veronika4001 komentáře u knih

Přiznám se, že tohle není podle mého gusta.
Stalo se to v dětství. Věděl o hrozných věcech a věděl, že to musí před rodiči utajit. Prolog, nyní počínaje dospělostí vypravěče, je neméně případný k otázkám. Celý příběh je cestou dospělého za vzpomínkami.
Je to jiné. Možná trochu obecné, naivní očima a myslí chlapce, procítěné, ale očekávala jsem hloubku.
Chlapec byl dítětem nadaným bohatou obrazotvorností a náchylným k nočním můrám. Jako já.
Bylo to takové malebné a pohádkové v čase zpět. Jako ve snu, protože tohle byl snový příběh.
Ponuré ilustrace vyvedené tužkou, možná jde o perokresby, anebo suchou jehlu, mě jako čtenářku přivádí k očekávání, co za těmi chmury, za tou černotou kreseb bude. Proč to vyvolává pocit dálek, na jedné straně otevřenosti, na druhé straně nepřístupnosti.
Samotný příběh by si, podle mého úsudku, zasloužil tři hvězdy, s ilustracemi čtyři. Je to náhled chlapce, ale ten chlapec již vyrostl a domnívám se, že by ledacos zasloužilo vyspělejší úvahy. Jistě, pro některé je to reminiscence, i pro mě to byl návrat do dětství a melancholie. Možná, by to takhle mělo zůstat. Je to snové, za hranicí reality, dětské, ale není to horor, ani vyloženě mystické. Je to fantaskní, je to možná literární útvar, který nespočívá na žádném žánru. Je to jako když si napíšete sen, který se vám předchozí noci zdál.

5 13.04.2023

Kniha mnou kolikrát otevřená. Začátek mi připadal syrový a střepinatý; nevěděla jsem, co tím chtěl autor říci a zda bude ve stejném ražení pokračovat dál. Nicméně úvod je kořením, celá kniha je temná. Úplně jsem viděla tmavá zákoutí lidských povah jako temných uliček, nočních dok, průplavů lodí, jako výprav špinavých prostitutek a hlasů opilců. Levná whiskey, levný sex. Pod tím vždy cítíte nebezpečno, něco nevyřknutého ve vzduchu. Je to jiné, než na co jsem zvyklá. Psáno ladným jazykovým stylem, který přibližuje čtenáři prostředí syrového mužského světa bez příkras s vlastní animální typikou. Je to drsné, syrové, naturalistické, nedělají se zde žádné benevolence. Severská zima mě rychle přenesla do svých podmínek, ale ochota pomoci skrze vlastní vyčerpání a strach tady stále existuje. Kniha se stala předlohou pro stejnojmenný seriál (rok 2021). Pro nevšednost, s jakou se v knize setkávám, dávám ⭐⭐⭐⭐⭐.

5 01.03.2023

Kniha je napsána velice zajímavě a s rozvahou tak, aby vše zapadalo do nejmenšího detailu. Děj se rozbíhá pomalu, čemuž sekunduje drobnější a hutnější písmo. Zdá se, že autorka si děj vychutnávala v celé jeho šíři, protože zabíhá do podrobností, takže jsem na prvních stranách začala předpokládat, že se bude na detailech pohybovat i samotné vyšetřování. Příběh má několik větví. Za ty hlavní na začátku považuji linii s Kate Linvillovou a s Carol Jonesovou. Kate Linvillová trochu uhnula z policejního vyšetřování z důvodu funkční nepříslušnosti a sleduje ho zpovzdálí. K vyšetřování se dostal Caleb Hale. Příběh všechny tři osoby pohltil a do popředí se dostává situace sama. Hlavní postavy nejsou na začátku a v polovině příběhu moc vidět, hlubší seznámení čtenáře s nimi se nekoná. Děj tak převyšuje vývoj událostí, i když ke konci se situace mění. Je to něco jiného, než když je pozornost obrácena na hlavního vyšetřovatele. Poslední dobou v thrillerech čítám, že mozek oběti, někdy vyšetřovatele nabádá: "Uteč! Vezmi nohy na ramena a utíkej!", ale také pohnutky, kterým nejde odolat a kterými se obvykle tyto osoby řídí (a děj se obvykle rozpohybuje). Jsem ráda, že nenechavec je i v této knize. Jednání některých hlavních postav nerozumím. A policii chybí disciplína, což příběh činí dramatičtějším. Kniha mě chytla a nepustila. Dávám jí plný počet hvězd.

