józi.odkudkam komentáře u knih
Skromná kniha, jejíž cílení je však jasné a trefné. A to sice svoboda (na) internetu. Jistě, příběh není bůhví co, ale myšlenka přizpůsobit většího brášku mladší generaci a vlastně i dnešnímu informačnímu věku je podle mě velice chválihodná. Taky trošku burcuje lidi, aby se nedali a dává docela přesné tipy. Kniha je na konci doplněna i seznamem příslušných webových odkazů co a jak...Za mě fajn počin. Slabší 4****
Velice milá knížečka plná nápadů a v zásadě laskavého, ovšem rozhodně ne Zdeňko-Svěrákovského, humoru. Celkově z ní máte fajn pocit. Bill je svalnatý a hloupý syn farmáře. Z nudy se nechá se naverbovat, dostane se do války a úplně nechtěně zachraní beznadějnou situaci. Tak se stane se hrdinou, aby se zas stal psancem a vůbec zažije spousty rozličných dobrodružtví. Za všechno, co mi utkvělo v paměti, bych jmenoval postavu instruktora Smrtvola a hlavní město rozrostlé přes celou planetu..Knihu mohu jen vřele doporučit. solidních, v průběhu děje nekolísajích 5*****
PS: bonus za supr obálku
Jediným účelem rodiny je plození, pudy jsou ventilovány agresí vůči Nepříteli. Jazyk je za účelem zúžení myšlení na jeho nutné minimum systematicky oklešťován. Data jsou neustále přepisována. Všemu vévodí Útlak. Centrem tohoto lidmi poháněného mlýnu je Betonový monument, který jakýkoli odpor srpem nemilosrdně rozpáře, vyvrhne z něj duši, kladivem ji roztluče a pak vrátí zpátky. Nejmocnějším sledovacím prvkem nejsou kamery, ale soustavně posilovaná paranoia a všichni lidé kolem vás. Hlavně se ale musíte sledovat vy sám, dbát o neustálé, důsledné udržování správného myšlení (doublethinku) a trénovat se tak ve vidění skutečnosti. Neboť skutečností nejsou ty halucinace, které se za pravdu jen vydávají, nýbrž absolutní autorita vůle Strany. Teprve když pochopíte toto, můžete přestat být otrokem těch vnucujích se šalebných mámení.
A že jsem v tom strojově chrleném výpisu úplně zapomněl na člověka? Promiňte.
Naprosto šílená, nechutně promyšlená, depresivní, před Grebeníčkem varující jízda. Za mě čistých 5*****
Chirurgicky mrazivá vize fašistické, nové, udatné společnosti. Genetickou manipulací a vybroušeným vzděláváním odborně pěstovaní lidé jsou finálním naplněním snu sociálního inženýrství (a eugeniky) o řiditelném, předvídatelném a tudíž stabilním státu. Na rozdíl od Orwellova 1984 je zde ukájení pudů za mohutné podpory promiskuity žádoucí, trvalé vztahy však nikoli. Konečně Tisíciletá říše na pořádných základech! Heil..ale co to, fuj! Škoda jen, že se román ke konci pouští do naprosto zbytečného srovnávání s divochem, které nudí a narušuje jinak kompaktní celek díla. I tak 5***** Slabších, ale přece.
Tak moc mimo haluz, jakou Les je, jsem vskutku nečekal, rozhodně však má své syreální dada kouzlo. Les je syrovátku pouštějím, kvasným, tvarohovitě houbovitým místem plným kvasných, rozměklých, tvarohovitě houbovitých lidobytostí připnutých k nějakým těm zbytkům smyslových orgánů. Les je snad komůrkou naší rozbředlé budoucnosti (ulitka na sklone?) do které můžou hrdinové knihy, a jejich prostřednictvím i laskavý čtenář, nahlédnout. Závěrem jeden ústřední, z díla jasně trčící citát: "Myšlení není zábava, myšlení je povinnost!"..tak ten dar, co jsme jako lidé do vínku dostali, aspoň jednou denně použijme. Asi tak to sem si vzal, musím jít za 5*****
Zubaté, smradlavé enklávy podzemních, zabarikádovaných stanic ve kterých se hrstky lidí snaží ubránit životy před temnotou tunelů a číhajícími monstry v nich. Jenže ven musí, musí tam nejen pro zásoby, ale hlavně pro naději, že svou neudržitelnou situaci nějak, něčím zvrátí...Na sf horor jako víno máme zaděláno. Autorsky lehce slabší, což je u prvotiny odpustitelné, a trochu škoda, že samotný závěr, zcela mimo sevřené prostory podzemky vskutku postrádá napětí. Nicméně i tak mohu s klidným srdcem doporučit. Za mě solidní 4****
PS: Kniha obsahuje mapku, což já dycky rád.
