Wrent - Příspěvky

Tak už jsem tady s tím vápnem, pane WerichuTak už jsem tady s tím vápnem, pane WerichuV. Škutina

Během nedávného 50. výročí okupace bylo Pražské jaro v médiích rozebráno ze všech stran. Vzpomínky pana Škutiny překvapivě ukazují další nový úhel pohledu, který předpokládám může být obvzlášť zajímavý pro pamětníky, kteří pořady pana Wericha mohli přímo sledovat v televizi. Pro nás ostatní přináší kniha celkem zajímavý popis událostí předcházejících ruské invazi a ještě zajímavější představení různých pražských hospůdek a zákoutí šedásátých let.

15. dubna


Kafka na pobřežíKafka na pobřežíH. Murakami

Každý někdy zatouží být jako Kafka Tamura, kdy pouhé odhodlání stát se tím nejdrsnějším patnáctiletým klukem na světě může být tou hlavní ochranou před prokletým světem.
Každý někdy zatouží být jako pan Nakata, protože člověk nepotřebuje umět číst, aby porozumněl vesmíru a lidem (i zvířatům (a věcem)).
Každý někdy zatouží být jako pan Óšima, protože nezáleží, jak se člověk narodil, ale kým se stal.
Každý někdy zatouží být jako pan Hošino, protože setkání s podivným dědečkem, plukovníkem Sandersem a Beethovenovou hudbou může změnit život každému.

Perfektní kniha plná referencí na vše možné s velmi realistickým popisem každé situace. Dovedl jsem si při čtení podrobně představit každou reálii, se kterou se hrdinové setkali. Doporučuji.

12. dubna


Homo Deus - Stručné dějiny zítřkaHomo Deus - Stručné dějiny zítřkaY. N. Harari

Musím říct, že oproti Sapiens je kniha znatelně slabší. V první polovině ještě docela drží úroveň (ale zároveň i díky tomu, že zhusta opakuje, co již bylo řečeno v knize předchozí), ale s přibývajícím počtem stran jde kvalita dolů.

Harariho apokalyptické vize mají samozřejmě svou opodstatnitelnost a autor se je snaží dokládat řadou referencí na aktuální vědu a průmysl, ale zdá se mi, že ten ucelený a vysvětlitelný obrázek historie a budoucnosti lidstva, který vykreslil v první knize, se mu rozpadá. Mnoho představených technologických konceptů je tak zjednodušeno, až se člověk obává, jakých nepřesností se autor dopustil i v Sapiens a já si toho akorát kvůli ne tak velké znalosti historie nevšiml.

Zároveň se Harariho názor zdá příliš nepřesný a zjednodušující, např. jeho tvrzení, že všem státům vládnou vládci staré školy, kteří si pod technologickou nadvládou představují maximálně tak nukleární zbraně. Přitom už v roce 2015, kdy kniha vyšla, např. Čína mohutně investovala do šmírování svých obyvatel a i dnes tolik populární "bodovací systém" byl ve fázi vývoje.

Oproti první knize Home Deus trpí i českým překladem plným podivně skloňovaných anglicismů a nepřesností.

Obecně je Homo Deus stále poměrně inspirativní čtení, ale první kniha Sapiens mi dávala mnohem větší smysl.

18. ledna


Problém tří tělesProblém tří tělesL. Cch'-sin

Jedna z nejlepších knih, které jsem v posledních letech četl. Vyzdvihuji hlavně origální příběh a skvělé zpracování vědecko technického pozadí. Opravdové vědecké fenomény (ať už astrofyzické, informatické aj.) jsou čtenáři zajímavě a hlavně srozumitelně vysvětleny a slouží jako velmi zajímavé pozadí pro výborný sci-fi příběh. Skvěle zpracovaná hra "Tři tělesa" nebo brilatně vykreslená "náboženská sekta" jsou už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Kniha je zároveň mrazivě aktuální v mimozemské snaze zdiskreditovat pozemské vědce. V kontextu hnutí jako "Flat Earthers" nebo obecnému odporu vůči elitám to dostává ještě další rozměr.

