Vjeerus komentáře u knih

Tentokrát jsem se rozhodla jít na recenzi od konce, protože nejvíc mě pálí to množství chyb. A to nemluvím jen o překlepech, chybějících nebo naopak přebývajících slovech, ale i divné slovosledy, které dost často udělali absolutně nesmyslné odstavce. Ale nejvíc mě štve, že někdo očividně zapomněl, že v českém jazyce existuje něco jako pády pro podstatná jména a většinu jmen (koukám na tebe, Sofie) nechal v prvním pádě. Pak vznikly věty, co odporovaly předchozím tvrzením a nebo to působilo, jako by těch jmenovkyň bylo víc, než jedna. Jak tohle mohlo projít přes redakci opravdu nechápu.
Teď k příběhu. Za mě určitě nejslabší kniha od Maas. Hlavní hrdinka začíná jít ve stopách Aelin z GOT, takže si spoustu věcí udělá sama na tajňačku a ostatní se s tím musí smířit. Kdy to všechno stíhá je ve hvězdách. Stejně jako její údajně nejlepší kamarádka měla v jednom dni asi 3x víc hodin než všichni ostatní.
Dále se mi od autorky začínají zajídat její sexuální scény, protože jsou jak přes kopírák a je jich zbytečně moc. Očividně je strašně sexy se milovat, když jsme zpocení. Dále se ženy umějí udělat na povel, ideálně několikrát a vlhké jsou ještě dřív, než se jejich partner objeví ve dveřích. A o velkých lilcích, který se nemaj šanci nikam vejít, není třeba psát, ty jsou očividně nutnost.
Děj zachraňují ostatní postavy. Ať záporné, nebo kladné. Autorka vyhrabala všechny možné charaktery a pěkně je rozházela do knihy. Závěr byl opravdu jízda se spoustou luxusních zvratů. Další díl si přečtu, momentálně mě hodně zajímá linka s vlky. I přes vcelku negativní recenzi se kniha fakt dobře a rychle čte a více či méně si udržela mou pozornost po celou dobu. Ze spojení dvou sérií nemám radost, ale i tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

5 11.05.2023

Přistupovat aspoň trochu objektivně a s nadhledem k příběhu, který miluji a na kterém jsem vyrostla je opravdu náročné a ztěžuje mi to i fakt, že trojku mám prostě nejraději. A to nejen kvůli novým postavám, ale i proto, že příběh pomalu začíná ztrácet čistě pohádkový nádech a přelévá se do pořádnějšího fantasy.
Jde znát, že autorka už se vypsala a třeba velká neřest prvního dílu, neustálé zmiňování jmen, už není tak častá a věty jsou složitější a rozvitější. Oproti tomu hrdinové mají stále minimální charakterní vývoj, jen zášť a pomstychtivost je zřetelnější.
Nemůžu než porovnat s filmem a nestačím se divit, na kolik věcí jsem zapomněla, že se událi lehce jinak, nebo vůbec. A tak nějak chápu, proč jsou obě zpracování tak populární. Mají prostě něco kouzelného, něco netradičního a je skvělé růst s hrdiny.
Četla jsem ilustrované vydání a i když ilustrací ubylo, stále jsou nádherné a krásně doplňují příběh. Jen by bylo vhodné si pohlídat rozložení textu, jelikož je nepohodlné ukončit stranu rozděleným slovem před obrazovou dvojstránkou. Nebo celkově mít tuto velkou ilustraci vloženou doprostřed věty, když pak kapitola končí uprostřed strany, tudíž by tam ten prostor na posun byl.

