VladkaBU komentáře u knih
... veselý příběh to zrovna není, ale smrt k životu patří. Mně zaujala. Pana lékaře a spisovatele jsem měla možnost osobně vidět na autorském čtení právě této knížky. Pouštím se tedy do druhého dílu.
... Ema mi byla od začátku nesympatická. Jedna ze situací, které se v životě dějí, ale fakt, že máma opustí své dítě, mé povaze na rozum nejde. Ale příběh se mi líbil.
... příběh dvou znepřátelených rodů... co k tomu víc říct... až tak úplně mě neoslovil, jako jiné dobové příběhy od paní autorky.
... příběh ze života, kde převládá strach, úzkost, pocit méněcennosti, žárlivost, výbuchy vzteku. Tohle všechno se mi příčí, při čtení Nataši jsem byla v takovém negativnu, že už jsem ji chtěla mít za sebou
... od prvních stránek mě tato kniha vtáhla. Narazila jsem na ni náhodou, když jsem zjistila, že byla oceněna jako druhá nejlepší roku 2012. Těch málo zajímavých odstavců je tam málo. Doma jsem toho kvůli knížce moc neudělala, byl problém od ní odejít.
... další příběh ze života. Knížka se mi líbila, být na Klářině místě bych nechtěla. Jsem ráda, jak to dopadlo.
... zprvu se mi knížka moc nezdála, ale jak jsem četla, tak se mi to začalo líbit. Vcelku hezké oba příběhy, hodně podobné knížkám o sestřičce.
Smutný příběh se šťastným koncem. To, co prožila Laura si určitě nikdo z nás neumí představit, a po tom všem zvednout se a jít dál, je strašně těžké. Ona to dokázala.
.. zase jiný děj, než v odstínech temnoty, což oceňuju, ten konec už míň, jako by k tomu nepatřil, ten bych vynechala. Ale vcelku se mi i ten třetí díl líbil.
... moje druhá kniha od autora. Od začátku do konce se mi líbila, i když to byl hotový horor. Sněhuláka si radši postavím v zimě vzhůru nohama :-) . Dávám nejvyšší počet hvězdiček.
... tento příběh byl zajímavý, stále se něco dělo, od začátku do konce. Někdy náhoda prozradí, co sami bojíme říct. Ve Veroničině příběhu jsem rozuzlení čekala takové, jaké bylo.
Další krásný dobový příběh z konce 18.století, který je tentokrát spojený s naší zemí. Příběh o statečnosti, lásce, zradě, bojovnosti, zodpovědnosti. Od začátku do konce se mi líbil. Přestože tohle je novinka od paní Kornerové, už teď se těším na nějaký její další příběh.
... příběh ze života, ke konci mě překvapil Viktor, byl mi zprvu sympatický, takový konec jejich vztahu jsem nečekala. Knížka se četla sama, příběh se mi líbil
... no, jelikož tohle je moje autorova první knížka, nemám srovnání. Ale asi jsem čekala trochu málo víc. Zpočátku jsem se musela hodně snažit, abych pochopila tak trochu nezajímavý děj, ale pak se vyšetřování přece jenom rozběhlo a já s začala těšit, kdo je tedy vrah.
... moje sedmá knížka od této autorky a musím říci, že po Ranči u dědečka, který u mně jednoznačně vede, je tento příběh, podle mě, dosud nejlepší. Příběh ze života, byť, podle mě, je tam moc negativního. Tady v tom příběhu to špatné bylo k něčemu dobré, po bouřce vyšlo slunce a příběh dopadl dobře. Marii mám pod kůži doteď.
... krásný příběh z 19 století, v němž mladá nerozvážnost změní hlavní hrdince totálně život, ne zrovna k lepšímu. Připadala jsem si, že žiju v té době, v tom domě....další krásná knížka od paní Kornerové
.. pro mě hlavní hrdinka příliš negativní, nespokojená, dělá dusno a otravuje život lidem kolem sebe. Pak ale zjistí, že v životě jsou důležitější věci než sterilní prostředí, které ona kolem sebe vytváří.
Krátce předtím, než jsem knihu začala číst, jsem zjistila, že je složena ze tří povidek a pouze první je je od paní Kornerové. Ta se mi moc líbila, malinko mi připomněla Heřmánkové údolí, kdy musí mladá žena žít v jiné zemi. Druhá povídka se mi nelíbila a ta poslední už byla lepší.
O autismu jsem slyšela jen okrajově, zato o Aspergerově syndromu nikdy. O to víc to pro mě bylo velice zajímavé čtení, místy úsměvné, třeba, jak se mu snažili v jeho žlutý den obléknout sako, kravatu, košili... :-) Představila jsem si v tu chvíli Dana Nekonečného :-) . Líbilo se mi, jak byl zpracovaný soudní proces. Knížka se mi moc líbila.