemýšlet. A tak jsem se pustila do jeho hledání. Jen si nejsem jistá, že moje dnešní povídání bude mít náležitosti, které obvykle dělají recenzi recenzí...

Ne nadarmo se říká, že po pěti letech vztahu by se měli lidé buď vzít, a nebo rozejít. Alice s Davidem mají svých pět let za sebou a intenzivně prožívají partnerskou krizi. Ani jeden z nich se však k problému není schopen postavit čelem. A tak je jejich společné soužití neustále provázeno drobnými spory a válkami, nemluvě o vlastních, společenských faux pas, kterých se oba dopustí. A aby toho nebylo málo, astronomové se v srpnu roku 2006 rozhodnou vymazat planetu Pluto ze sluneční soustavy...

Nemůžu si pomoct, ale místy jsem měla pocit, jakoby autor celkem výstižně obsáhl část mého vlastního života. Chápala jsem chování Davida i postoj, který zaujala Alice. Jen ty konce jsme měli poněkud rozdílné.

Uvědomila jsem si, jak jednoduše ztrácí věci svůj původní význam, jestliže nevyhovují určitým, předem nastaveným parametrům. Pluto bylo mnoho let součástí vesmírného systému, protože odpovídalo jisté definici. Astronomové však zjistili, že stanoveným požadavkům nevyhovuje. Proto ho ze skupiny planet sluneční soustavy přeřadili do těch trpasličích. A já se ptám - je to tak i se vztahy?

Řekněme, že se každý vztah ve svém počátku začne nějakým způsobem formovat, za pomocí drobných "wau efektů." Postupem času však tyto, původně zcela samozřejmé drobnosti, ztrácí na své intenzitě. Problém přichází ve chvíli, kdy tento úpadek začne jeden z partnerů vnímat a začne hledat důvody PROČ. Je vztah už tehdy předem odsouzen k zániku? Ztratí svou původní hodnotu díky tomu, že neodpovídá původně nastaveným parametrům stejně tak, jako jim přestala odpovídat planeta Pluto? Existuje JISTOTA, která nám zaručí stálost těchto drobností, jež dělají vztah šťastné na začátku, po celou dobu jeho trvání?

Mohla bych tu filozofovat donekonečna. A ačkoli z příběhu sálala jistá námětová jednoduchost, musím uznat, že určité poslání má. Občas jsou pro nás totiž některé drobnosti vcelku nepodstatné. Nepřikládáme jim význam. Jenže později se ukáže, že důležité byly. Ale tenhle fakt si uvědomíme až ve chvíli, kdy něco ztrácíme. Ve vteřině se nám život může otočit celý naruby. A neplatí to pouze o vztazích...

Knížku jsem nehltala. Prostě jsem ji úplně normálně přečetla. Občas jsem se zasmála - konkrétně ve chvíli, kdy se Alice pohybovala na svém pracovišti. Ano, máme ho stejné :-)

Taky jsem si našla oblíbenou pasáž. Je na straně 168. A jestli chcete vědět, která to je, nezbývá vám nic jiného, než si ji přečíst....;-)

nef7
04.07.2017

Anotace knihy vypadala až příliš slibně. Místy přicházelo zklamání, místy jsem byla až popuzená z primitivního zpracování. A nemyslím si, že autor by neuměl psát, ale spíš knihu odbyl a nepromyslel. Vykreslit totiž psychologii hlavních postav a z postav vedlejších udělat prvoplánové a nahlouplé karikatury (jak bolestivě a trapně nahlouplé!), to je podle mě u takto vybraného námětu humpoláctví. A to i za předpokladu, že tak učinil vědomě pro odlehčení. V mých očích je tím celý příběh degradovaný. Místy mi přišlo, že namísto slibovaného citlivěho příběhu se setkávám jen s nějakou črtou trapného českého sitcomu. Linka se zestárlou herečkou tomu pak výtečně sekundovala jako nebetyčný kýč. Škoda, ten námět měl vážně perspektivu. Tři hvězdičky vlastně jen za to, že se to utrpení dalo přečíst rychle.