Jsem zvědavý na další díly.

03. ledna


Sapiens - Od zvířete k božskému jedinciSapiens - Od zvířete k božskému jedinciY. N. Harari

Velmi čtivá populárně naučná kniha. Autor své názory a poznatky předkládá pomocí srozumitelných příkladů a historických paralel, takže ač má 500 stran, přečtěte knihu velmi rychle.

Cesta Sapiens na vrchol je bezesporu fascinující a z mnoha z dnešního pohledu "bezvýznamných" událostí jde mráz po zádech. Kniha skvěle dává do kontextu různá odvětví lidského poznání, což na ní hodnotím asi nejkladněji.

Na mnoha místech se samozřejmě autor nevyhne ani (často asi oprávněnému) moralizování, ale to i společně k možným výhledům do budoucna vede minimálně k podnětnému zamyšlení se.

Doporučuji jako nenáročnou knihu, ze které se můžete hodně dozvědět.

27.10.2018


Hlava XXIIHlava XXIIJ. Heller

Už po prvním přečtení před pár lety jsem to tušil, ale teď po druhém potvrzuji: Hlava XXII je jednou z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Absurdní styl humoru mi naprosto sedí, hlasité vyprsknutí smíchy nastává v této knize nespočetkrát... A ačkoli se královsky bavíte, malý hlásek vzadu v hlavě přesně udává na správnou míru, že to pro kluky na Pianose žádná sranda není a naopak se akorát snaží přežít, jak nejlépe mohou.

Snad z každé stránky přímo čiší absurdita války, byrokracie, nacionalismu, prospěchářství nebo čiré honby za ziskem. Zpřeházená kontinuita děje mi napoprvé vadila výrazně víc než podruhé (a to i přes to, že před druhým čtením už jsem si téměř nic nepamatoval).

Chtěl jsem na konci vyzvednout, která z postav je nejlépe napsaná, ale když jsem začal vybírat mezi Yossarianem, Orrem, Dunbarem, plukovníkem Cathcartem, Natelym, majorem Majorem Majorem, Milem, doktorem Daneekou, generálem Dreedlem, kaplanem, náčelníkem Bílým Polozubem, poručíkem Sheisskopfem a dalšími, zjistil jsem, že to prostě nejde.

Jo, a nejvíc jsem se asi chlámal u scény s Clevingerem před kárnou komisí.

26.08.2018


Spolčení hlupcůSpolčení hlupcůJ. K. Toole

Ach Bože, této knize je tak těžké porozumět, Štěstěna se ke mně obrátila zády...

Ale i přes tyto potíže jsem velmi rád za její přečtení. Je to sice kniha nesmírně bizarní a absurdní (a nutno dodat, že ne prvoplánově vtipná), ale má co do sebe
Vrcholem jsou dle mého názory všechny části týkající se Levyho kalhot.

Shrnutí knihy dobře vystihl doslov: americké panoptikum postaviček.

10.08.2018


Příběh služebnicePříběh služebniceM. Atwood

Četl jsem na základě shlédnutí seriálu, takže můj názor je jím samozřejmě ovlivněn (a musím říct, že seriál knihu adaptuje dobře).

Vzhledem k tomu, že jsem děj již znal, se mi kniha nejevila příliš napínavá. Svět vykreslený Margaret Atwood je ale strašidelně skvělý. Jsou v něm často vidět autorčiny inspirace komunistickým blokem, které jsou hlavně v chování lidí mrazivě přesné.

Nejlepší je ale styl vyprávění v první osobě, díky kterému člověk vlastně neví, co je jen pozorování Ofred a co je realita.

Rozhodně jde o zajímavý kousek v oddílu dystopické literatury.