5 24.02.2023

Líbí se mi, že v této sérii můžete sáhnout po jakékoliv knize, která není na řadě. Dostat se do amišské komunity, proniknout k jejím členům, k jejich zvykům a odhalit vraha není jednoduché. Záleží na Kate, která je vlivem svého původu odhodlaná s nimi splynout a účinně odhalit pachatele. Ačkoliv amišská kultura má pevný základ, oblast od oblasti se liší a dává zabrat i samotné Kate, která jako vždy musí zapojit bedlivé pozorování, vlastní intuici a detektivní schopnosti za předpokladu, že neodkryje svoji identitu. Podaří se jí to? Knihy této série se ne zcela soustředí na rozuzlení zápletky, protože k tomu vždy dochází už asi v 3/4 knihy. Zápletka tady je jednoduchá, vrah je snadno odhalen, o něco tíže pak dopaden. Domnívám se, že autorka může čtenáře déle napínat a vraha nechat odhalit až na posledních stranách. To, co je na detektivkách této série pro mě zajímavější, je znalost amitské komunity. Kdyby se vyjmulo detektivní jádro a paní autorka přidala amitské učení, historii jazyka amitů, více zvyků, tradic a vyjasnila rozdíly mezi amity a mennonity, mohla by to být kniha o amišské kultuře. Ale to autorka zřejmě nechtěla a zamýšlela naopak kulturu amitů zobecnit a nadsadit ji o beletristický žánr. Za seznámení s amitskou kulturou dávám pět hvězd.

5 02.02.2023

Osoby odlišné charakterem něco spojuje a není to jen technologický podnik, nebo u některých vzájemná blízkost životních peripetií. Je to přízvisko pachatele. Všichni si konkurují, každý chce být vítěz, ale možná je to jen naoko. Někdo se totiž stává hlavním hybatelem. Příběh připomíná novely Agathy Christie, asi se nejvíce podobá Deseti malým černouškům, i když všude je nějaká podobnost. Kniha má spád a v některých jejích částech nechybí humor. Knihu hodnotím velice kladně a myslím si, že autorka to rozehrála velice dobře.

5 31.12.2022

Pěkná česká detektivka, kterou vnímám jako oťukávání neorané oblasti. Detektivky českých autorů nečtu, mohu srovnávat pouze se zahraničními. Překladatelský aspekt u zahraničních je znám a z tohoto pohledu je detektivka českého autora vytříbenější, protože ona krásná čeština tady opravdu sehrává velkou roli. Na druhou stranu ať vezmu do rukou jakoukoliv do češtiny přeloženou detektivku zahraničního autora, vidím u té zahraniční větší šmrnc, spád, akčnost, takovou tu samozřejmost, větší sehranost a sebejistotu. Z této české detektivky zase cítím malebný půvab naší krajiny a vybraný námět považuji za originální, v dnešní době poměrně chytlavý. Této detektivce nelze upřít českou krásu a právě tu onu jinakost.

5 11.12.2022

Samotný děj mi tak napínavý nepřišel, ale anotace ano, ta mě držela u knihy. Záhadný muž, záhadná úmrtí, záhadné zranění. Záhadná autorka. Může být něco tak velká lež a ani částečka pravdy? Sex byl neustále, autorka ho postavila do hlavní role. To v prvé řadě. Během četby mi ubíhaly myšlenky na to, že se jedná o manželský pár, který chce zbohatnout a žena už nechce psát, proto zosnují ženinu plegii a najmou autorku. Ale co jejich dcery? Ne, musela jsem to dočíst do konce, abych se dozvěděla celou pravdu, i když jsem si myslela, že jsou v tom společné úklady obou manželů. Ačkoliv ve vědomí jsem stále měla to, co bylo od začátku naoko jasné, a to, že je to Jeremyho hra. Je pravda to, co píše Verity ve své biografii? Stále jsem měla před sebou vyznění anotace, která pocitově míří proti Verity. Zacuchaný, neustávající, dynamický děj, do jisté míry předvídatelný.

