TheSarcasm komentáře u knih

Nebyla to špatná detektivka, v tomto případě asi spíš thriller, ale žádná pecka taky ne. Příběh je vystavěn podle klasického, mnohokrát použitého schématu. Že by něčím překvapil nebo šokoval, to jsem ten pocit neměl. Trochu mne zarazilo vykreslení charakteru hlavní postavy. Vyšetřovatelka Kim Stoneová má být poněkud asociální osoba s problémy v mezilidských vztazích (něco jako Saga Noren ze seriálu Most; upřímně, podoba s ní je až zarážející - nevím kdo od koho opisoval). Potom ale to neustálé “hláškování” s kolegy i ostatními mi do jejího charakteru moc nezapadá. Připadalo mi ještě, že je v některých situacích trochu cítit, že autorem je žena, to ale není kritika, jenom postřeh.

3 26.10.2018

Po přečtení úžasných Ruin jsem byl zvědavý i na další knihu autora. No, nemohu říct, že by mne příběh nezaujal, ale nějak strašně nadšený jsem z něj taky nebyl. Na můj vkus už bylo těch náhod trochu moc a i jednání hlavních protagonistů bylo chvílemi stěží uvěřitelné. Na druhou stranu děj se odvíjí docela svižným tempem a určitě nenudí. Tato variace na téma co s lidmi dokážou udělat prachy a že z rozjetého vlaku se obtížně vystupuje ale nakonec za přečtení stojí.

2 02.10.2018

Nakonec proč ne? Komu se líbil Ready Player One nejspíš ocení i Erebos. Námět je to určitě zajímavý. Já jsem se tedy nenudil.

3 28.08.2018

Jedna z knih, kterou by si měl asi přečíst každý kdo má alespoň nějaké intelektuální ambice. Většina uvedených informací sice je tak nějak známých, nicméně kniha je napsaná velmi přehledně a příjemným jazykem. Je členěná do krátkých kapitol, které dodávají četbě spád. Čtení přímo vybízí k zamyšlení, mimo jiné, nad malicherností problémů které nás obklopují. Nejvíce mne zaujala závěrečná pasáž týkající se možné budoucnosti lidstva, proto si určitě přečtu i druhý díl Homo Deus.
V této souvislosti ve mně rezonuje zajímavá úvaha kdy Harari poukazuje na fakt, že budoucnost většinou neumíme správně odhadnout - "Když lidskou představivost inspiroval let Sputniku a Apolla 11, tvrdilo se, že do konce století budeme žít ve vesmírných koloniích na Marsu a Plutu. Nevyplnilo se téměř nic. Objevil se však nepředstavitelný Internet."

Tak tady musím dát palec nahoru. Podle mne naprosto srovnatelné se Zmizelou, Dívkou ve vlaku a podobnými světovými superšlágry. Autorka má asi trochu smůlu, že je Polka, mohla být třeba i hvězdou mezinárodního formátu. Ke knížce jsem se dostal spíš ze zvědavosti díky mazací tramvaji a tuzemským reáliím, ty ale nakonec nejsou v příběhu vůbec podstatné. Jde čistě o psychologický thriller, který by se mohl odehrávat kdekoli. Líbilo se mi členění úhlu pohledu více osob, svižný děj i gradující napětí. I když je téma v poslední době už hodně provařené a závěr byl trochu uspěchaný, autorka dokázala zaujmout a to se cení.

5 25.04.2018

Co k tomu ještě dodat? Krásné, smutné, kruté, o naději, lásce... Bohužel příběh není ze středověku, ale z nedávné současnosti. Afghánistán není na jiné planetě, žijí tam lidé jako my, a přece nám připadají jejich starosti tak cizí a vzdálené. Moc bych jim přál aby v této části světa konečně zavládl mír a i pro ně se staly osudy lidí jako Marjam a Lejla "pouhou" historií.

4 15.04.2018

No paráda. Od knížky jsem nic moc nečekal, ale o to více dostal. Původní pochybnosti nad tím, že se jedná o českého autora vzaly rychle za své, naopak české reálie byly příjemným oživením. Vyprávění mělo spád, stále se něco dělo, i když, pravda, závěr spíš působil jako konec prvního dílu. Bohužel, pokud vím, pokračování neexistuje. Škoda, určitě bych si ho přečetl. Kromě příjemného zážitku z četby si beru ještě ponaučení - přestat podceňovat české autory. Mohou být lepší než věhlasní zahraniční hitmakeři.