08.04.2018


Hraje Bůh kostky?Hraje Bůh kostky?I. Stewart

Velmi zajímavá kniha. Hlavní poselství mi docvaklo až někdy v poslední třetině knihy: chaos je nevypočitatelný a dlouhodobě nepředpovídatelný. A vždy bude. Protože počítače nikdy nebudou mít přesnost na nekonečně mnoho desetinných míst, zatímco chaos se právě díky i takto malým rozdílům může projevit a projeví. Navíc nikdy nebudeme schopni fyzikální jevy měřit s neomezenou přesností.

Kniha je nicméně poněkud hutná, ačkoli mám vzdělání blížící se matematickému (akorát tedy jde o trochu jiné odvětví matematiky), měl jsem často problém pochopit některé části. Autor si navíc snaží pomáhat různými metaforami, které ale jsou často dost podivné a možná by udělal lépe, kdyby uvedl i matematickou definici daného jevu.

Chcete-li se ale ponořit do matematiky chaosu a její historie, rozhodně knize dejte šanci!

16.03.2018


Na cestěNa cestěJ. Kerouac

Kniha je sice rozdělena do částí, každá o několika kapitolách, ale jako by nebyla. Nezáleží na tom, jakou stranu nalistujete, vždy získáte hutný popis větších či menších amerických zapadákovů a drobných osudů lidí v nich se vyskytujících. Četl jsem spíš po kouskách, což ale rozhodně není na škodu. Je to jízda skrz naskrz Amerikou, zakončená až fantaskním marihuanovým raušem v mexické džungli.

24.01.2018


InfernoInfernoD. Brown

K Brownovým knihám je nutno přistupovat s určitým odstupem k jeho těžko uvěřitelným zápletkám plných skrytých vlivných hráčů v pozadí, ale to nic nemění na tom, že jeho příběhy většinou mají velký spád (však se kniha odehrává na časovém úseku několika desítek hodin) a ještě člověku přinesou nějaké to kulturní obohacení (ideálně ještě z míst, která sám navštívil). A Inferno tyto "brownovské standardy" splňuje do puntíku.

18.09.2017


NikdykdeNikdykdeN. Gaiman

Mám trochu problém někomu Nikdykde popsat tak, aby mu přišlo zajímavé. Aby měl nutkání si ho přečíst. Vždyť příběh o "podzemní říši" zní vlastně docela otřepaně. Věřím ale, že Gaiman by dokázal udělat skvělý a napínavý příběh i z nejotřepanější odrhovačky. Už po prvních pár stranách se do knihy tak ponoříte, že nebudete vnímat nic jiného. A ozvěny tohoto alternativního světa spolu s jeho všemi zajímavými postavičkami budete mít v hlavě i hodnou chvíli po dočtení.

03.01.2017


Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debilDeníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debilD. Landsman

Deníček moderního fotra jsem kdysi četl jako blog a přinesl mi několik týdnů zábavy, ale pak se mi zdálo, že už se vtipy akorát opakují a číst jsem ho přestal. Když se mi dostala do ruky tato kniha, doufal jsem, marně, že se mi tento styl humoru znovu osvěží. Na to že má Deníček moderního páru být knihou vtipnou, na to že se autoři očividně snaží mít joke v každé třetí větě, jsem se zasmál celkem asi jednou a půlkrát. Autorům vůbec nevěřím jejich přehánění a nadsázku a není mi vlastně vůbec jasné, proč jsou tito dva pár. A hlavně, čtení každé kapitoly "dvakrát" z různého pohledu bylo někdy neskutečné utrpení...

03.01.2017


Preludia & nokturnaPreludia & nokturnaN. Gaiman

Úplný nováček v komiksech nejsem a o Sandmnovi jsem dlouho jen slýchal, než jsem si ho konečně mohl přečíst, ale teď už vím, že na další díly takhle dlouho rozhodně čekat nechci. Každá část příběhu vlastně začíná stejně, chvíli trvá, než se v tom zorientujete, ale pak vás příběh vtáhne dovnitř a jste najednou u další části. Skvělé.

