wooloong komentáře u knih
Prokletí Jeruzalému *** – povídka v dopisech, strašidelný dům a k tomu jedna strašidelná vesnice, krysy ve zdech, napůl duchařina a napůl hnusařina, pocta klasickým hororům, která nepřináší nic moc nového
Noční směna **** - typická krysí hnusařina, jenom mi uniklo, proč to Hall udělal, když mu muselo být jasné, jak to nejspíš dopadne
Noční příboj *** - taková dost aktuální krátká povídka, i ta jihovýchodní Asie tam dokonale sedla
Jsem brána *** - směska sci-fi a hororu
Šroťák **** - duch ve stroji není úplně originální téma, ale King to umí dobře podat
Kostlivec *** - kdo se kdy nebál kostlivce nebo jiné příšery, co se schovává pod postelí nebo v pootevřené skříni? Někdo z toho vyroste a někdo nemá to štěstí
Šedá hmota ***** - hodně dobře napsaná hnusařina
Bojiště **** - miluju miniatury čehokoliv, někdy ale mohou být pěkně nebezpečné, dobrá pointa
Náklaďáky *** - s nástupem samořiditelných automobilů a automobilů s umělou inteligencí mnohem naléhavější poselství než v době svého vzniku
Mrtví se někdy vracejí **** - duchařina, ale spíš než samotní navrátivší se mrtví mě děsila úroveň amerického středního školství a chování žáků vůči vyučujícím
Jahodové jaro ** - čtenář tak nějak od začátku tuší, jak se věci nejspíš mají, takže pointa na konci moc nepřekvapí
Římsa ***** - je to thriller nikoli horror, ale tak dobře napsaný, že jsem ho opravdu hltala slovo za slovem a byla napnutá jak kšandy
Trávníkář *** - četla jsem tu povídku dvakrát a asi ji nepochopila, byl ten chlapík reálný nebo jenom halucinace schizofrenika?
Nekuřáci a.s. *** - trochu zastaralá svým tématem, ale dobrá závěrečná pointa
Já vím, co potřebuješ **** - takový chlapec je snem každé dívky nebo spíš noční můrou?
Děti kukuřice ***** - není co dodat, nejlepší povídka ve sbírce
Poslední příčka žebříku ***** - velmi zdařilá psychologická povídka o dvou sourozencích. A ne, nemůžeme celý život viset dvacet metrů nad zemí a neustále se spoléhat, že nás někdo zachrání.
Muž, který miloval květiny ** - dost předvídatelná krátká povídka
Na dobrou noc **** - další hororová klasika s dobrou atmosférou
Žena v pokoji **** - psychologické drama o nesnadných volbách na prahu života a smrti, nechtěla bych být ani jednou postavou v této povídce
Angela Marsons se dala na tématické detektivky. Minule byl hlavním tématem rasismus, nyní je to o novodobých otrokářích, kteří drží své oběti v otroctví buď na základě nesplatitelného dluhu nebo díky závislosti na alkoholu nebo drogách. Čtivé a hlavní padouch, který má na svědomí mladé prostitutky, je opravdu nečekaný.
Dlouho, předlouho jsem se Zaklínači vyhýbala, ani nevím proč. Fantasy mě baví. Poprvé jsem se s autorem setkala v Narrenturm a byla to celkem jízda. Pan Sapkowski je skvělý vypravěč s výborným smyslem pro humor a Geralt z Rivie je sympatická kombinace hustýho chlapíka a totálního losera. Běžím do knihovny pro další díly.
Tenhle díl jsem začala číst jako ebook v autobuse RegioJetu. Na trase z Prahy do Písku jsem stačila učíst asi 70 stránek. Napnutá jak kšandy jsem si okamžitě sehnala audioknihu a zbytek knížky doposlouchala. Popravdě, ta první asi třetina knihy byla nejzajímavější, protože se týká především záhady zmizelého a objevivšího se Alexe. Ten zbytek už byl standardní thriller se spoustou honiček, Raker je prostě superman, co navzdory mnoha zraněním se znovu zvedá a bojuje jak lev (nechápu tu zálibu mnoha spisovatelů neustále týrat své hlavní hrdiny), Legie je totálně zvrácený šílenec (co se asi honí hlavou autorovi, který ho stvořil). No a pak ten finální zvrat, k němuž můžeme najít indicie i v průběhu předchozího děje. Za zápletku (i když těžko uvěřitelnou) tři hvězdy.
Další sériový geniální vrah, který dělá svým obětem hodně hnusné věci. Ty mi trochu vadily, ale jinak byl příběh velmi čtivý, napínavý a prakticky neodložitelný.
