Vjeerus Vjeerus přečtené 694

Obálka knihy Pod taktovkou

Pod taktovkou 2025, Petra Lukešová

Miluji knihy, co mě od začátku do konce drží a nepustí. Ten malý detail, že první kapitola je vlastně číslo 13 je perfektní a zajistí tu akurátní zvědavost a já se nemohla dočkat až se dozvím, jak k tomu vězení hlavní hrdinka přišla. Nevěřila bych, jak rychle mi Karin přiroste k srdci. Na začátku to byla obyčejná pubertální cácorka, která nastavila krásné zrcadlo mě samé v jejím věku. Akorát že já jsem, na rozdíl od ní, měla vlastně relativně normální start do života a posléze i dospívání. A taky větší štěstí na chlapa. A to je další bod, co mě opravdu vyděsil, protože její partner byl popsán jako naprosto uvěřitelný jedinec, jehož obdobu asi každý z nás minimálně jednou v životě potkal. Autorce se skvěle povedlo vystihnout hned několik druhů emocí a jakožto matka jsem si některými bohužel prošla taky, jen ne v tak extrémní míře. O to víc ale oceňuji, že je tomuto stavu dán v knize docela velký prostor, jelikož je to pořád jeden z problémů, který se hodně bagetalizuje a je až k nevíře, jak velké procento žen nepocítí tu euforickou radost hned v první sekundě. Hodně jsem přemýšlela nad vztahem Karin a Nicol a asi nemůžu říct, že bych ho úplně pochopila. Někdy mi totiž přišlo, že je Nicol chladná a její mladší sestra ji nezajímá, vzápětí ale udělá nějaké laskavé gesto. O to víc mě právě mrzí, že i když kniha krásně popsala to probuzení a zvedání se ze dna vlastními silami, už se tolik nevěnovala tomu sesterskému vztahu a nějaké, byť jediné, promluvě, jak se obě ženy cítí (cítily). Kniha se mi velmi líbila, byla plná emocí, dobrých i špatných, s nadějí na lepší zítřky na konci. Určitě hodlám autorku dále sledovat a vyhlížet další tvorbu. Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Knihy Dobrovský... celý text


Obálka knihy Nevěsta

Nevěsta 2025, Ali Hazelwood
audiokniha

Pomalu, ale jistě se ze mě stává fanoušek Ali Hazelwood. Po jejích klasických romantikách jsem si řekla, že je nejvyšší čas na její fantasy. A jsem mile překvapená, protože mě kniha opravdu bavila a já si její poslech užila. Autorka si docela pohrála s rasou vlkodlaků i upírů a dala jim něco neobvyklého, nebo minimálně netradičního. Tím si zajistila slušnou dávku originality. Příběh má být údajně hate to love, ale popravdě jsem měla spíš pocit budování z lhostejného postoje, protože i když byli oba hrdinové vychováni k nenávisti, měli dost zdravého rozumu, aby pochopili, že spousta věcí se jen říká. Cíl byl přijít na to, které jsou pravda a které ne. Dvojice Tereza Dočkalová a Jiří Vyorálek mi krásně naladili atmosféru a možná mi trochu pomohli s přečkáním toho začátku, který byl při nejlepším hodně pozvolný a dokud se hlavní hrdinka nedostala mezi vlkodlaky, trošku mi to tempo drhlo. Nejvíc jsem se vždy těšila na začátky kapitol, kdy mluvil hlavní hrdina a dával nám maličké nápovědy, jak celou situaci vnímá on. Co mi ale opravdu rušilo poslech, tak je hudba. Za jedno na můj vkus vždy moc dlouhá a za druhé hlasitá a upištěná oproti mluvenému slovu. To fakt byla škoda, ale moje ušní bubínky na konci kapitoly ronily slzy.... celý text


