Vjeerus Vjeerus komentáře u knih

☰ menu

Nový měsíc Nový měsíc Stephenie Meyer

Tahle kniha se moc nepovedla. Děj se neskutečně vleče a kdybych vyzobala ty nejzajímavější části, dali by tak na čtvrtinu knihy.
Hlavní hrdinka je jeden velký červený vykřičník. Hazarduje s vlastním životem, kdy sama sobě vsugerovává, že to tak přece není. Propadá se do depresivních stavů, nikdo to neřeší a když už tam ta pohnutka je, Bella se zachová jak malý hysterický spratek ohánějící se dospělostí na papíře. O jejím nízkém, spíš nulovém, sebevědomí není třeba mluvit, to už ukázala v díle předchozím. Ta její závislost na jedné osobě je také dost nebezpečná. Ještě krůček a byl by z ní dokonalý stalker (asi jako Edík).
Jacob je v této knize trošku chudák. Je to mladý kuře, který se snaží dorovnat starším osobám. Někdy mu to vyjde, někdy ne. Každopádně se na něj vrší jeden kopanec za druhým od hlavní hrdinky, která ho při první příležitosti odhodí jak proděravělý a špinavý hadr na podlahu.
Konec knihy se postaral o řádné drama, kdy si hlavní hrdinka prostě nutně potřebovala prosadit svou, bez ohledu na její nejbližší okolí. Vlastně se jí do krámu návštěva Itálie hodila.
Knihu jsem poslouchala jako audio v podání Renaty Wolfové. Z prvního dílu už jsem očekávala, že mi její tón hlasu a výslovnost tolik nesedí, ale už jsem si zvykla a tak jsem dokázala víc ocenit, že autorka příběhu umí i přes všechna negativa psát svižně.

31.07.2023 3 z 5


White Tower Rocks White Tower Rocks Tite Kubo (p)

Kupodivu mě tento díl bavil víc, než ten předchozí, který byl rozhodně víc nadupaný akcí. Avšak ve svazku 14 se dozvídáme hromadu informací o charakterech postav a jejich vztazích k ostatním.
Kočka Joruiči se nám konečně pořádně ukázala a jistě způsobila nejednomu čtenáři šok. Její postava mě opravdu baví a vždy se na její výstupy těším.
Blázen tohoto dílu je rozhodně kapitán výzkumné jednotky, Kurocuči, avšak ne tak sympatický, jako Zaraki. I tak se na ten souboj těším, protože v animované podobě byl opravdu hodně působivý.

31.07.2023 5 z 5


Košík plný hlav Košík plný hlav Joe Hill (p)

Moje první setkání s Joe Hillem, druhé s rodinou Kingových. Mám pocit, že mě Maine asi pronásleduje, nebo prostě netuším, co proti němu autoři mají, když se tam děje tolik hrůzných a divných věcí. Očividně je tato oblast dost prohnilá.
Chvilku mi trvalo se začíst, příběh jsem si začala pořádně užívat až s příchodem druhé hlavy. Co musím vyzdvihnout je humor v knize, často dost černý. Jako říct useknuté hlavě, aby neztrácela hlavu, to zacuká koutky skoro každému.
Hlavní hrdinka se s nastalou situací vyrovnala dost obdivuhodně a počas celého příběhu jsem čekala, kdy u ní dojde k tomu zhroucení. Její improvizace a logické uvažování mi bylo opravdu sympatické. Trošku jsem válčila s kresbou, kdy jsem si nemohla nějak ukotvit její vzhled, protože někdy vypadala jak chlapatka. Ale musím uznat, že já celkově nepreferuji tento typ oldschool kresby, i když k příběhu mi vlastně docela pasoval.
Knihu jsem dostala od @crew_komiks na jejich akci Crwecon. Sama bych po knize rozhodně nesáhla, ale musím uznat, že to byl nakonec fajn výstup z mé komfortní čtecí zóny. Děkuji.