Výborná kniha, až se divím, jak málo tu má hodnotitelů, ale k věci. Gully Foyle je nýmand, který se jednoho dne transformuje ve zlej nasranej bourací stroj, co se s nikým a s ničím nemaže. Je ztělesněním toho, že i ti nejmenší v sobě už mají obsaženo vše, i lásku. Závěrem se dočkáte zcela FAMÓZNÍHO zjištění potenciálu teleportace.
SPOILER: Nakonec získáme možnost rozlézt se do pravěku, do daleké budoucnosti, kde byli a budeme jak kobylky vždykdy a všude, a to vše lusknutím si prstů každého blbého somráka. Gully, ty debile, napříč všemi věky zaneseš vesmír našimi plastovými obaly po jídle...ale to už bychom viděli, takže to tak asi nedopadne.
Začátek, možná tak první čtvrtina je výborná, ovšem potom jde vše do kytek. K dobru musím přičíst, že jsem se dozvěděl víc, kdo že vlastně ten Jaroušek po lidské stránce byl (cestování, trochu nakousne i slečny, věčný alkoholismus, průšvihy) a současně poznal první republiku i jinak, než z učebnic. Masaryk byl taky člověk, a zdaleka ne tak vážený. Pan Arbes a Neruda chodili taky do hospody a Hašan je tam vysmívá apod...ale jak říkám, velká většina knihy se bohužel opakuje a vleče. Z příchylnosti k autorovi ještě ty 3*** protlačím.
Normálně bych po takhle staré knize nesáhl ani náhodou, jenže na gymplu sem na ní musel dělat referát a jsem tomu moc rád. Další díly se už nepovině zhltly samy a teď je mám komplet načteny i podruhé. Nikdy bych nevěřil, že to může být napsané tak současným jazykem. Jo, a abych nezapomněl, taky je to vtipný.
reedit; původnímu hodnocení jednu hvězdičku ubírám (6.4. 21)
Zlí a dobří by si v téhle knize vlastně měli role prohodit; zatímco bohabojní Harkoneni akorát vcelku mírumilovně sklízejí koření, rebelští a loupeživí fremeni se zákeřně chystají rozbít celý ekosystém planety, aby si z ní udělali zahrádku k obrazu svému, fakt. Ale jinak se mi tahle kniha s propracovaným světem (vzadu má i celkem obsáhlý slovníček pojmů) svého času moc líbila. Bude to bratru aspoň třináct let zpátky, co jsem ji četl, tak raději jen pod čarou 5*****.
Teď vidím, že Enderova hra byla čekajícím dílkem puzzle. Takhle kompletní je ještě lepší. čistých 5*****
Tahle knížka mě trochu zklamala, měla nějaké ty hezké nápadečky, ale většinou jsem se lehoulince nudil. Nu, osudově krásně posmutnělým závěrem se v mých očích spasila a já tu jednu hvězdu přidám. Průměrné 4****
Pán much je podobenstvím, je příběhem o vyhnání z ráje nevědomí, o prvních lidech a o tom, jak z nulového bodu celá naše společnost dospěla tam, kde je. Díky pane Gouldingu, nikdy bych nevěřil, že to lze udělat tak prostě! 5*****
Vyzrálejší, obsáhlejší lajtmotiv "Nikdykde" zasazen do špinavých motelů u road 66, aby se putování dvou omšelých hlavních hrdinů završilo naprosto apokalyptickým střetem bohů starých s bohy bankomatů a televize v nelítostné řeži o nadvládu nad Světem. Navíc učinit ústřední postavou své knihy boha a ještě ho k tomu napsat tak skvěle a uvěřitelně a lidsky, jako to Gaiman učinil se svým prolhaným zlodějem a starým podvodníkem Středou může opravdu napadnout snad jen tohohle chlapa. Jasných 5*****Nikdykde ale stejně budu mít vždycky pořád o chlup radši. Škoda že, po těchle dvou knihách už, alespoň dle mě, nic tak silného nenapsal, breky brek.
