• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 44 knih

Nové komentáře u knih Terry Goodkind

Krvavá církev 2: Pekelná bible

„Nevím, jestli jsem se jenom špatně soustředil, nebo jestli to bylo prostě tak chaotické, ale od druhé poloviny knihy jsem se začal docela ztrácet. Richardovo hledání nějaké magie v Hradě Čarodějů a následné cestování s nějakou "Slif" a všechny na to nabalené dějové veletoče, na mě byly moc. Prostě jsem se v tom trochu ztratil a působilo to na mě jako trip po LSD a takovéto pocity "mindfuck" děje a nereálné reality ve fantasy knihách nesnáším. Meč Pravdy toho byl zatím prost, takže mě to tady trochu zamrzelo. Ale jak říkám, může být chyba na mém příjmači. Jinak to bylo celkově čtivé. Špičkování mezi Richardem a Mord Sithami, představení nového arcipadoucha Jaganga a hlavně to, že děj odsýpá rychle a dopředu a nebojí se zásadně zamíchat kartami a pozabíjet pár postav, bylo naprosto super. Tyhle věci jsou potřeba jako sůl a v drtivé většině všech ostatních, extra dlouhých sérií z žánru epického fantasy palčivě chybí. Takže za tohle opravdu bravo.“... celý text
— Gordonlord

---

Krvavá církev 1: Inkvizitor

„Další zajímavé nápady a napětí. Richard rozbíjí jednotu Středozemí a stává se svrchovaným diktátorem, aby mohl všechny země opět sjednotit proti Císařskému Řádu, který se snaží dobýt celý svět silou a násilím. Do toho všeho vstupuje Krvavá Církev, vedená Thomasem Broganem, která se snaží vymýtit všechny čarodějnice ve Stvořitelově jméně. Tohle byla taková paralela na reálnou Inkvizici (podle toho asi i název knihy) Zajímavým nápadem bylo kouzlo lásky, kterým se Církev snažila Richarda zmanipulovat a zabít. Tyhle zajímavé a dobré nápady, které okoření děj pořádnou dávkou napětí, mě u tohohle autora vážně baví. Zase to bylo super a nenudil jsem se ani chvíli.“... celý text
— Gordonlord

---

Kámen slz 2: Sestry světla

„Druhý díl Kamene Slz je o sto procent lepší, než ten první. První byl utahaný, popisný a vcelku nic moc se tam nedělo, linky postav byly nazajímavé. Ale tady, a to hlavně od okamžiku, kdy Richard spolu se sestrou Vernou konečně dorazí do Paláce Proroků, se všechno začne neskutečně hýbat. Spád vyprávění dostane rychlost Warpu 7 a kanonáda zajímavých a vtipných nápadů (Richardovo uplácení strážných), či zajímavých postav nebere konce. Četl jsem bez dechu, neschopen odtrhnout se od knihy. Pořád jsem věřil, že Goodkind nevydrží tak dlouho držet maximální napětí a vzrušení z četby a že rozhodně za chvíli přijde zase fůra vaty, stejně jako v první díle Kamene Slz. Ale to se nestalo. V podstatě nejluxusnější část knihy je orámována novickou Pašou. Od jejího objevení až po okamžik, kdy se jí autor tak nesmyslně a rychle zbavil, je to symfonie živoucích postav, vztahů, chemie, nápadů a napětí na nejvyšším levelu. Paši je škoda, za mě rozhodně nejzajímavější postava ze série, která měla velký potenciál. Od jejího konce to celé zase docela spadlo do finále, které dostalo sice ještě větší spád, ale už to bylo vyloženě tak uspěchané, až to místy vypadalo směšně a navíc napětí opadlo tak o polovinu - sledovali jsme jen předem daný happy end s postavami, které už zas tolik co říct neměli a rovněž už ani neměli čím překvapit, pokud nepočítám chytře vykonstruované, složité a promyšlené plány vítězství nad zlem, které ovšem čtenář už tak nějak čeká. Tak či onak, nečekal jsem, že se zase dočkám dechberoucího čtení a i přes výše vypsané vady na kráse to bylo zase TOP !“... celý text
— Gordonlord

---

---

Kámen slz 1: Armáda démonů

„Oproti geniálnímu prvnímu dílu je tohle pokračování rozhodně kvalitativní sešup dolů minimálně o dva levely. Terry začíná dělat to, co snad všichni spisovatelé epické fantasy - grafomanství. Tahle kniha je dost bichle, ale moc se toho v ní nestalo. Když si vzpomenu na první díl, kde se napínavé situace na čtenáře sypaly kadencí kulometu a velký rozsah knihy byl naplněný jen libovým masem a tím pádem opodstatněný, tak tady je to samá chrupavka, tuk a zajímavého čtení je tady mnohokrát méně. Mezi zajímavější dějové osy počítám sesterstvo, které bylo vysláno, aby Richardovi pomohlo zkrotit jeho magický talent, který by ho zabil, pokud by zůstal nezkrocený. Zajímavé je to tím, že sledujeme korupci v sesterstvu, kdy mají Richarda pod obojkem a některé sestry to s ním myslí dobře, některé ho chtějí dát pánu podsvětí a my nevíme, jak to dopadne...tohle mě bavilo. Velký prostor věnovaný Zedovi a Addie (nebo jak se jmenuje ??) mě vůbec nebavil, i přesto, že se autor snažil podat nám jejich krutý osud až na sílu, abychom hrozně sympatizovali. Nepovedlo se, tyhle dvě postavy mě prostě neberou. Jinak teď jsem to dočetl a vlastně nevím ,co víc se tam stalo ? Pořád jde o hodně solidní fantasy, ale dost se tady vkrádá nechuť do čtení, vata a nuda. To bylo u prvního dílu nemyslitelné.“... celý text
— Gordonlord

---

První čarodějovo pravidlo 2: Tři schránky Ordenu

„Naprostý vzor dokonalosti pro všechna epicky heroická fantasy ! Ani řádek nudy, neustálé napětí, které eskalovalo do maxima v legendárním úseku s mučením Richarda v rukou sadistické mord-sithy - tohle mělo docela šokující efekt a mistrně podaná - až absurdně šílená - brutalita má v příběhu svoji důležitost a opodstatnění a navíc ten děs z ní se podařilo na čtenáře přenést dokonale. Autor chrlí skvělý nápad za nápadem, které perfektně zvyšují už tak velké napětí a spád. Například malíř James, který může malbou člověka zaklít, nebo kouzlo Darkena Rahla, díky kterému Richarda jeho přátelé uvidí jako nepřítele a nebudou mu rozumět a naopak. Takových skvělých nápadů a momentů je tady nepočítaně a na to, jaký má kniha rozsah, je až neuvěřitelné, kolik se toho tam povedlo narvat. Rahl je padouch par excelance - všechny nabušené kladné hrdiny strčí do hrsti, je vždy nad věcí a deset kroků před nimi a cesta k finále je tak vygradovaná, že jsem celou knihu slupl za dvě odpoledne a musel jsem se vyloženě nutit, abych si odběhl alespoň na záchod. Jako ano, najdou se i nesrovnalosti (držet aegil bolí -ale když ho držela princezna Violeta, tak jí to najednou nebolelo - proč ?) ale jejich dopad na konečné hodnocení je v kanonádě kvality, nadčasovosti, atmosféry, maximálně dokonalého storytellingu a další miliardy precizních bodů, které se spojili a vytvořili tenhle masterpiece, je minimální. Přál bych si, abych ještě někdy našel klasické fantasy, natolik kvalitní ,že se mnou udělá to, co tahle kniha. Neskutečné !“... celý text
— Gordonlord