31.07.2023 4 z 5


O dracích a Sedmi O dracích a Sedmi Tereza Kadečková

Můj první dojem z knihy byl, že ta obálka je strašně divná a jak tohle mohl někdo zvolit. Ale po přečtení ji chápu a dává naprostý a dokonalý smysl, protože perfektně odráží pocity z příběhu.
Užila jsem si vlastně všechny postavy, protože ani jedna se nedrží nějakého hodný nebo zlý. Jsou naprosto přirození se svými dobrými i špatnými vlastnostmi, osobními pohnutkami, které jsou někdy dost sobecké, ale sedí do charakteru hrdiny, který je konstantní, takže se jeden člověk nestane najednou ze sobce samaritán.
Ve světě, který autorka vytvořila, de fakto neexistují nemoci, protože je k dispozici zázračný lék. Ale takový Zázrak musí mít prostě háček a mi jsme vrhnuti do společnosti, která se začíná hroutit pod tlakem kruté reality, když se nemožné stane možným. A jak tato situace rozevře pomyslné nůžky mezi těmi nahoře a těmi dole.
Sledujeme bláznivý příběh, který od první strany prostě jede a bohužel na konci nezastaví. Kniha má tak moc otevřený konec, že nikdy nepřestanu věřit v nějaký druhý díl, protože mám opravdu hromadu otázek, obzvláště pak, jestli se příběh knihy O dracích a sedmi spojí s příběhem knihy O dracích a lidech. Aktuálně mají obě společný tak maximálně svět a asi dva tři drobečky, které si třeba jen představuji.
Příběh je o všem možném, o obětování, přátelství, zradě, rodině, závislosti, lásce. O osobní i kolektivní síle. O důvěře ve všech podobách - té slepé, té se zadními vrátky a únikovým plánem i té hrané. Takže až na ten konec jsem si knihu opravdu užila, i když je velmi těžké o ní mluvit, vzhledem k tomu, jak je obsáhlá (tématy, ne na počet stran) a bláznivá.

28.07.2023 4 z 5


The Undead The Undead Tite Kubo (p)

Už obálka napovídá, že hlavní bod tohoto dílu bude Zaraki Kenpachi, bláznivý velitel bojové jednotky. A to bláznivý je možná slabé slovo.
I když se z počátku zdá, že by se měl spíš řadit k těm záporným postavám, protože přeci jen brání hlavnímu hrdinovi v jeho cíli, velmi brzo nás přesvědčí, že tomu tak není. Jen je prostě svým způsobem dost soutěživý a vůbec mu nesejde na to, zda si zabojuje s přítelem či nepřítelem. Jde mu o tu zábavu. Miluju tu postavu.
Díl je akční, zaměřený právě na souboj dvou hrdinů a pak na vnitřní rozpoložení Ichiga. Dozvídáme se pár dalších střípků o Zanpakutou a o celkovém žití mimo zdi Soul Society. Ale krom střetů ostří na ostří se v knize děj nikam neposune a tak je pro mě trošku slabší. Tyhle bojové scény mi většinou líp vyznějí v animované podobě.
Závěr knihy je opět ukončen v tom cože momentu, takže mi nezbývá nic jiného, než sáhnout pro další díl a doufat ve vysvětlení.

28.07.2023 4 z 5


Most duší Most duší Victoria Schwab

Závěrečný díl duchařské trilogie s Cassidy Blakeovou nás zavedl do New Orleans. Kniha se opět skvěle četla, ale považuju ji za nejslabší díl, protože mi přijde tak nějak nejmíň strašidelný. Nejlepší pro mě bude stále ten předchozí.
Vzhledem k tomu, že cílová skupina jsou děti kolem 12 let, považuji příběh za velmi kvalitní. Pro mě osobně chybí větší hloubka postav a nějaký jejich vývoj. Trošku mi nesedí ta volnost, kterou mají hrdinové od dospělých, ale díky ní si čtenář může užít pořádnou dávku dobrodružství při záchraně vlastních životů.
Autorce se opět povedlo krásně popsat prostředí města, i toho za Závojem. Překrývající se roviny podtrhávají složitost historie a jsem ráda, že k tomuto kroku došlo, protože někdy je jedno místo prostě poznamenané víc, než jiné.
Docela se mi líbilo i rozřešení problému Jacoba. I když to může působit trochu smutně, za mě rozhodně lepší, než druhá možnost s vykřičníkem. Všichni dostali více méně to, co si přáli, jsou spokojení a myslím, že je příběh opravdu pěkně ukončen.

