Blues: Blues pro bláznivou holku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vydání, které respektuje definitivní podobu textů V. Hraběte, jak byla připravena pro první úplné vydání v Československém spisovateli (1990).

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112968/blues-blues-pro-blaznivou-holku-112968.jpg 4.6833
Nahrávám...

Komentáře (135)

Kniha Blues: Blues pro bláznivou holku

Marťaska123
19. září

Já poezii moc nečtu, ale na doporučení přítele jsem se pustila do této knížky. Musím přiznat, že to byl neuvěřitelný zážitek - v tom nejlepším slova smyslu. Básně Václava Hraběte umí být tak syrové a zároveň tak romantické. Báseň Infekce jsem si doslova zamilovala. Nehodnotím hvězdičkami, protože podle mě je poezie tak subjektivní vjem, že se prostě hodnotit nedá.

sgjoli
18. září

Po dlouhé době jsem dočetla básnickou sbírku, a to básně Václava Hraběte. A byla to dobrá volba, protože dojem z této knihy mám vcelku pozitivní. Jasně, nesedly mi úplně všechny básně, to bych si vymýšlela, ale celkově jich bylo dost, které mne bavily a něco mi předaly.
Hrabě se ve svých básních věnuje řadě témat. Hlavně se zde projevuje autorova láska k jazzu - jednak obsahově se tu autor jazzu věnuje dost vydatně a zmiňuje řadu odkazů k tomuto hudebnímu žánru, ale i forma básní je taková dost rytmická a hravá.
Dalšími tématy v básních jsou láska a vztahy, válka, smrt, město nebo déšť - a to je jen zlomek. Věřím tomu, že spousta lidí si tu najde to své. A to právě jak tím tématem, ale i formou. Některé básně se drží určité striktní formy, jsou veršované - jiné zase psané formou dost volnou a spíše připomínají volný proud vědomí.
Básně Václava Hraběte jsou dost atmosférické, nedají se číst všechny najednou na jeden zátah a určitě ne rychle. Kniha si vyžaduje, aby čtenář četl pomalu, pozorně a aby klidně i jednotlivé básně četl opakovaně - aby člověk vše prožil, procítil a nechal na sebe jednotlivá slova a emoce působit.
Hrabě si krásně hraje se slovy a spojuje je často do neotřelých obratů, u kterých jsem měla nutkání si je pořád opakovat dokola, jak svěže a čerstvě to na mne působilo - z toho jsem byla dost nadšená. Autorova fantazie a tvorba obrazů pomocí slov mne dost bavily.
Celkově tak hodnotím 4 hvězdami z 5 a určitě doporučuji. 1 hvězdu mi přijde fér odebrat, neboť jak jsem zmínila, některé básně se mi do vkusu či nálady úplně netrefily. Každopádně se jedná o sbírku, ke které se chci určitě ještě časem vrátit.


Bája89
22. srpna

Některé texty mě oslovily více jiné méně. Dokonalá byla Variace na renesanční téma, kterou mi při čtení v hlavě zpíval Vladimír Mišík. Občas jsem se někde našla a někdy jsem si v duchu říkala "Proč?" Asi musím pro poezii ještě dozrát.

Janina2609
22. srpna

“Město je jak rozstříhaná hvězda.
Je tak krásná noc že i svatý na mostě má horké tváře Pojď! Ráno pro tebe ukradnu červánky a přinesu ti je místo růží. Zhasnu každou lucernu za tebou
aby se nikdo nemohl zamilovat do tvého stínu.”
Nevím. S touhle knížkou jsem se trochu minula. Básně čtu ráda, ale z této sbírky mne jich opravdu oslovilo jen pár (za to ale pořádně). Asi nejsem ten správnej beatník.

Velekněžka
01. srpna

Jen tak si volně být
svobodně milovat
a nebýt za to bit
nemuset vzdorovat…

Rzí nalakovat zbraň
v noci klidně spát
ze srdce slyšet smích
co víc vám mohu přát…

Péťa1950
26. května

Dojmy z básní neumím vyjádřit. Atmosféra doby, kdy básně vznikaly. Autor jakoby věděl, že se ze svých pocitů musí vypsat, protože mu nezbývá mnoho času. Krásné, léta utajované.

Samuel98
25. května

Už je to dávno, čo som zošite plnom kresieb, drobných fotiek a ústrižkov z básní požičanom od jednej kamarátky, raz dávno našiel úryvky plné nádherných veršov. Myslel som si, že to musí byť "riadny underground", "skutočné umenie" a až nedávno som sa dozvedel, že v Čechách je tento autor v povinnom čítaní. Odvtedy som sa k drobnej knižke Blues od Hraběho vrátil už veľakrát. Vždy, ak niekto chce začať čítať poéziu a nevie, čo čítať ako prvé, požičiam mu práve tento výber veršov.
Český beatnik, ktorý zomrel príliš mladý, okrem poézie vytvoril aj prozaické dielo Horečka, ktoré stojí vedľa zbierok básní ako súrodenec. Hrabě nechával svoje básne nasiaknuté tým, čo ho obklopovalo: láska, tabák, pražské tramvaje, ulice mesta a jazz. Tieto atmosférické a v tvorbe autora sa opakujúce sugestívne prostriedky sú kulisami pre intenzívne pocity básnika. Ten si ako do denníka zapisuje každodenné drobnosti a spomína: žije v akejsi zvláštnej a hmlou zaplnenej nostalgii smutného romantika konkrétnejšie zhmotnená hlavnou postavou z Horečky, ktorá v divadle vystupuje ako Pierot. Akoby bol Pierotom aj hrdina, z očí ktorého sa na svet pozeráme v jednotlivých básňach. Veľmi jednoducho sme vtiahnutí do sveta, respektíve do mesta, o ktorom píše a sme pozvaní k najintímnejším romantickým okamihom Hraběho, ktorý na tele svojej lásky objavuje hru tieňa a svetla, kedy Slnko kreslí malé nepochopiteľné obrázky. Počúvame aj kritiku na staršie generácie, narážky na politiku, kritiku vojny a pokiaľ aspoň trochu poznáme piesne Karla Kryla, začnú nám hrať ako tichý hudobný sprievod, keďže vášeň, kamkoľvek smerovaná, a symbolickosť obrazov sa podobá: nie úplne, skôr intenzitou prežívania oboch umelcov.
Hrabě má dar osloviť aj náročnejších čitateľov, no existuje väčšie množstvo básní, ktorými vie dojať aj ľudí nezaujímajúcich sa o poéziu. Dokáže vtiahnuť, dokáže spustiť film v hlave každého človeka s trochou fantázie a citlivosti. Odrazu nevnímame písmenká, ale zasnežené ulice Prahy a počúvame barytónový prúd Vltavy bez toho, aby sme uvažovali nad tým, že vlastne čítame krásne melodickú poéziu.

ferdada
20. května

Mládí dávno v čoudu, ale tenhle z pokladů v mé knihovničce je pořád po ruce a to je dobře. Vzpomínka na časy, kdy jsem ještě nevěděla, co vlastně chci, nevěděla jsem, co se stane, co přijde, všechno bylo na začátku. V knížce je pořád schovaná ta radost, okouzlení, chutě TĚCH okamžiků. Kouzlo!

1 ...