vendysantos

Příspěvky

Tiché rokyTiché rokyAlena Mornštajnová

Já vůbec nevím, co mám napsat. Tiché roky,stejně jako Hana, mě uchvátily. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, hrozně mě bavila a hlavní hrdinky Bohdany mi bylo líto. Obdivuji paní Mornštajnovou za to, jak fenomenální příběh dokáže napsat. Jen mě mrzí otevřený konec, chtělo by to ještě pár stránek navíc. :)

26.10.2019


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Po přečtení Listopádu jsem vážně vděčná, že žiji v dnešní době ve svobodné zemi. Nedovedu si představit, že by tu byl stále totalitní režim, bohužel v mnoha zemích ještě funguje. Bylo mi moc líto Maji, která strávila mládí za mřížemi jen proto, že vyjádřila svůj názor, i Lenky/Magdy, které od malička vtloukali do hlavy myšlenky komunismu, a tak si ani nemohla svůj názor vytvořit.

02. července


HanaHanaAlena Mornštajnová

Naprosto fenomenální dílo. Od začátku do konce silné, krásné i napínavé a překvapivé. Jedna z nejlépe napsaných knih u nás. Knihu jsem koupila své mamince, která se též jmenuje Hana, a také z ní byla nadšená. :)

29.12.2017


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizelStoletý stařík, který vylezl z okna a zmizelJonas Jonasson

Naprosto odzbrojující, dokonalý humor, ironie a absurdita!
Stoletý stařík mě velmi pozitivně překvapil! Kniha mě bavila od samého začátku až do poslední stránky. Miluji humor a ironii a Stoletý stařík mi vyhovoval ve všech směrech. Jednak jsem se opravdu pobavila, jednak si připomněla historii, i když téměř se scifi prvky. Alan Karlsson je frajer. Jen mě mrzí, že za 100 let neměl přítelkyni, manželku ani děti. Ve sto letech se oženil a měl poprvé styk s pětaosmdesátiletou ženou. Skvělé a bláznivé! :D Chystám se sice i na druhý díl, ale obávám se, že tomu prvnímu se nemůže vyrovnat. Vždyť tento díl vypráví o Alanově životě, o sto letech plných dobrodružství, setkání s prezidenty, diktátory, agenty, co může být zajímavějšího?

01.08.2019


Než jsem tě poznalaNež jsem tě poznalaJojo Moyes

Pane bože. Tuto knihu jsem měla v poličce přes rok. Až nyní jsem se k ní konečně dostala, asi jsem se bála, že bude příliš depresivní. Naštěstí jsem ještě neviděla filmovou verzi, a tak jsem četla plná očekávání. Rozplakala mě, několikrát. Příběh byl velmi smutný a citlivý. Willův osud byl tak krutý. Téměř do úplného závěru jsem doufala, že to neskončí tak, jak to skončilo. Postava Louisy je tak statečná, já bych na jejím místě vůbec nevěděla, co mám dělat. Velmi citlivé téma, doufám, že druhý díl bude stejně čtivý.

26.05.2019


Žítkovské bohyněŽítkovské bohyněKateřina Tučková

(+ SPOILER) Musím se přiznat, že před touto knihou jsem o bohyních nikdy neslyšela. Kniha je krásně zpracovaná, přestože jsou některé pasáže fiktivní (jak sama autorka na konci píše). Hlavní postava Dora měla v životě smůlu, potkalo ji jedno neštěstí za druhým, přišla o všechny blízké, sama pak skončila tragicky. Ať už věříte v "něco mezi nebem a zemí" nebo ne, něco na tom příběhu o bohyních a jejich historii je zvláštního a nadpřirozeného. Opravdu zajímavé a záživné čtení. Také muselo dát hodně práce sehnat všechny potřebné materiály a informace.

10.11.2020


19841984G. Orwell (pseudonym)

Naprosto geniální kniha.
Pro někoho (jako já), kdo dopředu nevěděl, o čem kniha je a v jakém časovém prostoru se děj odehrává, to může být ze začátku poněkud obtížné na pochopení, ale časem, když i znáte všechny pojmy, se to dobře čte. Silné, drsné - zejména třetí část knihy.
Nedokážu si představit, že by se něco podobného odehrávalo v realitě.

05.07.2017


Slepá mapaSlepá mapaAlena Mornštajnová

Další nádherná, čtivá, silná kniha od paní Mornštajnové. Dozvídáme se nemilé osudy mnoha lidí a rodin, problémy tehdejší doby a doufáme, že už nás nic podobného nepotká. Nemám co vytknout. Alena Mornštajnová je pro mě nejlepší současnou českou autorkou.

