1. Domů
2. Autoři
3. Alexandr Isajevič Solženicyn
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 26
• Bazar 34
• Životopis
• Citáty 69
• Diskuze 3

Nová kniha Alexandr Isajevič Solženicyn

Pruské noci

Pruské noci jsou jediným básnickým dílem Alexandra Solženicyna. Tato bezvýhradná, značně autobiografická výpověď svědomí a pravdy vznikala v pracovních táborech... detail knihy

Nové komentáře u knih Alexandr Isajevič Solženicyn

Souostroví Gulag: 1918–1956

„Děsivě obtížné čtení? Jo. Rozhodně. Ale zní to směšně v kontrastu s tím, že někdo to nečetl, ale musel to ŽÍT. Kdysi, v ranných devadesátkách jsem Souostroví otevřela poprvé a chtěla jej přečíst. Byla to jedna z knih, kterou jsem odložila nedočtenou. Prostě to nešlo. Díky ČV jsem se ke knize vrátila teď. Hluboce smekám před A.I. Solženicynem, který to všechno dokázal sepsat. Hluboce smekám před každým, kdo něčím takovým musel projít a přežil, nejen nezlomný Grigorij Pavlovič Tenno, ale všichni ti bezejmenní, kteří tam byli. Nejen u nich, ale i u nás, v našich lágrech, tak pečlivě skrytých před očima socialistického člověka. Každopádně celá trilogie je důležitou faktografií, kterou by měl člověk znát.“... celý text
— Sitting-Bull

---

Souostroví Gulag - 3. díl

„Třetí díl se mi četl o poznání lépe, než předchozí dva. Ne, že by předchozí díly byly o tolik hůře napsané, ale tímto dílem prostě prostupuje naděje. Naděje, duch odporu, duch vnitřní jednoty MUKLů a vědomí si toho, co jim tato jednota může dát. Nezlomná síla některých lidí prostupuje celou touto knihou, například Grigorij Pavlovič Tenno a jeho příběh. Tím na mě třetí díl zapůsobil ještě více, než předchozí dva, silou a nezdolností, která je přítomna i takovýchto lágrech. Strasně moc jsem přála útěkářům, aby se jim útěky podařily, i když jsem samozřejmě věděla, jak jejich příběhy dopadnou, protože Solženicyn to často předjímal. To mi ale nevadilo v tom, abych jim prála to nejlepší a držela palce. Hluboce smekám před každým, kdo něčím takovým musel projít a přežil. Nejen u nich, ale i u nás, v našich lágrech, tak pečlivě skrytých před očima socialistického člověka. Každopádně kniha i celá trilogie jsou důležitými faktografiemi, které by měl člověk znát.“... celý text
— Sitting-Bull

---

Souostroví Gulag: 1918–1956

„V době Solženicyna nebylo nic jako internet, Wikipedie, blogy, vlogy, YouTube nebo TikTok. A tak to influencer Saša zastal všechno sám. I proto je jeho kniha tak neuvěřitelné rozsáhlá. Sype na jednu hromadu všechno možné, osobní zážitky, pohledy, různé historky, množství encyklopedických informací i s různými poznámkami pod čarou, prostě všechno to, co byste k tématu našli dneska na internetu ("More Than You Wanted to Know About..."). Ač je popisované téma extrémně depresivní, kniha ve skutečnosti tak šíleně nevyznívá. Autor totiž text špikuje velkým množstvím černého humoru, divadelních výkřiků, spoustou ironie a nadhledu. Tím se mu podařilo vyvážit téma takřka nečitelné (a nežitelné). Ostatně i oni nějak museli přežít a z formy textu se vlastně mezi řádky dozvídáme, jak se jim to podařilo. Solženicyn je taky neuvěřitelný machr na nejrůznější typy metafor, které se někdy prolínají i delší dobu textem. Jeho vyprávění je jako vlny na rozbouřeném moři, každou chvíli mění téma, perspektivu, každou chvíli přijde nějaký nápad. Člověk by autorovi mohl vytknout příliš dlouhé encyklopedické pasáže, ale tehdy byl vážně problém, aby to vůbec někdo zapsal a aby se tyto "wikipedistické" informace dostaly jakýmkoliv způsobem k lidem. Obrovskou ranou pro čtenáře tehdy bylo, že Lenin nebyl hodný strejda od ponku, ale že i on měl problematické nápady, které vedly ke smrti mnoha lidí (do té doby si všichni mysleli, že za všechno může Stalinův příliš velký knírek). Mezi českými čtenáři je rozšířený názor mající zřejmě původ v Ruské propagandě, že "si to všechno vymyslel". Pravda je ovšem taková, že Solženicyn neměl šanci si tehdy mnoho údajů a historek vězňů ověřit a sám na to mnohokrát v knize upozorňuje a píše, že doufá, že jednou všechny ty věci bude někdo schopen lépe ověřit a zjistit pravdu.“... celý text
— rylands

---

---

Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné prózy

„Moje první setkání se Solženicynem a jestli se to při tomto tématu dá říci, tak jsem si ho moc užila.“
— Cernakaca

---

Jeden den Ivana Děnisoviče (9 povídek)

„Jeden den Ivana Děnisoviče jsem přečetl za jeden den a bylo to smutné čtení.“
— Elmaestro