vendysantos

Příspěvky

Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemilovalSpratek: Příběh dítěte, které nikdo nemilovalT. L. Hayden (pseudonym)

Nejsilnější příběhy jsou ty skutečné, které se opravdu staly. Sheilin příběh mě zasáhl. Sama studuji speciální pedagogiku a pravděpodobně budu pracovat také s dětmi s poruchami chování. Práce speciálních pedagogů ani učitelů není snadná. Mnozí z nich nemají takovou trpělivost a snahu jako Torey. Pro mnohé dospělé jsou dané děti vnímány jako ty zlobivé nebo nevychované, aniž by se zamysleli, zda v tom není zakořeněný mnohem hlubší problém. Je velmi smutné, jaké zkušenosti a traumata si některé děti musí prožít a jak silnými osobnostmi musí být, aby to překonaly... Upřímně mě tato kniha motivovala a zajímal by mě osud Sheily, jak nakonec dopadla.

25. září


PokáníPokáníIan McEwan

I přesto, že jsem knihu nepřečetla na jeden zátah a občas se děj „táhl“, bavila mě, mám ráda romány, téma lásky, a také válečnou tématiku. Hned po přečtení knihy Pokání jsem zhlédla filmové zpracování. Musím říct, že na konci filmu jsem byla překvapená, přestože jsem věděla, jak to skončí. Nevím, čím to bylo, ale ve filmu byly některé věci asi lépe vyobrazené. Ale je to jen můj pocit. Většinou zastávám názor, že kniha je, a musí být, lepší než následné filmové zpracování, ale v tomto případě bych více doporučila film než knihu.

22. září


Cukrárna v PařížiCukrárna v PařížiJulie Caplin

Všechny „útěky“ jsou krásné, romantické, pohodové a oddechové. Není to náročná literatura, je to pohlazení po duši. Díky autorčiným popisům se přesunete na jednotlivá místa a představujete si chuť úžasných dortíků a zákusků. Od samého začátku bylo jasné, s kým hlavní hrdinka skončí. Musím přiznat, že Sebastian mi téměř po celou dobu nebyl sympatický a doufala jsem, že si Nina vybere raději Alexe. Líbí se mi, jak jsou jednotlivé díly propojené postavami, tady konkrétně Maddie, která se seznámí s Nickem v Chorvatsku.

30. srpna


Heřmánkové údolíHeřmánkové údolíH. M. Körnerová (pseudonym)

Moc krásná kniha. Připomíná mi styl paní Mornštajnové. :)

22. srpna


Muž jménem OveMuž jménem OveFredrik Backman

Naprosto nádherná knížka. Už dlouho jsem nečetla něco tak krásného, vtipného a zároveň smutného. Muže jménem Ove jsem si zamilovala. Navenek byl mrzout, ale uvnitř měl laskavé srdce.
Jen si myslím, že v 59 letech není člověk tak „starý“, jak z knihy vyplynulo. Spíš mi připadalo, že byl Ove o 10 až 15 let starší.

Má oblíbená část, která mě asi nejvíce dojala:

Opatrně se náhrobku dotkl.
„Chybíš mi,“ zašeptal.
Periferně zachytil vedle sebe nějaký pohyb, pak na ruce ucítil cosi měkkého. Chvilku mu trvalo, než pochopil, že mu kocour zlehka položil hlavičku do dlaně.

05. srpna


Jaká byla Iveta BartošováJaká byla Iveta BartošováJana Morávková

Bohužel nemohu napsat příliš kladné hodnocení. Ivetka byla výjimečná zpěvačka, krásná popová princezna. Ráda ji stále poslouchám. Avšak co se týče této biografie, jsem mírně zmatená. Čekala jsem, že se dozvím něco o jejím životě, také o jejich problémech. Autorka o ní píše jen v superlativech, ale chybí nějaká objektivita. Proč není v knížce není ani zmínka o tom, že byl pan Štaidl celou dobu jejich vztahu ženatý? A chybí mi mnoho podstatných informací co se týče psychického a zdravotního stavu...

28. července


Pět kroků od sebePět kroků od sebeRachael Lippincott

Krásné, smutné, dojemné. Nedokážu si představit, jaké to musí být žít s cystickou fibrózou. Všichni ti pacienti mají můj obdiv za to, jak jsou neuvěřitelně silní a odvážní. Pět kroků od sebe je možná příběh smyšlený, ale zároveň je reálný. Láska bolí.

