xulij01
komentáře u knih
Galerie mistrů: P. Cézanne
Joana Torres Ramos
Autorka se věnuje umělci opravdu důkladně, využívá celou řadu zdrojů: vzpomínky přátel, ostatních malířů, kritiků, obchodníků s obrazy, zachycuje i reakce běžné veřejnosti. Občas také cituje výňatky z dopisů. Je tam opravdu cítit snaha, aby byl umělec zachycen v celé své komplexnosti. Vše je proložené velkým množstvím barevných ukázek jeho děl. Cézanne se proslavil hlavně zátišími a krajinami, v knížce každopádně najdeme jeho tvorbu v celé šíři, takže i třeba koupající se postavy, portréty, hráče karet atd. Celkově mě knížka opravdu příjemně překvapila, u obrazů bývají vypíchnuty jejich základní charakteristiky (kompozice, barvy, zdroj inspirace). Jediné, co bych knížce vytknul, že se informace občas opakují. Celkově bych hodnotil 90 %.
Jaroslav Koléšek: Works 1996-2021
Jaroslav Koléšek
Obrazová monografie mapující tvorbu sochaře Jaroslava Koléška v letech 1996 až 2021. Text je dvojjazyčný čeština/angličtina (zrcadlový). Kniha je tištěna na kvalitním papíře, formát cca 25 cm na šířku a 30,5 cm na výšku, díky tomu fotky děl opravdu vyniknou. Čtenář se dozví informace o životě umělce, jeho inspiračních zdrojích, uměleckém vývoji, výstavách, pedagogické činnosti atd. Vše je proložené velkým množstvím barevných fotografií jeho děl. Nejvíce mě zaujala díla ze série crashware, umělec dokáže být nebývale kreativní. Celkově bych hodnotil 85 %.
Metresy francouzských králů
Helga Thoma
Některé informace mě teda hodně překvapily, že mívali panovníci milenky, to je víceméně všeobecně známé, ve Francii to ovšem povýšili na zcela novou úroveň. Víceméně se jednalo o formální titul a metresa ho klidně doprovázela i na zahraničních cestách (včetně královny), s nějakým skrýváním nevěry si tak nějak hlavu vůbec nelámali. Do kolen mě pak dostalo, když i papež posílal metrese dary a psal jí, zda by mohla krále nasměrovat určitým směrem. Knížka je čtivě napsaná a obsahuje celou řadu zajímavých informací.
Slunovrat
Jiří Havel
Podařená básnická sbírka, občas se tam vyskytnou zajímavé básnické obrazy. Autor využívá celou řadu inspiračních zdrojů, od válečných, až třeba po narození dítěte, šumavskou krajinu...
Kroniky válečných dob
Zdeňka Tichá
Autorka se snažila zachovat archaičnost jazyka, každopádně ne zase v takové míře, aby to běžný člověk nerozluštil. Takže s tím je potřeba počítat, pokud někdo nemá rád archaický jazyk, tak ať se knížce raději vyhne. Na konci knihy je slovníček výrazů, které jsou v textu použity (dvě A4). Význam některých slovíček se dá odvodit z kontextu, ale přiznám se, že jsem musel občas do slovníčku nahlédnout. Namátkou třeba slovo obdankovati znamená propustit z vojenské služby, pajt kořist či zisk. Jinak hezky to shrnul TaťkaMF. Připojím ještě malou ukázku textu:
LAMENTACÍ ZEMĚ MORAVSKÉ. Ach, ach, ach, ouve, běda mně na mé hoře! Běda mně, nešťastné krajině, kteráž kdybych větším potokem byla, nežli Morava jest, slzy z očí mých vypouštěla, ještě dostatečně bídy mé oplakati bych nemohla. Kdybych největší vejmluvnost všech jazykův měla, nebyla bych dostatečná k vypravování žalosti mé! Anobrž kdybych měla moudrost Šalamounovu, nevěděla bych, odkud počíti a kde přestati! Ale však v sprostnosti mé trvajíc, pokudž budu moci, aspoň mým okolním sousedám některým k výstraze a některým k poželení a politování mne tak jako bídná, zarmoucená a osiřalá vdova z hořkosti srdce mého bolest a bídu mou slovy usedavými vypravovati chci.
