Karel Klostermann

Tohoto autora jsem objevil hooooodně pozdě a už jsem si jej dal do oblíbených. Věděl jsem o něm, ale říkal jsem si, co asi tak v těch knihách může být zajímavého...
JE! A hodně! Jeho knihy, a to jsem jich nečetl (zatím) tak moc, jsou pro mě opravdu překvapením. I přes dobový jazyk, který byl ze začátku (jen pár stránek) trochu obtížný, je teď pro mě balzám, a těším se na každou "novou" knihu. Popis přírody (kéž by ještě taková byla), ročních období (takové už nezažijeme), chování lidí (takové zažíváme) jsou a tvoří skvělá témata jeho knih.
Co by a jak by asi psal kdyby žil dnes?

Klostermann popisuje přesně tu nejšumavější Šumavu, kterou bych si chtěla projít a prožít, drsnou a krásnou. Ale to s nestane. Jeho popisy jsou naprosto pohlcující. Vždy z nich mám pocit, že se po Šumavě procházím s ním, i když sedím doma na zadku v Praze. Stačí jen zavřít oči a nechat se unést. Šumava je kolébka i mé rodiny. Od malička se tam každý rok vracím. Pořád je tam co objevovat a čím se potěšit, i když turistů příbývá. Šumava je moje láska navždy.

Karla Klostermanna mám ráda, jeho prózy mi velmi připomínají Marii Ebner Eschenbach nebo Jakoba Juliuse Davida. Jedná se o témata venkovská, zajímavě uchopená a čtivostí přístupná i dnešnímu čtenáři.

Karel Klostermann, mnou tolik opomíjený autor a přitom Šumavu miluju. Ale jen jsem si dodala odvahy a zkusila jeho knihu, naprosto jsem mu propadla. Výborný popis drsné a krásné Šumavy a života v ní. Doporučuji.

Taky jsem si myslela, že jeho čtení je tak akorát pro prababičky, ale opak je pravdou, v jeho knihách si dovedou lidé nadat ještě lépe než v dnešní době a přitom ne moc vulgárně, a jsou se sebou raz dva hotovy, považme ale že jsou to Němci. Jeho názor na advokáty v knize Světák z podlesí, která mě moc neuchvátila a tudíž jsem ji nedočetla, platí stejně jako v současnosti. Už se těším, až si udělám čas na všechny jeho knihy.

Naprosto dokonalá kniha o Šumavě, tvrdém životě tehdejší doby a životních hodnotách lidí. O tom jak je život těžký, krutý a krásný zároveň.

Šumava - kolébka mé rodiny, láska na celý život.
Když mi babička vyprávěla o Klostermannovi, trošku jsem se šklíbila, já zrovna četla Vinetoua. Šumava měla do exotiky daleko. Čím jsem starší, tím víc se vracím ke kořenům a žasnu, jak skvělé knihy napsal. Drsné prostředí, krásná příroda a čistá hrdá čeština.