3 11.05.2023

Musím říct, že anotace si mě získala. Samotná kniha dostála pocitům, že ji chci opravdu číst. Četla se příjemně a hodně rychle odsýpala.
Přiznávám, že začátek knihy jsem si užívala milou pohádku s fascinujícími bytostmi. A zhruba na konci první třetiny se příběh zlomil a nabral opravdu strhující tempo plné jedné akce za druhou. Nechyběla ani pořádná dávka zvratů a budování vztahu na rovinu nějaké tolerance a akceptace mezi nenáviděnými druhy v rámci společného cíle.
Popravdě ten vztah hlavních hrdinů, jeho dynamika a postupné odkrývání minulosti pro mě byl tahoun příběhu. A to opravdu nemluvím o nějaké romantice, tu v téhle knize nečekejte a o to víc si toho vážím, protože každý člověk, na kterého narazíme, nemusí být okamžitě partner. Může být jen známý s podobně bolestivým pozadím.
Miluji příběhy, kde je poukázáno na nějakou formu extrému, obzvláště pak radikální smýšlení ve víře. Myslím, že autorce se krásně povedlo vystihnout tápání hlavního hrdiny a hledání sebe sama po prožitých událostech a každý asi dokáže sympatizovat s jeho touhou po mstě.
Závěr příběhu byl šokující a naprosto perfektní. Málo kdo se k takovému konci hlavních hrdinů odhodlá a já za to moc děkuji, že jsem po dlouhé době nečetla klasický klišé konec.
Co mi na knize nesedlo, byl epilog. Dle mého by si zasloužil trošku víc stránek a rozepsat důsledky finální kapitoly a jak se blízké okolí smířilo s osudem ústřední dvojice.
Knihu jsem četla v rámci spolupráce a tímto moc děkuji autorce za poskytnutí knihy.

7 05.05.2023

Opět volnější díl, kde se toho moc neděje. Light bez vzpomínek není tak zajímavý a pravděpodobně ukazuje, jak by se choval, kdyby zápisník zvedl někdo jiný. Jeho chladná logika tady nevyniká a působí jako sparingpartner pro L, který si stále uchovává pochyby.
Upřímně se těším, až se tahle část přežene a rozmotá se ten super komplikovaný plán, který stále nepobírám.
Celkově se mi ale líbí, jak tajemství Kiry v radě velkého korporátu autor vymyslel. A poukazování na to, co s lidmi dělá tak obrovská moc, jako je zápisník smrti.

1 02.05.2023

Ze začátku jsem měla problém se začíst, jelikož jsem se těšila na příběh Scarlet a rušila mě dějová linka s Cinder, která už přeci svou knihu dostala. Ale brzy jsem si zvykla a došlo mi, že bez dvou (tří) dějových linek by nedošlo k tak plynulému spojení.
Kniha plynula dost svižně a všichni hlavní hrdinové mě bavili. Autorka umí opravdu originálně pojmout tradiční pohádky a udělat z nich scifo-fantasy příběh. Červená Karkulka nebyla sice pojata tak bizarně, ale i tak opravdu netradičně, hlavně co se týká vlka.
Opět jsme dostali lehkou dávku romantiky, která rozhodně nedominuje, ale dělá příjemné pozadí. A taky dostane trošku lepší konec, než v knize předchozí, i když já stále věřím, že to pro Cinder dopadne dobře.
Těším se na další díly a jsem zvědavá, jak se všechny hrdinky propojí a porazí (snad!) zlo.

2 02.05.2023

Už cítím, jak jsem tomuto příběhu odrostla, ale stále dokážu pochopit, že pro děti je to krásný příběh plný radostí, strastí a dobrodružství s kapkou fantasy. A dost křesťanských motivů, které dětské oči asi tolik vnímat nebudou.
Děj je opravdu hrozně rychlý a co se týká vztahů, tak jsou opravdu rychle vybudované a dost černobílé. Dynamika mezi sourozenci je ale fajn a pokud sami máte bratra či sestru, dost těch situací, podlostí a hádek dokážete pochopit. A taky to, že i přes všechno špatné se sourozenci mají prostě rádi.
Co nemohu vytknout je přednes v podání Miroslava Táborského, který knihu načetl opravdu pěkně a já si poslech užila a věřím, že i dětem by se jeho pohádkový hlas mohl zamlouvat.
Jelikož nejsem cílová skupina, požitek knihy se mi snížil a paradoxně se víc ztotožňuji s pochybovačnými otázkami Edmunda (ale ne s jeho také jasnou vizí, kdo je ten dobrý). Dále bych ocenila větší vysvětlení, jak funguje magie v Narnii, ale pro děti je pravděpodobně opravdu postačující slovo kouzlo.
Ale co si budeme, na to, jak je kniha stará a kdy byla sepsána, tak je to velmi povedený kousek a já se těším, až si poslechnu další díl.