Obálka knihy Star Wars - Vrcholná Republika: Hranice rovnováhy 1

Star Wars - Vrcholná Republika: Hranice rovnováhy 1 2025, Justina Ireland

Filmy jsem kdysi jednou viděla, takže svět zhruba znám, ale úplně zarytý fanoušek nejsem. I tak jsem se do mangy pustila, protože tu já zase moc ráda. A nelituju. Hlavní hrdinka mi docela přirostla k srdci tím, že hodně přemýšlí a vlastně i dost pochybuje. To jí ale nebrání v krizových situacích vymyslet skvělé plány a naslouchat intuici. Jelikož se děj odehrává stovky let před před ságou Skywalkerů, není úplně potřeba znát její děj. Stačí mít obecný přehled, možná ani ten ne, aby se člověk v příběhu vyznal. Kresba mi přijde velmi přehledná a s jasnými konturami, takže si myslím, že dokáže vtáhnout i nováčky v manze. Příběh vlastně začíná na začátku osidlování planety a tak postupně poznáváme její zákoutí a sledujeme růst osady. Nesmí chybět nečekaný zvrat, který prověří schopnosti hlavní hrdinky. No a koncem si autoři zajistili ne jednoho čtenáře do dalšího dílu. Zrady a záhady totiž fungují jako dokonalý magnet.... celý text


Obálka knihy Stvořen v Propasti 1

Stvořen v Propasti 1 2025, Akihito Cukuši

Jsem trošku zmatená z té kresby, protože je vrcholně roztomilá a úplně na čtenáře dýchá dětskou nevinností. Ale po pár stránkách víte, že pro děti tento příběh spíš není, protože mimo jiné obsahuje dost zvláštní tresty pro mladé svěřence sirotčince. Pravdou je, že cílová věková skupina je za mě dost nečitelná. Nejen kvůli té kresbě, ale všeobecně vším, protože manga je opravdu hodně specifická a originální. Svět a hlavně propast má úžasně promyšlenou faunu a flóru a celkově mechanizmy, nařízení a rizika pro její prozkoumávání. Nikdo nic nedostane zadarmo a šance na úspěch jsou vlastně docela malé. Hlavní hrdinka je jednoduše řečeno střela. Má energie, nadšení a odhodlání tak za deset lidí, miluje život, ale snad ještě víc plnění svých snů. Přesto není sobecká. A její vymýšlení skopičin a plánů mi několikrát zacukalo koutky úst. Tenhle příběh mě bavil, obsahuje snad vše, na co si člověk vzpomene, přesto nepůsobí přeplácaně. Informací o světě je dost a všechna ta omezení a rizika, co přicházejí s každým metrem v Jámě, odhalují, že příběh bude pravděpodobně nabírat na drsnosti. No jsem rozhodně zvědavá!... celý text


Obálka knihy Zimní lidé

Zimní lidé 2023, Jennifer McMahon
audiokniha

Moje třetí setkání s autorkou a rozhodně to nejlepší. Zimní lidé měli vše, co od mrazivé duchařiny očekávám a navíc mě nadchnul ten hořkosladký konec. Velký díl na tom, jak jsem si knihu užila, má určitě Jitka Ježková, která ji namluvila. Její interpretaci mám ráda, skvěle si vyhraje s postavami a už podle přednesu poznám, kdo mluví. Navíc v kombinaci s hudbou mezi kapitolami a poslechem v těch největších mrazech, co letos přišli, bylo o skvělou atmosféru opravdu postaráno na jedničku. Celý příběh sledujeme ze dvou časových rovin a z několika úhlů pohledů. A musím říct, že nevím, která mi přijde děsivější. Ze začátku spíš ta z minulosti, ale závěr, když se vše propojilo, ve mně probudil ne jen znepokojení, ale i velký smutek pro hlavní hrdinku. Sama sice projevila smíření se svým osudem a že to není špatné, ale je mi líto, že přišla o příležitosti do budoucna. Stejně jako mě zasáhl úděl malé Gertie. Tohle si nezasloužila a líbí se mi, že ji kniha úplně neodsoudila, ale i přes ty všechny hrůzy došla pochopení. Pokud hledáte něco na zimní večery, co vás donutí přemýšlet a ohlédnout se za roh, touto (audio) knihou určitě nešlápnete vedle. Mráz po zádech vám určitě přeběhne víc, než jednou.... celý text