5 06.11.2022

Když jsem si knihu, jako fanynka hororu, vybírala, netušila jsem, s čím se setkám. A je to dobře, že anotace knihy je obecnější. Autorka používá mnoho přirovnání, které nesou jemné rysy přirovnávaného významu. Styl vyjadřování je vykreslený, nutno si přiznat, že čeština je krásná a originální na rozdíl od překladů z cizích jazyků. Tady je to zvláštně jemný vycizelovaný jazyk, kterým je zachyceno prostředí a popisována atmosféra venkova. Nejprve mi skupinka těch tří (Petr, Vojta, Helena) vzdáleně připomínala Temné léto od Dana Simmonse. Nad tím jsem ale začala postupně kroutit hlavou, že tak to není, že je to tady jiné a bude to jiné. Jsem zvyklá na zahraniční autory, proto obraz českého folklóru, kterého je tato kniha plná, mě absolutně dostává. Člověk zde začíná chápat význam maškar, že to není jen o načervenění tváří a o převlecích. Proč vznikly, proč a co oslavují, a že důvodem mohly být přírodní úkazy. Z příběhu vyvěrá, že tradice měly ve 40. a 50. letech jinou úroveň a hlubší význam a veselí kolem nich nebylo. Všichni obyvatelé v příběhu byli bodří, přátelští, ale některým jsem nevěřila, zvláště těm, kteří byli až moc příchylní k Petrovi. Nevěřila jsem ani oživenému kultu, ani podsvětí, ani duchům. V návalu myšlenek jsem si říkala, že je to humorná past, kterou místní obyvatelé na Petra nachystali. Možná to bylo ode všeho trochu. I když jsem si začala střípky poznatků skládat dohromady, nechtěla jsem o mytologii nic slyšet a naopak jsem přikládala důležitost tvrzení o sektě, v níž je alespoň jedním členem někdo z Petrova okolí. Za kultem jsem viděla reálné lidi. Za maškarami opět vystupovali reální lidé. A že bylo čeho se bát! Vesnické maškary jsou zde zaobalené v jemném nádechu hororu, thrilleru, mírněji detektivky. Kniha se vnořuje do vztahů mezi lidmi. Z tohoto beletristického pojednání je krásně vidět, jak jsou neudržitelné a proměnlivé jakoby přátelské vztahy. Jak tvrdá slupka to je. Malichernost, povrchnost a zároveň neústupnost. A jak skálopevné(?) slovo je důvěra. Popis a povídání převyšuje akci, ale kniha se mi líbila. Doporučuji.

5 19.10.2022

Mnoho postav, které sice mají různé osudy, ale přesto se mi vše smíchalo dohromady a já přestala vnímat rozdíly. Každý, resp. každá dvojice má svůj životní úděl a uplyne dost času na to, aby se kniha začala zaobírat tím, k čemu příběh směřuje. Ze začátku bych skoro řekla "mnoho lidí, ale žádný děj". To knize nepomáhá. Jakmile jsem se proklestila všemi jmény, začalo to být zajímavější.

5 05.09.2022

Je to jiné. Příběh má svoji zajímavost. U zrodu stála myšlenka to vytvořit temně nápadité a přelít to do rituální zvrhlosti "hodného", lítého a zároveň krutého maniaka, jehož vášeň pro krásu, citlivost detailu a jistou poetičnost začínala tetováním několika druhy motýlů. Dívky/ženy postupující vpřed, slabé a ochočené. V dění je vražedná láska Zahradníka a vznikající díla jakoby s vetknutým pohybem motýlích křídel, která byla centrálním výjevem. Líbí se mi rozkolísaný a pestrý život hlavní hrdinky a způsob, jakým líčí slabiny věznitele, ostatních dívek a dalších osob. Příběh ačkoliv ponurý je barvitě vylíčen, ale chybí mi tam ten rozběh příběhu a dynamika, a zároveň soucítění s hlavní hrdinkou, ačkoliv její život je smutný. Samotný nápad příběh takhle postavit je ovšem skvělý a za něj tleskám.