23.07.2023 4 z 5


Světla nad močálem Světla nad močálem Lucie Ortega (Navrátilová)

Musím říct, že mě naprosto nadchlo prostředí. Perfektně promyšlený svět, který měl jasná pravidla a hranice. Neexistovali výjimky a i když jste strašně moc chtěli, život s vámi prostě zametl. Opravdu dlouho jsem si tak moc neužila to čekání na zázrak, protože hlavní hrdinové vždy dojdou ke svému cíli. Alespoň to mi tvrdí spousta knížek.
Postavy mi byli sympatické, líbilo se mi, jak se měnila jejich osobnost s tím, jak se z lidí stávali nadpřirozené bytosti. Celkově i kontrast mezi dušemi ne jen v oblasti ty hodné a ty zlé, ale i celkově na poli těch špatných.
Autorce se krásně povedlo zapracovat do příběhu vážnější témata, která podtrhávala příběh, ale nedělala z něj depresivní čtení. Vždy jsem se těšila na úvodní části kapitol, které poodhalovali střípky ze života hlavní hrdinky.
Jediné, co mi trošku nesedělo na knize, byla romantická linka. Jestli se o ní dá vůbec mluvit, protože ten vztah se tam vybudoval na můj vkus opravdu z ničeho a kvůli tomu na mě konec knihy působil možná až moc pohádkově a nepasoval mi do toho striktního světa.

23.07.2023 4 z 5


Pokoj v barvách štěstí 4 Pokoj v barvách štěstí 4 Hakuri

Stejně jako předchozí díly, i tento byl opravdu emočně silný. V první polovině jsme se podívali na příběh hlavní hrdinky očima někoho mimo její svět, někoho, kdo se dívá. Kdo vnímá, že existuje, nebo spíš přežívá a hybernuje. Tím se nám malinko poodhalil i sám hrdina, spolu s pohnutkami vztahujícími se k X.
Další část knihy na mě působila možná i depresivněji, než celá hrůzná minulost. Přišlo mi, že koukám na oba hrdiny, kteří jsou mentálně ohlodaní na kost a vlastně nemají co ztratit. Jen jeden druhého. Sači už asi trochu chápu, i když někdy mě dokáže šokovat, jak nemá žádný pud sebezáchovy. U hlavního hrdiny si stále nejsem jistá, co mám cítit, protože je sice brán jako únosce, nejspíš jím i je, ale... Ano, je tam to slůvko ale.
Konec svazku slibuje velké propojení děje s vyšetřovateli a já jsem opravdu zvědavá, jak se tohle celé rozmotá. Mangu si užívám, emocí vyvolá opravdu hodně, stejně jako rozhýbává morální kompas, který se ne a ne uklidnit.

14.07.2023 5 z 5


Stínem políbená Stínem políbená Richelle Mead

Další strhující příběh ze světa vampýrské akademie. Musím říct, že zatím pociťuji stoupavou tendenci v kvalitě příběhu. Z toho mám opravdu radost, že nemám pocit umělého natahování.
Hlavní hrdinky Rose mi začíná být víc a víc líto. A i když se opravdu občas chová jak malé děcko (wow, jaké překvapení, když je sotva dospělá, pozn. ode mě pro mě), svým způsobem ji obdivuju za to, jak vše nakonec zvládne se vztyčenou hlavou a o kus silnější.
Lisa, údajně nejlepší kamarádka Rose, je pro mě stále ta stejná husička, která myslí jen na sebe a vůbec není tak hodná, jak všichni tvrdí. Minimálně ne právě ke svojí kamarádce a za finální scénu jen tleskám.
Nejvíc mě však baví scény s Christianem a Adrianem. Oba dostali víc prostoru a nestačím se divit, kolik překvapení ještě skrývají. Mají srdce na pravém místě a v kooperaci s hlavní hrdinkou skvěle fungují jako prvek humoru, který doplňuje jinak vcelku ponurou atmosféru tohoto dílu.
Každopádně největší pecku si autorka opravdu nechala na konec a i když se ke mně jisté informace dostali, stále jsem nevěřila, že k tomu dojde. Utrhlo mi to kus srdce, ale vlastně klobouk dolu za tento krok a jsem opravdu zvědavá, jak se s nastalým rozložením hrdinové poperou.