Obálka knihy Pérák: Armáda poražených

Pérák: Armáda poražených 2025, Petr Macek

Musím říct, že jak mi nesedla kombinace mimozemšťané a T-Rex v druhém díle, dinosaur a zombies už mě oslovili podstatně víc. Možná to bude tím jménem, protože kdo by neměl rád Šemíka a jeho slavný skok. Pořád vlastně nevím, jestli je mi hlavní hrdina sympatický nebo ne. Má spoustu vlastností, které úplně nemusím, ale zároveň je na té dobré straně a pomáhá lidem. Jeho morální kompas ukazuje sice správným směrem, ale rozhodně se nebojí si zamazat ruce a udělat pár nepřátel. Dalo by se říct, že je extrémní pragmatik. Co mě rozhodně dostalo, tak je linka s Uršulou. Jsem tak nějak rozmlsaná těmi happy endy, které jsou doslova všude, že mě ani nenapadlo uvažovat podobným směrem, jako se vydali autoři. A díky bohu za to. Ano, je to smutné, nespravedlivé a k naštvání, ale pravdou zůstává to, co prohlásil sám Pérák a popravdě je to asi nejreálnější vyústění, které by mohlo nastat i v reálu. Jsem opravdu ráda, že si ke mně příběh našel cestu, přestože nejsem fanoušek druhé světové války. Knihu mohu vřele doporučit všem. Obzvlášť těm, kteří mají rádi šedé hrdiny, kruté osudy, válečné prostředí a to celé zabalené do až absurdních scénářů díky zvráceným vědeckým pokusům.... celý text


Obálka knihy Na ledě

Na ledě 2025, Hannah Grace
audiokniha

Kniha to vlastně není špatná, ráda jsem se k ní vracela a celou jí poslechla za pár dní i přes to, jak příšerně je na romantiku dlouhá. Menší drama v závěru a konec uzavřený přesladce, ale je to příjemná oddychovka. Kniha hodně klame obálkou, vůbec to neladí s vnitřkem, který už podle mě není ani lehká erotika, ale spíš porno. Oba hlavní hrdinové mají velký apetit a pro vulgární slovo nejdou daleko. Popularitu příběhu chápu, má popravdě asi vše, co člověk o romantiky/erotiky chce – sexy hlavního hrdinu, který má srdce na dlani, silnou hlavní hrdinku, která si jde za svým snem a zvládá normálně komunikovat a v neposlední řadě lákavé prostředí hokeje a krasobruslení. Bohužel konkrétně to prostředí mi přijde jako podfuk, protože z celé knihy zabírá fakt minimální procento. Hokejový tým spíš sloužil jako důvod, proč má hlavní hrdina tolik kamarádů. Naopak jedním z největších plusů v knize vidím linku kolem vhodného stravování a pak důležitost mezilidské komunikace. Dokud něco neřeknu, nemůžu předpokládat, že druhý to bude vědět. Audioknihu namluvila dvojice Emma Datlová a Michal Zelenka. Upřímně, v sexuálních scénách mi jich bylo líto a asi jsem se styděla i za ně, protože jsem nikdy nezažila, aby lidé na sebe takhle při postelových hrátkách mluvili. Klobouk dolu, jak dokázali vrčet, vrnět a další oblíbená roztoužená přirovnání.... celý text