„Lidé ve filmu vždycky říkají, že musíš někoho opravdu milovat, abys ho nechala jít.“

28. července


Pekárna v BrooklynuPekárna v BrooklynuJulie Caplin

Skvělá, odpočinková, pohodová knížka. Ale ten konec? To bylo tedy hodně uspěchané. Todd se znal se Sofií pár měsíců, celou dobu odmítal vztah a nakonec s ní chce strávit zbytek života? Chtěla jsem kvůli tomu nelogickému závěru ubrat hvězdičku v hodnocení, ale nakonec to neudělám, protože mám prostě ráda autorčin styl a těším se, až si přečtu další romantické útěky. No a samozřejmě jsem si Todda také zamilovala. :D

19. července


Utrpení mladého WertheraUtrpení mladého WertheraJohann Wolfgang Goethe

Vůbec nevím, jak mám tuto knihu hodnotit. Goethe je prostě německá klasika. Toto dílo napsal snad v pouhých pětadvaceti letech. Ze začátku se mi upřímně četla hůře, ale pak jsem si zvykla na styl psaní. Udivilo mě, že po vydání Werthera začali mladí lidé páchat sebevraždy z nešťastné lásky. Mnoho z nás si takovou lásku a utrpení prožilo, a tak s Wertherem můžeme soucítit.

09. července


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Po přečtení Listopádu jsem vážně vděčná, že žiji v dnešní době ve svobodné zemi. Nedovedu si představit, že by tu byl stále totalitní režim, bohužel v mnoha zemích ještě funguje. Bylo mi moc líto Maji, která strávila mládí za mřížemi jen proto, že vyjádřila svůj názor, i Lenky/Magdy, které od malička vtloukali do hlavy myšlenky komunismu, a tak si ani nemohla svůj názor vytvořit.

02. července


HotýlekHotýlekAlena Mornštajnová

Čtivé, stejně jako všechny knihy paní Mornštajnové. Tato kniha je jejím druhým dílem a já nechápu, proč jsem se k ní nedostala dříve. Myslím, že autorka skvěle vystihla dobu komunismu, kterou naštěstí naše generace už nezažila. Prvních pár desítek stran jsem se stále musela vracet v ději, abych zjistila, o kterém Václavovi je zrovna řeč a v které jsme době, ale brzy jsem se do děje dostala a pak už se kniha četla sama. Těším se na Listopád a na další autorčiny knihy.

27. června


Narodili se, aby přežiliNarodili se, aby přežiliWendy Holden

Silný a neuvěřitelný příběh tří žen, které se nikdy nesetkaly, ale měly společný osud. Moc se mi líbilo zpracování knihy z historického hlediska, byly zde popsány všechny důležité události a fakta.

23. června


Cilčina cestaCilčina cestaHeather Morris

Tato kniha je pro mne nezapomenutelná. O koncentračních táborech jsem přečetla desítky knih, takže mi do sebe jednotlivé události a osudy zapadají. Dalo by se říct, že už mě v dalších knihách téměř nic nepřekvapí. Ale o ruském gulagu jsem četla poprvé. Vyvolalo to ve mně silné emoce. Nedokážu pochopit, jak se něco takového mohlo dít (a stále se takové věci ve světě bohužel dějí!), kolik nevinných lidí bylo odsouzeno... Je mi smutno a zle z toho, jak se člověk dokáže chovat k jinému člověku.

11. června


Tatér z OsvětimiTatér z OsvětimiHeather Morris

Další kniha o hrůzách Osvětimi, přesto opět jiná. Je neuvěřitelné, jaké měli Lale a Gita štěstí, že oba přežili a mohli spolu konečně svobodně žít. Tato kniha ve mně zanechala tolik emocí stejně jako desítky knih s tímto tématem. Zajímá mě i osud Cilky, takže si přečtu i druhý díl.

07. června


SoběstačnýSoběstačnýZuzana Dostálová

(+ SPOILER) Tuto knihu mi doporučila moje teta. Přečetla jsem ji jedním dechem. Kniha ve mně zanechala mnoho emocí. Rozplakala mě několikrát. Strašně mi bylo Štěpána líto. Přišel o sestřičku, s maminkou žili skromně, táta od nich odešel, aby si vzápětí založil novou rodinu se ženou, která Štěpána nepřijala. Maminka onemocněla... Štěpán se přestěhoval k dědovi, se vším mu pomáhal, všechno chtěl zvládat sám. Osud byl k němu i jeho rodině velmi krutý, přesto byl Štěpán silný a hlavně soběstačný. O tom celá kniha je, o neuvěřitelně silné osobnosti chlapce, který byl tak statečný, laskavý a rozumný. Myslím, že každý by se měl zamyslet sám nad sebou a vážit si lidí, které kolem sebe má, protože to není samozřejmost.