5 27.08.2022

Ze začátku jsem nemohla vydedukovat, jakou pozici měl Heller v roce 1944 zastávat. Sice párkrát pozdravil, jak diktovala německá pravidla, párkrát pozdravit zapomněl, přitom se musel/měl chovat oficiálně a své vyšetřování s ohledem na válku zredukovat. Nevstoupil do SS ani SD. On, jeho manželka a děti se měli chovat tak, aby zůstali naživu. Ale při vyšetřování? Další faktor - faktor strachu. Lidé se bojí policii otevřít, schovávají se před ní, nebo nespolupracují, bojí se, že jim bude prohledávat osobní doklady, majetek. Zatýkání, schovávání se ve sklepech, průchodech, propukající požáry. Souboje o život. Nedůvěra vůči Němcům, nedůvěra vůči Rusům. Panika, chaos. Za téhle situace koluje zvěst o Strašákovi, který se vraždami projevuje v plné síle. Napadlo mě, jakým směrem by se vyšetřování ubíralo, kdyby vrahem byl vysoký německý důstojník. Ne, vrahem má jím být muž s duší dítěte a změkčelou povahou ženy. V tomto ohledu jde o ztížené vyšetřování. I děti jsou oblečeni v uniformách wehrmachtu. "Muž", který po sobě zanechává ukázky v podobě vražd napodobujících dětské manýry (výkresy?). Lidé se ho bojí. Kdo jím je? Kniha hezky popisuje temnou atmosféru plnou nedůvěry a s ní související nepřehlednosti situace, zmatku, obav, nervozity, strachu, boje o přežití, ale to na úkor vlastnímu příběhu, který by mohl mít více akcí. Přesto dávám plný počet bodů.

5 21.08.2022

Maska smrti je severská hrůza opředená o místní mýtus, který v člověku vyvolává protipudové záchvaty. V Grónsku se zvýšil počet sebevražd. Jsou za tím nezvratné životní situace, psychedelika, nebo někdo, s kým se dotyčný setkal? Jde o typickou severskou detektivku (beze strachu a s přesvědčivým, zřejmě dánským vyzněním, přesto noir), která nevybočuje z originality mýtického prostředí.

5 16.10.2021

Na začátku velké dilema, zda si připustit, že nebyl odhalen pravý vrah. Hodinky jedné z obětí. Podvrh, to je ta stopa. Příběh je skvěle postaven, nelze se nezačíst. Povšimněte si, že v tomto příběhu není žádná osoba s pozitivním charakterem nebo s rysem, kterým by nevyplňovala svoji minulost. Vždycky je něco zapotřebí skrývat, něco netušeného, o to překvapivého. Čekala jsem nějakou křehkou duši, která by se objevila, aby byla zachráněna. Nic. Během četby a zvláště k závěru jsem si uvědomila, že tito lidé jsou k něčemu vycvičeni, že zlo přes dobro úmyslně pomáhá zlu. Je to spolupráce, předurčení. Je to hra kdo z koho. Zvítězí vítěz?

5 15.10.2021

Začátek knihy skvěle interpretuje pocity ženy, která je po dopravní nehodě v ireverzibilním kómatu - slyší, ale nevidí, myslí, ale nekomunikuje. Stává se svědkem v okolním světě, ve kterém pouze existuje. Drobné repetice do dětských let jsou pro celé dění důležité. Ještě mě nezabíjej je další skvěle napsaná kniha od Joy Fielding.

5 01.10.2021

Po přečtení několika knih si už troufám říci, že jsem tvorbu Sharon J. Bolton zhruba poznala. Z pojídání patologa u prohlídky mrtvého a částečně rozkládaného těla se mi zvedá žaludek a ještě dlouho v průběhu čtení se nemohu slaných žaludečních šťáv zbavit. V knize Temné říční proudy vidím dokonce i pohádkový prvek - doslova "stařena jako z pohádky", spíše je to srovnání, přesto na Bolton neobvyklé vzhledem k tomu, že jde o thriller nebo noir detektivku. Tento díl je okořeněn druhy náboženství, způsoby pohřbívání a autorka se reálně nebojí využít odlišnosti kultur i v uchopení vraždy. Sarah J. Bolton je spisovatelkou, která umí čtenáře hned nadchnout a nabudit v očekávání a pak zase naráz přibrzdit a očekávání utnout, aby čtenáře ještě více nabudila a rozjela akčnější tempo. Umí galantně snoubit životní osudy na jedné straně a profesní život na druhé straně a rozvířit vlnu nebo naopak zklidnit hladinu vod. Přirozeně, je to jako příliv a odliv v jejích knihách, který je vždy pádným důvodem, proč se vrhat do proudů Temže a akci začít nebo nezačít. V těchto polohách je vždy situován příběh. Miluji série knih, které na sebe nutně nenavazují a čtenář si může vybrat, které dát přednost a nečekat třeba i dlouhý čas na kýžený díl, aby mohl pokračovat v četbě. Bolton to ví. Pokud se budu ještě nějakou dobu tvorby od Sharon J. Bolton držet, čeká mě Volavka a Prasklina. Už teď se moc těším.