Obálka knihy Pes, který strážil hvězdy

Pes, který strážil hvězdy 2025, Takaši Murakami

Že mě kniha takhle semele jsem opravdu nečekala. Těšila jsem se vlastně na tu psí radost a lásku a jak vše bude díky tomu veselé. Víc jsem se mýlit nemohla. V knize sledujeme osudy čtyř psů a jejich páníčků. Všechny jsou svým způsobem propletení a spojení a nejvíc mě mrzí, že první dvojice asi opravdu zůstane neodhalena. Všichni pejsci měli vlastně štěstí, protože se dostali do náruče lidí, kteří je bezpodmínečně milovali. Co si neuvědomovali, tak byl fakt, jak vlastně jen svou existencí zachránili své pány. První příběh je za mě nejdojemnější. Ukazuje sice psí radost z výletu, ale mi bohužel sledujeme i život muže, pro kterého je pes, kterého vlastně ani nechtěl, to jediné, pro co žije. O to víc slz jsem prolila na poslední straně, kde nezáleželo na době odloučení, ale že jsou opět spolu. Druhá dvojice má dost dramatický začátek, ale jen existence malého štěněte pomohla ne jen jedné osamělé duši, ale i jejímu okolí a otevřela dveře přátelství. A třetí příběh přináší smutný začátek, ale tak velkou naději v závěru, že se člověk jen uculí a oddechne si. Každý z nás potřebuje v životě někoho, kdo nás bezpodmínečně miluje, tak jako psi. To ostatně ukazuje i poslední příběh, který přinese krásnou komunikaci beze slov. Kniha je nabitá emocemi, dost mě vyždímala, ale nelituji jediné prolité slzy, protože tolik radosti, lásky, naděje, pokory a důvěry se prostě nedá pojmout se stoickým klidem.... celý text


Obálka knihy Strýček Skrblík: Legendární kačeří dobrodružství - Pasti plné zlata

Strýček Skrblík: Legendární kačeří dobrodružství - Pasti plné zlata 2025, Carl Barks

Tak tohle je nostalgie jak blázen. I když jsem kačerům nikdy úplně nepropadla, v dětství jsem je četla a hlavně koukala na seriál. A pane bože, neřekla bych, jak mi vlastně chyběli. Všechny tři příběhy spojují nejen postavy, ale i jasné dobrodružství pří honbě za pokladem. Hrdinové jsou prostě takoví, jaké je známe. Pokud by se ale našel někdo, kdo je Kačery nepolíben, nebude mít rozhodně problém jednotlivé charaktery zmapovat napříč příběhy, jelikož jsou konzistentní a ve všech případech jednají dle stejných vzorců. Já si asi nejvíc užila hned ten první, jelikož byl jasnější závěr a i když došlo k hromadné ztrátě paměti, čtenář ví. Druhá mě tolik neoslovila, i když co do postavy strýčka Skrblíka je asi nejdetailnější. Třetí zase považuji asi za nejvtipnější. Při hodně situacích jsem si připadal jak když sleduji děti, protože z mého pohledu je nemožné, aby něco udělali. Bohužel ony to nevědí, tak to udělají. A tak vznikne spoustu podobně vtipných, možná až absurdních situací, jaké si zažili Kačeři při své výpravě. Jsem ráda, že u nás tyto příběhy konečně vyšli, člověk se mohl konečně podívat na předlohu pro Indiana Jonese.... celý text


Obálka knihy Sněhurečka

Sněhurečka 2025, Sophie Anderson

Tohle je miloučká záležitost, kterou si opravdu dokážu představit předčítat dětem někde na chalupě před krbem. Ta atmosféra zimní krajiny je nádherná a ukazuje zimu ze všech směrů – že dokáže být kouzelná, ale i krutá. Za mě velké plus, že dětem nenasazuje růžové brýle a zmíní problémy s potravou volně žijících živočichů. Hlavní hrdinka je sympatická holčina, která bojuje se strachem a pocitem osamění a tady trošku přemýšlím, nakolik je to dobrý tah v knize pro děti. Na můj vkus je to sice běžné, ale dost komplikované, téma a s ohledem na věkovou skupinu cílových čtenářů se klouže po povrchu. Chápu, že hlubší rozbor by byl asi moc, ale v tom letmém mi zase přišlo, že je to prostě málo. Pomyslná třešnička na dortu knihy je zpracování. Ilustrace uvnitř podtrhují atmosféru plnou mrazu, lezavého počasí a přátelství, stejně jako jednotlivá dobrodružství, která hlavní hrdinka při svém osobním růstu absolvuje. Na mě možná trošku pomalý začátek, ale příběh se nese na stejné pohodové vlně jako řada feel good knih, které jsem četla a má nespokojenost spíš pramení právě z toho žánru, protože mě úplně neoslovil. I tak se chystám jednoho dně tuto knihu číst vlastním dětem před spaním.... celý text


