Souostroví Gulag: 1918–1956

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

První české úplné vydání autorova stěžejního díla, odhalujícího a popisujícího poměry v sovětských komunistických koncentračních táborech, které se stalo synonymem politické a lidské obžaloby stalinismu. A. Solženicyn čerpá jak z vlastních zkušeností politického vězně, který prošel hrůzami Gulagu, tak z dobových dokumentů a mnoha autentických svědectví. Osud jednoho vězně, sledovaný a popsaný od zatčení přes vyšetřování, soud a transport do tábora, i další příběhy jednotlivých vězňů vedou pak autora k úvahám o nesmyslné krutosti a absurditě sovětského zákonodárství a poměrů ve Stalinově éře. Komplet tří svazků v kartonovém pouzdře. Komplet obsahuje: 1. díl. část I a II. – ISBN 978-80-200-1660-7; 2. díl. část III a IV. – ISBN 978-80-200-1661-4; 3. díl. část V až VII. – ISBN 978-80-200-1662-1....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91547/big_souostrovi-gulag-1918-1956-4KS-91547.jpg 4.6249
Série:

Souostroví Gulag


Žánr:
Literatura světová, Historie, Historické romány

Vydáno: , Academia
Originální název:

Архипелаг ГУЛАГ (Archipelag Gulag), 1973


více info...
Nahrávám...

Komentáře (53)

Kniha Souostroví Gulag: 1918–1956

thorir
09. ledna

„Kdyby to bylo tak jednoduché! – že kdesi jsou lidé s černou duší, kteří ve zlém úmyslu páchají černé skutky, a že je třeba je jen rozeznat od ostatních a zničit. Avšak čára, jež dělí dobro od zla, protíná srdce každého člověka. A kdo zničí kousek vlastního srdce …?“

Je to dva roky, co jsem tento monumentální a legendární epos přečetl a dodnes mnou rezonuje jako málo co. A počítám, že rezonovat bude silně i nadále. Je to drsné svědectví hrůzného režimu, kdy lidskost a lidství bylo zničeno a zašlapáno do bláta a krve a humanismus spláchnut do kanálu, do žumpy spolu se svobodou a pravdou. Je to hluboká a rozsáhlá sonda do duší a myslí lidí žijících v nevyzpytatelné tyranii a v absolutním teroru a ukazuje zrůdnost komunismu a kolektivismu v plné nahotě.

Autor postupně ve třech knihách ukazuje absurdní nelidskost sovětského systému, dokazuje, že tento plesnivý a hnijící stát od začátku potřeboval miliony a miliony otroků, aby mohl, ve své izolované zaslepenosti, „dohnat a předehnat“ kapitalistický svět. Z této potřeby se zrodil strašlivý systém feudálních pracovních táborů – GULAG – a tento pomocí masového teroru mučivým způsobem zničil a zahubil nepřeberné množství lidí. Systém, který obětoval a zabil tím nejkrutějším způsobem miliony a miliony na oltáři nesmyslné ideologie.

Text je nesmírně působivý a rozebírá sovětský komunistický systém do posledního detailu, do poslední částečky. Popisuje systém absurdního trestního práva, zatčení, vyšetřování, obvinění, transporty, pobyty v táboře, úmornou, vysilující a zničující práci, udávání, monstrprocesy, komunismus – rakovinu společnosti, rozpad vazeb a atomizaci ruského obyvatelstva, ideologický jazyk, postupnou metaforickou hnilobu lidí, jejich myslí a duší - nelze se divit, že Rusko je dnes tam, kde je, po desítkách a desítkách let téhle hrůzy.

Často jsem četl bez dechu, ruce sevřené v pěst nad absolutní nespravedlností. A často jsem se ptal sám sebe, zda bych to utrpení vydržel? Nevím a jsem rád, že si na to nemusím odpovídat. Ne, nečte se to snadno, text je obtížný, někdy sarkastický, často smutný a absurdní. Čtenář žasne a autor stále a znovu a znovu ukazuje nové a hlubší lidské dno. Přesto, nebo právě proto, doporučuji každému. Jako varování před podobnými excesy a tendencemi do budoucna – neboť mladí svazáci, v různých podobách, opět vystrkují růžky, jako memento lidského selhání, memento nesmírné zloby, krutosti, nenávisti a dogmatismu, a jako vzpomínku na ty miliony obětí. Važme si možnosti žít ve společnosti, kde svoboda a pravda jsou stále ještě považovány za jedny z těch nejvyšších ctností. Epos je jasnou obranou proti tyranii. Proti tyranii, která nikdy nespí.

„Ideologie! To dává zlosynovi kýžené ospravedlnění zločinu i nezbytnou vytrvalou tvrdost. Je to společenská teorie, která mu pomáhá, aby své činy očistil sám před sebou i před jinými a slyšel nikoliv výčitky a prokletí, nýbrž pochvaly a pocty. Tak inkvizitoři čerpali posílení v křesťanství, dobyvatelé ve vlastenectví, kolonizátoři v civilizaci, nacisté v rase, jakobíni a bolševici v rovnosti, v bratrství a ve štěstí budoucích pokolení.“

Kabuky
01. ledna

Drsné, ale velmi poučné dílo.