SS: Peklo na východní frontě
Christopher Ailsby
Jak už název napovídá, tak je knížka primárně zaměřená na východní frontu. Každopádně se na začátku autor věnuje i důvodům vzniku SS, kdo za nimi stál, jak probíhal výcvik (a ideologické školení), jakou měly výbavu, jak se vyvíjely jejich početní stavy atd. Boje SS na východní frontě jsou popsány vcelku podrobně. Je tam i kapitola „Špinavá válka“, která se věnuje cílenému vyhlazování ruského obyvatelstva jednotkami SS. Celkově jsem měl z knížky dojem, že autor je svým způsobem kvůli jejich bojovým schopnostem obdivuje. Víceméně je prezentuje jako ty jednotky, které východní frontu zachraňovaly a byly posílány na úseky, které se bortily. Po jazykové stránce mi některé pasáže trochu skřípaly, ale informací se tam čtenář dozví opravdu dost, knížka obsahuje i celou řadu dobových fotografií.
Osobnosti čs. legií a jejich rukopisy
František Frolík
Medailonky osobností čs. legií. Každé jsou věnovány dvě stránky, každopádně většinu místa zabírá fotografická příloha (foto dané osobnosti a poté ukázka rukopisu nebo alespoň jejího podpisu). Vlastní životopis je na pár řádků. Pár stránek je věnováno působení legií na různých frontách (zmíněny jsou i nejvýznamnější bitvy). Jedna kapitola rozebírá uměleckou tvorbu s legionářskou tematikou. Po grafické stránce je to solidně zpracované, ale informací je tam pomálu.
V tichu
Kateřina Burianová
Musím se přiznat, že mě celkově knížka zklamala. Některé stránky jsou prázdné bez básně, nevím, jaký přesný účel to má, prostě očíslovaná prázdná stránka (báseň je obecně vždy jen na pár řádků). Dalším rozčarováním byl grafický doprovod, tištěné je to na méně kvalitním papíře a reprodukce jsou černobílé. Údajně má jít o dílo Tomáše Rafla, zkoušel jsem si jeho obrazy/grafiku googlit a moc se to jeho dílu nepodobá. Vlastní básně se mi také do vkusu moc netrefily, možná jednu na ukázku:
Už nemám syna
je to tak
a člověk není
jen tak tak
má rád a zase nemá
jenom ten pejsek – tváře němá
se tulí, radost podívat
Po hadí kůži
Luděk Marks
Sbírka obsahuje i starší básnické cykly: Delirium tristitiae, Epický záznam mementa mori, (z roku 1984 až 1985) takže nová je jen částečně. Při čtení jsem si vzpomněl na J. H. Krchovského, mají podobný styl. Básně jsou plné ironie a drsného humoru. Nejlepší bude asi malá ukázka:
Mráz ve vousech mi kreslí mlékem,
ty nejhnusnější obludy,
vím co je dobrým zimním lékem,
jdu domů přes tři hospody,
kde v teple pivní pohody,
tu jak Orfeus v říší stínů,
své žalmy krkám do komínů,
bych svojí milé zprávu dal,
kde fernet mě dnes udolal,
a kde ji čekám v plné kráse,
však ona za mnou přijde zase,
sám bych se stěží doloudal.