Myslím, že třetí díl Hunger Games je krásná ukázka toho, jak lze zabít dokonalý potenciál knihy. Příběh sám o sobě není vůbec špatný a myšlenka s vytvořeným světem je ještě lepší, ale...
Celý můj pocit závisí na hlavní hrdince. A s tou mám komplikovaný vztah. Jako postava je dokonalá. Hodně moc narušená dívka na prahu dospělosti, s mnoha traumaty, které prostě formují její chování. Dále, i když to není přímo řečeno, domnívám se, že trpí aspergerem. A tím zjištěním se mi spousta věcí vysvětlila.
Ale s tím, co dostala hlavní hrdinka do vínku, je pak opravdu špatná vypravěčka příběhu. Nebo spíš rozhodnutí autorky postavit do role jediného vypravěče osobu, která neumí vyjadřovat a projevovat emoce. Spousta částí, které měli vyjádřit smutek, zoufalství nebo radost jsou pak jen odstavec v příběhu bez emočního zabarvení, ticho a přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta, nebo neustálým křičení jména do ochraptění.
Takže bohužel se pro mě příběh stává průměrným, kdy si raději pustím film, který mi dá náhled i na jiné postavy co dělají, jak přemýšlí apod. Největší mínus je prostě závěr, kdy se hlavní hrdinka ponořila do tak moc depresivního stavu, že nevnímala nic a nebyla nám schopna předat cokoliv jiného než apatii a letargii. Jak moc by bylo fajn využít stránky epilogu (ne, ten fakt neměl být napsán) na vyjasnění toho bordelu, který nastal po smrti vůdců, například očima Cressidy nebo Haymitche.
Posloucháno jako audiokniha, kdy paní Bebarová opravdu dělala co mohla, aby dostala do příběhu co nejvíce emocí. Myslím, že namluvené to bylo opravdu perfektně.

3 27.04.2023

Heavy contemporary od autorky je pro mě téměř sázka na jistotu. Její vyprávění mi sedí a dobře se mi čte, takže mi děj příjemně plyne. Ačkoliv mi tato kniha přijde z těch tří, co jsem četla, nejslabší, sále je to kousek, který by neměl zapadnout.
Charaktery postav jsou vykresleny velmi reálně a taktéž máme hezky ukázáno, jak je společnost prohnilá předsudky. V knize se setkáme s mnoha tajemstvími a podvody a jak se s tím různé osoby vyrovnávají. A tím pádem dostáváme dost reálné problémy zasazené do různých skupin lidí (bohatá, chudá i střední třída).
Velký důraz je zde dávám i na morální cítění. To, co jednomu přijde jako v pořádku, nemusí být v pořádku pro jiného, nehledě na to, zda původní pohnutka byla za účelem vykonání dobra nebo zla.
Závěr knihy mohl mít o pár stran víc, aby vše do sebe trošku líp zapadlo, ale i přes to jsem spokojená. Dostali jsme pořádnou dávku síly přátelství a rodinné soudržnosti, když hrdinům teče do bot. A také toho, že někdy pomocnou ruku podá ta nejnepravděpodobnější osoba.
U hodně knih kritizuju, že jsou postavy moc uzavřené, ale u tohoto příběhu to do sebe hezky sedlo a ty nevyřčené věci byli obhájeny dobře a logicky. A mnohdy byli tajeny ne proto, že byl hrdina uzavřený, ale nikoho nezajímal jeho názor a pohled na nastalou situaci.