Horal123
07.11.2022

Ruce líbat Alexandu Solženicynovi za toto dílo. Ne, že by se jednalo o literární lahůdku, ale ten obsah by nikdy neměl zapadnout v zapomění a musí být pro nás navždy varováním. Temná bolševická síť se v rámci posilování vlastní moci v Rusku dopustila masivní genocidy na vlasním národě ! Popraveno bylo více než milion ( ! ) lidí, gulagy prošlo dalších 10 milionů. To je holý fakt. Historici naznačují, že skutečná čísla mohou být ještě větší. Smyšlené procesy, mučení, hromadné vraždění, otrokářské praktiky v lágrech. Taková byla realita rudé vlajky. Alarmující je, že mnoho Rusů dnes nevnímá toto období svých dějin negativně a Sovětský Svaz je pro ně stále něco Velkého. Proboha, milión popravených za nic... Jaký argument ještě předložit. Jen hlupáci se nepoučí z historie.

Tuto knihu určitě doporučuji, a to zejména těm, kteří dnes na Václaváku volají po starých časech a po sblížení s autokratickým Ruskem.

a304
13.10.2022

(+ SPOILER) Citace: "Téměř vždy je nemožné správně zhodnotit události v době, kdy je prožíváme, pochopit jejich význam a pravděpodobný následek."

Autor zažil tvrdé podmínky pracovního tábora . Popisoval jaké podmínky vytváří člověk pro druhého. Nastavoval kritické zrcadlo neduhům společnosti, ale nepochopen a zbaven občanství r. 1974.

/ Stejně pokračoval i v Americe, kde upozorňoval na komerci, která vede společnost na šikmou plochu a sune k mravnímu dnu, opět nepochopen, proto se vrací r. 1994 zpět do vlasti, zemřel v Moskvě r. 2008./

Co mne zaujalo, krom mnohého jiného, jak silná osobnost zůstává přes útrapy člověkem, nepodléhá ani osudu ani sebelítosti, ale raději pozornost věnuje svému cíli. Plánuje den co den, jak přežít do příštího dne. Soustředit se na to, co mohl. Odměnit se každou hodinu, za odvahu žit a neztratit naději, že dosáhne svého cíle. To není málo. Krajíc chleba, příděl na den, rozdělil na sousta a každou hodinu se slavnostně odměnil za odvahu přečkat nesnáze, soustem. To bylo nejvíce, čím mohl posílit svou lidskou důstojnost, nepodlehnout morálně, nenechat se zlomit.
Obdivuji jeho odhodlání vrátit se do vlasti, většina emigrantů , takovou odvahu nenalezla. Mravnost a láska jsou spojené nádoby, jedno podporuje - spíše umocňuje druhé. Oceňuji, že věřil, že přes bezpočetné chyby, kterých se neustále dopouštíme, dobro převládne a opět si najdeme společnou cestu, proto ukazoval na chyby, kterých se máme zbavit, jen k tomuto rozhodnutí musíme dozrát, a počkat a správnou chvíli, každé zrání má svůj čas.
Alexandr - veliký nebyl placen nějakým sdružením, jehož zájmy by prosazoval.

O autorovi jsem věděla, ale netroufla jsem si komentovat, ale protože čest se nedá nakupovat v marketu, tak jsem se osmělila připomenout vyšší princip.
Zbrojení není ochrana lidskosti, obyčejné životy deformuje, ničí vztahy.
Solženicyna doporučuji.

lucavka
30.08.2022

Kdo nepřečetl, jako by ani nebyl...
Asi tak by se dal shrnout velmi silný dojem, který ve mně kniha zanechala. Je to pořád dokola stejné, kdo hledá argumenty proti současné dezinformační mašinérii, tak zde jsou. Alespoň co se Ruska a Ukrajiny týká. Dozvíte se mnoho o Banderovcích, vztahu Ruska a Rusů k Ukrajině a Ukrajincům. A zjistíte, jak si z nás někteří dělají vyloženě pr*e*. Snad vám kniha rozšíří obzory. A komu ani toto veledílo nepomůže, je ztracen.

Míra_V
06.02.2022

Super, super, super. Více cením rozebírání důvodů v druhé a třetí části. První je spíše výčet krutostí, bez kterého by ale další části neměly smysl. Jsem rád, že jsem si našel čas a dočetl až do konce. Doporučuji co nejširšímu okruhu čtenářů. Říká se, že s historií bychom se měli seznamovat, abychom ji nemuseli znovu prožít. Po přečtení si začnete všímat drobných paralel současnosti s dílem. Nechci malovat čerta na zeď, ale je třeba být obezřetní.

uzivatel0681
21.04.2021

Tohlé je nejchudší kniha, kterou jsem četl.

skunkos
22.01.2021

Hltal jsem každé slovo, všechny díly, včetně poznámek pod čarou. Fantastické dílo.

1