Žlutý ptáček zpívá

(SPOILER) Námět jako takový se mi líbil, ale čekala jsem toho asi víc, vše klouzalo tak nějak pouze po povrchu, i setkání matky s dcerou na konci mi přišlo takové useknuté, mohl být víc popsán život Shiry, její kariéra, rodinný život a vlastně i přesun z Polska, hledání obou žen.

No nevím, četlo se hezky, ale něco mi na příběhu vadilo a čekala jsem asi něco více.

Hezký příběh, ale pro mne trochu moc upovídaný a neuvěřitelný. Čekala jsem něco jiného. Pošlu knihu dál, někoho třeba potěší víc.

Žlutý ptáček.. kde začít.. všechno začíná ve stodole, kde se ukryje matka Roza s dcerkou - musí být celou dobu potichu, nesmí vydat ani hlásku a tak se různě dorozumívají šeptem, znaky apod. Hrají si potichu. Mezitím po večerech za Rozou chodí jejich chlebodárce a očekává... V jednu chvíli, ale je všude plno vojáků a tak ti co je ukrývají nabídnou, že holčičku schovají do kláštera, ale bez maminky. Ta to těžce nese, ale věří, že díky tomu bude mít její dcerka lepší naději na život. Žlutý ptáček holčičku doprovází na její cestě a zpívá hudbu, která ji hraje v hlavě. V klášteře její talent objeví jedna ze sester a najde ji učitele, který je z ní unešený tak, že ji dává hodiny zdarma. Pak se však musí z kláštera přestěhovat a Róza tím ztrácí jediný poslední možný záchytný bod...

(SPOILER) Žlutý ptáček zpívá je hluboce lidské a silné svědectví o tom, jak krutá a nelítostná dokáže být doba — a přesto v ní může přežít láska, naděje a odvaha.
Příběh odhaluje nejen bolest těch, kteří byli pronásledováni, ale i statečnost těch, kteří jim v tichosti a s obrovským rizikem pomáhali. Je to připomínka toho, že hrdinství často žije v tichu, bez svědků a bez jistoty záchrany.
Středobodem knihy je výjimečné pouto mezi matkou a dcerou — jejich spojení, které překonává strach i nepředstavitelnou bolest. Nejdojemnější jsou chvíle, kdy se obě skrývají v seníku a snaží se přežít. Každé gesto, každá myšlenka matky směřuje k jedinému cíli: ochránit své dítě, i kdyby to znamenalo obětovat samu sebe.
A právě v těchto chvílích nejvíc vyniká vnitřní tragédie matky.
Její největší bolest není jen strach o život, ale to, že musí svou dceru nutit k mlčení. Nemůže jí dopřát to, co je dítěti nejpřirozenější — poznávat svět, ptát se, smát se, zpívat.
Musí ji učit být neviditelnou, potlačit zvědavost, potlačit hlas — a tím i kus jejího dětství.
Zatímco jiné děti objevují svět s radostí, její dcera se učí přežít v tichu.
Matka v sobě dusí každé přání zazpívat ukolébavku, pohladit ji nahlas, nechat ji vyběhnout ven. Všechno to zůstává uvnitř — skryté, sevřené — protože jediná chyba by mohla být osudová.
A přesto to dělá. Každý den znovu volí lásku, obětavost a naději.
Kniha je zároveň něžná i drásající. Je o lásce, odvaze a naději, ale i o zoufalství, hladu, samotě a lidské krutosti.
Jako čtenář prožíváte příběh spolu s hrdinkami — vnímáte ticho, čekání, nejistotu. A přesto v každé stránce dýchá jiskřička víry. Víry, že i v těch nejtemnějších dnech může zaznít zpěv – byť jen v představách dítěte, v pohádce, nebo v tichém přání přežít.
A právě tato naděje zůstává v srdci i dlouho po dočtení posledního řádku.
Ig: pribehy_stranek

Příběh který ve mě ještě dlouho zůstane ... Knihu doporučuji ve všech směrech ... Po dlouhé době milé i když smutné čtení ...

Další dojemná kniha o hrůzách holocaustu. Není co moc dodat, kniha mě velmi dojala. Se svou matkou mám také velmi hluboký vztah, protože jsem měla vždy jen ji a tak mě toto téma opravdu dostalo. Příběh, krásný a smutný, vyvolává velkou dávku sympatie k hlavní dvojici hrdinek. Vyprávění o krásné zahradě v době té největší temnoty bylo opravdu dojemné a holčička nadaná hudbou? Úplně mi to připomnělo film Pianista. Velmi dojemné, velmi hluboké, ale především také laskyplné.

Téma s ptáčkem a hudebně nadaným dítětem bylo moc pěkné. Kniha se četla dobře, ale už jsem z tohoto období přečetla tolik knih, že mi dělá problém u těch fiktivních uvěřit. Obzvlášť u části, kdy matka přežívá v krutých mrazech v lese. Celé to postrádalo hloubku a některé pasáže se zbytečně vlekly. V porovnání s mnoha jinymi knihami na téma holocaust, tato zapadne mezi ty méně zajímavé.