6 27.04.2023

Díl 14 je napěchovaný akcí a bojem od začátku do konce. Nejprve nás autor seznámí s technikou, která by neměla existovat, pak na nás opět vyvalí silné myšlení Shikamara, které prostřihává soubojem stařičkého Hokageho. A ten ukazuje, že rozhodně nepatří do starého železa.
Mám ráda, jak z mangy hned poznáte, které části vyprávění jsou z minulosti a jak přirozeně jsou zasazeny do toku děje. Ačkoliv má tento díl vlastně několik příběhových úseků, rozhodně jsem se v nich neztrácela. Skoky do jednotlivých míst dění jsou přirozené a hlavně logické, když se vše děje ve stejnou chvíli.
Tento díl jsem si vážně užila, jelikož je napěchovaný informacemi a dává prostor opravdu velkému množství postav a jejich technikám. Nikdy mě nepřestane fascinovat množství a rozmanitost technik, které autor vymyslel.
I když už se nacházím vcelku dost svazků daleko, stále si nemohu zvyknout na překlad technik a jmen do češtiny. Vím, že to není špatně, ale zvyk z let koukání na anime s titulkami a čtení mangy přeložené na fan stránkách mi prostě tak moc vrylo do hlavy anglický přepis, že prostě nečistá reinkarnace mi prostě nezní tak, jako edo tensei. (A to nezapomínám na legendárního Ero Senina, kterého se taky nikdy nedočkám :( )

1 24.04.2023

Já mám jasno. Duchařiny od autorky pro mě ano. I když je kniha psaná pro velmi mladé čtenáře, jsem ráda, že jsem se do ní pustila. Bylo to milé a s jistou dávkou napětí a tajemna.
Bavilo mě špičkovaní mezi hlavními postavami. Celkově i rodinné zázemí bylo originální, i když k tomuto tipu knih asi dost předvídatelné.
I když nejsem fanoušek knih odehrávajících se v Anglii (poslední dobou mám pocit, že se tam odehrává snad každá druhá kniha, ideálně ve viktoriánské době), tak u Města duchů to nemohlo dopadnou líp a myslím, že první díl série si nemohl vybrat lepší místo.
Být mi tak 12 let, kniha by za mě dostala určitě maximální možné hodnocení. Teď tam samozřejmě zaznamenávám dost předvídatelných obratů, občas až moc rychlé ukončování jednotlivých linek a nebo až moc naivní a rychlé přijímání faktů. Dále pak postavy postrádají nějaký větší rozbor charakteru a schopnosti hlavní hrdinky jsou pohlazené po povrchu.
Ale tohle vše jsem ochotná knize odpustit už jen kvůli tomu, že nejsem cílová věková skupina a já si příběh opravdu užila. A třeba se víc dozvíme v dalších dílech.

20.04.2023

Knihu jsem si pořizovala díky jásavým ohlasům na internetu. Obálku to má taky nádhernou, takže jsem věřila, že příběh bude sázka na jistotu. A je to tak na půl. Jsem strašně zmatená, co o knize říct.
Rozhodně se dobře čte. Zhltla jsem ji za pár večerů. Až po dočtení, kdy jsem si řekla, jak wow to bylo, mi došlo, že nevím, co o knize říct. A o čem byla.
Příběh má luxusní prostředí. Ta vězeňská atmosféra byla úžasná a i když je to v poslední době druhá kniha z tohoto prostředí, kterou jsem četla, stále je to velmi originální. Tak kruté a surové. Místo, kde ani lidé, co mají být spojenci, jimi nejsou. Ponížení a mentální nátlak téměř na každé straně.
Postavy byli vlastně taky fajn, já si jejich charaktery vcelku užila, protože na mě nepůsobili ploše, ale největší výtky mám k hlavní hrdince. Je zvláštní, ty signály, že nebude úplně obyčejná jsou tam vcelku často. Ale jí je to fuk, jí to nevrtá v hlavě, neptá se. A s tím se pojí i to, že kniha zaměřená na postavu, co se neptá, tak nám toho řekne strašně málo. Proto asi přišel ten pocit, že vlastně nevím, o čem to bylo.
Chemie mezi hlavními postavami byla zajímavá. Spíše mě bavila, protože mi ty scény přišli hodně absurdní, takže jsem je opravdu brala jako ty úseky s vtipem, který byl založen na zvířecích pudech.
Do dalšího dílu se pustím, protože mě zajímá, kam se příběh posune a doufám, že dostanu cíl příběhu. A jelikož mám ráda, když hlavní postavy trpěj, opravdu jsem zvědavá, jak moc bude hrdinka trpět ve svém novém umístění. Ale asi bych i ocenila pohled na další postavy, abychom se věděli víc o dění.