14.07.2023 5 z 5


Zrádci krve Zrádci krve Lynette Noni

Opravdu nevím, kde začít, protože tahle kniha, vlastně celá série, je za mě opravdu perfektní. Co víc si od YA fantasy příběhu přát, než je plynulost děje, milou romantiku, přátelství, těžká rozhodnutí a dávná tajemství.
Na knize nejvíc miluju postavy. Autorka si s nimi dala opravdu práci, každá je originální, a ani jedna není úplně tupá. Takže i když kdokoliv udělá nějakou chybu, poučí se z ní a přijímá (ne)odpovídající trest. To, co často vyčítám u YA knih je, že postavy spolu nemluví a domýšlí si něco z ničeho, tak v Zrádcích krve všechny pasáže, od nemluvím, přes nevím co říct, až po mluvím, krásně plynou a navazují. A také dávají smysl a z dostupných informací se jejich myšlenky ubíhají pochopitelným směrem.
Rozšíření světa na téměř celý kontinent se mi líbil, rozhodně mě potěšil víc, než prostředí paláce z druhého dílu. Užila jsem si tu kulturní diverzitu, stejně jako jednotlivé zkoušky, které na hrdiny čekaly.
Závěr knihy mě v některých věcech nepřekvapil, těšila jsem se na ně v podstatě od první stránky celé trilogie, ale i tak jsem byla spokojená se završením. Musím ale uznat, že jiná odhalení mě opravdu překvapila. O to víc, že v průběhu knihy jsme indicie dostali, ale já si to za boha nespojila.

14.07.2023 5 z 5


Flower On The Precipice Flower On The Precipice Tite Kubo (p)

V tomto díle spíš napětí jen graduje, ale finále se nedočkáme. To se pravděpodobně ukáže až v dalším svazku, kde si užijeme dlouho očekávaný zápas Ichiga.
Ale rozhodně jsme se nové informace dozvěděli. Většina je formou jmen do toho obřího seznamu postav, stejně jako naťuknutí velké škály různých charakterů. Vražda jednoho z kapitánů přileje další olej do už tak velkého zmatku, který způsobil Ichigo a jeho přátelé.
Vzpomínkové pasáže mi zpočátku přišli dost nudné, ale čím víc jich bylo, tím víc mi došlo, jak jsou důležité pro Sadovo odhodlání.
Sice slabší díl, ale nikdo nemůže od každého očekávat plné hodnocení, protože někdy je potřeba zvolnit a nebo naopak utvořit napětí pro další knihy. A já jsem rozhodně spokojená a těším se na další díl.

03.07.2023 4 z 5


Mlčící fontány Mlčící fontány Ruta Sepetys

Přečíst si historický román byl pro mě dost velký výstup z komfortní zóny. Ale musím říct, že jsem příjemně překvapená. Kniha je silná, srdce mi rozdrtila fakt mockrát a to hlavně svými částmi týkající se dětí.
Autorka zvolila opravdu perfektní hlavní hrdiny a i když se ze začátku zdá, že je jich možná až moc, člověk si rychle zvykne a díky tolika různým charakterům je krásně proveden příběhem. Střípky událostí jsou sdělovány od různých postav a dohromady dávají velmi děsivé a mrazivé svědectví o tom, jak se lidem z různých společenských vrstev a rodinných zázemí asi žilo za vlády Franca.
Vím, že příběh je fikce, ale postavena na mnoha skutečností. A právě tyto reálné střípky dodávají příběhu perfektní atmosféru se spoustou emocí. Chápu to vychvalování nejen knihy, ale hlavně i autorky. Tolik let, které věnovala rešerším, je znát a jsem opravdu vděčná za obohacení svých znalostí ze Španělské historie.

