katerina0321
přečtené 40
Podivný případ se psem
2003,
Mark Haddon
Dávám **** Podivný případ se psem jsem začala číst ve chvíli, kdy jsem dočetla Chboského Ten, kdo stojí v koutě, a tak mám relativně jednoznačné srovnání. Christopher i Chboského Charlie jsou vyloženě antihrdinové. Oba jsem je měla od začátku moc ráda. Jenže mezitímco do Charlieho jsem se na konci knihy vyloženě zamilovala, Christopher mi byl čím dál více nesympatičtější. Na konci knihy už jsem na něj měla vyloženě vztek. Už od začátku nám autor říká, že toto nebude klasická kniha rozdělená na dobro X zlo. Christopher má v sobě obě tyto stránky, což musím vyzdvihnout. Je nesmírně inteligentní, rozumí věcem mezi nebem a zemí, kterým my - obyčejní osadníci Zeměkoule - prostě nerozumíme. Vypočítá každý příklad na světě. Ale obyčejné sociální vazby mu dělají ohromný problém. Svépomocí se rozhodně vyřešit případ mrtvého psa sousedky a vlastně tak otevře Pandořinu skříňku, díky čemuž bude nejvíce trpět právě on sám. Hadoon nám dává nahlédnout do duše klučinovi, který je jiný. Jeho vyprávění je zajímavé, krásně napsané, poučené, ale mému srdci blíže zůstává přece jen Chboského Charlie.... celý text
Malý pražský erotikon
2014,
Patrik Hartl
Musím této knize dát plný počet bodů, a to z jednoho důvodu: nečekala jsem od ní nic, ale nakonec mě dostala! Patrik Hartl převedl na papír krásný příběh.
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Chbosky je pro mě mistr slova. Každý čtenář amatér by si mohl myslet, že napsat něco takového je velmi snadné. Vždyť přece tak, jak mluví Charlie, mluvíme všichni. Nejedná se o sáhodlouhé vzletné slovosledy jako v Dekameronu. A přesto je to tak úchvatná knížka. Úchvatná svým příběhem - příběhem kluka, který se zprvu zdá hloupý, všední, až trochu blbeček a srab, bez přátel, jen se svými vnitřními divnými stavy, které my - "ti zvnějšku" - prostě nechápeme. Je to typický antihrdina, který se zdá, že nemá na víc, než napsat dopis o tom, že se bojí jít do školy - jak prosté, jak lidové, jak "normální" na knihu takového formátu. Vždyť Chbosky vlastně nevymyslel nový žánr, ani nového hrdinu ani nevytvořil propracovaný fantasy svět, napsal prostě knihu s velkým K. Takovou, která má otevřené srdce a láskyplnou náruč, takovou která vás pohltí a navždy vám změní svět. Charlieho si zamilujete, a pokud umíte číst mezi řádky, dozvíte se, že je výjimečný... V čem? To už si přečtěte sami. Ten, kdo stojí v koutě je kniha, kterou budete číst za svůj život několikrát. Za to vám ručím. A v každé fázi života pro vás bude znamenat něco jiného. Já jsem ji teď dočetla podruhé a vím, že to rozhodně nebylo naposledy. Odnáším si z ní obrovskou pravdu - sami sebe vnímáme úplně jinak., než jak nás vnímá okolí. A lidé, kteří nás obklopují, si často myslí, že MY PŘECE MUSÍME VĚDĚT, ŽE JSME VÝJIMEČNÍ. A tak nám to neříkají dostatečně často. My to ale často nevíme a myslíme si pravý opak. A ani z náznaků přátel si to nedomyslíme. Charlie je pro mě jeden z největších hrdinů literárního světa. Poznámka na konec: nenechte si knihu zkazit filmem (Charlieho malá tajemství), který je klasicky po hollywoodsku naprosto zjednodušen a ve kterém je stručně odvyprávěn Charlieho příběh tak, aby pobavil mladé Američany. A ti, jak víme, nejsou moc nároční. Za mě 5*.... celý text