4 20.04.2023

K této knize se vracím zhruba po deseti letech a rozhodla jsem se dát rereading formou audioknihy. A musím přiznat, že začátek byl šok. Nějak mi úplně vypadlo z hlavy, jak moc je to pro děti. A jak moc je příběh náboženská masírka.
Teď mě neberte špatně, ke každému náboženství přistupuji s respektem a když vynechám radikálně smýšlející věřící, občas těm lidem tu víru ve vyšší moc i závidím, protože nikdy na nic vlastně nejsou sami. Překvapení spíš pramenilo z toho, že jsem si ten důraz nepamatovala.
Rozhodně má dílo i v dnešní době co říct a určitě může dětem ledasco předat. Kdo by si nepřál být u zrodu magického světa? Já rozhodně ano a nepotřebuju být ani dítě.
Líbí se mi, jak autor krásně vystihl dětské charaktery. Úplně mě to vrátilo v čase, kdy všechno bylo vlastně jednoduché, třeba přestat se zlobit na kamarády, objevovat tajná zákoutí a vrhnout se do každého dobrodružství.
Kniha byla příjemná jednohubka a návrat ke sterému dobrému fantasy, kdy děti jsou děti a žádní super nadaní vrazi už v patnácti. A navíc jsme dostali krásné otevření série s jeho tajným světem, který známe jako místo za skříní.

Tento díl bych trošku nazvala "aneb když naivní holka překvapí dva super mozky."
Opět skvělý díl, i když mě zamotání druhého Kiry do příběhu tolik nebere. Chápu ale, že má své opodstatnění a je skvělé pozorovat, jak rychle se dá nevýhoda přepracovat do výhody.
Znova se setkáváme se spoustou textu, opravdu spoustou, protože dedukce, nápady a domněnky jsou na denním pořádku.
I když jsem před mnoha lety viděla anime, mlhavou představu, kam se příběh posune mám, ale musím se přiznat, že mám absolutní okno a po tom závěru totálně netuším, co má teď nastat, takže jsem opravdu napnutá, jak z toho hlavní hrdina vybruslí.
Stále mě fascinuje přerod a pohnutky všech postav, i když v tomto svazku se to spíše než kolem trestání zločinců motá kolem šachové partie mezi hlavními postavami.

14.04.2023

S odstupem času, kdy jsem knihy četla poprvé, už mi příběh nepřijde tak skvělý. Nebo spíš, příběh ano, ale sakra, tam je vaty, až to bolí. Určitě toto rozčarování pramení i z faktu, že za těch víc jak 10 let mám načteno o mnoho knih víc a jsem tím pádem i kritičtější, než v dětských letech. V těch jsem byla ráda za každý ušetřený peníz a jednu knihu za čtvrt roku.
Mám trošku problém s hlavním hrdinou. Na můj vkus má strašně nekonzistentní charakter. Většinu času se chová jako paličaté děcko, ale najednou přijde moment a on se zachová jako dospělý muž s mnoha lety zkušeností. Kdo ale dospěl, je autor. Jde to cítit na psaném textu, ale i na různých rozhodnutích a přidání víc politiky a drsného režimu.
Jak mě v předchozím díle nebavila část z Elesméry a milovala jsem úseky s Roranem, u Brisingera to bylo přesně naopak. Skvělý závěr knihy odstartovalo právě odcestování do říše elfů, kdy se na nás vyvalilo jedno ohromující odhalení za druhým. Proto mě mrzí celý zbytek knihy, který mě moc nebavil, protože jsem z něj cítila jen natahování bez valného přínosu do děje. Autor rozhodně umí psát.
Posloucháno opět jako audiokniha a na poslední díl se určitě vrhnu, i když mám v hlavě stále pocit trpkosti z něj z dětství.

