karaliene přečtené 234

Je to i můj život 2016, Jodi Picoult

Poctivá práce snoubící se s literárním talentem ústí v mistrovská díla Jodi Picoult. Není knihy, která by neobsahovala řadu velmi detailních faktografických informací, není knihy, která by nebyla strhující, čtenářsky i emočně, není knihy, která by nebyla dokonalá po stylistické stránce. Tato není výjimkou. (Ano, ani já jsem se neubránila slzám, a to opravdu nejsem plačka...)... celý text

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Velmi dobré zpracování spíše ordinérního tématu. Chvílemi jsem, naštvaná na všechny postavy (vyjma bojovné, urputné a mazané Millie), chtěla knihu odkládat, jindy jsem ji, uchvácena rychlými změnami rolí ve hře kočky s myší, nemohla dát z ruky.... celý text

Jáma 2019, C. J. Tudor

Příběh zbytečně překombinovaný, v něčem nedotažený, jindy ulpívavý, jako celek inkonzistentní, až alogický. ALE: Je čtivý, scény jsou vykreslené tak, že je člověk takřka vidí před sebou. Vlastně na mě prokládání dějových linek, snové pasáže, charaktery osob i charakteristika mezilidských vztahů a nadměrné množství krve a hmyzu dělají dojem, že autorka usiluje o filmové zpracování knihy... proč ne, dost dobře by to mohlo být lepší než literární předloha.... celý text

Musím to vědět 2018, Karen Cleveland

Pokud zamýšleným leitmotivem knihy byla dehonestace amerických tajných služeb (vykreslením jejich špičkových zaměstnanců jako bandy podprůměrně inteligentních patolízalů), pak tleskám. Ale tak trochu si dovolím předpokládat, že autorka tento úmysl neměla... Nevadí mi prostší jazyk, překrucování reality a předvídatelný konec, ale co obecně nesnesu, jsou hlavní hrdinové, kteří jsou prezentováni jako chytří a obdivuhodní a přitom z nich hloupost prýští všemi směry.... celý text

Oni 2019, Mark E. Pocha (p)
odpad!

Směs explicitní morbidity a prvoplánového perverzního sexu. Nic víc, nic míň. Nechutné.

Červený a černý 2009, Stendhal (p)

Po třicítce dojíždím gymnaziální resty, toto je jeden z nich. Asi chápu, proč je kniha zařazena do povinné četby: dobu vykresluje takovou, jaká pravděpodobně byla, tísnivou a podivně odlidštěnou, poměrně jednoduchý příběh je podaný fantasticky s literárním umem. ALE...celou dobu mě dráždily všechny hlavní postavy. Julienovi bych z fleku lupla psychiatrickou diagnózu...a do žen, které ho navzdory všemu chorobně milovaly až za hrob, si podle mě Stendhal projikoval nereálné přání nějakou takovou ve svém vlastním životě mít.... celý text

Hlasy 2017, Ursula Poznanski

První kniha, kterou jsem od autorky četla. Nemůžu říct, že je špatná: děj je chytlavý, za polovinou knihy nabírá i rychlejší spád, myšlenka skvělá, jako člověk z oboru si dovolím ocenit absenci přešlapů ve vyobrazování psychických poruch (s čímž se jako čtenář setkávám, bohužel, více než často)... ...ale kvůli své rozmazlenosti jinými autory psychothrillerů postrádám alespoň o chlup lepší stylistiku (chvílemi se mi použité obraty zdály nepřirozené, jindy příliš jednoduché... ať už je to vinou originálního textu nebo překladatele, výslednému dojmu z knihy to neprospívá).... celý text

Nevěra 2014, Paulo Coelho

Coelhův rukopis poznáváme až v samém závěru, jinak je kniha slohově vyspělejší sestrou Padesáti odstínů šedi. Že se čtenář shledání určitých podobností neubrání, je u spisovatele Coelhova renomé více než tristní.... celý text

Saturnin 2008, Zdeněk Jirotka

Podruhé pobavila stejně jako poprvé. Po třicítce stejně jako v patnácti. Jak mi nesedne Švejk (ani poprvé, ani podruhé), tak mi sedne Saturnin. Se svým nevtíravým, leč inteligentním a břitkým humorem se řadí ke skvostům české literatury.... celý text

Temná zahrada 2019, Tana French

Po Vetřelci, který mě místy až nudil, je Temná zahrada poměrně chytlavým románem, přestože lze s klidem přeskočit několik desítek úvodních stránek, aniž by to bylo čemukoliv na újmu. Děj ma z hlediska napětí stoupající tendenci, možná až překotně vrcholící v poslední části knihy. Nicméně Tana French i tentokrát prokázala, že umí psát, a že - v tomto případě - i slabší dějovou linku dovede vyšperkovat a povznést na nadprůměrnou úroveň.... celý text

Ministerstvo strachu 1964, Graham Greene

Greene má na svém kontě jistě lepší knihy, tato obsahuje více introspekce na úkor spádu příběhu a čtenářské líbivosti. Přesto je v ní znatelný greenovský rukopis: od nedokonalosti hlavního hrdiny, přes jeho nejisté tápání (leč houževnatost), až po tragikomickou účelovost mezilidských vztahů v dobou postižené společnosti.... celý text

Jako bychom dnes zemřít měli 2012, Miloš Doležal

"Jako bychom dnes zemřít měli" je výsledkem dlouholeté mravenčí rešeršní činnosti pana Doležala, kterou musel provádět s houževnatým zaujetím až oddaností věci, aby předložil tak kvalitní výsledek, kterým kniha je. Ze zpracování čiší poctivost, popis života pátera Toufara je komplexní, podpořen mnoha různorodými zdroji, strhující od začátku do konce. Jedná se bezesporu o nejlepší biografii, jakou jsem kdy četla. Nejen díky síle příběhu, síle pátera Toufara, hrůzostrašné síle lidské nelidskosti, ale i díky síle vnitřní motivace a spisovatelským schopnostem autora. Díky. Slibovala jsem si od knihy hodně, ale kniha všechna má očekávání předčila (jak informační, tak emoční).... celý text

Doskočiště Protektorát 2016, Jitka Neradová

Kniha je bezesporu skvělým počinem, leč autorka mě nepřesvědčila, že je dobrou spisovatelkou. Kdekoliv proložila životopisy parašutistů svými postřehy, myšlenkami či pocity, s rozpaky jsem se pozastavovala nad jednoduchostí až klišovitostí daných vět. Nicméně jádro knihy vidím jinde než v literárním stylu - a to v příbězích parašutistů, které by neměly být zapomenuty. A za jejich zpracování autorce patří velký dík.... celý text

Padesát odstínů svobody 2013, E. L. James (p)
odpad!

Přeslazený, trapný, jednoduchý, pomalu se odvíjející příběh znechuceně odkládám po padesáti stránkách. Christianova adorace Any -personifikované prostoty je k zblití.... celý text