kalinkacz
02.07.2017

Už obálka knihy ve čtenáři vzbuzuje touhu zjistit, co se v knize vlastně skrývá... Celá paralela s vesmírem mi přišla hrozně moc originální a po celou dobu četby jsem stále čekala, co tedy vlastně přinese... Bohužel nepřinesa nic skvělého ani objevného... Celá kniha je jen příběhem zničeného vztahu, který se brodí od ničeho k ničemu, stejně jako samotný čtenář... Jednoduše jsem čekala mnohem, ale mnohem víc....

Sorrow
26.06.2017

Jizi to vystihla naprosto dokonale! Nenápadité, šablonovité, prvoplánové. Archetypální postavy mě prostě nebaví, zrovna tak jako motiv rozpadajícího se vztahu. Doufala jsem, že autor toto profláklé téma zpracuje zajímavým způsobem a příběhem se bude hlouběji prolínat nějaká abstraktní vesmírná paralela. Bohužel, nestalo se. Styl psaní odpovídá slušnému scénáři, ale jako román to určitě nefunguje.

Iki1
18.06.2017

Román je to hodně čtivý, psaný moderním jazykem, lehce a jakoby mimochodem. Velmi dobře jsou zde vystiženy vnitřní pocity obou hrdinů, do nichž sem tam vstupují i jejich rodiče. K tomu drobné zachycení vztahů na jejich pracovištích i zdánlivá existenciální bezvýchodnost. V poslední čtvrtině vše spěje ke zdárnému konci mileneckého vztahu a počátku dobrého přátelství. Na příběhu Davida a Alice si taky cením jeho zasazení do běžné reality. A jak s jejich příběhem souvisí Pluto? Vyřazením z planet sluneční soustavy vlastně přináší konec trvajících jistot.

Brambu
17.06.2017

Páni, tak moc reálný mi tento příběh života 2 mladých lidí, žijících vedle sebe a jejich vzájemného odcizování přijde, jako by s tím sám autor měl nějaké zkušenosti. Říkám si jak je možné, že to lidé nechávají zajít tak moc daleko? Inu, asi strach či zvyk je v tom svazku drží, netuším, každopádně knížka mne bavila a věřím, že mnozí se v ní najdou.

sumcicka
15.06.2017

Autorova "schopnost" psát je na úrovni septimy okresního gymnázia.

ondras666
27.05.2017

Výborná kniha. Rychle se četla, děj zajímavý a svižný. Jen škoda, že konec autor tak zkrátil. Čekal jsem jak vlastně dopadne vztah ústřední dvojice.
Za mě povedené a těším se na další knihy, kterou doufám přijdou a budou stejných kvalit.

Jizi
25.05.2017

Prvních čtvrtina mě bavila, druhá otravovala a zbývající dvě nudily. David s Alicí se měli kdysi rádi, moc rádi a teď už se rádi nemají. Vlastně se asi nesnáší. Nechtějí spolu být a nevědí, jak to udělat, aby byli bez sebe. Kolem se motají šablonovité postavy, vtípky se opakují, stávají se čím dál násilnějšími, až přejdou (stejně jako vztah ústředních hrdinů) do křeče a následné rigor mortis. David je, tak jako autor sám, bulvární novinář, který samozřejmě musí chodit do baru a balit holky a mít děsivě provinční rodiče tak černobílé, že sám musí být nejspíš pruhovaný. Alice je učitelka výtvarky na ZŠ. I ona je obklopena archetypy jak z nablblých vtípků o kantorech a její matka je klimakterický diblík se všemi rysy klimakterických diblíků. Stárnoucí diva je jako jediná alespoň hezká postava, ostatní jsou jen více či méně protivný. Nadšení z prvních stran vystřídala znuděnost, postavy mi byly naprosto ukradené a konec nemohl přijít dřív. Jestli takhle fungují "normální" vztahy, tak jsem opět extrémně vděčná, že normální nejsem. Možná kdyby se původní scénář dočkal realizace, mohl to být zábavný krátký film, takhle je to jen podprůměrný útlý román s krásným přebalem. Druhá šance pro začínajícího českého autora v měsíci a na dlouho asi zase poslední.