Překvapivé rozuzlení, čtivé, líbily se mi i příběhy vedlejších postav. Jen ty motivy hlavního záporáka mi přišly poněkud přehnané.
Autor se nám už pěkně vypsal. Jeho styl, hrdinové, vtipné hlášky, zápletky a rozuzlení jsou skvělé. Za Dustyho bych nejradši přidala další hvězdu.
Téměř paralelně můžeme sledovat nejen vyšetřování série vražd, ale i jejich "výrobu". Zajímavý je i vývoj nebo spíš pád dvou vrahů. Přesto mi v knížce ještě něco málo chybělo. Především dovysvětlení některých vedlejších linek týkajících se matky Maxe.
Od začátku autorka budovala poměrně hustou atmosféru strachu, aby ji pak zabila příliš explicitní příšerou. Občas mi zůstával rozum stát nad nelogičnostmi. Adrienne se večer nepodaří rozdělat oheň, ale ráno jí v krbu lupou dohořívající polena. Celý den uklízí a utírá prach, ale večer se jí nechce jít do těch zaprášených pokojů. Kdykoli se setká se svými přítelkyněmi, popisy osob a situací sklouznou na úroveň tak 15+. Proč nezapálila svíčku, když na to byla tolikrát upozorněna? (OK, aby se pohnul děj ke kýženému finále.) A proč sakra za celou dobu neumyla ta okna?
Konečně si může Kate, Tristan i čtenář odpočinout od sériových vrahů. Tenhle příběh je o ztraceném malém chlapci a odhalování toho, co se stalo před deseti lety u Ďáblových kamenů, a jak to všechno souvisí s ubitou sociální pracovnicí a velmi emotivní povídkou vydanou ve sbírce klubu amatérských spisovatelů. I když jsem rozuzlení odhadla už zhruba v polovině knihy, vůbec to nevadilo a závěr jsem si moc užila.
(SPOILER) Erika nejenom, že už tak často nevyštěkává a opět chytila vraha, ale navíc si opatřila Igora (Slovák) a George (černý kocour s bílýma tlapkama). Oba jsou sympaťáci.
Během několika dní druhá kniha o sektách, aniž bych to nějak plánovala. Ke čtivosti přispívají i krátké kapitoly, takže se dá knížka přečíst během pár večerů. Nějak mi přišla zbytečná linie s Drakem, ale třeba si ji autorka připravuje do dalších dílů, i když se zdá na první pohled uzavřená.
Černé lekníny se mi líbily víc. Tušila jsem, o co půjde, ale přesto jsem čekala ještě něco dalšího, něco, co jsem neodhalila, a doufala jsem, že mi spadne čelist překvapením jako o Leknínů. Tohle mi na Bussiho přišlo trochu moc průhledné a přímočaré.
Tentokrát to bylo hodně překombinované a na mě poněkud nepoměr mezi dle mého slabým motivem a hromadou obětí. Také mě (jako Andulka VK) dost vytáčelo to vymýtání ďábla. Ďábel se nemýtí, ale vymetá/vymítá. Tuším, že už to nejméně jednou autor chybně použil v jiném příběhu.
Dobře se to četlo. Autor dokáže přesně popsat místo, osoby i atmosféru, má smysl pro humor, jen ta zápletka mi nakonec přišla docela překombinovaná.
Harry Hole se nám na prahu padesátky trochu zklidnil. Již několik let žije se svou ženou Ráchel a jejím synem Olegem v lepší čtvrti a živí se jako vysokoškolský učitel, prostě idylka. Jenže udeří sériový vrah a Harry je opět povolán do služby. Opráší své dávné instinkty lovce padouchů a pouští se do pátrání. Naštěstí propadne chlastu jen jednou, a jen jednou se důkladně popere, nicméně tak učiní v rámci rytířské záchrany ženy. A nebyla by to správná holeovka, kdyby nás autor pěkně nepovodil za nos, nenahazoval nám falešné udičky a nakonec nás nepřekvapil ohromujícím zvratem. Klasická dobře napsaná detektivka. Není sice tak dobrá jako Sněhulák nebo Pentagram, ale pět hvězd si jistě zaslouží.
Skvělá knížka. Přesná paralela revoluce a následného opouštění ideálů, kdy někteří prohlédnou a jediným způsobem udržení moci se stává lživá propaganda a teror. A není pravda, že již není aktuální, naopak. Za mě si zaslouží plný počet.
Žil příliš rychle a odešel příliš brzy...
"Bude to jako dnes (Anebo jako loni)
Kdekdo se usměje zamává za rekruty
Kleknu si na dlažbu a sáhnu si jak voní
Čas není zlý Je přísný spíš než krutý
Noc padne do roka jak dukát do fontány
A najdeš ve schránce můj lístek načmáraný"