24.11.2019


HotýlekHotýlekAlena Mornštajnová

Čtivé, stejně jako všechny knihy paní Mornštajnové. Tato kniha je jejím druhým dílem a já nechápu, proč jsem se k ní nedostala dříve. Myslím, že autorka skvěle vystihla dobu komunismu, kterou naštěstí naše generace už nezažila. Prvních pár desítek stran jsem se stále musela vracet v ději, abych zjistila, o kterém Václavovi je zrovna řeč a v které jsme době, ale brzy jsem se do děje dostala a pak už se kniha četla sama. Těším se na Listopád a na další autorčiny knihy.

27. června


Cilčina cestaCilčina cestaHeather Morris

Tato kniha je pro mne nezapomenutelná. O koncentračních táborech jsem přečetla desítky knih, takže mi do sebe jednotlivé události a osudy zapadají. Dalo by se říct, že už mě v dalších knihách téměř nic nepřekvapí. Ale o ruském gulagu jsem četla poprvé. Vyvolalo to ve mně silné emoce. Nedokážu pochopit, jak se něco takového mohlo dít (a stále se takové věci ve světě bohužel dějí!), kolik nevinných lidí bylo odsouzeno... Je mi smutno a zle z toho, jak se člověk dokáže chovat k jinému člověku.

11. června


Muž jménem OveMuž jménem OveFredrik Backman

Naprosto nádherná knížka. Už dlouho jsem nečetla něco tak krásného, vtipného a zároveň smutného. Muže jménem Ove jsem si zamilovala. Navenek byl mrzout, ale uvnitř měl laskavé srdce.
Jen si myslím, že v 59 letech není člověk tak „starý“, jak z knihy vyplynulo. Spíš mi připadalo, že byl Ove o 10 až 15 let starší.

Má oblíbená část, která mě asi nejvíce dojala:

Opatrně se náhrobku dotkl.
„Chybíš mi,“ zašeptal.
Periferně zachytil vedle sebe nějaký pohyb, pak na ruce ucítil cosi měkkého. Chvilku mu trvalo, než pochopil, že mu kocour zlehka položil hlavičku do dlaně.

05. srpna


Farma zvířatFarma zvířatG. Orwell (pseudonym)

Orwell stejně jako ve své knize 1984 skvěle vystihl totalitní režim, nerovnost a nesvobodu.
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

07.07.2018


Bylo nás pětBylo nás pětKarel Poláček

Taková česká klasika, kterou by měl znát každý. Sama nevím, proč jsem se k ní dostala teprve nyní. Je to velmi zábavná knížka, bavila mě od první strany, taková kniha se čte skoro sama. Pročež mám pocit, že jsem i několik vypravěčových slov pochytila, není-liž prauda. :)

14.12.2018


Je to i můj životJe to i můj životJodi Picoult

Smutný příběh. Líbilo se mi, že se ve vyprávění postavy střídaly, a tak jsme mohli sledovat psychologii jednotlivých postav, jejich způsob uvažování a jednání. Závěr mě vážně šokoval.

13. ledna


Zlodějka knihZlodějka knihMarkus Zusak

Další ze skvěle napsaných knih s válečnou tématikou. Tato kniha je originální, se silným příběhem a jiným pohledem na svět. Obdivuji autora, jak fenomenálně si poradil s rolí vypravěče.

17.01.2019


Poslední aristokratkaPoslední aristokratkaEvžen Boček

Poslední aristokratka mě hrozně bavila! Obdivuji pana Bočka za jeho spisovatelské schopnosti, protože jsem se po dlouhé době u knihy nahlas smála. To se mi nestalo ani u Hartla. Bavila mě zkrátka od začátku až do konce, kniha je vtipná, zábavná, příjemná, absurdní, a to já zbožňuju! Takže se samozřejmě chystám a těším na další díly a možná si jednou pustím i filmovou verzi, ale pochybuji, že by se mohla vyrovnat skvělému vypravěčskému stylu, protože to, jak celý děj hlavní hrdinka vypráví, je na tom právě to nejlepší!

