Caa
přečtené 440
Co jsme si nikdy neřekli
2020,
Yasmin Rahman
Nejsem příznivcem young adult a kdybych si v žánru této kategorie všimla, po knize bych nesáhla. Ale nebylo to tak zlé, jen hodně hodně naivní. Štval mě grafický průjem v Oliviiných kapitolách. Méně je někdy více.... celý text
Na smrt
2020,
Jozef Karika
Strhující příběh plný explicitního násilí, zoufalství a smrti. Dostalo mě závěrečné rozuzlení, skvěle napsáno.
Dej mi své jméno
2018,
André Aciman
Film se mi moc líbil, proto jsem se rozhodla sáhnout i po knize. Bohužel to pro mě bylo velmi obtížné čtení. Myšlenkovým pochodům Elieho jsem nedokázala porozumět. Kniha mě ničím nepobouřila, i když mě celkem překvapilo, jak moc je nemravná.... celý text
Profesionální žena
1988,
Vladimír Páral
Nebavilo mě to, do čtení jsem se nutila, Páralovy parodie mi prostě nesedí.
Praga Piccola
2012,
Miloš Urban
Moc se mi to líbilo, nejen jako životní příběh Bertolda, ale i jako příběh Libně, čtvrti, která je mi mimořádně blízká. Nejsem fanda historických vozidel, ale jejich nadšený a podrobný popis mě přiměl najít si obrázky jednotlivých modelů a posléze i jít na výstavu konanou v rámci závodu 1000 mil československých. Také bych ráda zašla do Automuzea Praga ve Zbuzanech, pokud ještě někdy otevře.... celý text
Jeden z nás
2020,
Shari Lapena
Tricet sedm bajecne napinavych kapitol. Podezreli jsou vsichni muzi z ulice, zadne alibi neni neprustrelne, detektivove postupuji nanejvys logicky a vsem jdou tvrde po krku. A pak prijde tricata osma a najednou je vymalovano, vrah je ctenari suse naservirovan v ramci uspechaneho konce, ktery nevytezi potencial pribehu. A co ma sakra znamenat ten epilog, dalsi knihu z teto ulice?... celý text
Jako zabít ptáčka
2018,
Harper Lee
Krásné a velmi smutné. Někdy mám pocit, že se od té doby mnoho nezměnilo a většině z nás stále vládnou předsudky.
Hygge - Prostě šťastný způsob života
2017,
Meik Wiking
Najděte si čas na pěkné chvíle a naučte se je vědomě vychutnat. Váš život bude mnohem šťastnější.
Sbohem, věci. Nový japonský minimalismus
2019,
Fumio Sasaki
Fumio Sasaki je na mě příliš radikální, nehodlám se vzdávat věcí, které mi dělají radost, nebo těch, které používám sice méně často, ale za to pravidelně. V tomto se víc ztotožňuji s knihou Marie Kondo. Sasaki mi ale v jistém smyslu otevřel oči. Vlastnictví věcí je opravdu přeceňované a zbytečně poutá naši pozornost na úkor důležitějších věcí, například vztahů s lidmi. A pokud jsme schopni si to uvědomit a změnit své chování, může být náš život rázem o mnoho šťastnější.... celý text
Strážce duší
2005,
Arnošt Vašíček
Těšila jsem se na mysteriózní detektivku, ale bylo to spíš čtení pro puberťáky, všechny ženy měly nádhernou figuru, výrazné oči, přírodně světlé vlasy, delikátní nosíky a nepřehlédnutelná ňadra a Armín dostal každou, na kterou se jen podíval. Asi to měly být povídky, ale jsou to spíš takové fragmenty, v kterých není žádný prostor ani pro psychologii postav, ani pro jejich myšlenky.... celý text
Kto by už kradol nohy!
1980,
Gert Prokop
Ty povídky jsou v podstatě celkem obyčejné, detektivní zápletka se většinou rozplete až příliš rychle, nicméně mě okouzlil Timothy Truckle a svět, ve kterém žije. Totalitní Amerika, v které vládnou všemocní oligarchové a tajná služba NSA a je naprosto izolovaná od zbytku světa, který je demokratický. Zatímco obyčejní lidé žijí sledovaní a odposlouchávání v domech pod hranicí smogu v bídě a krmí se syntetickým jídlem vytvořeným v restauratomatech, horních deset tisíc žije v přepychu a luxusu na soukromých sídlech a dělá si co chce, kdy chce, s kým chce. Přestože Amerika disponuje tou nejvyspělejší technologií, v ulicích létají vznášedla, staví se 1200 patrové mrakodrapy, klonuje se a lidé žijí stovky let, životní prostředí je zničené a zamořené, spousta živočišných druhů je nenávratně ztracena a jediná pitná voda je vázána v ledovcích. Je to prostě svět plný paradoxů a jedním z nich je i Tiny, trpaslík a soukromý detektiv, který k smrti rád pije whisky, vaří opravdové jídlo a cituje slavné knižní detektivy.... celý text