Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl I–IV

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Díl první: V zázemí – Díl druhý: Na frontě – Díl třetí: Slavný výprask – Díl čtvrtý: Pokračování slavného výprasku. Humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška přeložený do 58 jazyků, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Jde o nejvýznamnější Haškovo dílo, mnoha lidmi spojované s kongeniálními ilustracemi Josefa Lady. Smrt bohužel nedovolila Haškovi jeho dílo dokončit. Jednotlivé díly románu mají tyto názvy: * V zázemí (1921), * Na frontě (1922), * Velký výprask (1922), * Pokračování velkého výprasku (1923) Dobrý voják Švejk je jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších postav nejen české, ale i světové literatury. Svědčí o tom spolu s četnými vydáními doma a v zahraničí také skutečnost, že se z díla stala v pravém slova smyslu klasika, která se neustále čte a cituje. Možná bychom mohli mluvit i o součásti naší národní povahy, ať už v dobrém nebo pejorativním smyslu. Švejk, hostinský Palivec, polní kurát Katz, nadporučík Lukáš, sapér Vodička, Baloun a další postavičky nadále žijí svým životem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/63_/635/osudy-dobreho-vojaka-svejka-za-svet-dE1-635.jpg 4.31011
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (123)

Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl I–IV

Přidat komentář
Lenislava964
15. října

Můj dědeček tuhle knihu četl mnohokrát... tak jsem se k ní také odhodlala a musím říct; že je zajímavá... chvílemi neskutečně vtipná, chvílemi se poměrně táhne a místy stává nepřehlednou, až zmatenou...přesto musím říct, že jsem jí oslovena a rozhodně obohacena :) začátek je zcela geniální, později to trochu ztrácí šmrnc, ale i tak moc dobrá kniha.

Vesmich
24. srpna

Nikdy jsem to nedokázala dočíst do nějaké fáze, ve které by mě to chytlo. Vždycky mi to přišlo jako kniha pro chlapy, aby se mohli utvrdit v tom, že válka je vůl a důstojníci pitomí, což si ženy číst nepotřebují, protože jim to přijde samosebou. I v případě filmu jsem viděla pouze první díl. Vždycky mi lezla na nervy ta Švejkova pitomost, to jeho řetězové tlachání a vršení nesmyslů a ze všeho nejvíc to, když někdo tvrdí, že „my Češi jsme všichni Švejci“, jakože na všechno vyzrajeme. No nevím. Jakmile jsem objevila, že text je vydaný jako audiokniha, kterou čte Jan Werich, napadlo mě dát tomu šanci a zkusit v tom objevit něco, co některé muže přiměje k tomu, aby to četli opakovaně a citovali z toho dlouhé pasáže. Právě díky tomu, že to četl někdo mně, navíc někdo, kdo číst umí, se mi podařilo překonat ten notoricky známý začátek a dorazit se Švejkem konečně do Budějovic, přičemž samotná cesta vlakem, než z něj konečně vypadl a šel pěšky, mi silně připomínala cestu týmž dopravním prostředkem a víceméně týmž směrem, kterou jsem absolvovala s klienty psychiatrické léčebny, kteří celou cestu vymýšleli jednu hovadinu za druhou a unavili by i vola. Jakmile jsem se s v knize dostala do pro mě neznámých vod, přestalo to být tak třeskutě vtipné a konečně jsem pochopila, proč je to tak překládaný text, jak mimořádná výpověď z Velké války to je a jak mistrně dokáže Hašek zprostředkovat konec mocnářství, každodenní nesmyslné harcování se válkou, přibližování fronty a zachytit tím nejen ducha doby, ale vyseknout některé charaktery tak, že už kolem sebe vidím ty nedožery Balouny, agilní hňupy Duby nebo horlivé blby Švejky a říkám si, kdo z nich všech jsem vlastně já?