04. června


Do plamenůDo plamenůMeredith Wild

Na tuto knihu mám podobný názor jako na první díl. Oddechové čtení, u kterého nemusíte vůbec přemýšlet, a které vás ničím neobohatí. Erotické romány vůbec nečtu, ale zajímalo mě, jak bude pokračovat série. Nemohu říct, že by mě druhý díl zklamal, ale ani nenadchl. Autorka opět mohla ubrat s intimními a přehnanými pasážemi. Dávám o hvězdičku méně než prvnímu dílu, protože se mi zkrátka nelíbil charakter hlavního hrdiny a je podle mě nereálné, aby se ze dne na den z egoistického proutníka stal věrný a oddaný partner. Možná na pár měsíců, ale určitě jí nebude věrný celý život. Vždyť i jeho láska k Vanesse byla téměř jen fyzická.

02. června


Pláž v ChorvatskuPláž v ChorvatskuJulie Caplin

Jelikož na sebe jednotlivé díly romantických útěků nenavazují, přečetla jsem si Pláž v Chorvatsku po prvním díle. Tato kniha je mi bližší svým prostředím, protože jsem v Chorvatsku byla a zmiňovaná místa jako např. Split, Hvar jsem navštívila. Dokázala jsem si představit, kde se zrovna hlavní hrdinové nachází. V knize je mnoho nepravděpodobných situací a náhod a konec je pohádkově romantický. Ráda si přečtu i zbylé díly, protože takové knihy se opravdu čtou samy.

18. května


Horečka nad ránemHorečka nad ránemPéter Gárdos

Moc krásný příběh. Dříve to dopisování mělo jakési kouzlo, které už naše generace nepozná.

14. května


PianistaPianistaWladyslaw Szpilman

Je neuvěřitelné, jaké měl pan Szpilman štěstí, že přežil celou dobu ve Varšavě. Ráda čtu knihy s židovskou a válečnou tematikou a pokaždé se dozvídám mnoho nových informací a detailů. Zde konkrétně o vzniku varšavského ghetta. Pianista ve mně zanechal silné emoce. Jak je popsáno na konci knihy, také já si budu pamatovat scénu z Umschlagpatzu, na kterém stojí Wladyslaw se svou rodinou a dělí mezi sebe karamelku rozkrojenou na šest dílů.

„Od zítřka budu muset začít nový život. Jak začít žít, když má člověk za sebou jen smrt? Jak načerpat ze smrti sílu k životu?“

06. května


Červená, bílá a královsky modráČervená, bílá a královsky modráCasey McQuiston

Tak konečně jsem knihu dočetla. Ze začátku jsem se vůbec nemohla do knihy začíst. Možná to bylo tématem, které je mi velmi vzdálené. Nemám absolutně nic proti LGBT komunitě, jen mám pocit, že se v poslední době roztrhl pytel (nejen) s knihami tohoto typu. Neříkám, že byla kniha špatná, oceňuji originalitu a špetku humoru, ale musím bohužel pár věcí vytknout. Nejvíce mi v knize vadily vulgarity, kterých bylo přehnaně mnoho. Sprostě mluvil britský princ, syn prezidentky, dokonce samotná prezidentka. Asi bych nad tím měla mávnout rukou a říct si, že je to v dnešní době normální, ale vážně není. Takhle se přece běžně nebaví dva lidé, kteří jsou do sebe zamilovaní. Mám pocit, že spíše než splynutí duší, šlo pouze o fyzickou lásku a přitažlivost mezi Henrym a Alexem. Nemyslím si, že by takový vztah v běžném životě vydržel delší dobu. V e-mailové korespondenci si toho oba milenci tolik řekli, avšak při osobních setkáních komunikace dost vázla - zřejmě si nic říct nestihli, když měli pokaždé co dohánět. Hodnotím průměrem, tato kniha je podle mě velmi přeceňována.

28. dubna


Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil světStojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil světJonas Jonasson

Dávám čtyři hvězdičky pouze proto, že první díl byl zkrátka lepší a zábavnější. První díl vyprávěl o Alanově životě, o sto letech plných dobrodružství, absurdit a náhod. Tento druhý díl už byl něco navíc, bez čehož bychom se asi obešli. Ale nemění to nic na tom, že autor píše velmi vtipně a inteligentně a jeho styl mě velmi baví. :)

12. dubna


Neopouštěj měNeopouštěj měLaura Kneidl

Po přečtení prvního dílu Nedotýkej se mě jsem byla naštvaná na autorku za to, že nechala příliš otevřený konec. Čekala jsem více než měsíc (jsem ráda, že ne déle) a těšila jsem se na druhý díl. Nerada bych tu příliš vyzrazovala děj pro ty, kteří si čtou komentáře ještě před přečtením.
Stejně jako první díl je i tato kniha velmi čtivá, nedokázala jsem se odtrhnout, aniž bych ji dočetla, a tak jsem četla další a další stránky, až najednou bylo půl čtvrté ráno. Ale konečně ji mám přečtenou. Miluju příběh Sage a Lucy. Sage jako postavu jsem si oblíbila hned od začátku a snažila jsem se do ní vžít a pochopit její osobnost z psychologického hlediska. Samozřejmě jsem tušila, že se na scéně také objeví Alan a doufala jsem, že bude potrestán. Celou dobu jsem si říkala, proč se Sage konečně nesvěří. Ještě bych chtěla vyzdvihnout to, že se (díky bohu) veškeré milostné scény obešly bez jakýchkoliv vulgarismů nebo trapných výrazů, které poslední dobou vídám v mnoha knihách. Jen bych ubrala na detailech, protože si umím představit, že tuto knihu čtou i mladší čtenáři. Závěr byl téměř pohádkový, ale nic jiného jsem popravdě ani nečekala.