Londýn a Podlondýn. Dva snově se prolínající světy. Kdo v ten spodní uvěří, je jím brzy uchvácen a pohlcen, odsouzen být druhou stranou neviděn. Volní jsou jen holubi a krysy. Metro už pro mě nikdy nebude tím, čím dřív a já mám občas za jízdy neodbytný pocit, že v odrazu okna spatřím jet přízračný vůz markýze i s jeho hosty, kteří mezi námi neviděni procházejí. Právě to, jak bezkonkurenčně dokázal pan Gaimen navrátit zevšednělému zpět jeho magično a tajemno je něco, co si už snad vždy ponesu s sebou. Něco tak neskutečného, jiného, a nápaditého jsem snad nikdynečet. Plná palba 5*****
Pro mě jednoznačně nejslabší díl. Chlapci se rafli a tak si každý uklohnil něco solo: Grant své Pozpátku a Naylor Posledního člověka. Naylor sice prohrál, ale i Robovi něco chybělo. S odřenýma ušima za 3***, přesto asi nemůžu doporučit, jsou rozhodně lepší knihy...
Vítané doplnění seriálu (je rozhodně fajn, že se naylor-grant rozhodli trpaslíka podojit i knižně, je to totiž zkrátka úplně jiný,v dobrém smyslu, zážitek), které však s klidem obstojí i samo o sobě. Za mě slabších 5***** Další díly jsou skutečně o něco horší: "Lepší než život" a "Pozpátku"(v tomto pořadí) jsou ještě v pohodě, "Poslední člověk" už ale opravdu moc ne.
Milé překvapení od českého autora, které je už teď s odstupem času lehce úsměvné, pořád ale má co nabídnout; S láskou k přírodě vymyšlenou faunu i flóru mimozemské planety, skvělé postavy (na strýce Loxia, jeho synovce Odyssea, nebo třeba věčného hochštaplera Ifikrata prostě nezapomenete, to garantuji) a hlavně nějak slunnou a pohodovou náladu. Další dva díly už jsou o něco slabší, ale pořád dostatečně zajímavé vývojem dění na Heladě i osudů jejích jednotlivých obyvatel. Knihy si na nic nehrají, jsou psány přístupným a vtřícných jazykem vhodným i pro mladšího čtenáře.
Příběh je včetně závěru žalostně předvídatelný, ale co na plat, reálie orbitální školy a hlavně bitevní místnost, jsou prostě skvělé a Endera si musíte zamilovat. Jedna z knížek mého mládí, kterou jsem spapal jedním dechem spolu s"Enderovým stínem", který jako doplnění funguje taky naprosto skvěle - vlastně se jedná o ten samý příběh z pohledu jiné postavy a rozhodně nejde o žádnou vatu! Obojí nemohu než doporučit, hlavně středoškolákům (už je to dlouho, tak nevim, jak by na mě fungovala teď).
Závěrem bych se ještě ohradil proti avizovanému společenskému přesahu; snad právě jen to úporné tlačení Enderova neskonalého dilematu, zda má spáchat genocidu na druhu, co na nás zaútočil první (a chtěl nás vyhladit) jsem nechápal a spíš mi přišlo jako autorův alibistický přílepek k urvání nějaké té Hubuly. (Možná i proto nízký věk kadetů, aby to bylo echt jo, jako že celou rasu vyhubí DÍTĚĚĚ!!!) Ne, o tom ta kniha pro mě nebyla. Preventivní protiúder; Buď My, nebo Oni. To je snad hotovka, ne?
Nepropadejte panice!
Adams nasal scifi komedii, jejíž humor je neopakovatelný, bláznivý a originální. Z tohoto důvodu zkrátka těch pět hvězd udělit musím, i když s vykřičníkem, neboť další díly se dost opakují a rozuzlení celé série mě zajímalo čím dál tím méně, až se má trpělivost nakonec spolu se čtvrtým dílem vytratila úplně. Když totiž pomine provotní údiv nad bombastickou formou, zjistíte, že žalostně postrádá jakýkoli nosný děj. Škoda.