Další krásný, ale smutný příběh z doby, kde by nikdo být nechtěl. Zejména pokud je dítě. Příběh plný skrývání, strachu, lásky, ztrát. Pohled těch, co se dokázali schovat a nebýt transportován.

Toto bylo velmi silné čtení... Tím spíš, že jsem matkou stejně staré dcery. Běhal mi mráz po zádech, brečela jsem... a četla a četla.
Příběh je plný krutosti, bolesti a zla. Ale také lásky, naděje, ochraňující fantazie a poetických popisů hudby.
Konec mi přišel dobrý, nezdálo se mi, že je potřeba ho dál rozvíjet...

Některé části se čtou lépe a děj ubíhá a některé se táhnou a jsou zvláštní. Příběh byl zajímavý, čtivý, ale dalo by se z toho vytáhnout více. Nevím, jestli myšlenka s ptáčkem nebyla více na škodu. Každopádně pojetí knížky je takové příjemně netradiční.

Knížka se dobře čte, rychle ubíhá. Téma je zajímavě, netradiční. Začátek kbihy utíkal rychle, potom se pro mě začal táhnout a škoda hodně rychlého konce. V každém případě příběh stojí za přečtení. Hodnocení ovlivnilo i to, že jsem ji četla až po Cestě za domovem.

Docela dlouho mi trvalo, než jsem pochopila smysl žlutého ptáčka :-)
První část se mi četla hůř, protože mě to moc nebavilo, stále dokola opakující se situace. Den po dni. V tehdejší době, v takové situaci to ale jinak nešlo, těžko si představit, že bychom něco takového prožili.

Krásná kniha plná emocí, smutku, bolesti ale i naděje. Určitě nejlepší je ta část, kdy se matka s dcerkou schovávají v seníku a doslova bojují o holý život. Co vše je matka schopna udělat pro své dítě, aby mu alespoň trochu zvýšila šanci na přežití na úkor sebe samé. Ukázka toho, jak těžká doba to byla, jak moc lidi vytrpěli a vlastně i svědectví o tom, kolik odvahy museli prokázat nejen ti, co byli obětmi, ale i ti, kteří Židům poskytli úkryt. I když tady v této knize to hlavní hrdinka opravdu neměla zadarmo. Příběh je to velmi dojemný a zvlášť pro maminky, které mají děti v podobném věku jako je dcera hlavní hrdinky, je to skutečně srdceryvné čtení, kdy jsem se neubránila potokům slz.

Krásný a čtivý příběh z nacistického Polska, který se mi při čtení vryl do srdce. Hezky zpracované téma o poutu matky s dcerou. Pro mě jako čtenáře zase úplně jiný pohled a zpracování z doby druhé světové války, ale opět silná kniha, i když jiným způsobem než knihy odehrávající se v Osvětimi.
Navíc ta krásná obálka a poetický název knihy.

// ČV 2024 = Kniha, jejíž děj se odehrává během války

Nádherný příběh o nelehké době.Matka s dcerou se schovávají a v tichu bojují o každý nový den.Autorka pěkně opisuje co všechno je matka schopná udělat aby její dítě bylo v bezpečí.Jak bojuje o každé další sousto jídla aby dítě žilo.Jak se strachuje každého hluku.A jak těžké je pětileté dítě milující hudbu udržet v tichu, které jim zachraňuje životy.
Pak nastává těžká volba a matka musí své dítě pustit.Protože záchrana je přednější.
Já jsem si knihu o žlutém ptáčkovi užívala a přála jsem si aby to skončilo dobře.
Bylo to jiné zpracování na téma 2.světové války a hodně překvapilo.Nestrácelo na cite a strachu, který byl v té době hmatatelný všude.
Určitě knihu doporučuji pokud chcete číst něco v novém kabátě.

Jedním slovem síla... Síla doby, ale i lásky..pro mě jako matku nepředstavitelné.. ta beznaděj jak má najít dceru, když neví jaké má teď jméno a v které zemi se nachází a zda vůbec žije a jak má dcera najít matku, když nezná její jméno... Vždy to byla jen maminka... Dojemný mrazivý, ale přesto krásný příběh..nádherně se to četlo bylo to svižné napínavé a ráda si přečtu od autorky další knihu pokud napíše..tohle se jí povedlo

Válka je rozdělila. Dokáže je hudba opět spojit?
Příběh o tichu, které mohlo být vyplněno jen šeptem. O schovávání se ve dne v noci (všichni, kdo máme malé neposedné děti víme, že je to zázrak). A příběh o rozhodnutí matky nechat dceru jít pro její záchranu. A hlavně o hudbě. Tichoulinké, předávané srdcem, která pomáhá přečkat nekonečné dny a která jediná představuje únik z těsného úkrytu.

Vzhledem k tomu, že k tématu už mám něco "načteno", oceňuji originální a poetický přístup a to, že téma lásky (v mnoha jejích nuancích) přebije téma zla a násilí.