Lady Dracula
přečtené 322
Ohnivá kaskáda
2014,
Terry Goodkind
Občas si říkám, co Terry dělal, když ti knihy psal. Takhle natáhnuté dílko jsme snad od něj ještě nečetla. Pokud by mne nehnalo dál to, že chci konečně vědět, jak to celé dopadne a co ještě dokáže vymyslet, aby ten příběh více zamotal, nejspíše s tím seknu. Takže nedoporučuji knihu číst pozdě večer, hrozí, že vás uspí. Takže, Terry, sorry jako, ale takhle NE!... celý text
Pilíře světa
2013,
Terry Goodkind
Je to jiná kniha než ty předchozí a přece stejná. Bolení hlavy mne chytá pokaždé, co čtu jedny a ty samé fráze dokola a je pravdou, že "jistou zradu" je člověk schopen vycítit již po dvoustránce o velmi náhodném setkání. Nicméně je příjemné číst taky o někom jiným, byť se tyto postavy dotýkají hl. příběhu. Oba je duševní mrzáček jak vyšitý a Jenn zas sladká naivka, co hledá sama sebe. Je to odlehčené čtení a přesto velmi záživné :)... celý text
Krvavá církev
2010,
Terry Goodkind
Asi zatím nejlepší Terryho kniha z této série. Nejspíš to bude proto, že mě romaňťárna Ríši a Káči moc neba, protože oni jsou ti milenci, co se milujou. Navíc mě Ríša irituje tím, že se občas chová jak....no prostě na liskanec. Ale zase je pravda, že nebýt toho jeho chování, nebyla by to taková sranda a za chvíli by nebylo o čem psát. Za to snový cestovatel, to je aspoň frajer. Žádnej Strážce, bojte se chlapa, co vám vleze do hlavy (jo, na tom něco bude)! No dobře, je možná malinko děsivej, malinko nechutnej a trošku víc sadistickej, člověk by ho za přítele asi moc nechtěl. Na druhou stranu, je to přece jen záporák a záporáky má každý rád, že jo (tímto zdravím Dextera). A nemám ráda Sestry světla. Amen. Prostě a jednoduše, kniha má konečně řádnej spád, moc vás pustit nechce, vždycky vás aspoň jedním drápkem drží Strážce a tvrdí vám, že vám dá moc, to dočíst kde chcete - třeba i v práci za plného provozu. Bavila mne :-)... celý text
Kámen slz
2009,
Terry Goodkind
Kámen slz mi připomněl Paní Bovaryovou na škole. Musela jsem ji číst na dvakrát, protože mě prostě nebavila. Nicméně jsem knihu dočetla mile překvapena (to se mi P.B. nestalo :)). Kniha mne jaksi v půlce přestala bavit a já musela čekat, než uzraje ten pravý čas a knihu dočtu. Prostě mi vadí to věčné štěstí, kteří naši dva milenci mají! To až není reálné! Možná závist, možná by pak Terry musel vymýšlet další hl. hrdiny a to se mu nechtělo. Nebo Ríšu vlastně nemá rád a dělá mu to prostě naschvál. Nevím. Každopádně mne to trošinku irituje. Ale i přesto jsem si zašla do knihovny a půjčila si Krvavou církev. On ten svět, ty myšlenky a ten jejich příběh prostě v jedný knize nepopíšete, že (a ani nepochopíte :))... celý text
Pýthiiny rady
2015,
Erik Axl Sund
Zklamání. Jedno slovo, které mne provází už od počátků, co jsem začala tuto sérii číst. První díl jsem byla překvapená z toho, že to, co mi mělo vyrazit dech byla vlastně jen obyčejná kniha s celkem zajímavým námětem. Druhý díl byl jedno velké zklamání samo o sobě. A třetí díl? Ze začátku to vypadalo nadějně, knihu jsem hltala! Ale pak přišel zlom, kdy jsem si říkala jenom "cože?!" Zhruba po 3/4 knihy jsem věděla vše. I tom závěru. A ten přišel...prostě že přišel. Bez pointy, bez úsměvu a s tichým poklepáním si na čelo. A co ti chlapci? Kde si budou hrát? Prostě a jednoduše: na celé sérii je nejlepší její obálka.... celý text