14.12.2019


Analfabetka, která uměla počítatAnalfabetka, která uměla počítatJonas Jonasson

Stejně jako Stoletý stařík, je pro mě tato kniha naprosto geniálním dílem. Baví mě styl autorova psaní, zásluhu má určitě i skvělý překlad. I zde jedna absurdita střídá druhou a nestačíme se divit, co všechno hlavní postava zažije, koho potká, s kým a za jakých okolností se spřátelí. Opravdu zábavné čtení o analfabetce, která vlastně není analfabetkou, umí několik jazyků, je nadprůměrně inteligentní - mnohem víc než kdejaký inženýr, že? Všem co mají smysl pro humor, doporučuji. :)

15.01.2020


PianistaPianistaWladyslaw Szpilman

Je neuvěřitelné, jaké měl pan Szpilman štěstí, že přežil celou dobu ve Varšavě. Ráda čtu knihy s židovskou a válečnou tematikou a pokaždé se dozvídám mnoho nových informací a detailů. Zde konkrétně o vzniku varšavského ghetta. Pianista ve mně zanechal silné emoce. Jak je popsáno na konci knihy, také já si budu pamatovat scénu z Umschlagpatzu, na kterém stojí Wladyslaw se svou rodinou a dělí mezi sebe karamelku rozkrojenou na šest dílů.

„Od zítřka budu muset začít nový život. Jak začít žít, když má člověk za sebou jen smrt? Jak načerpat ze smrti sílu k životu?“

06. května


SaturninSaturninZdeněk Jirotka

Saturnin mě velmi bavil. Opravdu sluha k pohledání. Od první strany neskutečně vtipné a promyšlené. Charaktery všech postav, jejich jednání. Takhle zábavnou knihu už jsem dlouho nečetla. Nevěděla jsem dopředu, o čem kniha je, a tak mne opravdu mile překvapila. Jsem ráda, že jsem si knihu stihla přečíst dříve, než jsem příběh zhlédla v divadle. Samozřejmě, že s knihou se to nedá vůbec srovnat. Saturnina s klidem mohu zařadit mezi své nejoblíbenější knihy.

17.03.2017


Život po toběŽivot po toběJojo Moyes

Tak druhý díl mě ani trochu nezklamal. Krásné pokračování, tento díl byl ještě dramatičtější - ztracená Lily, zraněný Sam; říkala jsem si, že dalšího Louisina přítele přece autorka zemřít nenechá. Hrozně mě dojala pasáž, kdy tatínek ukázal své ženě nohy po depilaci a dal jí tím najevo rovnoprávnost. A samozřejmě se těším na třetí díl Sama sebou, protože teď je Lou v New Yorku a vůbec nevím, jak to dopadne se Samem!

01.06.2019


Dopisy ztracenýmDopisy ztracenýmBrigid Kemmerer

Už dlouho se mi nestalo, že bych za jediný den přečetla 300 stránek. Páni! Tahle kniha mě tak mile překvapila, vůbec jsem nečekala, že se do ní takhle ponořím a nebudu moci přestat číst. Nesmírně zajímavý a originální příběh, hrozně mě bavilo číst z pohledu obou postav. Jistěže jsem jim fandila, aby se dali dohromady. Musím říct, že po přečtení scény s datem dvacátého pátého května jsem na stránku přímo zírala s otevřenou pusou, vůbec by mě ty souvislosti nenapadly. No a když Juliet vyvolala fotografie, opět jsem byla v šoku. Zkrátka je toho více, co vás překvapí. Ale to je dobře, aspoň není předvídatelné, co se na konci stane. Jsem ráda, že jsem na knihu narazila, a určitě si hned přečtu i druhý díl.

24. února


Heřmánkové údolíHeřmánkové údolíH. M. Körnerová (pseudonym)

Moc krásná kniha. Připomíná mi styl paní Mornštajnové. :)

22. srpna


Paní BovaryováPaní BovaryováGustave Flaubert

Knihu jsem musela přečíst, jelikož jsem si ji vybrala jako referát na literaturu. Jediné, co jsem o knize věděla, byl název a jméno autora. Jsem ráda, že mi o tomto díle nikdo nic neříkal dopředu. Byla jsem na ni velmi zvědavá. Tento psychologický román jsem nakonec přečetla jedním dechem, ke konci knihy ukápla i slza. Postava Emmy Bovaryová je tak naivní, nešťastná, stále hledá velkou lásku, přitom jediného člověka, který ji upřímně miluje a udělal by pro ni všechno, má doma. Zdá se, že už nedokázala žít v realitě, jen ve svých iluzích. Ovšem že není jediná. Kolik žen i v dnešní době postihl bovarysmus? Někdy zkrátka žijeme ve svých představách a toužíme po něčem vzdáleném, co nás svým způsobem láká.