25.12.2016


Padající mužPadající mužD. DeLillo

Trvalo mi dlouho, než jsem se do knihy dostal a nikdy jsem si nepřipadal, úplně zažraný. Navíc mi velkou část knihy tak trochu unikal její smysl, dokud jsem na konci v Keitově hazardním opojení nepochopil, že jde hlavně o zmar a zároveň obyčejnou každodennost, které se nevyhnutelně objeví i po přežitém smrtelném útoku. V tu chvíli jsem si také začal užívat překotné chrlení "myšlenek" hlavních hrdinů a začal na knihu nahlížet naopak docela pozitivně.

28.07.2016


Nesnesitelná lehkost bytíNesnesitelná lehkost bytíM. Kundera

Aneb jak pouhé čtyři postavy a pár filozofických vsuvek a komentářů stačí k postihnutí vlastně celého života. Výborné.

24.04.2015


Muži, kteří nenávidí ženyMuži, kteří nenávidí ženyS. Larsson

Dlouho jsem se k tomu chystal, dokonce tak dlouho, že už úplně opadlo původní neskutečné nadšení okolo knihy. A já ho asi musím znovu rozvířit, protože mě kniha opravdu zaujala. Dokonce se odvažuji polemizovat s ostatními komentáři, že "začátek nic moc", protože i popisování manipulací na finančních trzích bylo zachyceno moc zajímavě. A dál? Jakmile se začnete nořit do skrývané historie Vangerů, přestanete vnímat čas...

Další kniha, kterou prostě nejde jen tak přestat číst...

Jsem však velice zvědav, o čem mají být další díly...

25.12.2012


Nová hlídkaNová hlídkaS. Lukjaněnko

Podle názvu knihy se může zdát, že jde jen o další natahování komerčně úspěšné série. Můžu vás však ujistit, že z Lukjaněnkova Hlídkového světa se rozhodně nic neztratilo. Co na tom, že dějová linka dopadne ve finále pokaždé stejně, co na tom, že jsou všehny postavy už tak silné, že jakékoli souboje by teoreticky měly ztrácet na zajímavosti... Stejně budete hlídku hltat od začátku do konce.

Navíc o soubojích to vůbec není. Desítky stránek popisují pouhé filozofické debaty nad "podstatou Jiných" a ty stejně jako v ostatních dílech patří mezi to nejzajímavější, hned vedle autorova ironického pohledu na současné i minulé Rusko. (a nejen to...)

25.12.2012


Deset malých černouškůDeset malých černouškůA. Christie

Dostal jsem po dlouhé době hltání nebeletrie chuť na nějakou detektivku a musím říct, že jsem si rozhodně zvolil velice sprrávně. Deset malých černoušků jsem měl na mušce už dlouho, a když jsem se k ní konečně dostal, přečetl jsem ji na jeden zátah za tři hodiny. Jakmile se dostanete cca na stranu 30, tak už rozhodně číst nepřestanete... Geniální, napínavé a bez závěrečného rozuzlení pro čtenáře pravděpodobně i nerozluštitelné...

07.10.2012


Stráže! Stráže!Stráže! Stráže!T. Pratchett

Neodolal jsem a přečetl jsem si knihu znovu, abych zjistil, zda můj původní názor "Awesome!" pořád platí.

Ano, platí.

Hlídkovské knihy prostě patří mezi to nejlepší, co může zeměplocha nabídnout a Stráže! Stráže! jsou doslova plné geniálních hlášek a humorných situací. Perfektně zvládnuto :).

Dovolím si jednu citaci:

"Kdybys skutečně myslel," ušklíbl se velitel sarkasticky, "došlo by ti, že král by si těžko přál, aby někdo mordoval draky, ne?" Pravděpodobně jsou to jeho vzdálení příbuzní, nebo tak něco. Asi by si nepřál, abychom se potulovali po okolí a mordovali jeho vlastní rod, co myslíš?" "No, pane, lidi to tak dělají," řekl gardista umíněně. "Jo, ták," řekl kapitán. "To je ale něco jiného." Poklepal si významně na stranu své helmy. "To je proto, že jsme inteligentní."