Poslední bitva
Cornelius Ryan
Autor sleduje poslední dny třetí říše očima vojenských špiček, vrcholných politiků, ale i běžných lidí, vojáků, nuceně nasazených, vězněných atd. Každý z nich samozřejmě vnímá situaci jiným způsobem a má i jiné cíle (u běžných Němců šlo víceméně už jen o přežití). Díky značně různorodému spektru „vypravěčů“ vzniká plastický obraz konce války v Německu. Nejzajímavější jsou ty pasáže, které se týkají vrchních velitelů, podařilo se krásně zachytit, před čím stáli, proč a jak se rozhodovali. Některé informace mě hodně překvapily, Němci se například dostali k super tajné mapě, kde bylo zachyceno poválečné rozdělení Německa (do té doby doufali, že mezi SSSR, VB a USA vzniknou rozpory a oni se nabídnou coby nárazník proti rozpínavosti SSSR aneb tonoucí se stébla chytá). Knížka je opravdu velmi čtivá a obsahuje řadu zajímavých informací. Celkově bych hodnotil 85 %.
Saúdská Arábie: Meč a slovo
Ina Tin
Saudská Arábie a lidská práva, tak by se asi ve stručnosti dala knížka charakterizovat. Autorka sleduje osudy aktivistů, kteří se vzepřeli systému. Může se to zdát úsměvné, ale třeba jeden z příběhů sleduje ženu, která se rozhodla, že bude řídit auto sama, nechala se přitom natočit a video poté dala na sociální sítě. Pro ni to poté znamenalo obrovskou spoustu problémů, nadávek, pronásledování úřady. Právo na řízení nakonec ženy získaly v Saudské Arábii až v roce 2018. Třeba ženy musí mít poručníka (samozřejmě muže), který za ně rozhoduje v důležitých věcech (lékařské zákroky atp.), dá se říci, že v určitých ohledech je s nimi jednáno, jak kdyby byly nesvéprávné. Náboženská svoboda taktéž neexistuje, je vyznávána škola islámu salafíja (dle nich jediná správná cesta islámu), odpůrci nazývají tento směr wahhábismus. Neexistují politické strany, není svoboda projevu, internet je drsně regulován (činnost uživatele je detailně sledována a mnohé stránky omezeny, třeba ty, které řeší lidská práva), zrovna tak jsou sledovány telefonní hovory. Mezi tresty patří samozřejmě trest smrti, useknutí končetiny, fyzické tresty atd.
Autorka se věnuje i vztahům mezi zeměmi, paradoxně USA jsou jedním z jejích nejvýznamnějších partnerů, což působí dost nepatřičně, když třeba za cizoložství v manželství je trest smrti ukamenováním. Tím, že má Saudská Arábie obrovské zásoby ropy, tak se lidská práva příliš neřeší (ale to samozřejmě platí i o jiných státech, když jde o business, tak jdou lidská práva stranou). Je to hodně zajímavé čtení, celkově bych hodnotil 90 %.
Souostroví Gulag - 1. díl
Alexandr Isajevič Solženicyn
Autor sám gulagem prošel, takže má vše z první ruky. První díl se věnuje všemu, co předcházelo vlastnímu pobytu v gulagu. Dozvíme se, jak probíhalo zatýkání, transporty, výslechy, pobyt ve vězení, vlastní procesy, na základě, kterých zákonů docházelo k odsouzení... Knížka je rozkročena opravdu velmi široce, Solženicyn uvádí řadu osudů konkrétních lidí, mnohé z nich sám potkal. Neváhá se ponořit i do minulosti a srovnává vězenství za cara a za vlády komunistů (včetně uvedení počtů popravených/odsouzených). Do vyprávění připojuje i své úvahy (sám k sobě je nebývale kritický) a nevyhýbá se ani ironii. Díky tomu mi přišla knížka trošku nesourodá, bojuje na hodně frontách zároveň (proto dávám čtyři hvězdy, v porovnání s jeho knížkou V kruhu prvním se mi to četlo hůře).