5 14.09.2021

Vždycky mě zajímalo, jestli existuje hráz mezi světem živých a mrtvých a kdy, v jakém okamžiku ji začínáme vidět a vstupujeme do ní. Je to onen přístav mrtvých - živých, ten potenciální vstup do smrti? Jsem ráda, že někdo o tomhle překlenovacím období a druhém břehu píše. Více takových knih. Co vidíme, kam vstupujeme, co se odehrává za branami našeho světa poté, co nám přestane bít srdce a pozastaví se činnost životně důležitých orgánů nebo začnou odumírat? Začneme žít jiný svůj život ve svém životě, nebo svoji smrt ve svém životě anebo jiný svůj život ve své smrti? Přístav. Bojím se okamžiku života na prahu smrti. Bojím se rozhraní. Kam půjdu? Půjdu? Jaká bude říše mrtvých? Kniha je svým způsobem dobrodružná, příběh je akční, čtenář se nenudí. Kniha obsahuje krátké kapitoly, čímž se stává vyšším cílem, nejen ji dočíst. Jsem zvědavá, jestli v okamžiku života/smrti můžeme prožít to, co prožíváme v tomto světě, ale trochu jinak. Možná na rozhraní potkáme pravou lásku. To se pak na našem obličeji rozzáří tajuplný úsměv Mony Lisy.

5 25.08.2021

Zamkni poslední dveře považuji za podobně nastavený příkaz Dočti tuto knihu (a nebudeš zklamaná). Zklamání se nekonalo ani v jedné rovině, protože kniha je dobře stylizovaná a má krátké kapitoly jakoby autor věděl, jakým dějem, konkrétně čím zaujmout a jak knihu uchopit, aby se stala zajímavá a neodložitelná. Uzavřená komunita boháčů s jediným úmyslem. Sklo vybroušené tak, aby řezalo. S knihou, u které se očekávání začalo naplňovat již ze začátku, se zákulisními charaktery postav a celkovou atmosférou limitovanou konkrétním dějem se wow! efekt zaručeně dostaví. Jediný protiklad, který mi připadal trochu nesmyslný bylo někde až naivní jednání hlavní hrdinky. Tato vada na kráse je ovšem jediná a nikterak neubírá na zajímavosti díla.

5 08.05.2021

Kniha Červený vrch mě nadchla, i když na druhou stranu nepřinesla v zombie tématice nic nového. Na začátku se mi líbilo, že hlavní hrdinka řešila způsob, jak sebe a svoji rodinu ochránit před virem. Teprve poté, co vir začal působit i na její spolupracovníky, ze kterých se začaly vytvářet mrtví živí, hledala cestu, jak se ochránit nejen před nimi samotnými, ale i ostatními, které třeba jen jako kolemjdoucí potkávala, protože vir ze všech lidí masově dělal živé mrtvé trosky. Stačilo kousnutí od neživého a z člověka se stal zombie. Koho ochránit, koho ponechat svému osudu, jak se zachránit? Komu věřit na cestě za záchranou? Nastává kolečko útěků, bojů zombíků ne s virem, ale se sebou samými. Tuto překážku musela hlavní hrdinka spolu s ostatními překonat, protože znamenala akci na zneškodnění viru. Zombie náměty většinou nepřináší nic nového, ale kniha mi stačila, protože jsem si ji pořídila kvůli mému očekávání, a to dokonale splnila.

5 31.10.2020

Tato kniha byla v pořadí třetí od Barbary Erskine, kterou jsem četla. Autorka ovládá historická fakta, která prevtěluje do příběhu a spolu s duchařskými prvky vytváří originalitu rozpolcenou do historické duchařiny, která vyznívá jako skutečnost. Její příběhy však nejsou napsány podle skutečných událostí. Nicméně vyznívají tak. Možná, že ozvěny domu byly hrátky fantazie hlavní hrdinky, protože byla umělkyně, která nemusela hledat inspiraci. Ale ne, nakonec duch skutečně existoval a já vám tímto představuji knihu jedné z význačných spisovatelek dnešní doby, u níž jsem ani jedinkrát nezalitovala, že jsem ji četla.

5 20.10.2020

Bez této knihy bych v dětství nevyležela žádnou chřipku ani angínu. Krásné dětské příběhy sourozenců Honzy a Aničky.

5 19.10.2020