Obálka knihy Léto, kdy umřel Hikaru 1

Léto, kdy umřel Hikaru 1 2025, Mokumokuren

O tomhle příběhu se mi bude těžce mluvit, protože jsem asi stále nevstřebala všechny pocity. Nejprve je potřeba říct, že jsem čekala hodně emocí - vyrovnávání se s „cenou útěchy“ v podobě trošku jiného, přesto stejného, kamaráda a možná litování nevyřčených sympatií, dokud to šlo. Jak já se jen pletla! Začátek knihy vůbec není o nějakém postupném podezření, že je něco špatně. Rovnou jsme vrženi do odhalení a seznámeni s tajemnou bytostí. Ta mě vlastně překvapila svou upřímností, což na mě působilo o to děsivějším dojmem. Stále jsem totiž čekala na ten háček. Hlavní hrdina zažívá doslova psychologický horor. Nejen, že se musel vyrovnat se ztrátou, ale také s tím, že není sám, kdo cítí něco divného. Doslova stojí na rozcestí a upřímně se zdá, že obě cesty budou stejně děsivé… A špatné. Celou tou tísnivou atmosféru podtrhává příjemná kresba, místy až nepatřičně pohodová a milá. Člověk prostě bojuje sám se sebou mezi tím, co vidí a co čte. Autor v nás doslova vyvolává stejné pocity, jaké musí zažívat hlavní hrdina. Děsivé a perfektní. Nečekala jsem, že se bytost odhalí už na konci prvního dílu, ale rozhodně mě ten závěr napnul a nemůžu se dočkat dalšího svazku.... celý text


Obálka knihy Jen když jsme to my

Jen když jsme to my 2025, Chloe Liese

Tahle kniha se mi tak neskutečně trefila do noty. A to i přes to, že hlavní hrdinka mě úplně neoslovila. Celkově jsem z ní trošku rozpolcená. Na jednu stranu byla skvělá v tom, jak si šla za svými cíli a jak dokázala jednat s lidmi. Dokázala být velmi empatická, chápající a nedělala mezi ostatními rozdíly. Tuhle její část jsem milovala. Zároveň ale po většinu knihy fungovala v jakémsi obraném režimu a jakmile to zavánělo hlubšími emocemi, stáhla se do sebe a všechno výše popsané rázem přestalo platit. Co ale chválím, tak i tento mě nepříjemný postoj dokázala autorka skvěle popsat a následně s ním pracovat, takže jsem v hlavní hrdince neviděla jen nedozrálého jedince, ale zraněnou osobu, která dokázala být skvělý parťák pro každou srandu. Hlavní hrdina je dost průhlednější a vlastně o dost vyrovnanější. Ten mi k srdci přirostl vlastně okamžitě a moc se mi líbilo, že jeho handicap ho nedefinoval. Měl také své mouchy, se kterýma počas příběhu musel pracovat a opět jsem celému procesu naprosto věřila. Takže jo, tohle byla opravdu příjemná záležitost. Není to jen sladká romantika, ale kniha moc pěkně pracuje i vážnějšími tématy. Jediné, co mě trošku obtěžovalo, tak jsou ty sexuální scény na konci. Ne proto, že tam jsou, ale že jdou jedna za druhou a už to bylo prostě dlouhé a trošku nekonzistentní ke zbytku knihy.... celý text


Obálka knihy Pérák: Jantarová komnata

Pérák: Jantarová komnata 2021, Petr Macek

Vlastně dost přemýšlím, co to bylo. Oproti prvnímu dílu to bylo hodně jiné, přesto stejné. Bohužel většina té jinakosti mi nesedla, obzvlášť pak ti mimozemšťané nebo dinosauři. Za sebe mohu říct, že je to možná vtipné, ale dost mi to v tom boji proti nacistům překáželo. Jinak se ale příběh nese na podobné vlně vtipu a bláznivých situací. Nesmí chybět dost svérázný hrdina, který mi svým přístupem v mnohém připomíná Deadpoola, protože jeho pohnutky jsou spíš sobecké honba za pomstou, než nějaké vznešené hrdinství. Kresbě nemám co vytknout, ta se povedla a dokonale vystihuje tu místy až absurdní atmosféru. V bojových scénách se člověk neztrácí a ví, kde co je. I když jsem taková nerozhodná, knihu jsem si svým způsobem užila a určitě se vrhnu na třetí díl. Jsem hlavně hodně zvědavá, co autoři zase vymyslí za šílenosti.... celý text