05.05.2017


Na západní frontě klidNa západní frontě klidErich Maria Remarque

Úžasná kniha, velmi silný a strhující příběh. Doporučuji všem, co mají rádi válečné romány.

19.06.2017


Tři kamarádiTři kamarádiErich Maria Remarque

Kniha o přátelství a lásce, silný a dojemný příběh, hlavně ke konci, kdy i slza ukápla. Remarque opět nezklamal, toto je jedna z jeho nejlepších knih.

16.08.2017


Sophiina volbaSophiina volbaWilliam Styron

Není co dodat. Velice silný příběh. Zatím nejdelší kniha, co jsem kdy četla. Asi po polovině knihy už se to sice jaksi táhlo, měla jsem pocit, že ji snad nikdy nedočtu. Jsem však ráda, že jsem vydržela číst až do konce, dost mne zasáhla.

30.09.2017


Bez dcerky neodejduBez dcerky neodejduBetty Mahmoody

Tato kniha mě velmi zasáhla nejen dějem, ale hlavně skutečným příběhem ženy, která se zamilovala a provdala za muslima. Jasně že byl ze začátku hodný a pozorný, ale pak už sama pociťovala změny a to, že ho stále něco táhlo ke své kultuře a k náboženství. Moc obdivuji paní Betty a její dcerku, že byly tak statečné a vydržely až do konce. Vzdát se svého dítěte, to je snad nejhorší představa pro každou normální matku. Jen stěží si dokážu představit, jaké hrůzy musely obě zažívat. Knihu bych doporučovala všem, hlavně ženám, které by měl skutečný příběh varovat a otevřít jim oči. Ne vždy je to lehké, samozřejmě, ale plno věcí se dá očekávat a je dobré být stále ve střehu.

23.11.2018


Jako hvězdy v temné nociJako hvězdy v temné nociJojo Moyes

Krásný a zajímavý příběh o neobyčejných ženách, které dokázaly, jakou sílu a odvahu může v sobě žena mít. Důležitou roli zde hraje přátelství mezi ženami. Ze začátku jsem měla problém s umístěním děje, ale jakmile jsem se do knihy začetla, začalo mě to hrozně bavit, fandila jsem hlavním hrdinkám a přála jsem si pro ně spravedlnost. Alice mi byla moc sympatická svou povahou, tím, jak si nic nenechala líbit a nenechala své kamarádky na holičkách. Mile mě překvapil konec příběhu. Po přečtení této knihy si opravdu vážím toho, že žiji v dnešní době, kde už je rovnoprávnost žen a mužů normální. Tenkrát mužům vadila jen představa, že by žena mohla být vzdělanější než oni. Jojo Moyesová mě nezklamala, těším se na další její příběhy.

28.12.2020


Porodní sestra z OsvětimiPorodní sestra z OsvětimiMagda Knedler

Absolutně nerozumím tomu, proč má kniha tak nízké hodnocení.
Je to velmi silný a emotivní příběh, při čtení mě mrazilo, bylo mi z toho zle a smutno. Nedokážu si představit, a ani to nelze, jaké hrůzy ti lidé museli prožívat. Vzali jim všechno, majetky, rodiny a hlavně lidskou důstojnost. Tuhle knihu nedoporučuji těhotným ženám ani matkám, pro ty to musí být nejhorší představa. Knížka si ale zaslouží mnohem vyšší hodnocení. Vždyť všechny ty hrůzy byly popsány realisticky, aby v nás zanechaly emoce. Hlavní hrdinka "Máma" byla neuvěřitelně statečná, altruistická, záleželo jí na všech ženách a dětech, v každém člověku se prostě snažila vidět lidskost. Styl psaní autorky mi vyhovoval a vůbec mi nevadilo, že vypravěčka skákala v ději, aspoň jsem dopředu věděla, že tábor přežije. Jiné knihy také přímo nenavazují v ději a prolíná se více časových linií a nikomu to nevadí. Takže za mě perfektně a originálně napsaný příběh hlavně o ženách v koncentračním táboře, které poznaly brutalitu a nespravedlnost, ale i přátelství mezi sebou.

04. ledna


Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil světStojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil světJonas Jonasson

Dávám čtyři hvězdičky pouze proto, že první díl byl zkrátka lepší a zábavnější. První díl vyprávěl o Alanově životě, o sto letech plných dobrodružství, absurdit a náhod. Tento druhý díl už byl něco navíc, bez čehož bychom se asi obešli. Ale nemění to nic na tom, že autor píše velmi vtipně a inteligentně a jeho styl mě velmi baví. :)

12. dubna


1