3 11.04.2018

Tak co k tomu dodat. Taková rádoby hra na autenticitu ala Blair Witch. Že bych se u toho nějak bál (možná trochu v závěru) to úplně říct nemůžu. Že bych byl napnutý jak to dopadne - tak to ano. Styl knihy koncipované jako přepis vyprávění hlavního protagonisty se mi líbil a myslím, že příběhu docela sedl. Nemohu autorovi upřít, že se mu podařilo udržet mou pozornost a zvědavost po celou dobu četby a ještě k tomu vzbudit zájem o pohoří Tríbeč.

9 09.04.2018

"Odkaz..." je velmi podobný knize "Zatím dobrý". V podstatě se jedná o stejný příběh vyprávěný podobnými slovy. "Odkaz ..." je ale více tendenční, což není asi tak překvapivé, když ho napsala dcera jednoho z hlavních protagonistů. Osud bratří Mašínů je skutečně neuvěřitelný, a to bez ohledu na to jestli s nimi sympatizujeme nebo nikoli. Především dramatický útěk Německem do Západního Berlína si nezadá s dobrodružným thrillerem. Upřímně, stále se mi nechce věřit, že se to odehrálo skutečně takto. Nemohl jsem si ale zároveň nepovšimnout značné naivity mladých Mašínů (a jejich přátel), ale, svým způsobem, i jejich otce. Na druhou stranu těžko hodnotit z pohledu dnešní dějinné zkušenosti jak mohli vnímat dobu její tehdejší současníci navíc bez informací, které máme dnes k disposici. Samotná kniha je napsaná dobře, dramaticky, děj má spád, přestože se vlastně jedná o literaturu faktu. Osobně bych dal přednost zpracování látky v knize "Zatím dobrý", které je minimálně více objektivní. Na druhou stranu bych považoval za poněkud zjednodušené označit tuto knihu jako "odpad" jenom proto, že s činy Mašínů nesouhlasím.

2 24.02.2018

Výborné. Před časem jsem viděl film a ten se mi líbil. Když jsem se dostal ke knize, neváhal jsem a pustil se do ní. I se znalostí děje jsem přečetl jedním dechem. Charaktery jednotlivých postav jsou dobře vykreslené a hlavně docela uvěřitelné. Na pozadí, svým způsobem, jednoduchého příběhu je vystavěn gradující boj o přežití skupiny mladých lidí čelících neuvěřitelné situaci. Houstnoucí atmosféra, beznaděj, naděje, zklamání, napětí, tajemno... to jsou ingredience ala Stephen King v nejlepší formě (nemohu nevzpomenout úžasnou Kingovu povídku Prám). Nehledejme nelogičnosti typu proč nikdy nikdo nikoho z dříve zmizelých nehledal apod. Je to jenom kniha a ta je podle mne hodně dobrá.

2 12.02.2018

Já jsem si Počátek docela užil. Někomu možná mohly připadat filosofické pasáže o postavení náboženství v současném moderním světě jako nudné, ale kdo se o téma trochu zajímá ten se asi podobným úvahám stejně sám nevyhne. Není žádné překvapení, že Dan Brown dokáže zajímavě kombinovat fakta s fikcí, takže výsledkem bývá napínavý a uvěřitelný příběh a zároveň je čtenář vždy trochu vzdělán a poučen. Přestože, určitě minimálně pro zkušené Brownovy čtenáře, se pointa nabízela docela záhy, příběh nepostrádal napětí a udržel si tempo až do konce. Osobně řadím Počátek mezi ty lepší Brownovky. Co mě ale mate - Langdon má kolem sebe vždy nějakou krasavici a stále - nic? :-)

3 05.02.2018

Moje druhá kniha (po Vypravěčce) a opět hodně silný příběh. Je úžasné jak Jodi Picoult dokáže uchopit témata, která se určitě nezpracovávají lehce. Musím ocenit, že nesklouzává k nějakému filosofování nebo moralizování. Její knihy jsou napínavé, výborně se čtou, no a ty konce... Řekl bych, že neznám druhého autora, který by to takto dokázal.