Obálka knihy Říční znamení

Říční znamení 2025, Patricia Briggs
audiokniha

Tenhle díl mě bavil na poprvé a stejně tak i na podruhé, kdy jsem se rozhodla si ho poslechnout. Anita Krausová má tak specifický hlas, že si ho navždy spojím s mou milovanou Mercy a myslím si, že to není naposled, co sérii poslouchám. Tentokrát nám autorka naservírovala původ hlavní hrdinky, takže nechybí spousta indiánů a jejich Duchové, které uctívají. Dost si říkám, že s touto tématikou bych brala víc knih. Hlavní dvojice je jednoduše k zulíbání. Ani jeden není dokonalý, přesto jim to funguje, dokáží spolu mluvit, řešit problémy a pracovat na svých odlišnostech tak, aby došli kompromisu, který uspokojí obě strany. A i když se nacházíme na líbánkách, romantická linka je jen přirozenou součástí hrdinů a doplňuje hlavní dějovou linku kolem říční ďáblice. Po tomto díle si vždy přeji, aby v knize byla víc Mercyina máma. Baví mě, jaký živel je, nemá předsudky a se všemi jedná úplně stejně – při štěstí jako se sobě rovnou, při smůle jako s podřadným tvorem. Nezajímá jí, kolik moci daný člověk v rukou má.... celý text


Obálka knihy Poslání

Poslání 2025, Takeru Hokazono

Skvělý začátek nové série. Hlavní hrdina je sympaťák a i když je poháněný pomstou, stále přemýšlí nad svými možnostmi a schopnostmi a jde do situací, na které má (pokud si může vybrat). Jeho parťák mě taky bavil a i když by měl suplovat otcovskou postavu, spíš v něm cítím staršího bratra. Ale já mám takové ty lehce bláznivé postavy ráda. No a malá holka, která se znenadání ukáže jako velmi důležitý bod pro plány hlavního hrdiny je všechno, jen né nezajímavá a nudná. Ta roztáčí zvědavost opravdu na maximum. Manga se rozjíždí opravdu ve velkém, takže o speciální schopnosti, tajemné minulosti či efektní souboje není nouze. A tohle všechno je zabaleno do přehledné kresby, která skvěle podtrhuje dynamiku scén. Pokud hledáte něco drsnějšího, plné soubojů na meče a magických schopností, určitě by vám tento příběh neměl utéct.... celý text


Obálka knihy Callum

Callum 2024, Eleanor Corvin
ekniha

Od autorky mám načtené její fantasy a tak jsem byla zvědavá, jak se popere s romantikou. A jsem nadšená! Příběh je i přes vážnější témata příjemně harmonický. Postavy spolu komunikují a pracují na sobě. Stejně tak jsou vnímavé a ochotné akceptovat názor a pocity jiných, takže dokáží odpustit, ale nezapomenout. A v neposlední řadě umí být upřímné i sami k sobě, což je něco, co poslední dobou hodně postrádám, obzvlášť u romantik s rádoby hate to love linkou. Kniha se odvíjí příjemným tempem a za celou dobu čtení jsem neměla pocit hluchého či zaseklého místa. Veselé chvilky střídaly ty smutné či dramatické, takže na mě hlavní postavy působili opravdově. Nikdo se nedokáže mračit celou dobu, ale všichni máme tváře, které ukazujeme. Prostředí strip klubu je také příjemná změna oproti té záplavě sportovních kulis. Ano, i o tu se lehce otřeme, ale v rámci minulosti hlavního hrdiny a ne jeho středobod. Takže ano, já si knihu moc užila, nerada jsem od ní odcházela a naprosto jsem jí propadla. A určitě se dřív nebo později pustím do dalšího dílu.... celý text


Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy