Patricia Briggs

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1965

Populární knihy

/ všech 21 knih
Měsíční píseň
Měsíční píseň
Krevní pouto
Krevní pouto
Štvanice
Štvanice
Železný polibek
Železný polibek

Nové komentáře u autorových knih

Jasným plamenem Jasným plamenem

„Návrat k průměru. Ne, že by mě kniha nebavila, přinesla docela zajímavý vývoj v ději, ale zase to byli hlavně vlkodlaci a marokův domov důchodců kombinovaný s ústavem pro psychicky vyšinuté jedince a do toho nějaká ta magie. Lidská magie mě v tomto světě tolik nebaví, není příliš vysvětlená (možná to je tím, že nemám přečtenou tu druhou sérii). Diví byli docela fajn, rozjezd byl rychlý, ale ve srovnání s předchozími dvěma díly, kde byli fae významnější, mě to jako celek tolik nezaujalo.“... celý text
— Zelený_Drak

Smrtící žár Smrtící žár

„Spolu s Dvojí spravedlností u mě zatím tento díl vede. Nevím, který bych dala úplně na první místo, bavily mě podobně a každý přináší něco trochu jiného. Kdybych se snažila být objektivní, asi bych musela dát tomuto o jeden chlup přednost. Odehraje se hodně čtenářsky zajímavých věcí, jako proměna na vlkodlaka, odhalení něčeho z hezčích období Charlesovy minulosti a na své si zřejmě přijdou i ti, kteří mají rádi koně (což já nejsem, takže většinu textu o koních bych klidně vynechala). Samotná zápletka mě bavila, pomáhání lidem s nalezením nadpřirozených pachatelů je pro mě zajímavější, než vnitřní záležitosti smečky. I když mi přijde trochu úsměvné, že co se nikdo nedozvěděl desítky let před tím, vyřeší vlkodlaci za odpoledne. V soukromí hlavních hrdinů se začíná řešit téma dětí. Vlkodlačice nemohou mít děti, protože těhotenství nevydrží proměnu. Dobře. Máme tu jen jednoho unikátního vlkodlaka, který se vlkodlakem narodil, a to je Charles. Možná, že kdyby byl Charles žena, měli by vlkodlaci svou vlkodlačí Evu. Takto se řeší náhradní matky, možnost vydržet celé těhotenství ve vlčí podobě a adopce. Adopce mě úplně nepřesvědčila, domnívám se, že lidé, kteří touží po vlastních dětech, obvykle nepřistoupí na myšlenku, že adopce by byla to pravé řešení právě pro ně jen tak z minuty na minutu, jako Anna. Více mě zaujalo, že vlkodlačice nemohou strávit celé těhotenství ve vlčí podobě, protože z tak dlouhého pobytu ve vlčím těle se lidská složka zblázní a byl takový a onaký případ, kdy... Vlkodlaci měli tisíce let na to, aby s tím experimentovali, nezdá se příliš pravděpodobné, že by nevymysleli něco, co jim to umožní i bez zbláznění se nebo aspoň na přirozené výjimky, které vydrží příčetné nadprůměrně dlouho. Taková výjimka je ostatně i zmíněná, akorát je to on. Archibald vypadá jako náhodně zmíněný vlkodlak, ale jsem zvědavá, zda na jeho případu nechce autorka v budoucnu založit nějaké nové poznatky v tomto směru, protože podle textu strávil ve vlčí podobě celé roky: "Po smrti družky žil několik let s rodinou. Doufali jsme, že to pomůže, pak jsem ale zjistil, že celou dobu zůstává ve vlčí podobě. Proto jsem ho vzal zpátky ke smečce a donutil ho proměnit se zase v člověka. Nebyl už nikdy jako dřív." Možná nebyl jako dřív, ale zjevně se celé ty roky choval jako "nejlepší pes" a ani po proměně zpátky nebyl výrazně nebezpečnější svému okolí než před touto vlčí epizodou. Že by žádná vlkodlačice nevydržela příčetná 9 měsíců, ale náhodný truchlící vlkodlak celé roky bez velkých obtíží ano? Zajímavé.“... celý text
— Zelený_Drak

Dvojí spravedlnost Dvojí spravedlnost

„Za mě lepší než předchozí díl. Svižnější rozjezd a zajímavější zápletka. Tady jsem si poprvé začala říkat, že by mě vůbec neurazilo, kdyby podle této série někdo natočil seriál (tedy pokud by ho natočil dobře). Charlesova psychická nepohoda mi nevadila, naopak, líbí se mi, že se autorka snaží postavám nějaké vnitřní pochody vůbec dát, a i když je toto předvídatelný vývoj, všechna zdůvodnění působila přiměřeně realisticky. Jakmile jsem pochopila, koho hledají, závěr jsem si už z velké části domyslela (název také dost napovídá, více než originální). Toto rozuzlení ale slibuje zajímavé zápletky v budoucích dílech. Mám ráda fantasy světy s "fae" ostrovního typu, tedy bych dokonce řekla, že tento díl pro mě byl zatím nejzajímavější. Sérii s Mercy jsem nečetla, tedy nemohu srovnávat.“... celý text
— Zelený_Drak

Loviště Loviště

„Komentář píšu až po přečtení prvních 5 dílů (chybí mi už jen 6. a mám za to, že v roce 2025 má vyjít 7.) a zatím pro mě je Loviště nejslabší díl série. Nemůžu říct, že by s ním bylo něco vyloženě špatně, snad jen vleklý rozjezd. Z hlediska série dává díl smysl, stanou se v něm nějaké významné události, které zásadně ovlivní budoucnost vlkodlaků, ale... takovouhle sérii nemůžete příliš dlouho táhnout jen na vlkodlacích. Dobře, staří vlci jsou trochu blázniví, ale nemůžete na tom vystavět každou zápletku několik knih v řadě, aniž by se to začalo trochu opakovat. Takže pro mě tohle byl tak limit toho, co se dá pořídit s vlkodlaky a jsem ráda, že další díly už mají širší záběr.“... celý text
— Zelený_Drak

Železný polibek Železný polibek

„Dostala jsem se k dalšímu dobrodružství s Mercedes Thompson. Tentokrát se ale opravdu dějí věci. A navíc se mění i spousta životních osudů a momentů a dochází k velkým změnám. Tedy, alespoň já bych řekla, že jsou zásadní, což ovšem potvrdím až dalším čtením :-D Je s podivem, že Mercy dokázala tak dlouho přežít. Ale na druhou stranu, jak sama často v knize přímo zmiňuje, její život se obrátil naruby teprve před rokem. A za tu dobu stihla tolik průšvihů, potyček, zachraňování kůže své i ostatních. A v tom asi nejvíc vězí ten problém. Mercedes si dělá spoustu přátel (nepřátele nebudeme komentovat) a obvykle je ochotná pro ně hodně riskovat a to taky dělá. Proto maléry na sebe nenechají dlouho čekat. Díky tomu vzniká opravdu nepřeberné množství možností, co všechno se může pokazit. V minulém dílu, jak jsem v předchozí recenzi zmiňovala, došlo k nějakým těm vztahovým peripetiím a tady naštěstí už byly nějaké náznaky a dokonce bych řekla, že i konečné potvrzení, že tato situace bude rozlousknuta. Takže naštěstí žádné otravné protahování, jak to bývá zvykem v jiných knihách. Tedy alespoň doufám, přece jen mě čeká ještě pár dílů :-D. Jinak stále platí to, že kniha byla čtivá, akční, napínavá, stále měla co nabídnout. Moc jsem si to užila, pro mě jsou to obvykle jedno či dvou denní jednohubky, takže nic náročného, co by čtenář musel neustále analyzovat. Takže vesele pokračuji a jsem zvědavá, co autorka nabídne i nadále...“... celý text
— luculi

Přejít na knížky autora