4 22.01.2018

Není to špatná knížka, ale ani žádný zázrak. Musím souhlasit s komentářem Modriny níže, že i mě to občas připadlo takové trochu praštěné. Moc jsem nepochopil jakou roli v tom vlastně hrála ta tajná služba. Co mě ale překvapilo nejvíce je skutečnost, že ve Švédsku asi neznají pláštěnky. Každou chvíli je tam někdo promočený deštěm, divím se, že jsem z toho sám nenastydl :-)

1 22.01.2018

Jestliže Tanec s vlky je o přerodu bílého muže v indiána, Posvátná stezka je o přerodu indiánů v bílé muže. Na rozdíl od poručíka Dunbara si ale indiáni tuto cestu nevybrali dobrovolně.

5 29.12.2017

Takový, svým způsobem, povětšinou komorní příběh, dovedl bych si ho představit snad i jako divadelní hru. Tím ale nechci říct, že je to špatně, vůbec ne. Děj sice plyne pomalu a možná i rozvláčně, ale stále tušíte, že něco nesedí, něco je jinak, ale nevíte co. Napětí nepolevuje a vy obracíte stránku za stránkou a stále nic... Když se přenesu přes určité nelogičnosti poplatné literárnímu zpracování, musím uznat, že mě tohle netradiční téma docela dostalo.

1 14.12.2017

Tak úplně nevím. Na začátku jede agent FBI Navarro s kýmsi za člověkem který je možná podezřelý ze špionáže, ale všechno je tak tajné, že ani agenti o tom spolu nemluví. Při rozhovoru s oním podezřelým - Roderickem Ramsayem si Navarro všimne, že se mu zachvěl kouř z cigarety při vyslovení jména bývalého kolegy z doby společného působení v jednotkách NATO v Německu, který v současnosti čelí obvinění ze špionáže. Na základě této indicie agent Navarro dospěje k závěru, že něco nesedí. Následně Ramsay dobrovolně všechno Navarrovi vybleje, přičemž mu hned na úvod předá jako prezent jakýsi papírek ze špionského materiálu s telefonním číslem na maďarské KGB (?) Vůbec nechápu proč to všechno Ramsay Navarrovi valil do hlavy, když ho nikdo k ničemu nenutil a s FBI se scházel dobrovolně. Navíc, i při své genialitě (jedné z nejvyšších v US Army - no potěš koště!!!), žil Ramsay jako socka, bez ohledu na to, že prodával Rusům ty nejúžasnější materiály v dějinách špionáže. Přestože by využití takových informací Rusy znamenalo okamžitou porážku NATO, měli k nim přístup v podstatě řadoví vojáci, kteří si krátili vojenskou službu hulením marjánky, chozením za děvkami a kšeftováním s cigárama a benzínem. Nemohu si pomoct, ale moc mě celý ten příběh nesedí.

5 28.11.2017

Tak to se tedy opravdu povedlo. Žádné zbytečné cesty do hlubin psychoušovy duše, ale jízda od začátku až do konce. Občas sice trochu překombinované, ale zase kdyby Grace utekla hned na první pokus tak o čem bychom četli, že?
Tak hlavně ať autorce nedojde invence, to bych přál nejenom jí, ale především nám čtenářům.

4 19.11.2017

Určitě mohu doporučit. Napínavé, příběh odsýpá a zbytečně se nikde dlouho nefilosofuje ani nemoralizuje. Postavy byly možná trochu ploché, ale vykreslovat jejich charaktery by bylo asi na úkor plynulosti děje. Občas trochu předvídatelné, ale nic co by rušilo. Pár zajímavých zvratů se taky našlo. V rámci žánru podle mne nadprůměr.

6 14.11.2017

Klasická "ptákovina" jako vždycky, ale kvůli tomu Reillyho čteme, ne? Polární stanice je podle mě asi nepřekonatelná, ale rozhodně nedoporučuji neznalým čtenářům číst Reillyho knihy s kloboukem na hlavě - dozajista by vám uletěl :-)

1 02.11.2017

Dobrý. Hodně dobrý. Pro mě jeden z nejlepších thrillerů za poslední dobu. Jasně, závěr byl možná až moc překombinovaný a nelogičnosti by se taky našly. Ale vše s radostí Minierovi odpustím, protože mě dokázal přibít do sedačky a číst se zatajeným dechem. Napínavé, pěkně strukturované, hezky členěné do kapitol, gradující tempo, nečekané zvraty - co chtít víc? Já jsem maximálně spokojen. Dávám pět hvězdiček plus nadšeného smajlíka k tomu.

4 06.10.2017