zandu komentáře u knih
Dobrý rozjezd, skvělý závěr, prostředek se malinko vlekl, ale vzhledem k tomu, že je to tenká knížka, vůbec mi to nevadilo...a jak nastoupil na scénu Ginelli, už to zase jelo.
Skvělé. Přečteno jedním dechem. Pes byl možná o chloupek čtivejší a napínavější než Policajt, ale obě novely mě vtáhly do děje a nepustily, dokud jsem nedočetla.
Kdysi jsem četla Osvícení, které se mi hodně líbilo. Dále jsem kdysi zkoušela číst x krát TO a bohužel jsem se nedokázala dostat přes pár prvních stran. A tak trochu jsem na pana Kinga zanevřela. A nyní jsem se dostala k jeho dalším knihám, nějak asi dozrál čas, a zrovna tato kniha byla výborná volba. Obě novely mě dokázaly do děje okamžitě vtáhnout. Přesto, že se tam vlastně nic moc neděje, děje se toho strašně moc. Přečteno se zatajeným dechem a pan King si u mě tímto opět otevírá dveře. A než se pustím do dalších jeho knih, určitě si přečtu i druhou část této sbírky Čtyři po půlnoci.
Výborná kniha. Perfektní na odreagování. Nemá chybu :-)
Tak tento díl byl také velmi čtivý. Super. Nakonec se z toho vyklubala velmi podařená trilogie :-)
Druhý díl byl lepší, trochu akčnější. Četlo se to úplně samo, najednou jsem byla na konci :-) a jde se na třetí díl
Amy se nechá zmrazit společně s rodiči s tím, že je za pár set let vzbudí (společně s dalšími dobrovolníky) kdesi na jiné planetě, která by měla být vhodná pro život. Ale Amy je rozmrazena mnohem dřív...
Tento první díl měl parádní rozjezd, poté děj dost zpomalil, ale ani tak nemůžu říct, že bych se nudila. Je tam něco, co člověka nutí číst dál.
Takové příjemné sci-fi čtení, troška romantiky, lehká krimi zápletka...
Četlo se to hezky (doporučuji spíše pro ty, kterým nevadí, že kniha není od začátku do konce nabouchaná akcí a zvraty) a jdu na dvojku - Milion sluncí
Už to na mě bylo asi moc dlouhé...myslím tím komplet sérii. Poslední díl jsem přelouskala spíše jen ze setrvačnosti a docela fofrem a nesoustředěně. Ale hezká série to byla, to jo. Ale také vím, že znovu ji už číst nebudu :-)
Životní příběh jedné z žen té doby. Pro nás dnes něco neuvěřitelného. Krásně napsáno.
Pozn.: trochu mě pobavila věta, že v porodnici měla jedna asi šestadvacetiletá matka na cedulce napsáno, že je starší rodička... Co by se asi tenkrát říkalo o dnešních matkách prvorodičkách 35+ ? :-)
No... Co napsat... Neskutečný, nepředstavitelný příběh. Spousta emocí. Hodně mi to chvílemi připomínalo Vodu pro slony a Květy z půdy, jako by z nich autorka čerpala inspiraci. Smutné, krásné, drsné, čtivé.
Nemůžu si pomoci, ale pro mě zatím nejslabší díl. Sice zajímavý, ale trochu jsem se nudila. Anebo si musím dát pauzu, možná mám u tak dlouhé série krizi...
Upřímně? Za mě ne... Bohužel. Námět dobrý, ale zpracování... ? Snažila jsem se, ale asi ve čtvrtině jsem to vzdala.
Četl to vůbec někdo před vydáním? Taková kravina, která mi hodně vadila - opravdu hodně vadila - chybějící čárky ve větách. Při čtení jsem zjistila, že mi to vadí víc než klasické hrubky, kterých je v knihách běžně spousta.
Je mi líto, ale prostě ne....
Tohle byl opravdu výživný díl...Nejen dějově, ale i svou tloušťkou :-) . A aniž bych byla puritán, musím říct, že mi zde trochu vadily ty docela detailně popsané sexuální scény. Nějak mi sem do toho příběhu nepasují a působily na mě spíše rušivě. A občas jsem se maličko ztrácela, kdo, co, jak... Ale jinak opět bomba.
Opět jedna z knih, u které jsem měla příliš vysoká očekávání, takže jsem nakonec byla trochu zklamaná.
Dnes jsem se pustila do Válkotvůrců a ačkoliv povídky nejsou běžně můj šálek kávy, tady platí výjimka. Přesto, že je původně vydat nechtěl, jsem ráda, že k tomu došlo, navíc i v klasické papírové podobě, a vřele doporučuji dále. Skvělé jsou všechny, některé více, jiné méně, občas se zamyslíte, občas zasmějete...
Takže kdo váháte, směle do toho.
A jeho povídková novinka *V Pomerančové zahradě* mě tedy dostala....