05.09.2012


Restaurant na konci vesmíruRestaurant na konci vesmíruD. Adams

Neubráním se hodnocení, že první kniha byla lepší, ale některé hlášky, konstelace a momenty jsou úžasné, koncept restaurantu je tak úžasně divný a Adamsovský, že se v podstatě nemůžu dočkat, s čím přijde dál - i kvůli zvláštnímu vyvrcholení knihy, u kterého opravdu netuším, jak z něj vybruslí. A chudák Marvin...

05.09.2012


Síla vzdoruSíla vzdoruS. Collins

Tady už bohužel 5/5 dát nemůžu, zábavnost se bohužel trochu snížila (= mohl jsem od toho v klidu odejít) a ačkoli je děj zajímavý, nemohl jsem se občas zbavit pocitu, že už jsem to někde viděl (dokonce i Matrix mi to připomínalo :D). Musím opět velice vyzdvihnout brilantní práci s vyprávěním příběhu skrz Katniss, protože její osobní pohled tomu dává trochu jiný rozměr a může nás v podstatě i odvádět od "pravděpodobné" reality.

Body také strhávám za podivný závěr. SPOILER ALERT. Kdo by si ku*va instaloval do města tolik pastí??? Tohle už je přehungergamesovaný, klidně by se to mohlo odpustit a vyznělo by to stejně, ale mnohem mnohem uvěřitelněji a logičtěji.

10.06.2012


Vražedná pomstaVražedná pomstaS. Collins

Druhý díl pokračoval ve skvělém tempu dílu prvního (viz můj komentář tam...).

Za prvé, nekoukejte zezadu na obal knihy, protože vás to akorát donutí udělat si o druhém dílu pochybný obrázek ještě než ho začnete číst :D..

Každopádně už od prvních stránek je mnohem více cítit strach před všemocným Kapitolem, který se čím dál více vkrádá pod kůži obyvatel Panemu, děj má opět velké grády a podle mého je ještě zajímavější než díl první (ale u toho mi už děj bohužel vyspoiloval film). Řekl bych, že některé nevyužité nápady dostaly prostor zde a rozhodně to není na škodu.

Z té ich-formy pocity Katniss opět úplně čiší a navíc se vybarvují a objevují další velice zajímaví hrdinové. Rozhodně nezůstávejte u prvního dílu!

10.06.2012


Aréna smrtiAréna smrtiS. Collins

Zajímavý film mě navnadil k přečtení prvního dílu této velice úspěšné trilogie - a světe div se, ač jsem měl ještě v živé paměti děj filmu, který se od knihy v podstatě vůbec nelišil, bylo to skvělé, bylo to zajímavé, bylo to NAPÍNAVÉ. A bylo to lepší než film. Některé postavy (hlavně Peeta!!!) byly ve filmy vystihnuty neskutečně špatně, nevím jestli to způsobil herecký výkon či scénárista, každopádně v knize si o něm uděláte asi trochu jiný obrázek.

Trochu orwellovské 1984 téma zpracované pro mladší generaci s napínavou zápletkou a gladiátorským nádechem.

Co je na knize důležité si uvědomit, je, že celý děj je striktně vyprávěn v první osobě z pohledu hlavní hrdinky - a vše co čtete, jsou pouze její myšlenky, názory a obrazy. Když vám tohle dojde, uvidíte celý svět postapokalyptického panemu trochu jinou optikou. Méně "sebekritičtější" ke Katnyss, více realističtější a snad i lepší...

10.06.2012


Návrat králeNávrat králeJ. R. R. Tolkien

Teď při třetím čtení knihy mě tak trochu překvapilo, že mě najednou mnohem více zaujali putovací pasáže s Frodem než příběhy ostatních členů společenstva (což je velký kontrast s filmovou verzí). Sugestivní popisování neskutečně těžké cesty skrz Mordorské pláně patří k Tolkienovým mistrovským dílům a samozřejmě ani ostatní pasáže knihy nemůžu nic jen chválit, Pán Prstenů se prostě dobře čte, i když už znám jeden každý moment knihy...