Alethea_k
20.05.2017

Kniha se mi nelíbila proto, že by byla přelomová svým tématem, ale proto, že obsahuje spoustu skvělých myšlenek, které mohou být sebekrásněji napsány mnoha citáty, ale teprve v kontextu - díky příběhu - dostávají reálné obrysy a člověk je doopravdy zaregistruje. Krásně napsaný příběh o běžném životě lidí, který potvrzuje to, co si myslím o domácí tvorbě. Ještě stále tu máme spisovatele, kteří toho mohou hodně dokázat na poli literatury.

KrystofJuzko
20.05.2017

Čtivá a zábavná, super zážitek.

katulinek99
10.05.2017

Tahle malá knížečka, která je krásně graficky zpracovaná a rychle se čte (já jako pomalý čtenář jsem ji měla přečtenou za necelé dva dny), v sobě ukrývá ne příliš
veselý, ale zato pravdivý příběh dvou mladých lidí. Pro mě příjemná oddechovka.

teresinha
21.04.2017

Pamatujete, když bylo Pluto ještě planeta? V roce 2006 se moudré astronomické hlavy daly dohromady a usoudily, že chudáka Pluto zbaví tohoto výstavního postavení, a tak se z něj stala planeta trpasličí. Trochu potupný osud, což? Každopádně Adama Chromého úděl téhle planetky inspiroval k sepsání knížky Rekviem za Pluto. A nebojte, rozhodně to není nic meziplanetárního. Je to prostě a jednoduše příběh jednoho vztahu, který pomalu zkomírá. Pluto tu slouží jen jako jakási metafora, červená nit, která se táhne celým příběhem a tu a tam na vás šibalsky vykoukne.

Víc tady: http://bit.ly/RekviemzaPluto

Terata
19.04.2017

Zatím jedna z nejlepších knih od českého novodobého autora, co jsem četla.

Deny el Infian
16.04.2017

Zprvu to pro mě bylo dost depresivní a byla jsem z toho upřímně mírně zoufalá - rozpadající se vztahy mě prostě děsí. Nicméně pak jsem se s tím vším tak nějak smířila a snášela jsem to líp. Ono to není čistě depresivní čtení, je to také plné humoru, trefných hlášek a svérázných rodičů. Je to o životě a rozhodně to stojí za přečtení. A hlavně - i kdyby se vám nakonec nelíbil obsah, to grafické zpracování si prostě musíte zamilovat!

hoopoo
10.04.2017

Tak tahle knizecka me velice prijemne prekvapika. Vtipny pribeh o kolabujicim vztahu dvou mladych lidi,kteri dosli k tomu, ze se uz nemiluji. Jen nevi, co ted s tim.
Knizka je velice lehce ctiva, velmi vtipna a zabavna -napr scena v utulku, ci temer jakakoli situace ze skoly.
A musim rict,ze i poucna- sacek od caje nechavam odkapavat ve drezu uplne stejne, jako Alice a asi je to pro nekoho jineho stresujici, stehne jako pro Davida.
Doporucuji si precist :)

Lulie
03.04.2017

Velmi příjemné překvapení!

klara2099
19.03.2017

Chytré a vtipné!

TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

partnerské vztahy vesmír školství

Autor a jeho další knihy

Adam Chromý

Adam Chromý
česká, 1983

Uživatelé mají knihu

v Přečtených98x
v Čtenářské výzvě25x
v Doporučených5x
v Knihotéce23x
v Chystám se číst61x
v Chci si koupit6x