02. dubna


Jak přežít svého mužeJak přežít svého mužeJana Bernášková

Asi jsem od knihy čekala víc, když jsem viděla tak dobré hodnocení. Vadily mi vulgarity. Vážně se spolu dospělé kamarádky baví jako dlaždiči? Hlavní hrdinka byla, slušně řečeno, dost povolná a bez zábran. Místo toho, aby se více věnovala dceři, pila každý den alkohol a spala s kdekým. Taky mi vadila absence uvozovek v přímé řeči, často nebylo vůbec poznat, která z postav zrovna mluví a kdy daná řeč končí.

29. března


Místo v mém srdciMísto v mém srdciJane Green

(+ SPOILER) Neuvěřitelně čtivá knížka, jejíž hlavním tématem je rodina, mateřství, a především vztah mezi dcerou a nevlastní matkou. Během čtení jsem uronila pár slz. Nejvíce mi bylo líto hlavní hrdinky Andi, která byla milující matkou navzdory tomu, že své vlastní dítě mít nemohla. Líbil se mi vypravovací styl, zřejmě to bude i skvělým překladem (mimochodem po dlouhé době jsem v knize nenašla jedinou chybu ani překlep). Zároveň se mi líbily i pasáže, které byly vyprávěny z pohledu mladé Emily. Snažila jsem se do ní vžít, jaké to asi musí být - zjistit, že je v sedmém měsíci, poté necítit k vlastnímu dítěti to, co by mělo být přirozené, a nakonec se ho vzdát. Musím ale říct, že mě neskutečně štvalo, jak se po celou dobu chovala sobecky a nevděčně. Skončilo to asi nejlépe, jak mohlo.

25. března


Kde se touláš, BernadettoKde se touláš, BernadettoMaria Semple

(+ SPOILER) Tato kniha se mi nečetla příliš dobře. Hlavní hrdinka Bee měla sice dobrý a zábavný styl vypravování, ale jakmile přišly na řadu e-maily, faxy a zprávy, hrozně se to táhlo. Knížka mohla být klidně o sto stránek kratší. Konec knihy byl zmatený a neurčitý. Rozvedou se Beeini rodiče, bude její táta nakonec se Su Lin?

23. března


Kavárna v KodaniKavárna v KodaniJulie Caplin

Příjemné, romantické, oddechové čtení. O hygge jsem už četla knihu, takže to pro mě nebylo nic nového. Jednou se do Dánska určitě podívám. Kavárna v Kodani byla neuvěřitelně čtivá a zábavná, líbily se mi i hlavní postavy. Těším se, až si přečtu další knihy ze série romantických útěků. :)

15. března


Elizino tajemstvíElizino tajemstvíDominik W. Rettinger

Další silný příběh z Osvětimi, ale úplně odlišný od všech, které jsem dosud četla. Líbil se mi autorův styl psaní. Děj je samozřejmě hrozný a při čtení si říkáte, jak se takto mohly chovat lidské bytosti...

13. března


Losí hovnoLosí hovnoLars Simon

Milé, oddechové čtení. Trochu styl "stoletý stařík", ale méně vtipné. :D

08. března


Zelená míleZelená míleStephen King

Jedna z nejlepších a obsahově nejsilnějších knih, jaké jsem kdy četla. Zanechala ve mně tolik emocí. Filmovou verzi jsem viděla několikrát, ke knize jsem se dostala až nyní. Ani si nevzpomínám, zda jsou ve filmu některé detaily jinak, asi si ho někdy znovu pustím, abych ho mohla porovnat s touto knihou.

05. března


Na co slova nestačíNa co slova nestačíBrigid Kemmerer

Druhý díl byl neuvěřitelně čtivý, stejně jako ten první. Od knížky jsem se opět nemohla odtrhnout, bavila mě a nechtěla jsem, aby skončila. Líbily se mi všechny hlavní postavy - Rev, Emma, Declan, Juliet. Kdybych měla oba díly srovnat, tak ten první byl více romantický a v druhém bylo o něco více napětí a hrozeb. V obou knihách přišlo mnoho zvratů, které by jeden nečekal, ale nakonec to dobře dopadlo. Autorka má zkrátka talent.

25. února


1