1 09.04.2023

Příjemná letní ya romantika, plná pubertálních přešlapů, které mnohdy dělají i dospělí. Já jsem spokojená, dostala jsem to, co jsem chtěla, ale je mi jasné, že za rok budu mít jen mlhavé povědomí, o čem kniha je. Ne proto, že by byla tak špatná, ale prostě proto, že je to jedna z mnoha stejných schémat knih tohoto žánru, která nijak výrazně nevybočuje.
Hlavní hrdinka mě bavila, byl mi sympatický její přístup k životu a celkově to její rodinné zázemí nebylo nejlepší, ale snažila se z toho nedělat nějaký velký drama. Které samozřejmě přišlo, ale vcelku krásně se vyřešilo.
Naopak hlavní hrdina byl pro mě člověk, ke kterému jsem si nenašla cestu. Byl pro mě nekonzistentní. Na jedné straně byl popisován jako inteligentní muž, kterému nestojí za to, aby se snažil v lidech změnit názor na jeho osobu, na straně druhé ve mně vyvolával pocit výbušného a impulzivního chování, aby o chvilku později sklonil hlavu jak totálně uťápnutý hošík.
Příběh poukazuje na fakt, který se díky bohu stává relativním standardem pro YA, jak moc je důležité spolu mluvit. Je to těžké, sama s tím dost často bojuji, ale musíme si všichni uvědomit, že nikdo nemáme věšteckou kouli a nevíme, co se honí v hlavě ostatním. A v této knize je toho nevyřčeného víc než dost a to ne proto, že by měl někdo problém s důvěrou, ale spíš jen to, že je jednodušší o tom nemluvit.

1 09.04.2023

Co si budem, čtení to není vůbec snadné. Autorka se opravdu nebojí ničeho, takže během čtvrtiny knihy navštívíte snad všechny ústavy nutné pro dostání masa na pult obchoďáku. S vcelku velkým množstvím detailů.
S hlavním hrdinou nelze než soucítit a sympatizovat. Má racionální pohled na svět a jeho zprostředkováním zjišťujeme, že se společnost změnila, ale vlastně se nezměnila skoro vůbec.
Ti krutí zůstali krutí, hovada jsou stále hovada. Arogance, sebestřednost, nulová empatie, odtržení od reality, přizpůsobení se. S tím vším nás autorka konfrontuje a to opravdu surovým způsobem, kdy vyhrabala ty největší exkrementy společnosti a hodila je na kupu ve formě postav, co mají v knize nějaké slovo.
Upřímně pro mě nejhorší postava byla sestra hlavního hrdiny. Ta představovala tu masu, co nad ničím nepřemýšlí, jde poslušně v davu osob, ke kterým chce patřit a dělá vše pro to, aby ji přijali. A přijde jí to v pořádku, protože její sociální bublina to tak prostě dělá, tak funguje.
Konec byl víc než šokující, ale vzhledem k všemu, s čím byl hlavní hrdina konfrontován, je pochopitelný. Krásně popsaný zlom, kdy se ve vašem životě objeví střed vašeho vesmíru.
Můžu knihu doporučit? Určitě ano, jen musím opravdu upozornit, že obsah není o nic miň šokující, než samotná obálka a určitě je určený jen pro lidi se silným žaludkem.

2 09.04.2023

Nemůžu tvrdit, že jsem se u knihy nudila, ale přeci jen, souboj dvou nadmíru inteligentních lidí si žádá hodně textu, jinak bychom mi, obyčejní lidé s průměrným IQ, nic nepochopili :D. Baví mě, jak oba hlavní hrdinové dedukují a přicházejí ke stejným závěrům - ať ten druhý udělá cokoliv, nic to neznamená, protože to prostě může být jen jeho povaha.
Líbí se mi, že od začátku sledujeme Kiru a procházíme si jeho vývojem, stejně tak jako hledání policie, kdo to ve skutečnosti je. Není to klasické hledání vraha, kdy nic nevíme a neznáme pohnutky, nebo jen střípky, ale přesně obrácený model, kdy víme naprosto vše.
Největší zvrat přichází až na konci s velkým odhalením. Uvidíme, jak se s touto skutečností poperou hlavní hrdinové, i když oba na ni přišli velmi rychle. Jen opět bude náročné pátrat po totožnosti.
Čtvrtý díl si nenechám ujít, jelikož tato manga je opravdu netradiční a s úžasným támatem a vývojem charakterů.