Heroinové deníky
2011,
Nikki Sixx (p)
Den jsem si nechala na rozmyšlenou a svůj názor jsem nechala vykrystalizovat jako čistej herák. První dojem byl pln zklamání - prostě to je fetka. Jen další dítě svedený na zcestí slávou, bohatstvím a možnostmi, co neumí ukočírovat svoje touhy. Takže, what else? Sixx měl to štěstí i tu smůlu, že se narodil v době, kdy se rodil rock´n´roll, drogy byly na vzestupu a on byl správnej magor na to, aby šel hlavou proti zdi. Takže na druhý dojem jsem viděla sebestřednýho cvoka, kterej dělá všechny věci na 100%, od braní fetu přes nenávist k rodině až po psaní muziky. Je až s podivem, že přes všechno, co do sebe valil, byl příležitostně schopen relativně racionálního myšlení. A z těch záblesků uvědomění je patrné, že je to velmi inteligentní člověk. Temná duše, která si myslela, že zažila Peklo, ale ve chvíli setkání se smrtí ho nejspíš někdo zbaběle poslal zpátky, protože byl dokázal i Ďábla přimět tancovat tak, jak on píská. Takže ve výsledku je tato kniha nejen kniha o magorovi, co s*al všechny okolo svými rádoby vtipnými nápady, ale je to i jeho osobní terapie, náhled do minulosti a poučení pro druhé. Je trochu smutné, že člověk, kterej patřil k těm, co formovali rokenrolovou scénu, je v současné době spíše v zapomnění, znám snad jen proto, že "to je ten týpek, co byl dvakrát klinicky mrtvej, ne?" A to k němu vzhlížel i Slash! A Maidni jim byli předskokani! Život je divnej. A divokej. A taky zatraceně krásnej.... celý text
První čarodějovo pravidlo
2008,
Terry Goodkind
"Za devatero horami, za devatero řekami, žil byl...." i tak by mohla začínat tato kniha. Ano, jak již bylo psáno níže, je to velice klišoidní kniha, řekla bych, že až na hranici červené knihovny (svým, místy krvavým, způsobem). Chování postav, včetně jejich role v příběhu, je víceméně až děsivě předvídatelné, proto určitě není na škodu tam sem tam vrznout nějakou jinou postavu, která do děje zasáhne buď minimálně nebo vůbec, protože je to prostě hrozně fajn a super, že jo. Nicméně i přes všechny vady, které kniha má, má v sobě taky jakési kouzlo. Snad je omotána čarodějným předivem, že přivírám oči, promíjím nedostatky a říkám si: "tak, kdy se pustím do dalšího dílu...?" Možná je to díky celkem pěkným popsáním světa, zajímavou magií, lehce zašmodrchaným koncem, který je přece potřeba odhalit atd. Takže ve výsledku vlastně zas tak zklamaná nejsem. Sice nehladovím po další dávce teď hned a tady, ale jako lehký dezertík proč ne. P.S.: Od jistá části by si to měly přečíst nejen všechny fanynky 50 odstínů šedi, ale i autorka této drasťárny :)... celý text
Podvrženec
2001,
Roger Zelazny
Zaujímavé čítanie, ale jak už bylo řečeno pode mnou, něco tomu chybělo. Je to takový mišung všeho, že mi to přijde jako moje občasné vaření: "tak základ by byl, ale něco tomu chybí, tak co kdybych přidala tohle a ještě tohle a možná i tohle...?" A na světě máme knižní dort o pejska kočičky, teda od Zelaznyho. Co je ale zajímavé, tak celý ten dort má takovou divně prázdnou pachuť. Čpí osekaností až nedotažeností. Jakoby na něj někdo spěchal nebo v hlavě už měl jiný příběh. Nicméně je ton škoda, námět je opravdu skvostný. :-)... celý text