reader.007
03. srpna

Jednou si tu knihu určitě přečtu osobně, ale musím říct, že v podání pana Wericha (a částečně Vlasty Buriana) je přímo neuvěřitelně autentická, protože interpretovat všechny ty německé nadávky s patřičným důrazem je mistrovství málo vídané a předčí dokonce i filmovou předlohu s R. Hrušínským v hl. roli (a to je co říct).
Co se týče obsahu knihy, ještě dnes se mi otvírá kudla v kapse a rosí záda odporem, když si vzpomenu, jak se naše češtinářka na střední urputně snažila vtlouci nám do hlavy definici "selský rozum" pro chování Josefa Švejka. Tak tohle teda fakt ne!! Na postavě Švejka snoubil mistr absurdního humoru Jaroslav Hašek veškerou zvrácenost války a armády tím, že ho nechává všemu tomu hloupému patetismu, nadměrnému vojenskému drilu a předstíranému vlastenectví souhlasně přikyvovat. Jeho v románě tolikrát proklamovaná "blbost" totiž není ničím jiným, než právě tím souhlasným postojem, který Švejk neustále a s líbezně nevinnou tváří zachovává. Jeho heslem v podstatě jest: "Co císař a jeho armáda činí, dobře učiní. A ještě houšť a větší kapky."

DoktorAntonio
01. srpna

Kultovní záležitost, ale nejen to: fenomenální satira. Švejk a Hlava XXII, nejlepší zbraně proti válečné zblbělosti.

Sygi
21. dubna

Poslušně hlásím, že jsem dočetl Švejka. Měl jsem ke knize vzhledem k četným shlédnutím legendárních filmů s R. Hrušínským velká očekávání. První díl jsem si naplno užil a koukal, co všechno je ve filmu věrně ztvárněno a co se do něj nevešlo. Horší už to bylo u dílů dalších, druhý díl byl ze začátku opět dobrý, nesmyslné zacházení se Švejkem v Putimi, zavírání a následné propouštění je vykresleno dobře, stejně tak příhody v Királyhidě. Ve třetím díle to pro mě už trochu pokulhávalo, nekonečné cestování vlakem často bez jídla mělo pointu (pokud mělo poukázat na "organizaci" armády), ale táhlo se pak už dlouho a v nesčetných konverzacích a výpravách jsem se začal ztrácet. Skvěle ale byly vykresleny vztahy mezi postavami (Švejk - Dub, Švejk - Lukáš, Dub - Lukáš atd.). Čtvrtý díl jsem si ale opět užil a opravdu by mě zajímalo, co s příběhem J. Hašek zamýšlel. Po přečtení posledních třech dílů jsem také ocenil filmové ztvárnění Poslušně hlásím, jelikož muselo být těžké vybrat právě takové útržky příběhů, jaké se ve filmu objevily. Jsem zvědav na pokračování K. Vaňka.

Gweny
03. dubna

Jedna z mála knih, kterou můžu číst pořád a pořád dokola, protože mě baví. Nejraději mám první díl, ty ostatní jsou už slabší (z mého pohledu), což je umocněno i znalostí filmového zpracování s excelentním výkonem pana Hrušínského. Klobouk dolů před Haškovou prací, jeho satyrickým humorem atd.

Jarda403
04. února

Kdosi jej označil za nejlepší český román. Ten nebude daleko od pravdy.

jaryn
02. února

Hašek nedělá nic jiného, než že bojuje s nejvyšším nasazením proti (nejen vojenské, ale vůbec) lidské blbosti. Švejk je nepřeberná studnice ironických - a řekněme: chytře ironických - výpadů proti různým typům blbců, blbů, pablbů, hovad či pakoňů včetně tzv. "slušných" lidí, protože takový "slušný" člověk, resp. ten, co má tu drzost se takto samozvat, je v prvé řadě takový, který chce, aby všichni byli jako on - neboť hlavním znakem této jeho "slušnosti" je ryzí netolerance... Švejk je někdy krásně rozverný, to když např. popisuje ústy tlustého jednoročáka, kterak tento dělal redaktora v časopise Svět zvířat a vymýšlel si tam nové zvířecí druhy, čímž uváděl renomovanou vědeckou obec na pokraj šílenství a majitele časopisu (takto svého chlebodárce) až za tuto hranici... Avšak občas z jeho jízlivosti spíše mrazí:

"A jeden mrtvej, kterej ležel nahoře na dekungu nohama dolů, kterýmu při forikungu šrapák utrhl půlku hlavy, jako by ji seříz, ten se v tom posledním vokamžiku tak podělal, že to z jeho kalhot teklo přes bagančata do dekungů i s krví. A ta půlka jeho lebky i s mozkem ležela zrovna pod tím. Vo tom člověk ani neví, jak se mu to stane."

Anebo:

"Neexistují hrdinové, ale jatečný dobytek a řezníci v jenerálních štábech. A nakonec se jim to všechno vzbouří, a to bude pěkná mela. Ať žije armáda! Dobrou noc!"

1