1 31.03.2023

Ač pro mě bonusové knihy bývají většinou zklamaní, u této knihy to neplatí. Hlavní postavy jsem si zamilovala už téměř s první konverzací.
Příběh mě krásně zavedl zpět do vod Alespoň prozatím a jsem rozhodnuta si dát rereading, kdy budu číst obě knihy v tandemu.
Musím říct, že mi snad nic nechybělo. Mělo to vtip, spoustu vtipu. Bylo to svižné (jo, knihu jsem zhltla za večer) a příjemné. Culila jsem se od začátku do konce. Hlavní duo se postaralo o to, že jsem se ani chvilku nenudila a kouknout se na příběh z pohledu Jakuba bylo opravdu osvěžující.
Navíc mě to opět utvrdilo, že je prostě potřeba s lidmi mluvit a občas vypnout mozek a nic přehnaně neanalyzovat, k čemuž mám ke své smůle sklony stejně, jako hlavní hrdina, takže plně chápu většinu jeho rozhodnutí a nejistot.
Pokud se vám líbilo Alespoň prozatím, myslím, že tato knížka vás nadchne úplně stejně. Doba korony je zde okrajově a když už, tak nastíněná z trošku sympatičtějšího pohledu, aneb co dobrého pro hlavní hrdiny přinesla.

31.03.2023

Začátek druhého dílu mě překvapil svou rekapitulací, za kterou jsem neskutečně vděčná, protože jsem měla docela dlouhý rozestup mez díly a navíc jsem si své vzpomínky na knihu mixla filmem a seriálem, a bála jsem se, abych si vzpomněla, co kde bylo.
V příběhu se hodně řeší emoční rozpoložení hlavní hrdinky, které jí dostává do řady nepříjemných situací. Na vinně není jen její romantický vztah, ale i samotná její podstata charakteru a pravděpodobně něco víc. A to víc doufám bude odhaleno v dalším díle.
Nemůžu říct, že mě díl nebavil, ale opět jsem narazila na věkovou bariéru mezi mnou a hlavní hrdinkou. Jak často opakuje hlavní hrdina Je mladá a podle toho se chová. Což je správně, autorka vystihla charakter pubertální dívky krásně, ale já už puberťák nejsem a tak nad některými rozhodnutími kroutím hlavou.
A když už jsem u těch rozhodnutí. Poselství knihy je vcelku jasné a nečekala jsem, že tak drsně ukázané. Banda teenagerů se rozhodla a viděla jasný směr. Nebrala ohledy na opatrnost dospělých, brala to jako zbabělost. A všichni dostali lekci, i když nevěřím, že díky ní se hrdinové už nedostanou do dalších absurdních situací, kde budou muset jednat hned bez přípravy.
Miluju ty nové obálky a díky bohu za ně, jinak by mě tento příběh minul a já bych si neužila krásně napsané nejen prostředí, ale i hrdiny, které nám autorka představila.

31.03.2023

V tomto díle nemůžeme být na pochybách, že hlavní hrdinka díky únosu získala nějaké sebevědomí a ač to úplně nedomyslela, ve výsledku svým činem náhodou zachránila nejen sebe, ale i svého únosce. I tak je to stále malá holka, která má až neuvěřitelně velkou smůlu v životě. Se kterou se snaží po svém bojovat.
Hlavní hrdina je stále zahalen rouškou tajemství a já se těším, že snad další díl nám nabídne něco o něm. Minimálně je nám to de fakto slíbeno. Rozhodně ale nemůžu tvrdit, že mi nepřirostl k srdci, jelikož je ve své podstatě dobrák protloukající se životem, jak nejlépe to jde. A rozhodně mu nechybí logické uvažování, což se v tomto díle ukázalo jako velmi užitečná vlastnost.
Do příběhu zasáhla nová postava. Ta nám odhalila kus rodinného zázemí hlavní hrdinky. A také pro mě představuje osobu, která pravděpodobně hodně zamíchá karty a já budu doufat, že v dobrém pro hlavní hrdiny, jelikož mi přirostli k srdci oba.

1 31.03.2023