Morfium
1999,
Michail Bulgakov
Bud prokleta ty, milovaná, jež bolest jsi mi způsobila! Buď prokleta ty, která jsi prstem ukázala na jedinou záchranu, jediný úkryt před tou bolestí! Buď prokleta ty, jež ruku mou vedla, když ztrácel jsem se v mlhách a tiše se miloval s euforií! Bud prokleta ty, jež závislost mi přivodila a zkázu mou způsobila!... celý text
Zápisky mladého lékaře
1987,
Michail Bulgakov
Och, vy temné ruské zapadákovy! Vy kouzelně syrové zákoutí, kde mladý lékař s čerstvým diplomem je nucen najít střípky svých znalostí! Ošlehán praktickou stránkou věci, kdy teorie je pravdě děsivější, je postaven rozhodnutím, až bolavé odpovědnosti, zdá se, že mladý lékař je nadějný případ a diplom skutečně dostal právem. Navíc nezkažen, protkán naivitou a touhou v lepší zítřky, bojuje i s neznalostí a tmářstvím proti zákeřné nemoci! * Takové to bylo a snad již nebude. Važme si dnešních dnů, byť jinde to takové vlastně ještě je... * Miluji morfium! Tedy...povídku, jasné?! :)... celý text
Cesta stínů
2010,
Brent Weeks
Cesta stínů - lehce nadprůměrné fantasy s velmi zajímavým námětem. No považte, napsat fantasy o nájemných vrazích? Tolik jsem fantasy knížek jsem nepřečetla, abych mohla říct:" to už tady bylo", proto jsem byla velmi mile překvapena. A tahle kniha z Pevnosti přestože není dokonalá, mě chytla za srdce a přes všechny mouchy jsem si musela sehnat pokračování, abych ukojila svou touhu po tom, jak to dopadne. Takže .... u Khali, musím jít číst, MUSÍM!... celý text
Příslib krve
2016,
Brian McClellan
A víte proč mám ráda antikvariáty? Protože se tam dají najít poklady, jako je tato kniha. Epic heroic fantasy, kde se nekříží jen magie s mečem. Je to jiné, kouzelné, podmanivé a zatraceně dobré. Z počátku to sice lehce drhne, jste vrženi do světa, o kterém nic nevíte, hemží se to privilegovanými, poznačenými, nadanými. Svět je prostě divnej. Ale o chvíli později se přistihnete, že jakože FAKT chcete vědět, proč to udělali a to jsou opravdu tak bl...pardon čestní? Skvělé je, že nic není černé ani bílé. Všechno má několik odstínů. Kniha má sice své mouchy, ale přesto...vy by jste vážně nechtěli zjistit, který tým, zda ten s mírumilovným bohem - kuchař, teda šéfkuchařem či ten s echt zakladatelem, byť lehce agresivní, vyhraje? :)... celý text
Dlouhý pochod
2005,
Richard Bachman (p)
Tato kniha není Kingova, ale Bachmanova a je to znát. Je to kniha, která je protkaná smutkem, zoufalstvím, zlostí, bolestí, nenávistí...ale tenhle mix je vyvážen solidaritou, nadějí, láskou... Je to kniha o chlapcích, z nichž většinu nemáte šanci poznat a přesto, přesto se vám dostanou pod kůži. Je to kniha o přátelství, i když jen na chvíli, o snaze překonání sebe sama, o šílenství, životě a touze žít, o smrti a touze zemřít...Nohy bolí, chodidla pálí v rozedraných botách, ponožky děravé, krvavé, křeče v lýtkách, křeče v žaludku, temno za očima...a to vše pro něco nehmatatelného. Je to kniha o zvrácené společnosti, přestože o ní nikde není ani zmínka. A to je to nejděsivější. Dnešní společnost, která je otrlejší, od reality show podobného rázu zas tak daleko není. Ale to je dost subjektivní :) Jednoducho, je to brilantní dílo, která vás chytne a už nepustí.... celý text