Hlavní síla knížky tkví v tom, že si člověk udělá perfektní představu o zrůdnosti vykonstruovaných procesů a obvinění. To jsou absurdní situace, kdy zatknou ženu malého dítěte a vůbec je nezajímá, že to dítě zůstalo doma samo. Jiná žena to jde nahlásit, oni mrknou na kvóty, zjistí, že ještě nemají dostatečný počet podezřelých (=odsouzených), tak ji rovnou také zavřou (hlavní bylo naplnit určené kvóty, nějaká vina či nevina vůbec nikoho nezajímala, přiznání už z nich při výslechu dostali). Celkově bych hodnotil 85 %, koho zajímají gulagy, tak těžko najde lepší knížku (je to opravdu rozebrané z mnoha různých pohledů).
Jindřich Schmidt
Jaromír Hořec
Perfektně napsaná monografie jednoho z našich nejlepších rytců. Celkově navrhnul zhruba 600 známek, z jeho ruky pocházejí i některé bankovky (aktivní byl skoro 60 let). Knížka je ovšem pojatá trošku šířeji, dozvíme se i něco o postupu rytectví, jak se u nás vyvíjelo, zrovna tak jsou zmíněni i jiní rytci a jejich tvorba. Pro rytectví je typické, že je zpravidla převáděn na známku obraz jiného umělce, Schmidt spolupracoval například se Švabinským nebo Svolinským. Text je proložen mnoha ukázkami jeho tvorby a to včetně tzv. rozkreseb. Jde vlastně o vzor známky, jak bude vypadat, ale zvětšený šestkrát. Jsou tam i ukázky, jak vypadá rytina po jednotlivých fázích (to je ukázáno u více známek). Zrovna tak různé návrhy jedné a té samé známky, třeba Švabinský byl poměrně náročný a jeden z mála rytců, kteří byli schopní ho plně uspokojit, byl právě Schmidt.
Skvosty Prahy
Petr David
Povedená kombinace barevných fotek a doprovodného textu. U obrazových publikací se často stává, že nabídnou pouze krásné fotky a doprovodný text za mnoho nestojí, tak tady to rozhodně neplatí. Autoři se opravdu snažili a text obsahuje celou řadu zajímavých informací, čas od času je text proložený třeba i nějakou pověstí, která se k místu váže. Určitě může posloužit i coby námět na výlet. Celkově bych hodnotil 90 % (fotky jsou solidní, ale mohly by být i o něco lepší).
Cesta dobyvatelů
Osmar White
Knížku autor dokončil již v roce 1946, ale vydána kupodivu nebyla i přesto, že nakladatel byl s postupně předkládaným textem velmi spokojený, dokonce urgoval, aby byla kniha dokončena co nejdříve. Nakonec knížka vyšla až v roce 1983. Tím hlavním důvod asi bylo, že popsal přesně to, co viděl, neváhal tedy být kritický i k postupu spojenců. Snažil se v maximální možné míře zprostředkovat své dojmy z toho, co na své cestě zažil. Vyptával se jak spojeneckých, tak i třeba zajatých německých vojáků, zrovna tak běžných Němců, těch, co přežili koncentrační tábory, nuceně nasazených Díky tomu vznikla hodně zajímavá mozaika, která je opravdu čtivě napsaná. Nejdrsnější je líčení týkající se koncentračního tábora Buchenwald.
Sny v okovech
Jozef Leikert
Zhruba 1200 vysokoškolských studentů (vesměs českých) bylo v roce 1939 nacisty odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Autor podrobně sleduje důvody, proč k tomu došlo, jak probíhalo zatčení, výslechy, vlastní pobyt v táboře a následné propuštění těch, kteří to peklo přežili. Je to psané opravdu bez příkras, spisovatel byl nesmírně pečlivý při sběru informací, navštívil mnohé, kteří měli tu smůlu, že byli přímými účastníky těchto událostí. Pokud se mu některé jejich tvrzení nezdálo, tak se to snažil ověřit ještě z jiných zdrojů (zdravý rozum se leckdy zdráhá uvěřit, že by takových zvěrstev byli Němci schopní). Knížka je nesmírně cenná právě v tom, že obsahuje přímá svědectví účastníků.
