adlapadla adlapadla přečtené 107

☰ menu

Král Krysa

Král Krysa 2008, James Clavell
4 z 5

Je to napsané tak živě, tak skutečně, tak lidsky! Věřila jsem každému slovu, dokázala jsem si živě představit každou postavu. Chvílemi se to může zdát poněkud zdlouhavé, ale právě to dává knize tak silný realistický nádech. Poskytuje pohled na každodenní život v zajateckém táboře z mnoha různých stran.... celý text


Smyčcový kvartet

Smyčcový kvartet 1982, Virginia Woolf
1 z 5

Bohužel mě to nenadchlo. Většině povídek jsem neporozuměla, a tudíž mě ani nebavily. Popisované obrazy byly na můj vkus příliš abstraktní. Woolfová se snaží navodit jakousi atmosféru, která se ke mně nedostala. Těžko se mi to četlo a na konci jsem byla ráda, že už to mám za sebou. Každopádně jde ryze o můj názor, nedokážu to kouzlo ukryté v této knize docenit, avšak věřím, že spoustu lidí iluze knihy uchvátí. Jak krásně a výstižně řekl pan Martin Hilský: "Nemá cenu ji kritizovat a vytýkat jí např. nedostatek robustnosti. Znamená to chtít, aby V. Woolfová přestala být V. Woolfovou a stala se někým docela jiným."... celý text


Nesnesitelná lehkost bytí

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera
5 z 5

Milan Kundera mě nepřestává naplňovat bázlivou úctou a respektem. Řekne všechno na rovinu, řekne krutou a nelítostnou pravdu bolestivým způsobem, že máme kolikrát tendence se nad jeho postavami šklebit a nevěřícně kroutit hlavami - ale ve skutečnosti všichni tajně víme, že psychologie jeho postav je více než reálná a kolikrát se my sami chováme nebo uvažujeme právě jako ony. Tahle knížka v sobě ukrývá tolik vtipu a zároveň tolik zajímavých filosofických myšlenek! Některé mě zaujaly natolik, že jsem s sebou začala nosit současně s knihou papír a tužku, abych si je mohla přepisovat. Navíc její kompoziční výstavba, kde máme střídavě pohledy několika postav, působí silným dojmem. Měla jsem tak pocit, že vidím do nitra všem, a tudíž se nedalo problémy jednotlivých postav vnímat jen z jedné strany, ale právě to je na knize unikátní. Vřele doporučuji :)... celý text


Ostře sledované vlaky

Ostře sledované vlaky 1967, Bohumil Hrabal
2 z 5

Musím říct, že ze začátku mě to příliš nebavilo, také jsem mívala problém pochopit, kdy autor mluví o minulosti a kdy o přítomnosti... Ale ten konec mě dostal. " ... a přece jsme jeden druhého postřelili a jeden druhého přivedli ke smrti, ač jistě, kdybychom se někde potkali v civilu, možná, že bychom se měli rádi, pohovořili si."... celý text


Konec civilizace

Konec civilizace 2011, Aldous Huxley
3 z 5

Huxleyho dystopický svět je zajímavý a děsivý, dost možná jednou i reálný. Tuto knížku jsem si přečetla, abych doplnila ikonickou trojici s My a 1984. A musím říct, že mě zaujala nejméně. Nejvíce mě zde asi rušila ta divočina, kde se opravdu jako v divočině žilo - na můj vkus až moc velký kontrast s moderním světem v civilizaci. Navíc Bernard je šíleně nesympatický týpek a byla bych ocenila, kdyby příběh nebyl tolik popisován z jeho pohledu. Zajímavý nápad, dobrá myšlenka, důležité poslání, ale kniha mě nějak zvlášť neoslovila a asi se k ní už nevrátím.... celý text


Stepní vlk

Stepní vlk 1989, Hermann Hesse
5 z 5

Děsivé! Měla jsem sice trochu problém rozeznávat realitu a představy, ale ve výsledku mi to ani nevadilo. Je to napsané velice zajímavou formou. Harry Haller je pro mě jedna velká záhada, kterou si urputně přeji rozluštit. Kolikrát jsem se nachytala, že s ním soucítím. Jeho silný příběh mě zasáhl, ovlivnil a často na něj myslím. Traktát, který se mu dostane do rukou, je jedna z nejzajímavějších částí knihy, která se snaží otevřít oči Harrymu i čtenáři. Je to poněkud těžká četba, ale tomu, kdo se rád hrabe v psychologii postav, doporučuji!... celý text


My

My 2015, Jevgenij Ivanovič Zamjatin
5 z 5

Zamjatinův svět si dokážu až s děsivou lehkostí představit. Pořád mi neleze na mozek, že knihu napsal v roce 1920. Je to tak dávno, a přitom je to tak aktuální! Za mě je z ikonické trojice dystopických románů (1984, Konec civilizace) nejlepší. Je strašná škoda, že je My ve stínu 1984 a většina lidí se tak k tomuto dílu ani nedostane. Bez My by možná žádné 1984 ani nebylo! Působí to mnohem osobnějším dojmem, jelikož je to psáno formou deníku, který patří D-503 (už jen to originální pojmenování postav je velmi děsivé, ale absolutně geniální). Vidíme tento zmechanizovaný svět z pohledu vzorného občana, který tento svět uznává a respektuje, až vše naboří jedna tajuplná nevyzpytatelná žena I-330. Popis pocitu lásky slovy D-503 je jeden z těch nejmilejších a nejpodivnějších popisů citů, se kterým jsem se kdy setkala. A ten konec mě srazil na kolena. K tomu není co dodat.... celý text