03.07.2023 5 z 5


Princ Kaspian Princ Kaspian C. S. Lewis (p)

(SPOILER) Čtveřice dětí se po roce vrací do Narnie, ale velmi brzy zjistí, že v jejich milovaném království uplynulo mnohem víc let. Po počátečním zmatení se děti rychle zorientují a vydávají se vstříc dobrodružství na opětovné zachránění jejich milované země a pomoc princi Kaspianovi.
Překvapilo mě, jak málo Kaspiana tam vlastně je, ale to příběhu nijak neškodí, protože je opravdu akční a stále se tam něco děje. Autor nám opět ukázal, jak silná je víra a rozdíl mezi pohledem dětí a dospívajících na její formu v podobě Aslana. Postavy mi dokonce přišli v tomto díle propracovanější s mnohem větší diverzitou charakterů.
Já jsem si příběh opravdu užila a těším se na poslech dalších dílů.
Chci víc poslouchat audioknihy a rozhodla jsem se tímto stylem pro návrat ke knihám, které už jsem četla kdysi dávno, ale není prostor se do nich pustit znova. Pan Táborský má skvělý hlas pro příběh Narnie a zaujme mě, jakožto dospělou, takže věřím, že i děti budou nadšené. Příběhu propůjčil neskutečné kouzlo.

29.06.2023


Šťastně až navěky? Šťastně až navěky? F. T. Lukens

Uf, nevím, jak moc si svým názorem podřežu větev pod sebou, ale vážně nechápu, co je na této knize tak skvělé, že dostala nálepku humbook tip a celkově tolik reklamy.
Začnu tím, co mi fakt vadilo a to jsou postavy. Hlavní hrdina nám hned na začátku řekne, do koho je zamilovaný a že je rozhodnutý mu to okamžitě říct. Tedy až poté, co se nají. Vykoupe. Vyspí. Prohlédne hrad. Promluví s milionem jiných lidí. Zabije chobotnici. Bude mít jistotu, že ten druhý to cítí stejně... Ano, za mě prostě hledal výmluvy, proč to neudělat. A aby toho nebylo málo, tak jakákoliv konverzace mezi postavami byla tak zamotaná, aby se náhodou nic neřeklo přímo a aby ti ostatní neměli šanci pochopit, co cítím, chci atd. Ale! Cokoliv zmatený účastník konverzace řekl, bylo bráno jako odmítnutí.
Tři stovky stran o tom, jak spolu lidi neumí komunikovat zaobalené do nálepky retellingu na artušovskou legendu, kterou by člověk nenašel ani pod lupou. Do toho se tam opravdu nic zajímavého nestalo, protože na začátku je zabit padouch a z "Co bylo dál?" se nic nevykřesalo. Žádné seznamování s postavami, historií království nebo jak se vůbec vládne.
Tahounem knihy měla být LGBT+ témata, ale ta byla také zazděna, protože hned od začátku víte, že v tomto světě se na nějaké utlačování nejede a hetero páry by člověk taky těžko hledal. Myšlenka krásná, ale mě mrzí, že svět, který byl představen, by v této formě velmi brzo zanikl na nedostatek populace.
Jediné plus je, že se mi kniha opravdu dobře četla a věřím, že se dá slupnout za jeden večer. Konec byl na mě strašně cukrkandlový, protože na to čekáte 300 stran a pak si to postavy vyříkají na dvou stránkách a dalších deset jsou nejzamilovanější pár pod sluncem.

29.06.2023 2 z 5


Takoví jsme byli 1 Takoví jsme byli 1 Júki Obata

Tento příběh je krásná ukázka toho, že i běžný život studentů může být zajímavý. Hlavní hrdinka Nanami nastoupila na střední školu. Do třídy, kde nikoho nezná a snaží se najít si hlavně přátele.
Začátek mangy byl trošku zmatečný, než člověk naskočil do školního režimu s klasickými problémy, jako je matematika nebo školní výlet.
Manga ukazuje několik různých charakterů a že opravdu není jednoduché zapadnout. Že na první pohled nemusejí být lidé takoví, jací se zdají a že se každý vyrovnává s problémy a ztrátou jinak. O to je to občas těžší, když jste plaší a do života vám vpadne kluk, jehož nálady se mění jak aprílové počasí.
Hlavní hrdinka mi je sympatická tím, že není ta dokonalá a skvělá, ale je opravdu průměrná a proto je velmi snadné se ztotožnit s jejím zmatkem ohledně citů, s tím, když plácne nějakou pitomost nebo udělá chybu. Zastupuje tu velkou skupinu lidí, kteří si nepřipadají nijak zvlášť zajímaví, protože to zajímavé se přece děje lidem okolo.
Budování vztahu hlavních hrdinů je chytlavé a nenásilně vás dostane na vlnu pohody, a vy jim z celého srdce fandíte. Jediné mínus, které mě z té pohody vytrhávalo, je absence nějaké časové roviny, protože není zcela zřejé, zda se příběh odehrál během podzimu, roku, či týdne?
Za knihu moc děkuji @humbook a @humbook_blogeri v rámci spolupráce.