Velký prostor je věnován Janu Opletalovi (student, který byl zavražděn při demonstracích proti Němcům). Jeho pohřeb se následně stal manifestací odporu proti nacismu a zároveň i zástupným důvodem k tomu, aby mohla být česká inteligence eliminována. V knížce se třeba porovnává, jak kdo Jana Opletala vnímal (vesměs se popis jeho charakterových vlastností u všech pamětníků vzácně shoduje). Osobně bych tuhle část trošku zkrátil, ale někomu naopak bude vyhovovat, že mu věnoval tolik prostoru.
Má sílo, budu ti hrát
Petr Štěpán
Katalog je tištěn na opravdu silném papíře. Hlavní problém je v tom, že to není ideálně slepené dohromady, pokud to chce člověk rozevřít tak, aby si mohl přečíst popisky (jsou často u hřbetu knihy psané vertikálně), tak hrozí, že poškodí vazbu. Další výtkou je nasvícení některých děl, na konci knihy jsou fotky z výstavy a je vidět, že ne všechna díla jsou ideálně nasvícená, což je u některých fotek dobře patrné.
Rembrandtova tramvaj
Klára Benešovská
Primárně se knížka věnuje českému kubismu, ale poměrně důkladně. Jednotlivé statě jsou psány různými autory, obecně vzato na slovo vzatými odborníky. Zkoumají se například vzory, z nichž umělci čerpali (domorodé umění, vybraná díla i z české minulosti, artefakty z východu atd.). Knížka rozebírá, jak se projevoval kubismus ve výtvarném umění, sochařství, architektuře, nábytku, užitém umění, takže je to pojaté opravdu široce. Zmíněni jsou i nejvýznamnější zahraniční kubisté (včetně ukázek jejich děl), na něž navazovalo mnoho českých umělců. Kniha má bohatou obrazovou přílohu, takže veškerá tvrzení v textech jsou doložená vybranými ukázkami kubismu (hodně zajímavé jsou reprodukce děl, z nichž kubismus čerpal). Jediné, co můžu knize vytknout je, že ne všechny fotky jsou dostatečně kvalitní, knížka každopádně nezklame ty, kteří si chtějí udělat základní představu o českém kubismu. Celkově bych hodnotil 90 %.
Efekt Tivoli - jak renesanční vodní zahrady umožnily vznik karburátoru a další překvapení na cestě lidského poznání
James Burke
Vyprávění mi připomínalo rychle tekoucí řeku nebo tryskající fontánu, autor poutavě popisuje mnohé významné vynálezy (kdo, kdy, okolnosti vzniku, na koho navázal atd.). Z jeho pohledu tvoří významné objevy propojenou síť, kdy jeden vynález navazuje na jiné a takto je koncipována i knížka, zdánlivě nevýznamná událost může vést k zásadnímu objevu. Významné objevy tedy nejsou sledovány odděleně, ale naopak v návaznosti na jiné, které jim připravily půdu. Někdy jsou ty návaznosti trošku volnější, ale každopádně, ten, kdo má rád poutavé vyprávění o velkých objevech, bude spokojen.
Modern treasures from the National Gallery in Prague
Jiří Kotalík
Textu je v katalogu opravdu pomálu. Dozvíme se něco málo o Národní galerii a jejích sbírkách moderního umění. V roce 1988 bylo zapůjčeno celkem 60 obrazů moderního umění Guggenheimovu muzeu. Reprodukce jsou kvalitní, u každého obrazu se dozvíme autora, rozměry, techniku, rok vzniku díla (v příloze pak ještě rok narození a smrti autora, datum a způsob získání díla). Mezi umělci najdeme veleznámá jména, například: Picasso, Munch, Matisse, Braque, Filla, Kupka, Gauguin, Seurat