10.06.2012


R.U.R.R.U.R.K. Čapek

Dlouho jsem tenhle kus odkládal a vlastně ani nevím proč, řadím ho v Čapkových divadlech hned za Bílou nemoc... I když teda děj moc překvapující není, ale to už se u profláklých děl asi stává. Některé dialogy jsou ale úžasné, musím uznat, že nejvíc se mi snad líbil úplný začátek.

10.06.2012


Atuánské hrobkyAtuánské hrobkyU. K. Le Guin

Kdo čeká pokračování příběhů z pohledu mladého čaroděje z prvního dílu, může mít krapet zklamán, středobodem celé knihy bude totiž kněžka Arha. Pozřená. Bezejmená. Popisování jejích pocitů jde ale autorce snad ještě líp (že by v tom hrála své "shoda pohlaví"?) než ji šlo rychlé vypravování příběhu v předchozí knize. S Gedem se však také setkáme. Děj se tentokrát nepřelévá z jednoho místa na druhý a je tak přeci jen krapet přehlednější a snad i napínavější, ač to v této recenzi nedokážu úplně posoudit, protože ani několikaletá pauza od prvního čtení nezpůsobila, že bych zápletku zapomněl...

I tak jsem se ale dost bavil, Guinin styl je výjimečný.

22.04.2012


Stopařův průvodce GalaxiíStopařův průvodce GalaxiíD. Adams

Geniální styl britského humoru 80. let s ještě geniálnějšími postavami. Prachobyčejný Artur Dent, kterého si prostě oblíbíte. Ford nepropadající panice. Zafod, který ani sám netuší co dělá. Klidná Trilien a její hodně myšky. Nejdepresivnější robot ve vesmíru. Počítač zpívající hymnu Liverpoolu. Vogonský býsník. Vogonský strážný. Budete se neskutečně bavit u často neskutečně nesmyslných rozhovorů.

Doporučuji poslechnout si i Audio knihu namluvenou mladým Dykem

22.04.2012


Čaroděj ZeměmoříČaroděj ZeměmoříU. K. Le Guin

Když jsem zjistil, že se knihy Zeměmoří dají opět koupit, neváhal jsem ani minutu. Přece jen už je to nějaký ten čas, kdy jsem je naposledy četl. Při tomto druhém čtení jsem měl zpočátku chvíli pocit, že je děj strašně zrychlený, až plytký (ale také jsem předtím četl Pána Prstenů, že...), což ale po několika stránkách (tak dvou?) okamžitě odeznělo. Ursula Le Guin nepotřebuje zabíhat do složitých podrobností, podivuhodný ostrovní svět dokáže popsat v odstavci a i tak si čtenář udělá obrázek o všem potřebném, což se ještě více stupňuje u postav. Spisovatelka vytvořila nádherný svět s úžasnou mytologií, kterou od ní později převzalo mnoho autorů fantasy a nechala oživnout podivuhodnou postavu čaroděje Geda, jehož mládí je představeno právě v této knize. Jeho syrově podaná cesta za vlastním stínem je prostě epická. Škoda, že tohle fantasy není vůbec tolik známé...

24.03.2012


Život je jen náhodaŽivot je jen náhodaL. Mlodinow

Dlouho jsem nečetl zajímavější a inspirativnější knihu. Život je jen náhoda vás zavede do podivuhodného světa jednoho z odvětví matematiky, které se od těch ostatních tak trochu liší. Do světa pravděpodobnosti a statistiky. Nejde však o žádné nudné příklady, naopak. Autor nám v textu ukazuje, jak špatně je lidský mozek uzpůsoben k vnímání pravděbodbností (a nepravděpodobností), jak špatně umíme rozpoznat náhodu a jak ji vlastně ani neumíme vytvořit.

jedním slovem - geniální. Naprosto geniální.

17.03.2012


1 2