23.06.2023 4 z 5


Ódinovo dítě Ódinovo dítě Siri Pettersen

Kniha je nádherná, má skvělý příběh, ale než se něco stane, trvá to věčnost. Prvních zhruba 100-150 stran jsem fakt nevěděla, co je jádro pudla. Pak jsme dostali informaci a já si říkala, že se příběh konečně rozjede.
Nerozjel.
Ta pravá jízda začala až za polovinou knihy. Od toho momentu jsem stránky opravdu hltala a konečně si naplno užívala hlavní hrdinku. Nebýt tak skvěle napsaná, začátek by byl ještě větší utrpení. Její vztah s hlavním hrdinou byl perfektní, žádná naivní husička, ale normálně a racionálně myslící osoba, které se bohužel převrátil svět naruby a nějak se v něm potřebovala usadit. Nebo ne?
Opravdu jsem hlavní hrdince fandila, aby nemusela dojít k tomu poslednímu kroku, co se vyžadoval. A stále tomu věřím, že to v dalších dílech dopadne tak, jak si přeji já i ona.
Hlavní hrdina byl také hodně sympatický a bylo zajímavé sledovat to, kým měl být, kým je a kým se stal. Rozhodně jeho život nebyl hodný závisti, i když se tak okolí chovalo. To byl další bod, který mě na jeho vztahu s hlavní hrdinkou bavil. Byli si rovni, bez ohledu na postavení a majetek toho druhého.
Autorka vytvořila opravdu skvělý svět propojený s drsnými seveřany. I přes vleklou první polovinu knihy se těším na další díl. Trošku škoda té krásné mapy, která nic moc neukáže, jelikož se příběh odehrává mezi dvěma tečkami uprostřed.

23.06.2023 3 z 5


Dvanáct měsíců Dvanáct měsíců Eleanor Corvin (p)

Kniha přímo navazuje na předchozí díl Jeden rok, ale zároveň se dá číst i samostatně, jelikož je na začátku shrnutí těch hlavních bodů a tak se v ději rychle chytíte.
Hned po pár stránkách mi došlo, jak moc mi svět smrtek chyběl. Ema je skvělá postava, plná emocí, které schovává za perfektní sarkasmus.
Ovšem tahounem příběhu pro mě byla druhá hrdinka, Anna. Její životní příběh byl doslova pohádka naruby a tento retelling se autorce fakt vyvedl. Její kapitoly jsem hltala neskutečným tempem.
Cenu za nejlepšího chlapa získává rozhodně Lucien. Jeho přístup k lidem, obzvláště pak k ženám, je perfektní. Už kvůli jeho upřímnému a chápavému postoji by si knihu mělo přečíst opravdu velké množství lidí a inspirovat se jím. Prosím, víc takových Lucienů i v reálném světe. Pak by tu hned bylo příjemněji a lidé by se tolik nemuseli bát být takoví, jací jsou.
Od knihy jsem chtěla něco lehkého, příjemného a svižného. Něco, u čeho se budu culit a užívat si budování vztahů. Všeho jsem dostala tak plnou náruč, že mi to z ní i padalo. Na léto, nebo jen tak na vypnutí, ideální. Jde vidět, že psát knihy na oddech jde i bez totálně hloupých a naivních hlavních hrdinů.

