VladkaBU
komentáře u knih
Kde zpívají raci
Delia Owens
... krásný čtivý příběh. Hlavní hrdinka mi byla sympatická od začátku. Dítě, které má z ničeho nic dospět, postarat se o sebe, o tátu, a přitom ji tíží smutek ze ztráty maminky a sourozenců. Až do samého konce jsem čekala, kdo je pachatel. Zajímavé.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
... na knihu jsem se těšila, začala jsem číst krátce předtím, než jsem se na Světu knihy účastnila besedy s paní autorkou. Ta se věnovala dlouhých deset let pátrání po tom, jak se tehdejší režim choval k ženám a církvi. Příběh Leny i dalších sester se mi líbil. Už méně jsem vstřebávala dochované dokumenty z té doby. Určitě to ke knize patří, má to svůj význam, ale pro mne složitejší.
Sametový domov
Vesna Evans - Tvrtković
... tak dvě třetiny knihy se mi líbily, ale čím víc Mája používala v řeči vulgarit, tím se mi kniha líbila míň. Takovéto vyjadřování se mi nelíbí. Proto o hvězdičku míň
Poslední valčík
Tamara McKinley
... loni mi byla jednou neznámou cestující v autobusu při cestě na Knižní veletrh doporučena. Krásný australský příběh s několika záhadami a tajemstvími. Jedna mi došla na začátku knihy, ale ty ostatní pro mě předvídatelné nebyly. A ten konec ....
Přežila jsem
Immaculée Ilibagiza
... všude ve světě vždy někdo vadí. Stejně tak, jako u nás vadili Židé, ve Rwandě zase Tutsiové, a to i přátelům a známým, sousedům. Kolik životů vyhaslo za asi čtvrt roku... Silný, čtivý příběh mladé ženy, která po těchto hrůzných událostech, dokázala vrahům odpustit.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
... těšila jsem se na ni. Po dvou dílech Šikméno kostela jsem očekávala ještě víc. Trochu mi vadilo množství jmen v knize uváděných. Ztrácela jsem se v nich. Věta "Do vesnice můžete, ale ven už ne" mi připomněla Lidice. A věta "Za jednoho mrtvého Němce zemře 10 místních občanů" mi zase připomněla Habermannův mlýn
Doktor z Varšavy
Elisabeth Gifford
... krásně napsaný smutný příběh. Postavu doktora Korczaka jsem si googlila, abych o něm zjistila víc. Pokorný, empatický člověk se svými zásadami. I romantický příběh Míši a Zosiy byl zajímavý.
Žlutý ptáček zpívá
Jennifer Rosner
... zaujala především jarní slunečnou obálkou. A i příběh byl zajímavý. Nedovedu si představit, jak malé dítě dokáže přežívat úplně neslyšně, dávat si pozor na každý zvuk, který by se mohl stát osudným. A pak zůstat samo...
Hluchavky
Luboš Panda (p)
... my slyšící si vůbec neuvědomujeme, jaké nástrahy čekají v našem světě na ty, kteří neslyší. Velmi zajímavé příběhy a podněty, o kterých je třeba vědět
Adelheid
Vladimír Körner
... zvláštní příběh, divná doba. Touha mít vedle sebe spřízněnou duši, nemá dobrý konec
Hanina hvězda
Miroslav Frindt
...čtivý příběh od začátku mě zaujal hlavně pohledem lidí z druhé strany - těch, kteří nezažili koncentrační tábor, netušili, co se tam děje, ani věřit nechtěli. Jejich pohled na mladičkou Hanku, která se odtamtud vrátila.
Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
...o paní baronce jsem dosud nevěděla nic. Jaké milé překvapení na konci bylo zjištění, že zámek skutečně stojí, že paní baronka skutečně žila. Dokument o paní baronce jsem shlédla a teď ještě vidět ten zámek, jež byl svědkem křivd minulého režimu. Krásný, čtivý příběh už od začátku
Děti Ireny Sendlerové
Irena Sendler
....úctyhodná žena to byla. Dřív jsem její jméno sotva někde zaslechla, ale víc jsem nepátrala. Teď jsem ráda, že její příběh znám. Člověk neví, jak by se zachoval v té době. Ona byla statečná. Schindler v sukni rozhodně nebyla, neboť jí o život šlo oproti jemu. Tolik risku, odhodlání, dobrého srdce měla.
S láskou, Lukov
Mariana Zapata
... narazila jsem na ni náhodou, autorku jsem dosud neznala. Kniha zaujala svoji obálkou. Nikdy bych neřekla, že takové protiklady by mohly najít společnou řeč. Krásný příběh o poznávání a sbližování dvou sportovců, kteří si neberou servítky, jakmile přijde řeč na toho druhého. Čtivý příběh od začátku.
Zvuky probouzení
Petr Třešňák
... velký obdiv manželům Třešňákovým. Jejich příběh znám z Dětí úplňku. Přeji hodně sil
Dům duchů
Isabel Allende
... moc mě bavila. Chvílemi jako pohádka, ale celkově to bylo střídání různých charakterů postav, jež na mě leckdy působily podivínsky. Zajímavá rodina to byla
Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
Jana Poncarová
... zajímavý příběh vnučky a babičky, tedy spíš o babiččině tajemství, což mě bavilo víc. Hezky psané, čtivé
Černá a purpurová
Wojciech Dutka
... zajímavý příběh ze smutného a děsivého protředí, zase trochu jiný, než jsem přečetla doposud. Čtivý od začátku, ale od poloviny to mělo takový spád, že jsem knihu nerada odkládala.
Listopád
Alena Mornštajnová
.... zajímavý příběh...co by kdyby...chvílemi jsem četla opravdu, jaké by to bylo, kdyby život po listopadu takhle pokračoval. Uživili by se asi hodně zedníci, neboť jediné, co by se stavělo, by byly věznice. A listopadové výchovné ústavy.... o tom ani nemluvit. Ale spíš mě to svádělo číst o jiné zemi, kde je takový život nastolen. Celou dobu jsem čekala, jestli dojde k happyendu...
Zrádci
Jiří Šulc
... za mě určitě dobré v tom, že jsem se dozvěděla skutečnosti, jak Hitler o Československu smýšlel, bohužel v tom negativním smyslu, a co všechno předcházelo druhé světové válce. Horší už byla ta jména. Tam jsem se ztrácela, byť jsem měla vypsané, kdo kam patří.