23.06.2023 5 z 5


Tvá dubnová lež 1 Tvá dubnová lež 1 Naoši Arakawa

Já si nemůžu pomoct, ale už jen obálka mangy mě rozněžněla a já se těšila na jemný a laskavý příběh.
Hlavní hrdina, Kósei Arima, byl představen v nejtěžším okamžiku svého života, ve dne, kdy ztratil vlastně vše, co jeho život naplňovalo barvami. Poté ho pozorujeme, v jeho monotónním a vlastně i letargickém přežívání, kdy prostě jen chodí do školy a existuje.
Díky bohu za střeštěné kamarády. Ti dodali příběhu tu veselou kotvu v jinak černobílém světě a přinesli Kóseiovi do života houslistku Kaori a s ní i hudbu, o kterou přišel na začátku knihy.
Manga pracuje velmi příjemně a s respektem s pocity, které hudebníci, a předpokládám i celkově umělci, potřebují pro svou tvorbu. Jak je těžké se vyrovnat se ztrátou toho něčeho, co je třeba pro pohyb v kreativních činnostech.
Užila jsem si každou stránku, obzvláště pak ty, které zobrazují lásku hlavních hrdinů k hudbě, jak je probouzí a oni díky ní doslova září. I když může manga působit melancholicky, obsahuje tolik naděje, že se člověk na konci usmívá a je plný klidu. A celou knihu podtrhávají detaily ve formě krátkých informací k hudbě zmíněné v příběhu na konci kapitoly, spolu s QR kódem na danou písničku.
Za knihu děkuji @crew_komiks v rámci spolupráce.

18.06.2023 5 z 5


Tunel kostí Tunel kostí Victoria Schwab

Kniha se ve své kategorii, duchařina pro mladé, určitě řadí na přední příčky. Je svižná a napínavá, dobrodružství je téměř na každém kroku a tak příběh obsahuje minimum hluchých míst. Hlavní hrdinka přijede do Paříže, zjistí problém a vrhne se přímo do jeho řešení bez žádných vedlejších rozptylovaček.
Musím říct, že dění kolem poltergaista mi sedlo rozhodně víc, než hlavní záporák předchozího dílu. Rozplétání, jaký osud potkal malého chlapce byl smutný a byl sepsán a hlavně vyřešen s citem.
Jsem ráda, že jsme se dozvěděli něco víc o Jacobovi a je hezké a děsivé zároveň, jak se zvládá projevovat a tak nějak vlastně reálně existovat. Celkově mám pocit, že pouto mezi ústřední dvojicí bude ještě hodně podstatné v třetím díle.
Nová kamarádka Cassidy byla za mě hodně odvážná, mě by nikdo nedostal ani ze dveří bytu, natož nevyletět z kůže při jasném sledování paranormálního jevu.
Líbí se mi, že ačkoliv je kniha druhým dílem, dá se číst i samostatně, nebo s velkým odstupem, jelikož ty důležité body z jedničky jsou zopakovány. Někdy to může působit rušivě, ale mě přijde pro knihy v této věkové kategorii toto opakování vcelku běžné, setkávám se s tím často.

15.06.2023 5 z 5


Stmívání Stmívání Stephenie Meyer

Já ten příběh o třpitivém a dokonalém upírovi a jeho totálně nešikovné lidské přítelkyni stejně miluju. I když vím, co je tam všechno špatné, divné a přitažené za vlasy.
Když jsem příběh četla poprvé, v tom správném věku, nevšimla jsem si, jak je hlavní hrdinka psychicky narušená a nedozrálá (i když se nám kniha snaží nakukat opak). Normálního dospělého člověka by přece docela vyděsilo, kdyby se dozvěděl, že ho někdo v noci sleduje ve spánku a rozhodně by z toho nebyl rozpálený.
Stejně jako by se měl jít někam léčit hlavní hrdina s tím stalkingem a přehnaným utápění se v tom, jaký je netvor.
Co mě ale překvapilo je, že Bella není tak moc jiná, jak se nám snaží nakukat film. Zajímají jí kluci, jak se kdo obléká a jak kdo vypadá, což jen prohlubuje její nízké sebevědomí a absolutně si nevážení sama sebe.
Další překvapení je na straně Jacoba, který je prostě malé děcko, ale jako jedna z mála postav se tam chová adekvátně svému věku a vlastně i dost racionálně.
Celá kniha je opravdu postavena na velmi špatném modelu vztahu, kde oba partneři manipulují tím druhým pomocí emocí a citového vydírání, které je obhajováno tvrzením je to pro tvé dobro.
Posloucháno jako audiokniha a bohužel mi tentokrát přednes v podání Renaty Wolfové moc nesedl. Její vyslovování anglických názvů na mě působí moc jako školní britská angličtina ala horký brambor v puse a celkově tón hlasu paní Wolfové je, vzhledem k věku hlavní hrdinky, moc vyzrálý.

15.06.2023